� z
� ..
--
" ' J
.,...,.,..
li( tf' 4
ENCYKL
CíNS 1\1\_E I �IC--
--
y
>bs huj
inf rmace a názory lékařů a dalších zdravotnických
t n ř zajímavé. Mají však pouze informační hodnotu.
1 r 1 n, t 1 tktu.tlnmt ·,daju a n z rů v t 'to publikaci nesou odpovědnost výhradně sami
da .1t •I
'zřík
jakékoli odpovědnosti za možné následky, které
pl •nout z I·'" hokoli 1 oužití n bo
poléhání se na tyto údaje ze strany čtenářů.
ENCYKLOPED
Í�SKÉ 1V1_EDICÍNY
in·
VEDOUCÍ REDAK
R
Dr. KAO TUO
E REBO �
PRODUCTIONS
C)BSA
Jlod kov.int
V·
c při sestavování této knihy uvedeným osobám: prut. .to luo I, pr f. Yilanu henovi a prof. Ji Zhuovi za redakci textu a pomoc při 1 ho upr.tv,ith. I n u Ping Xing a panu Robertu Whiteovi, kteří se podíleli na p lo:l,t I· h ,, kor kturá h textu, panu Hui Liovi, který pomáhal s fotografiemi. \on 111 t.tl, Sp I' n li l rapeutů čínské medicíny ve Velké Británii. lt\\tt ·I • d •kují
za
p m
·,
ÚVOD Barbara Berniová z Americké nadace pro tradiční čínskou medicínu
7
předmluva dr. Kao Tuo
KAPITOLA PRVNÍ
Robert C.
Wr ig ht, PhD, L.Ac, DNBA
Historie a filozofické základy tradiční čínské medicíny
KAPITOLA DRUHÁ
AngelaTu,L.Ac.
28
Příčiny nemocí
KAPITOLA TŘETÍ
Donald D. Chiu, O.M.D., L.Ac.
54
Tradiční čínské bylinkářství
KAPITOLA ČTVRTÁ
flNII
Jialingvu, L.Ac.
6
Jídlo jako lék
KAPITOLA PÁTÁ •
lB
\R
:
1 tr.
O,
1 05,
14, 19,
jialing Yu, L.Ac.
122
Čchi-kung
KAPITOLA ŠESTÁ
Frank
W. T. Chung, C.A., O.M.D.
144
Akupresura
KAPITOLA SEDl'vfÁ Akupunktura
Užitečné adresy Literatura Rejstřík
10
AngelaTu, L.Ac.
176 204 207 208
B.-\RBAR PRO
TR
BER 'lOV O I C .' I
C I
K�
'
KO U
MEO I
'AOACE U
I
ilozofické pojetí a umění tradiční čín ké medicíny je možné srovnávat
učením Hippokrata (500 př. n. 1.),
lékaře a filozofa tarověke7w Recka, ktere7w nazýváme "otcem západní medicíny". Hippokrates věřil, že človL'fk je velmi tě ně epjat e
v
emi přírodními pn'ky. Učil, že je třeba )éčit člověka, nikoli jen samotnou
nemoc". Jednotlivce pojímal jako oučd t celku a neomezoval vá pozorování jen na konkrétní nemocný orgán ne čá t těla. Při určování diagnózy přihlížel Hippokrate k "pacientovým návyk1im, zp1i obu života, zaměstnání, my lení, pánku, někdy i k jeho mim a obavám". Podle Hippokratova učení bylo nutno brát v úvahu roční období, l'Ítr, kl'alitu vody a dal í přírodní jevy tvořící oučá t pro tředí, v němž nemocný člověk žije. Podobně i v čín ké medi íně j 011 tyto vztahy pro tanovení diagnózy l'elmi (lliležité. již
O
let př. n. I. brali čín tí lékaři při ur ování pří
činy onemo nění v úvahu těl
n , du
ní vla tno ti I čené o oby. �
jim umožňovalo té it
vní i du h v
b
h j jich p užití k stanovení diagnózy. Kapit
Akupr I
,
ura popi u je akupresurní body na lidském
kt ré můžete ami nebo ve spolupráci s p artner
příčinu problému, nikoli j n
amotné příznaky.
využít k léč ní některých častých potíží, jako jsou·
V evrop
tí t-lippokratův od
I
ké m di íně byl nanc t
kaz léčení nemo í přeru tendence léčit člověka jako
n, av ak v
I k již déle než S
Tradiční čín ká medi ína ve velmi účinný způ ob lé
íně př trvává
p
tupn
ní a trval
I t.
vyvinula
r zvíjí. J d
ním z příkladů může být p oužívání I ktri ké neb
ti hlavy, zad apod. Poslední kapitola je zaměřena chi-kung, popisuje dýchací a meditační cvičení a s• a ně ukazuje, jak chi-kung napomáhá udržovat
gani mu v rovnováze a předcházet nemocím nebe př konávat.
la
Kniha, kterou držíte v ruce, podává podrobný r
ní bole ti v chirurgii
hl d tradiční čín ké medicíny, přičemž z důrazň1
nebo počítačově zpracovávané diagno ti ké po tupy.
možno ti, jak ji využívat současně s klasickou záp;
erové timulace za ú elem ti
V
první kapitole této knihy- Hi torie a filozofi -
ké základy tradiční čín ké medicíny- naleznete pop i vývoje tradiční čínské medicíny a eznámíte e filozofickým pozadím.
j jím
ásledující kapitola- Příčiny ne
mocí- vás seznámí s novými pohledy na souvi to ti
ní medicínou nebo nezávisle na ní. Tradiční čínská n dicfna pronikla do Evropy asi před
350
lety.
p jených tátech ji však nebylo možné legálně p vozovat až do roku
19 75.
Od té doby bylo otevře
mnoho škol, které tradiční čínskou medicínu vyui
mezi duchem, tělem a myšlením a s vlivem okolního
jí. Také lékařské fakulty začínají čínské léčebné me
prostředí, citů a výživy na lidské zdraví. Kapitola o čín
dy zařazovat do svých učebních plánů. Na vysoký
ském bylinkářství podává informace o mnoha často
školách a na klinikách se řeší výzkumné projekty ;
užívaných bylinách a ukazuje, jakým způsobem je
bývající e alternativní medicínou. Zájem o tradic
používat a kombinovat, abychom do áhli požadova
čínskou medicínu rychlým tempem narůstá. Pronil
V kapitole o dietách se čtenář dozví,
že
ní tradiční čínské medicíny do medicíny klasické
potraviny stejně jako nemoci lze charakterizovat vlast
pro pěšné nejenom tím, že umožňuje alternativ
ného výsledku.
nostmi jako horké, studené, suché, vlhké, jin, jang, sil
léčení mnoha nepříjemných nemocí, ale předevší
né nebo slabé. Na diagnóze nemoci pomocí těchto
proto, že nabízí nové způsoby, jak nemocím pře
prvků závisí také její léčba. V kapitole Akupunktura se
cházet.
dozvíte základní informace o meridiánech a o způso-
P Ř ED
T
době y v údolí Zluté řeky ve staré Cíně. V radiční číllSká medicína má své kořen i é znalosti o a 1a mii a o či no ti rgám jeji7w vzniku měli lidé jen velice chab _ sve dalt zakla tavy. taČI Cmane lid kého těla exi tovaly jen mlhavé předs se v mnohém spíše podobají moderní teorii medicín ké poznatky na před tavác h, které e nebo ekologie, aniž by e soustředili řízení nebo t11ditt a tronomie, klima tologi li zkoumání lidského těla se zkoumáním na zkoumání jednotlivých orgám i. Kombinova pěti rrizných y témti, jejichž pomocí pfírody jako elku a omezili je na 011 tavu y. změny v lid kém těle a jeho reakce na bylink 1-y l'ět/OI'ali fyziologické i patologické teorii tradiční čín ké medicíny. Po htpně e toto zkoumání vyvinulo v 11 elenou
� =�
klini k praxi klad tra di ní ín k medi ína dů ní
dy n t, zatím d b Jl b
m
ívá
� � �
ko lék e používá prá ek ze zimolezu a zlatice. Avšak tejné potíže může vyvol at virová infekce, takže i v tom to případ ě se podá stejný lék, který velmi dobře účin kuje. V tradiční čínské medi cíně tomu říká 11tentý ž lék na různé nemoci" . Ro tlinná medicína exis t u j e již déle než 5 000 let. Během této dlouhé doby získati ín tí I kaři mnoho teoret ických i praktický ch zku eností. A i před dvě ma tol tími s tradiční čínská m edicína rozvinula do u rčitých specializací j ako např. vnitřní lékařství, chirurgie, po rodnictví, gynekologie, otorinolaryng olo gie (u ní, nosní a krční), dětské lékařství, oční, akupunktura a masáže. Z toho vidí me, že tradiční čínská medicína je cen ným příspěvk m medicíně a m ůže být pro pě ná celému větu. Pokrok oučasné medicíny a klin ické praxe závisí na vývoji ve farmaceutickém průmy lu, kterému se dosud nepodařilo vyvinout ideální léky na mnoho nernocí a některé choroby nedokáže léčit vůbec. L ky produkované moderním far maceu-
tickým prům lem j ou kutečně velice účinné, ale bohužel ča to olá ají nežá doucí vedlej í účinky a je tr ba zvažovat, zda možný nepříznivý účinek nepřeváží příznivý. Takové léky j ou dvoj ečnou zbraní mod mí medicíny. J dnotlivé orgá ny lid k 'ho těla navzájem p lupra ují a p I ně udržují rovn vážný t v, kt rý i p dmínkou dobréh zdraví. rgány vzáj mně vlivňuj í, a p kud d jd k naru ení p luprá , j tř ba vzít v úva hu, ž lék vh dný pr j den rgán n muí pro pět druh- mu. Dobrý I kař mu í mít přehled o celém organi mu, p d bně jako gen rál v vál , jedin tak bud v dostate ně iln pozi i. ílem lé ení je od tranit nemo a pro pět n mocnému. Tradiční čín ká medicína jej vyjadřuje ú I vím, ž "ne mocného nejvíce trápí kut no t, že exituje příti mnoho nemocí, zatím o pro lékaře je největ í taro tí to, že xi tuj pří li málo léků". Pro čín ké lékaře zabýva jící e tradiční ínskou medicínou je to výzva k tomu, aby se snažili co nejví e e naučit, a tak dobře ovládat vůj obor. Během prvních pěti let, kdy jsem pra coval v Londýně, j em měl možnost se tkat se s množstvím nemocí a pomoci mnoha tisícům pacientů. Věřím, že díky spolupráci a úsilí se během deseti let za čne tradiční čín ká medicína v západ ních zemích používat v širším měřítku a bude z ní mít prospěch stále více paci entů trpících nemocemi, na něž součas ná moderní medicína dosud lék nenašla. Uplatnění dojde rovněž tam, kde choro bu sice lze vyléčit moderními léčivy, avšak pouze za cenu nežádoucích vedlejších účinků.
\ LUV A
ílem lékařů provozujících tradiční čín kou medicínu, zejména pak v rozvi nutých západních zemích, je změnit lid ké návyky a my lení směrem k prosa zování zdravého životního stylu a doáhnout zaujetí pozitivního postoje tím, že i uv domím význam travování, evi ní, du vní aktivity a v e h vlivtt okol níh pr tř dí na ná zdravotní stav. Pr t tak tal kniha ob ahuj kapitoly potrav a di tá h t jn jako o cvičení a bylink ř tví. íl m je do áhnout ná pravy krátk době n rovnováhy i déletrva jí í únavy, ať už je její příčinou cokoli. O ufám, že tato kniha pomůže těm, kteří e o tradi ní čín kou medicínu zají mají, překonat počáteční potíže s pocho p ním jejích principů. jak říká čínské pří I ví: " ěkdy člověk musí sebrat cih lu, aby našel zlato." Tato kniha pomůže porozumět důležitým ouvislostem mezi tradi ní čín kou a západní medicínou.
DR. KAOT O
I
J I
'/
I
I
É N\
NY
Z
rození medicíny ve staré Cíně e dahtje do doby a i 3 O let před začátkem našeho letopoč t. fak dok ádají archeologické nálezy, používaly e k léčebným tíčeltim
�
�
od začatku mladšt doby kamenné kamenné jehly.
a e znalo ti o tírovni
léčení ve taré Cíně upře nily nové objevy ze edmde átých let tohoto toletí. V počátcích historie čín ké medicíny j 011 velmi dtiležitá dvě významná období. Patří k nim doba předvědecké pňrodní medicíny za dyna tie ang a na počátk11 dyna tie Cou a doba vzniku racionální vědy a medicíny v pozdním období dynastie Cou a během vlády dynastie Cchin. Právě v této doby byly poloieny základy vědeckého bádání v tradiční čínské
Tak pravil Žlutý císař: 11fin/jang j ou vyjádřením nebes a země, příčinou a měřítkem všech věcí, zdrojem změny, kořenem a původcem života
základu (jin/jang) je třeba založit léč ní nemocí."
medicíně, které umoinily její pozděj í rozvoj.
Kdo hc porozum t základům tarý h lékař ký h u ení tarověk íny, mu í nej prve pochopit rozli n é fil zofi k směry a společensk' síly b až n ' v Chuang ti-nej-ťing ( Kánonu vnitřní m dicíny 21 utého císaře). Na po átku čínské medicíny byly pravěké léčitelské praktiky, ša manismu Wu a kouzelnictví. Tyto nadpřirozené metody léčení nemocí se v h ru bých rysech podobaly těm, j ež znám z starověkého Egypta, západních zemí, umeru a Řecka. Z větší části s odvíjely od rituálů a věšteb, obsah ovaly však i léčebné výkony. I zde, podobně jako v předsokratovském Řecku, položily filo zofické tradice základy pro pozdější vě decké zkoumání. K pokračovatelům těchto tradic, kteří sehráli v dalším vývo j i vědy svoji úlohu, patřil i n ásledovníci učení o tao a učení raného empirismu, alchymisté, astrologové, kteří podrobně popsali sled ročních období a nebeských jevů, filozofové pěti p rvků a školy jin/jang a učení čchi. ]e třeba zdůraznit, že podobně jako v západn ích zemích exist u j e i zde ostrá hranice mezi ranými předvědeckými lé čitelskými praktikami založenými na
1 3
VLEVO Čínský symbol pro čínskou medicínu, Č ung-i.
ní přírodní h j vů. Důvěra v přírodní principy pol žila základy toho, co dnes známe jako tradiční čín kou medicínu v moderním poj tí. Empirické a racionální prvky postup ně pro nikaly do různých škol a posléze byly sjednoceny do přísně humanistické ho filozofického a politického učení kon fuciánství. Právě konfuciáni v prv ním století př. n. t. zklidnili zmatek a zá pasy "Sta myšlenkových škol" období Válčících států a položili základy pro politické i vědecké jednocení. Vznikly tak základy pro pozdější vědecké zkou mání a vznik skutečně vědeckých dis ciplín, včetně medicíny.
K
PIT
L
PR
,'1
oto období vymezuje počátky medicíny
T
l'e
taré Cíně.
době vlády dyna tie
ang (1766-1100 př. n. 1.) máme poznatky předev ím díky archeologickým ntileztim. Dynastii ang založil C heng Tchang po l'}"hnání predchozílw cí aře,
tyrana Ťie. Dynastie ang pak vládla
íně až do pří hodu dynastie
Hi torické prameny z pozdního období známá fakta o před hozím období.
Oll
I'
př. n. I.
roce l l
011 a a" heologi ké nálezy potvrzují
álezy z dolm7JO povodí Zlu té řeky nám před tavují
architekturu a nábožen ké praktiky, k nimž náleželo i vě. tění pomo í ohně, lidské oběti a uctívání předkti. K nejzncíměj ím náleztim pat í želví krunýře a" vě te ké" ko ti, na nichž j 011 vyryty nizné vě. tby (včetně vojen ký h a politi ký h závazkti), tejně VPRAVO
jako lovecké výjevy nebo zdravotní předpovědi pro í are.
Čfns�race
B
ukazuje
Bf
filosofa Konfucia (551-479 př. n. 1.), jak zahajuje vyučov, ni.
řil a zř t lná třídní tru k t u ra z vládnou í lity na tran j dn a r lní ků víř o tatní h lidí významn u r li, a t k e každ denní živ t p zů talý h pr pl tal s z mř lými. Pro tředni tvím v t ní se lidé radili o vý h pr blém h všeho druhu e zemřelými př dky. a předky se bra eli v době vál k i v míru, tázali se, jak hojná bude úr da, a rady mrtvých vyhl dávali i v otázká h týka jících se zdraví a nemoci. ktivní vztah k zemřelým odrážel obecné p tř by klid né existence p tečno ti. Ziví byli p vin ni pečovat o ostatky zemř lý h a ukládat je blízko prospěšných v trů a v dy (feng šuej), vzpomínat na ně úct u a rituál ně jim obětovat. Panovala př d tava, že zemřelí mohou zaj í tit živým pro p ritu a zdraví. Takto i lid ' uch vávali k svým zemřelým předkům harm ni ký vztah.
u dv kla i ká ín k m di íny: en-nung pen- chao-ťing ( Kán n byl ink ř tví) a lwr111g ti nej-ťing, kt rý p I žil zákla dy m di ín k t ri . L g nda klad vznik t ht děl d pradávné minulo ti, kut n ti tyt knihy vznikly tar
ha aut rů. ang m li lidé zdravím velký
n m n ními r zumíme, jak uká zal Paul Un huld, tak vé p ru hy funk e organi mu, kt ré v d u k naruš ní
KA P I T
L
PR V
•.
IJy
I
b .íné aktiv ity, zatím o horoby mají pol KL TB
P�EDK
proto elice důležité zjistit pomocí věš teb příč i n u kletby a provést nutná opa tření k jejímu zlomení.
. I P"RI C I Y
Za púv d někt rých nemo í e pova ž valy r vněž přírod ní jevy, n apřík lad p tný vítr. Takový kodliv ý vítr mohl přijít buď ám od be , n bo jej mohl i sel t př dk v , aby po kodil ve n ici. V ta k v m přípa dě býval zapot řebí zásah kr 1 , kt rý pro tředni ctvím vhodn ých rituálů ur ných předků m účin ky škod liv ho větru zastavi l . M nohé tyto mediín ké teorie byly pozděj i přemě něny n b z Ia opu těny, některé poslouž ily jak základ nových teorií, když se tradič ní ín ká m dicína obrátila k empirick é mu zk umání a k racionáln í medicíně . T h byl do aženo vlivem různých fifi ký h u ení, která se rozv i n ula I ím období.
ÍM Léčení zaklín ním nevyžadovalo žádné
odpověd nost za zdraví společnosti.
vy etření ani soustfed ní se přímo na
Tímto z p ů sobem se živí usmiřovali
pacienta. Jednalo se o společenský akt,
s mrtvými a obnovovalo se zdraví
často vytadujicí, aby se král obrátil na
společnosti jako cel ku. Léčebné
vě tce a jeho prostfednlctvím zjistil vůlí
praktiky sloužily rovněž jako odůvodnění
pfedků.
absolu t n í politické nadvlády vládce
Tuto léčebnou metodu provozoval am kral, který m I proto velkou
u
oto obdob[ (1100-221 pf. n. l.) e ")'Waluje rrounfm pni•mfl•o ••pofádánf. S Ve dvanáctém století př. n. I. e ústřední vláda dynastie ang rozpadla a zemi C ovládla seminomádská dyna tie ou. Během její vlády začali lidé používat
T
vyspělejší zemědělské po tupy, k nimž patřily polečně obho podařované zavlažovací
m mn ž tví
VIT ll
Co
A
dynastie Šang, který přijímal roli opatrovníka celé společnosti.
I 6
ou tavy. Ty umožnily zvýšení zeměděl ké produkce a dlouhodobé vydržování voj ka. Během éry C ou, která se často přirovnává k evrop kému období feuda/i 11111, se také vytvořilo více než tisíc právních okre ti. Dyna tie Co11 pře t11111/a ptivorlní hlavní mě. to S dyna tie ang do provincie en- i. Během období Cou lidé také uctívali předky, podobně jako jejich poražení předchtidci v minulém období, a nažili e obnovit taré tradice a zvyky. Ve kutečno ti mnoho lechti ti dyna tie ang plynulo C skupinou dynastie ou.
V roce 771 př. n. l . bylo centrum země přesunuto dále na východ do Luo-i, pro tože vládci h ledali na východě podporu v krvavé bitvě o nástupnictví na trůnu. V následujících letech se rozpoutala vlna intrik a krveprolití a v důsledku toho e moc vládců v odlehlých obl a tech země oslabila. Zavedení nových technologií, produkce železa a soli, ná t u p ekono miky založené na penězích a zvý ení mo bility obyvatelstva zna m e nalo ztrátu centralizované moci vládců a mnoho států tak posílilo svo j i m oc na úkor ústřední vlády. Mezi sedmi provinciemi a nájezdníky ze severu se rovněž ode hrávalo mnoho válek. Rychle se vytvářela a opět zanikala roz ličná spojenectví. Období mezi roky 481 až 221 př. n. l. bylo tak krvavé a soupeření me zi provinciemi tak silné, že jej historikové označuj í jako období "Válčících států". Dřívější ohledy na čest a odkaz předků byly nahrazeny bezuzdnou touhou po mo ci a úspěchu. Staré feudální morální příka zy ohledně cti a umírněnosti musely ustoupit bezohledným požadavkům vlád-
novo11 vládnou í
ců čín kého tátu. Tito vlád i nakonec zví tězili a v r. 221 př. n. I. ínu jednotili. Král h ng prohlá il ám ebe za S-chuang-ti, prvního císaře jednocené íny. Byl i vědom toho, že pokud má být celi tvo t z mě zaji těna i do bu doucna, je tř ba vyhladit všechny pozůtatky býva lý h f událních provincií. Z tohoto dův du bylo cí ařství reorgani zováno do admini trativních okrsků s vojenskými právci v čele. Byla prove dena standardizace váhových a měrných jednotek a postaveny silnice pojující jednotl ivé okre y. Zlutý císař huang ti rovněž nařídil ebrat a pozděj i spálit všechny psané materiály, s výj i m kou těch, které e týkaly lékařské péče, léků, věštění, zemědělství a lesnictví. Z A C A T K Y M E D! f N Y V O B D O B f D Y AST l E Č O U Doba zmatků a vnitřních svárů v obdo bí "jar a podzimů" (770-476 př. n. 1.) včetně období Válčících tátů dynastie Cou se vyznačovala filozofickým, vědec-
1 7
K,\l' I T
LA
H 1 •T
P R V ,'I
kým a du hovním rozvojem. této době vzn ikJa prax nazvaná později "Démo nickou medi ínou", kterou po Iéze na hradily pozd j í filozofick koly dua li mu j i n/ja ng, t ori pěti prvku a ílící vliv ta i mu a kon u iani mu. D moni ká med i ín , která řídila t orií útoku d monu, po tupn vytla I la puvodní m didnu br jí í k př d kum. My I Jo s , 1. d m ni obývají z mi a př •bývají v t mný h úkryt h v duti ná h tr mu n b j kyní h, připrave ni nap dn ut nic netu í í bčť. Být n •m cný mam n I být napad n n ja k· m d m ncm. a ma ni t. Wu di p n all hr mu jí ím rc1 rto, r m lé ebný h praktik cctn bylink ř tví, tradl ního amanismu a vcrcjn •ho vymítání d mo nu, b h ·m n \ho} aman p bíhal v oko lí csnicc, p krikoval a m val h I mi, ab odl, kal n •bo ta\tra il t.l du hy. Vcř jné popravy. t k p važ valy za tpu ob, j, k d m ny zastra it. Ca t e k ritu, lní hran p uzíva ly talismany a l
monu, rituální h zaklínati I h použíaný h při magi kých břade h v tn zpu bu, jak a v kt ré d nní d b j prodét. K hán ní t.lý h du hu e pouíí al mim jiné též b li ny, které e k mbin al dal ími p l u py. gen dár111 zakl d t • I kupunktury Pi n C hue (407 110pr n. l.)\'Ů k n z lá ť zmi ňutc o 13 kupunkturních b d h ur e n h k P ·m vli u t.l' h du hu. •
•
•
·
1 8
Po CA T E K E M P I R I C Kf.H O
PIU TUPU A V�DY
v pozdn ím obdob í dynas tie Cou se zača
lo uplat ňovat více vlivů, které posun uly my lení a medic ínu do vědeč tější roviny založe n é na zkušen ostech a pozor ová ní. Tehdy na tal skuteč ný rozkvět filozo fl a t o v takové míře, že se toto období nazývá dobou " ta myšlenkových škol". Tato d oba byla také svědkem zrození Konfu ia (551-479 př. n. l.) a j eh o aktiv níh u vědomělého humanism u . Kon fu iu tal autorem systému, který zaváděl do praktického veřejného živo ta etiku a d uchovní rozvoj. Byla to reakna morální a politické zmatky, které jej za j ho života obklopoval y, když se čín ké feudá l n í státy u tápěly ve válce a v i n t ri kách. Vyvinul teorii " lepšího I věka" (ťiin-c'), který se snaží " m ilovat o tat n í", jako u rčující princip společenkéh o řád u . Pozdější filozofové jako Men i u (372-289 př. n . I.) a Mistr Sun (298-238 př. n. l.) použili konfuciánstvi jako ná troj při výstavbě politického sys tému dynastie Chan. Další po tavou byl Lao-c', zvaný Sta rý mi tr (še té století př. n. l.). O politi ku e zajímal také, avšak jeho h l avní ú ilí m ěřoval o k poznáván í přírody, k biologii a k alchymickým pokusům o prodloužení života. Ve svém díle Tao te-ťing ( K niha o cestě a ctnosti) nabádá vládce k dodržování duchovní praxe tao, aby e zlepšil život všech l idí. a rozvoj i vědecké logiky usilovně pracovali mohisté a legisté. Mohisté se zajímali pí e o rytířskou společnost než výlučně o rodinu, přitahoval a je však
R 1E A
F 1L
Z
F 1
KÉ
Z
také mechanika a fyzika. ech n tyto školy ehrály vou roli při vzniku a za kotvení vědecké metody a vývoj i čín ké medicíny, jak ji formuloval Clwang ti nej-ťing.
V L IV M H l T Ú A L E A Vl:.D U
I Tú
I
M H l TÉ Mo Ti (Mociu , 479-3 1 př. n . I.) vybíz I k dodržování principu vzáj mné Já ky mezi lidmi a pevně věřil na d u hy a dé mony. jeho učení s vědou b zpro tř dn nesouvise lo, av ak bez ohl du na tuto skutečnost položilo základy pro rozvoj empirický ch metod, které m n o h m po zději vyvinuli jeho žáci. Ti za távali při zkoumání jevů empirický pří tup a při ověřování či vyvracení teorií s polé hali na ostatní pozorovatele . Například skutečnost, že mnoho lidí do vědčilo ta kový úkaz, jako je zjevení d ucha, bylo důvodem proč věřit v jeho existenci. Pozdější komentáře Knihy Mistra Mo dokládaj í snahu jeho následovníků ou peřit s vědeckou logikou. Podobně jako Řekové, i mohisté si byli vědomi spole čenských vlivů na pojmenovávání a vě novali pozornost pocitům , v n ímání, stupni příčinnosti, tříděn í a rozdílům mezi přímými a nepřímými důkazy i de duktivní a induktivní logice. jejich zájem o rytířskou obranu slabých vyústil ve studium fyziky a mechaniky a obranné ho boje.
V P R AVO
Konfucius, známý také jako Kchung Čchiou.
1
()
KL A D Y
' 1 N: K (
,\\ED 1 C í
y
K A ri T O L t\ r R V ,'Í
É Legi mus, neboli "Skot u j men" , rozvi nuli huej S ' a Kung- u n Lung ve čtvr t m toletí př. n. I. O Mistrovi Kung- 1111 Lung e říkalo, í předst avuje vrcho l čín ské filozofi ké literatury cstáva jící z roz hovor u, které se zabýva j í u niverzáliemi , jako j např. jedine nost, m noho t apod. Prostředn ictvím t hto parad xu a di ku í nad ;.ákladn ími prin ipy Kung- un Lung ysl vuj př dstavu změny, j d noho z hlavních pr blému mpiri kého zkoumán í. huej ' začali tak I gi té v ctn f rmulo tll spí di I kti k u než for m lní I giku, která c tala hlavním ry s m tímk v de ké met dy a m di ín ké 1 • rie. L
•
V LI V 'I V tDU
I 'TU
ínské tradl ní medi ín při p li tao i té n >jvít vými •mpiri kým i a v d ·kými teoriemi. jednak p kra oval i val hymistickém bádání ve naze nalézt látky prodlul.ující život, ž vytvářelo zák lady pro poznání ú i nků ro tlin a její h té cbné vyuzilí, ale také e zaloužili o empiri ký výzkum v eob cně. P díleli například na vynálezu třelné ho pra hu i na dal í h př vratných obje c h hemii. Zpo átku e ta isté o prodloužení lidského zi ota nezajímali. Za távali ná zor, í.c pfc h d z živ ta d m rti je pou z zrn n u jcdnoh stavu bytí d jiného. Pozd'j'i taot té hledali int nzivně ce tu, jak :livot prodlouiil, n b ť ři li, že by tím d 'hli vr h lu •
•
Ji se, že nesmrtelnosti lze docíli t pomo cí různých léčiv nebo prováděním urči tých cvičení či meditačn í c h technik. K metodám p oužívaným k dosažení ne s m rt e lnosti patřily speciáln í dechové cviky kombinované s meditací, u rčené k po ílení čchi v lidském těle. Čchi se někdy překládá j ako "vzduch", "pára" nebo " dech" a představuje e nergii protupuj ící vešker ým jsoucn em a proudí cí rovněž v lid kém těle. Je to j edna z vý znamn ých stránek čínské medicí ny, kte rá e b l íží předsta vě řecké " pn eumy" nebo indick é " prány ". Manfred Porkert definuje čchi jako energ i i j e dnoznačně u rčen é p ovahy, energii, která směřuj e u rčitým s měrem v prostoru, je uspořádaná, má u rčité vlastn osti a strukturu a také energetické u pořádání. Je to životní síla oživující živé o rganismy. Je nezbytná p ro správ nou činnost vnitřních orgánů, kterými cirkul u j e a poskytuje j i m sílu k pohybu (např. k p u mpování krve do těla nebo k m luvení, abychom uvedli alespoň dva příklady z m noha). Paul Unschuld popi su j e č c h i j ak o nej jemnější substanci a zdůraz ň u j e, že ačkoli j e neviditelná a nehmotná, odkazuje se na ni ve staré literatu ře, což j e pro výklad historických textů velm i důležité.
•
2 o
eorie jin/jang a teorie pěti pn•kti vytvořené a i \'e {tl•rtém toletí př. n. /. e ča to nazývají te riemi sten ati kých Otll'i lostí. Dtii'Odem je jejich jedinečný příno
T
�
;
� �
myšlence, ze ve mtr, teJně Jako tělo, je oustm•ou dynamických a funUních vztalui. Obě teorie e naží ve mír vy větlit jako l'}ísfedek pusobení i/ a pral'idel
mí to dti ledku záměnt bohti, předkti nebo démonu. Teorie pěti prl'kti hrála také významnou roli při vývoji čín ké vědy n medicíny. 1-ťing (Kniha proměn) pojedmíwí o neustálém toku a vlivu těchto dějti l'e l'e mínt. Pí mmo "jing" i!Wmená "velká kniha" a pí meno "I" je odvoLeno z l')ímill je těrka, chameleon, který Lllfllllená změnu.
]A
A ]1
Zrn na, ncb li "1" je dynamickým vztah m m zi jin a jang, v němž se ne u tále tvoří a j iž am tn u vytvářejí ty to dv základní íly, je to v mír, jehož u á tí j me my v ichni. "Vesmír je ne u tále v p hybu, nepřetržitě e mění. livot á m j pr ce nikdy nekončící změ ny, která začíná v okamžiku zrození a kon í až v náručí mrti. 1-ťing je pokum nal zt přijat lná pravidla pro příro du a lid ký život ve vztahu k změnám vesmíru ." 1-ťing tvoří ku tečně základ celé čín ské vědy a je rovn ž nezbytnou součás tí čín kého kulturního výrazu. Na poli medicíny je teorie j in/jang určujícím princi pem vzájemných vztahů v ech medicínských infor mací (např. rozpoznávání ouborů příznaků a kvality pul u). Kombinuje se s další mi význačnými teoriemi, jako je např. teorie pěti tran formačních fází nebo teorie kanálů. "v podstatě je teorie jin/jang velice j dnoduchá, avšak její uplatnění je ne mírně široké. Není žádné tránky v čín ké civilizaci, ať už se
jang a jin znamenaly původ n o luně nou a zastíněnou tranu h ory. ín ká věda je posléze přetvořila v p rotiklady jednoho a téhož jevu, ve J ožky původ ní hmotné ubstance čchi. jang před ta vuje muž ký princip ves m íru, jeh funkční a energetické vla tno ti, zatím co jin je ženským principem , reprezen tujícím ve ve míru stránku trukturální a hmotnou. Poj my lze vysvětlit ná ledu jícím způsobem: "V moderním jazyce jang odpovídá všemu, co je aktivní, ex pandující, odstředivé, agresivní, vyžadující, negativní, jin na opak představuje vše, co je hmotné, strukturované, dostředivé, kolabující, kon zervativní, pozitivní." Tyto vzá j e m ně souvisej ící vlastnosti j so u vyjádřeny jako vztahy mezi vlastnostm i jakéhokoli známého objektu . Jedna složka nemůže existovat bez d ruhé. Například představa "nahoře" nemá smysl bez představy "dole" . Podobně pojem "rychlý" neexistuje bez pojmu "pomalý".
•
1
I
K,\ I' I T O I. 1\
PRV
• '
HI.'T
I
iku jedná o metafyziku, lékař tví, polit nebo umění, v níž by nezanechala svuj oti k." T oretici jin/jang pocházejí ze
dvou kol. Liší e m zi sebou především v tom, zda rozdělují přírodní změny na čtyři nebo est kupin. Pf:T PRVKů
D Wm t.ivotn dul zitým přín s m čín
k� v •dč byla wori prin ipu pěti tran form cní h fází n b li prvku, kl rá e za I •nila do medicínské t ori . Statí 'ír'tané se domnívali, že se ve mír skládá z pNi př měňující h e prv ku n<.'IX>Ii elementu. Za autora tét teorie,
se pova rozpracované později Menciem, svět se žuje C'-s' (492 -431 př. n. I.). Na í pěti pohlíželo jako na trvalé prolínán přeměňujících se prvků. Zmíněnými pěti základními prvky Ta jsou Dřevo, Oheň, Země, Kov a Voda. to teori e se snažila utřídit základní vlast y. změn no ti hmotných věcí v procesu
Každá z přeměňujících se fází měla svou vla tní povahu a předpovědi telnou sou ví to t ostatními. Původně se teoretiko vé j in/jan g a teoret ikové pěti prvků
zá adně rozcházeli v otázce povahy změ ny, av ak jejich spor se později vyřešil
od ní oddělit, takže mů žeme říci, že pět prvků je jin/jang a jin/jang je tao." Při vzájemném pů sobení spolu prvky mohou soupeřit, vy rovnávat se či se na vzájem
podporovat,
závisí to jednak na je jich vlastní povaze, jed nak na relativní síle. Pohyb přírody je neustálou souhrou přizpůsobování se a prosazování základních prvot
zn.lzorr'lu)e p t prvku: Drevo, Oheň, Zemi, Kov
a
Vodu .
ních il prostřednictvím ročních období. Tímto způsobem si příroda uchovává harmonii a přísnou rovnováhu. Podle teorie jin/jang, stejně jako podle učení
2 2
Z
Z AKL
K�
F l
. K(
D\
a
rúm a žlučníku, k
heň
rdci
a tenkému třevu, Země k I zině a žaludku, Kov k plicím a tlu tému am
guje v e hno hlad e. Každá ur itá tran formace udržuje jinou př m nu
dá
v rovnováze
livé
třevu a Voda k ledvinám hýří.
ovému m
Každý prv k
přitom p dílí na do
e živin statním, a tak j rgány z vislé na
u jednot
b navzájem.
Vzájemná závi I
t tran forma ní h fá
zí/prvku vytváří
rgánové y témy. Je
tí filozofové pozorovali, že tran forma ní fáz
tomu zde p dobn jako v přírod . Napří
ur it
klacl Voda neb li y tém ledvin a močo
mají
také
funkční vztahy v kolob hu přír -
vého mč hýř
p clporuje rů t, Země
n b li žaludek, Iezina
dy. Tak jak j dno
mohou Vodu/L dvi
hází v ná
ny/M č vý mč hýř
sledující, tak dávají určité tran forma ní
přehradi t a zam zit
DREvo
roční období př
fáze v přírodě vzniknout jiným. V v
Y
vztahovalo k ját
Prvky udržují rovnováhu a harmoni i se v emi o tatními. Když každá tran forma ní fáze probíhá přir z n , fun
no
DI C í
příklad Dřevo se
jednotu, tak i členitost."
elkem a naopak ji am t nou vyrovnávají o tatní. taří mpiri -
,\\ E
Kovu a Vody.
vá protikla dy stejně jako harmonii a každý bod okolní reality ob ahuje jak
natolik propojené, že je lze považovat za různé prvky jedné společné před že teorie pěti prvků vychází z teorie jin/jang a nelze ji
Tr ditn1 ,.Vrbovy vzor"
F i l.
pěti prvku je "budoucno t dynamická a nikoli tatická. Kone je pí e u pořá daná příroda než chao . Děj v ob krý
a dnes e obě teorie navzájem doplňují. Teorie pěti prvků a jin/jang jsou nyní
stavy. "jsme si vědomi toho,
\IlO II
R IE
e
h
přírodě, počítaje v to i lid ké pol -
čenské a politické aktivity, lze vy větlit transformačními fázemi
tak přiroz nému ne bo fyziol gi kému pře-
OIIEŇ
bytku vody. Rovnováha e udržuje tím, jak jedna fáze nebo
a jejich vlastnostmi.
fyziolog! ká oustava vyživuje
Je zřejmé, že lidské
a ovlivi'luje druhou.
tělo bylo vnímáno jako součást přírody. K vysvět lení těchto základních pří-
VODA
rodních principů a sil se vyvinula teorie pěti prvků. V těle existují "fyziologic ké" transformační fáze a energie odráže jící základní životní síly. jsou v něm tkáně a orgány, jejichž činnost připo míná transformační fáze jak po stránce fyzické, tak i energetické a které odráže jí totožné základní vztahy v přírodě. V těle tak existuje "fyziologický" pro tějšek působení Dřeva, Ohně, Země,
2 3
KOV
1\. A P I T
l t\
K.
P R V I' I
�
ZA
J
Y N A
de o dobu, kdy byl es taven cí aře). Za dyna tie
huan ti-nej ťing (Kánon vnitřní medicíny lluté/10
han byly formulovány výwamné vědecké názory a položeny
základy pro pozděj í rozvoj tradiční čín ké medicíny.
huang ti-nej ťing (Kánon vnitřní medicíny llutého í aře) je ve kutečno ti dílo mnoha neznámých autoni znmě tnaných prvním čín kým cí ařem han, který přijal jméno huang ti (llutý cí ař), a jeho ná ledovníky. ílem jejich tí ilí bylo jednocení
OHl
Oheň je symbolizován srdcem/tenkým střevem .
a shrnutí ouča ného medicín kého my Jení a vytvoření teorie a y tému medicíny.
Kniha Nej-ťing e skládá z
dvou čá tí:
Su-wen (Základní otázky), která
l> � l Vll
za
Země je symbolizována slezinou/žaludkem.
jídla a pití ovlivňuje umírněn
t, a ta
kd neplýtval ilami na nepatři né cho
uladu
zabývá samozřejmě hlavně akupunktu
vání. L i d ' v minul
rou. Určité pa áže a pojmy ilustrují roz
tedy
nímž ve
třili vé t I
ti
ílu, a proto m hli
vůj život pln
r zvinout
tak, jak to příroda um žňu je." Tato pa áž zř t ln odrá-
medicíny: " Proč nežijí l idé sto I t jako
ží vliv taoi mu na tvůrce
rozuměli učení tao, proto e snažili řídit
i
i my-
de neustálý rozhovor o problémech dříve?" A Cchi Po odpovídá: " Dříve lidé
řád m.
l, uchovávali j ji h pl nou
že Cchi Poa, slavného lékaře, t
ty. P tř bu
a L ing-šu ( Kánon akupunktury), která e
Např. v knize Su-wen se l.lutý císař tá
ZEM
lnými výp
p v tává a mizí v
kompletní systém.
játryI I u nfk m.
uladu
bývá anatomií, fyziologií a J é ením,
ličné filozofické kořeny, které vytvářejí
Dřevo je symbollzov, no
v
11-wen. Kniha od kazuje na techniky
a hování, které prodlužují život.
svůj život podle pravidel j i n/jang a žít
N i\ 11 0 1\E
Ředkvička a zázvor ovlivňují plíce a žaludek. Používají se k léčbě nachlazení. Podle konfuciánské teorie je ředkvička " "císařem a zázvor
KO N F U
Voda je symbollzov n m chýř m.
2 4
sociální sítí a rámcem pro fungování
bodů existuje mnoho podobných odkazů
hospodářství a vztahy v něm m ísty
na kanály, vodovody, paláce, císaře,
odráží v popisech fyziologických funkcí.
ministry a pomocníky a podobně tom u
Např. cang, tj. vnitřní orgány (žaludek,
j e i v předpisech bylinného léčení.
Kov j e symbolizován
Hlavní složka bylinných směsí nese
plícemi/tlustým
měchýř a žlučník) jsou duté a slouží
jméno císař, další složky mají
k uchovávání potravy nebo odpadních
pojmenování ministrů a pomocníků. Tyto
látek či transportu zažívacím ústrojím. " Slovo "cang znamená ukládat,
popisy dokládají silný vliv konfucianismu
střevem.
ledvinaml/moťOII)'m
schraňovat. V popisech akupunkturních
tenké střevo, tlusté střevo, m očový
KOV \OP \
Konfucianismus se svou komplexní
na čínskou medicínu.
"ministrem" jenž rozšiřuje její působení.
K A P I f O L t\
Hl
P RV ' Í
TORI E
A
F IL
Z
F l
KÉ
Z AKL A D Y
jang (volný pohyb čchi/aktivita). Každá
pěti prvků. Zjistíme, že ve fyziologU nejen
vat činno t druhé. Podobně i podle teo
že máme orgány před tavované j dnotli vým i prvk-y (např. kanál jater představuje
rie orgánů ang-fu má činno t žlučníku
vliv Dřeva uvnitř těla), ale ouča ně mú žeme rozdělit vnitřní funk i jater na ja
k r lativně víc vnitřní (jin) aktivitě jat r
terní jin (zá
ř jí spol čně prvek Oř va.
A
z nich pomáhá vyrovnávat a podporo
(relativně ví
č hi) vněj í (jang) poměr
(r lativn ví e krve), a tím jin/jang vytvá
ba krv I kladování) a jaterní
f N I
J
VÝ
V l' lt AV t l
lY
Jako příklad yntézy pojmů m už po sloužit kombinace ideje jin/jang teorií
"'V V této ilustraci
� � r · K� M E D I
Í N
dohlíží čfnský filosof Konfucius
H
na vymítání ďáblova vlivu.
lavní proud raného vědeckého my lení tarých
íiíami se značně li i/ od
představ přijímaných na Západě, nebyl v ak proto méně vědecký. Logika tohoto systému vycházela z jiných zdrojti než vědecká tradice uíparlnf Evropy. Tato
logika se zakládala na pl'ed tavě jemných vzájemných vztalui principti jin a jang a pěti prvktl s jejich transformačními fázemi a ve mfr e pojímal jako neu tále e 111ěnfcí děj, zatímco západní logika vycházející z antiky zdtimziíovala nespojité identity. Ve skutečno ti však někteří před okratovšlí filozofové v antickém f
2 6
Dnes víme, že raná čínská medicína čer
v něm topy mnoho různých myšlenko
pala svou moudrost z mnoha různých
vých směrů. Patřily k nim ideje taoistů,
zdrojů. Racionální empirická m edicína
mohistů, legistů, jin/jang a učení pěti
má počátek v pátém století př. n. l., při
prvků.
bližně v té době, kdy staří Řekové vyvi
Silně se proj vil také organizační
nuli západní verzi empirické klasifikace.
politický vliv konfucianismu a od po han v prvním
Tak začal formální rozvoj vědy a medicí
čátku období dyna tie
ny založené na přírodních zákonech a na
století př. n. I. také zř telná syntéza obe -
zkušenosti namísto lékařství vycházejí
ných empirických tradi a formální me
cího z nadpřirozených prin cipů. Na
dicín ké tradice, vyjádřená v /wan ti-nej
tomto vývoji se podílelo a zanechalo
ťing.
2 7
P Ř Í ( t ,r y
A i před 1 000 lety za dyna tie
e živí odle tr di ní čín ké medicíny j m
příčiny chorob do tří obecných
ve tavi l rovn váhy a vnitřní harm onie . Tento ta v je rovnováhou
ka tegorií: il jin
1.
také a j n ' mzný 17 or ín l l na eho těla a na'(e/10 t'l
j ou schopné vyvolat nemoc.
"
to nejen na "í a to rovn v 111 se " ta vl ne nam u1·e' a . ny' h or ánu' ale ta k e, v/a tní kai lodenm 1 1 1 1 1 t1 a 1 1 1 r n t:rJe pro e í. Ty o ou nejnu.nějs ími vlivy při 11cízejí ím i z zevn íh do akttv l ty vm třmch za ahov at jak c lo inl1 ti na eho těla, L k i
žij 'tn '·
·
Vnější (exogenní) příčiny
em patří zevní klima tické vlivy, které
a okolm 710 pro třed� v n:rmž •
2.
•
•
��
��
or án ů . fe-li člověk zdráv, pak e di harm onie rychle uprav í a opět e do áhne dynam i ké rovnováhy. za tohoto tavu zů tává
Ty zahrnují citové poruchy, k teré mohou ovlivnit činnos t vni třních orgánů a tím vyvolat chorobný s ta v.
Jiné příčiny (ani vnější, ani vnitřní) 3.
K nim počítáme různé čin i tele ovlivňující zdraví, jako je dieta,
poranění a pohlavní akti vi ta . Uvedená klasifikace p říčin nemocí je poněkud zjednodu "ená a nebere ohled na skutečnost, že velice významnou roli při vzniku nemoci h raje na "e těle ná kon tituce. Bez
a v rovnováze. Pokud
o hledu na tento nedo tatek má pop aná
e v"a k dynamic ká
k lasifikace v klinické praxi vůj význam
rovnováha naru "í
a je určitým vodítkem při diagnóze
a neobnoví, může to vés t PR!CI
Vítr.
Y
k po i tu 1 1111w ; neb
v tradi ní ín ké 111 di íně j
m 11 ll
r
vy d
'tkLi tradičn í "ín ké medicíny e lékaři snažili
•tlít fakt ry, kter" m 17 l l vyvolat n moci, a roztřídit je fllll l ' 11
V tradiční čínské medicíně e k příčině
Ll pří"inami chorob takové vlivy, k teré
1 10 álw p m it n bo zcela rozvrátit.
d 11 •j t r í 1 1 p
a léčení nemocí.
k t mu, ž ne moc ku tečně vypukne.
nemoci dochází předev "ím analýzou JIN( PIUCI
Strava.
Y
p říznaků, což nazýváme " diferenciací p říznaků za účelem n a lezení příčiny" nebo
" určením diagnózy za účelem zjištění původce".
kupin.
3 o
VN ITŘNf PR!CINY
Vnitřní (endogenn í) příčiny
or a n i mu zdráv
ZEVNf
ong
žil lékař Čchen fen, k terý roztřídil
na ház í
a zdraví proto, že na e tělo
N E t\\
3 I
Stres.
z
C ......,
r Ř r
Ř
v
v
' Y
E
nebezpečími, která ohrožovala jeho zdraví, ať již podnebí nebo změny při Juízela z1•enčí nebo zevnitř. Zevní faktory, jako je nebo škodlivé faktory poča í - ,, tradiční čín ké medicíně e jim říká patogenní a schopno t těla za nonnální h oko/no tí zdraví neovlivní. Pokud je v a k narušen pro tředí objeví příliš přizpti obit e klimatickým změnám nebo pokud e změna zevního Jo1·ěk odjakži1•a zápa i/
V L EV O
Fyzikální faktory: radioaktivní záření.
11
y v těle t�lo e ne tati přizpti obit, vede to k naru ení jemné vnitřní rovnováh ledek ná za považují a ná Jednl k onemo nlní. a traně dmhé e některé choroby vnitřní h pfí in. V}'l'OifÍvá je ne ou/ad zpti obený např. emočním napětím nebo ry hle
p ru Jwmi i11no ti vnitfní h or ámi.
v kt rémkoli okamžiku během roku, nej více pravděpodobné je to v tom roč ním období, s nímž daný prvek souvisí. Vítr je nejča tější na ja
rů, kt r
ře, teplo v létě, vlhko v pozd
i, zahrnuj pr ky: •
ním létě, sucho na podzim
že samo o sobě způsobit vzni k nemoci,
me pozorovat u lov ka trpícího labším
(v čínském podnebí), chlad
avšak většinou se kombinují dva n bo ví
zevním vliv m, např. chlad m, který po
apř. onemocnění
ce z nich a postihují lidské tělo najed
z nadměrného tepla, jako např.
nou. Např. úplavici vyvolává jak teplo,
pal plic n b li t pl v pli í h, jak říkáme
úžeh, je nejpravděpodobnější
tak i vlhko v tlustém střevě a akutní rev
v terminol gii tradi ní ín ké m dicíny.
v z i mě.
• • •
N A II
AE
•
Organické faktory:
v létě. Podobně život ve vlh
matický zánět kloubů vyvolává vítr, vlh
•
bakterie Salmonel/a.
kém prostředí zvyšuje pravdě-
ko a teplo v kloubech. Během nemoci
podobnost
hl in
PtT v
1
t Ia a vyvine e v zá
� r H rtUC1
nemoci
samotné nejenže se těchto šest pato
bd bím, a i když vět-
vyvolané vlhkem, jako je např. zánět
genních faktorů může navzájem ovlivňo
vyv lat
kloubů. Těchto šest zevních faktorů mů-
vat, ale dokonce se může přeměňovat
Abychom vnitřní příčiny odli ili od šes
jeden v druhý. Takovou přeměnu může-
ti vnějších prvků, nazýváme je:
pr ků
l. ni h můž
toupí hloub ji d
uvi í n mo nění
vzniku
D A L S í F A KT O RY S O U V I S E J ÍC Í S S E ST l Z E V N Í M l P Ř f C I N AM I N E M O C ! V P RAV
Chemické faktory:
V moderní klinické praxi se k n e mocím
pesticidy.
vyvolaným zevními činiteli počítají rovněž ty, které souvisejí s j i n ý m i faktory organickými (bakterie a viry), chemickými (pesticidy) a fyz i kálními (radioaktivní záření).
2
(
+V
JTRNI v1TR
v
JTRNI TEPL
•
+V
I
HE
rffiNI VtHK ST
+ VNJTii.
I
HLAD
Tito vnitřní činitelé také projevují příznaky vět ru, tepla, vlhka, ucha a chladu.
K A P I T
R U H A
l A
P R I
jaro, a pr t
ním ob
Zevní vítr utváří
• Když se zevní vítr sdružu
ký
je
b
naše okolní prostředí,
chladem, vede to k pří
škodlivý vítr proniká
znakům "chladného větru".
do těla a narušuje naši
U nemocného se to projeví
tělesnou pohodu.
pí e nachlazením než ho-
r ku. kupin: tr
n -
r čk u a ne ná enlivo tí chladu. • Když
zevní vítr družuje teplem, ve
to k příznakům "teplého větru", kdy
d
n m
ný trpí spíše horečkou než nachla
z ním a často mívá zarudlé a bolestivé hrdl . Můž
trpět žízní a mít tmavě
zbarv nou moč. Jazyk je červený s žluta vým povlakem. • Když
e vítr sdružuje s vlhkem, vzni
ká příznak " vlhkého větru". Projevuje to hor čkou, která e zhoršuje odpoV� R M
I dn , nesnášenlivostí průvanu, poce
·
ním a bol stivými otoky kloubů. Někdy bj ví rovněž otoky na obličeji nebo p -
NAHO�E
jind
na těle. vítr sdružuje se suchem, proje-
Zevní vítr může
vy-
vyvolat rýmu, ale
ení.
ví
plí-
patří ucho t sliznice úst, nosu, krku, su-
vést k mnohem závažnějším
c f
V L EV O
současně s větrem.
ítr logi ky
vnitřní vítr může
'\
faktory často tělo napadají
bím
za hl vní klim ti
E
Ostatní zevní patogenní
n jvětměj ím r
y
uvi í p
• Když
to příznaky "suchého větru" . K nim
chá kůže a uchý kašel.
problémům
ITi'tNl VíTR
obvykle se jim říká
K hlavním příznakům působení vnitřní
"jaterní vítr".
ho větru patří bolestivé křeče, strnutí krku, stočení očí směrem vzhůru a strnu tí zad (křeč zádového svalstva). V méně závažných případech se to projeví strnu lo tí nebo třesem končetin, rozmaza ným vid ním a závratí. Podle tradiční ín ké medicíny souvisí tyto příznaky nů.
játry a obvykle e nazývají "jaterním
3 s
L A
K A P I T
D R U H A
P Ř. [ (: f
Nemoci vyvolané škodlivým větrem
z kolenního kloubu do kyčelního, potom do lokte atd. Tento způsob stěhováni bolesti svědčí o tom,
obvykle vyvolána p ru hou j ji h n dofunkc jater n
že se skutečně jedná o nemoc vyvolanou škodlivým větrem.
se mohou v těle stěhovat.
jiným příkladem takového
Artritida může začít
těhování příznaků a pro
v kolenních kloubech
měnlivých rysů nemoci je
a šířit se do dalších
kopřivka. Při tomto kožním
kloubů v těle, přičemž
onemocnění pacient trpí vy
v různou dobu postihuje různé
rážkami a svěděním. Obojí
oblasti.
e neustále přesouvá z jedno
vání vazů.
ZEV
I II
V
I T I'{
klon vytvářet příznaky, kter '
je zdrojem příznaků
je obvykle vnitřní a může vy ház t z p -
v horní polovině těla
ru
ení jejich činno ti. Vnitřní heň můž
být rovněž dů ledkem jiných kodlivých činitelů, jako je vítr, letní horko, vlhk , ucho nebo chlad. Ty se mohou po pr ní oheň může také vzniknout jako ná ledek nadměrného citového podráž
hle a mají kolísavý průběh. Jako
dění nebo takové poruchy činno ti or
k pat g nům
3
e m oci vyvolané škodlivým větrem
DBYTEK
em
a příznaky.
U
t- 1
akutní a n mají dl uh trvání. Nemoc ný má vy
Podle tradiční čín k ' m e dicíny
H N E. M
L
i z nadbytku ohn j ou obvykle
ne ná í tepl
1
mocn ní způ obuje.
AK Y v Y v
gánů, která může vyvolat u trnutí těla,
a podle toho vykazuje určité vla tno ti
ti íří na
PRIZ
popř. vyvolat horko či oheň.
název odráží rychle e měnící vlastnosti tn
a v hlavě.
ruch energi jang v ledviná h n b z na
oheň sdružuje několika různými orgány
díky t t vl
i oheň v lidském těle
jí v horních čá tech těla. kodlivý oh ň
medicíně říká "větrná mrtvice". Cínský
Pr t ž'
směrem vzhůru, proto
projevu-
větrem obvykle akutní, začínají ná
kod livého větru, který toto akutní one
Plameny ohně se šíří
meny. Oheň uvnitř lid kého těla má
V t TR U Vítr m t nd n i k t upání a íř ní.
VLEVO
také plápolá směrem vzhůru a tvoří pla
j ou nemoci vyvolané škodlivým
hodu, které se v tradiční čínské
III
je teplota. Oheň je však nejen teplejší, ale
niknutí do těla přeměnit na oheň. Vnitř-
m rtvici neboli cévní mozkovou pří
TI
jedním z rozdílů mezi ohněm a teplem
ho okr ku kůže na jiný. Kromě toho
příklad m ůžeme uvést mozkovou T
c
tem kloubů, kdy se bolesti stěhují
a za šlachy, j ou onemo nění, kte rá souvi ejí vnitřním ětrem,
VL
I E j\ \
Známým příkladem je člověk se záně
větrem". Protože játra ne ou odpo vědno t za uchová ání zá ob krve
V P RAVO
' Y
k u h a j
r
ku n bo silně
v lmi unavený, po
drážd ný a má žíz ň. Málo lo m
í, m zarudlý bli
můž d
tal i d
potí a má
ja
i, někdy
d liria.
lidí se často diagnostikuj
onemocnění z "žaludečního ohně", "ja emo i vyv lan
terního ohně" a "srdečního ohně".
nedo tatkem ohně
vyznačují rovněž mimovolnými
jsou ča to hroni ké. Vyvolává je nedo
pohyby. taré čínské lékařské texty hovoří
tatek u zd ravova í energi v lidském
o tom, že když vítr nabývá vrchu, způso
t le.
buje nechtěné pohyby. Pro podíl škodli
do tatk m jin.
j a t j í příznaky ouvisejí s ne-
vého větru svědčí všechny příznaky Vítr rovn ž t írá k žní p ry a můž vy
projevující e mimovolnými pohyby jako
volat p
tře , křeče, závratě, točení h lavy a ko
razn u n
ná nlivo t
lap . Tyto příznaky mohou doprovázet rycht
jak nemoci vyvolané vnějšími činiteli, jako j zánět mozkových blan nebo zánět mozku , tak i choroby způsobené přfči nami vnitřními, např. vysoký krevní tlak
a u a z j dn' a ti t I d druh .
n bo pilep ii.
P R f Z A I Y N E D O S TAT KU J I N K příznakům nedostatku jin + Srdeční
mohou patřit:
oheň + Jaterní oheň + Žaludeční oheň
3 7
+ Slabá horečka, která se zhoršuje odpoledne
+ Zarudlé tváře
+ Neschopnost usnout
+ Teplé dlaně a chodidla
+ Noční pocení
+ Podrážd nost
+ Bolest a sucho v krku
K A P I T O L A
D R U H A
P R f
P Ř í Z N A KY V Z P LA N U T Í OHNĚ
A
1
heň plápo lá měre m vzhů ru a je velíc horký. kodli vý oheň je pří znak m nadbytku t pla. Při nemocích, p dílí oheň, e zvy-
ohněm Při propu knutí nemo ci způso bené aky: přízn rozpo znává me násle dující Opar na rtu nebo
Souvisí se srdečním
v ústech
ohněm
Otok dásní
Souvisí s žaludeč
Zarudlé nebo
Souvisí s jaterním
oteklé oči
ohněm
ním ohněm
k dJivým
Podobně jako oheň je letní horko hla ním klimatic kým prvkem I tního obdo bí. Vzniká z ohně a tepla. Ze v h e ti škodlivých faktorů je letní h orko jedi ným, který má sezónní povah u - obje vuje e pouze v létě a v žád né m jin ' m ročním období e n proj ví. J t tak j diný prvek výhradně z vní p vahy, vy volaný pouze tep! m po ház jí ím z zevního pro tředí. Letní h orko n m ůž být vnitřní.
' Y
I E
\ o c
žár m. Jak t plo, tak i léto j ou přírodní mi prvky jang, proto letní teplo také přiřazuje k k dlivinám jang. Při postiže ní t Ia tímt prvk m n tává vždy vze tup t I n t pl ty.
p l\ ! Z N A K Y P P. ! T O M N O S T I S K O D L I V ť. H O O H N !! V T !! L E
Nervozita
P�fZNAKY A NEM I Z E V N f H O L ET N f H O T E P L A me-li příli iln , ztr íme velké množtví vody, ž můž mít za ná ledek nejen
a podrážděnost Zarudlý obličej
Červené rty Zarudlé, bolavé a oteklé hrdlo Vysoká
N A H O l\ E
tělesná
Podobně jako uniká
teplota
pára z hrnce s vaříd vodou, ztrácí lidské tělo životně důležité tekutiny díky extrémním teplotám nebo škodlivému ohni.
projeví krvá ním z n su, topaml krve ve stoJi i n b v mo i, krvác ním z h mor idů nebo dokon k žníml vyrážkami a krvá ním do kůž . j ou každ pádně příznaky tiž ní ohn m t pl m , st jně jak h r čka, drážd n t n žíz ň.
Nemoci vyvolané letnim teplem se v letních měsících vyskytují často. H lavním příznakem je horečka, v e l ké po ní, žízeň, podrážděnost, únava a zhorš ní dýchání. Letní úpal je dalším častým onemo něním, s nímž se v létě setkáváme. V leh čích případech pociťuje n em ocný jen mírnou závrať, žaludeční nevolnost, úna vu a pocit vyčerpání. V těžších přípa dech, když je člověk vystaven účinkům tepla příliš dlouho nebo je-li teplo příliš velké, může postižený n á h l e omdlít, upadnout do bezvědomí, silně se potí, má žízeň a špatně se mu dýchá, dlaně a chodidla má chladné. Posléze může upadnout do šoku. VLASTNOSTI Z E V N f H O L E TN f H O T E P L A
1 Letní teplo je klimatický š kodlivý prvek, který se projevuj e slunečním
3 8
3
VLEVO
Abychom nahradili tekutiny ztracené pocením, musíme vyp ít mnoho vody.
odvodnění (dehydrataci), ale rovněž úna vu . Např. lidé pracující v létě venku se čas to dožaduj í velkého množství chladných nápojů, aby si udrželi nižší tělesnou tep lotu, nahradili těle né tekutiny ztracené pocením a přede li vzniku úpalu. Letni horko e ča to kombinuje s vlh ko ti. Léto bývá n jen horké, ale často taktéž de tivé, vzduch pak bývá velmi tižený letním tepvlhký. Proto člověk
3
9
K A P I T
L A
D R U H A
P R I
nách, ztráta chuti k jídlu, žaludeční nevol nost, podt plnosti a tlak na hrudi, průjem a tmavší moč.
Vlhké prostředí způsobené letním horkem a vlhkostí může u pacienta vyvolat současně příznaky obou faktorů.
Vlhko můžeme rovněž rozdělit na ze vní a vnitřní. K zevnímu v l h ku řadíme vlhkost v okolním pro tředí, počítaje v to vlhkost ve vzduchu - vodu, déšť a mlhu, které ná ča to obklopují. P dl teorie pěti prvků má z vní vlhk n ; větší vliv na lid ké tělo v pozdním I tě, protože léto bývá - ale poň v íně nejdeštivějším obdobím v ro . Kr mě samotného počasí může i pobyt n bo práce ve v lh kém pro třed í u možnit vlhku, aby proniklo do l i dského t Ia a vyvolalo zdravotní problémy. Vnitřní vlhko obvykle vyplývá z poruchy činno ti sleziny, kdy tento orgán není cho pen propouštět a zpracovávat vodu a další tekutiny v našem těle, což m á za následek zadržování tekutin a vlhka. I když se zevní vlhko od vnitřního li ší, často se společně podílejí na průb hu nemoci. Pokud člověku nedo tatečně pra cuje slezina, vede to nejen k rozvoji vnitř ního vlhka, ale takový člověk j e také náchylnější k potížím s vlhke m zevním. Podobně jestliže je tělo poškozeno vněj ším vlhkem, může to vést k poškození sleziny a k vnitřní vlhkosti .
r
E M O C
zeň, protože těle je již vlhkosti nadby tek. Pokud kodlivá vlhko t postihne kloub , vyvolá n mocnění " '-pi" nebo li "zán t kl ubů yvolaný v l h kem " . Kl uby i h bn , b le tivé, ně kdy tak t kl , btížně r zhýbávají. B I t
Vnitřní vlhk u ví í p ru n u inn tí I ziny. V dů I dku zpo-
PŘ1ZNAKY V Y V O LA N É V L H K E M ZEVN1 VLHKO Pokud škodlivé vlhko poškodí pouze povrch těla, vyvolá příznaky povrchního postižení vlhkem. Nemocný pak má rý mu, horečku, která se nezmírňuje poce ním, cítí tíhu v končetinách, je u navený, má pocit tlaku na hrudi. N e m á však ží-
4 o
l r' Y
4 I
ný tís ň na pr u, závrat , n tabilitu. Vy kytuj -li e vlhkost v bla ti žaludku, nemo ný můž po iťovat plno t a pocit roz pjatého žaludku a břicha, nevol nost a lepkavou nebo sladkou chuť v ús tech. Má měkčí tolici nebo přímo průjem, je unavený. Při vlhko ti v dolní části břišní dutiny e mohou objevit oto ky, obtížné močení nebo u žen výtok z rodidel.
NAHOIH
Vnější vlhko je přítomné v našem životním prostředí: ve vodě a ve vlhkém vzduchu.
K A P I T
L
I
P Ř r c 1
R
ll
N A H O I\ E Do kalného jezírka dopadají dešťové kapky z těžkých mraků zakrývajících nebe nad ním. Tělesné sekrety vyvolané vlhkostí jsou také mračné a kalné.
a obtížn
y
E
o c f
s Podle teorie pěti prvků j e sucho klimatickou vlastností podzimu. Rozeznáváme vnitřní a zevní sucho.
kterým se v dů ledku po tížení škodli vým teplem nebo uch m nedo tává těle ných tekutin.
PIUZ AKY V Y V O L ÁVA
VNITŘNl H emo i vyvolan vnitřním uchem ve dou k úbytku n b ke ztrátě krve a tělesný h tekutin. Mohou objevit po horečnat m on m n ní, kdy vysoká teplota v dia k úbytku v dy, nebo po ilném p ní způ b n m t plem nebo léky. V nitřní u ho v ak může vznik nout také po hroni ký h chorobách, kt ré často vedou k vyčerpání tělesných tekutin, n b bývá dů I dkem nedosta tečné výživy či zahu tění krve, kdy tělo ne ní chopn zaji tit náležité vyživování tkání. K příznakům vnitřního ucha počí táme žíz ň, u h u kůži, která může být lupu je, uché vlasy, zácpu, dr ná neb úbytek a o lab ní valstva, uchý jazyk.
ZEVNl SU H O Zevní sucho proniká d o t ě l a n o em ne bo ústy a příznaky jím vyvolané e zpra vidla odvíjejí od poruchy činno ti pll . Jestliže nás sucho postihne v raném p d zimu, blíže k létu než k zimě, pak má sklon vyvolat spíše příznaky podobné těm, které způsobuje teplo; říkáme tomu teplé sucho. Jsme-li suchem po t iženi v pozdním podzimu, vyvolává příznaky, které j sou chladněj ší; jev nazýváme chladným suchem. Při onemocnění chladným uchem v pozdním podzimu má nemocný na jed né straně příznaky vyvolané suchem (su cho v ústech, v nose, v krku, suchá kůže, suchý kašel atd.), ale také příznaky související s působením chladu (horečka, na chlazení, bolesti h lavy, nepřítomnost pocení apod.). Rozdíl mezi působením zevního chladného sucha a zevrubo chla du samotného spočívá v tom, že se u ne mocného více projevují účinky sucha. Při onemocnění v raném podzimu vyvolaném teplým suchem trpí pacient příznaky sucha, jak byly zmíněny výše, avšak také příznaky tepla (horečkou, bolestmi hlavy, slabým pocením, žízní, podrážděností). S takovým stavem se mů žeme etkat nejen u zdravých jedinců vy stavených zevnímu suchu, nýbrž i u lidí,
A
N A H O I\ E Mrtvý strom, suchý a pokroucený. Jeho vnitřní tekutiny se
V LA T
Z EV N f H UCHA
TI A VNIT�Nf HO
Specifickou vla tností škodlivého sucha je to, že vyčerpává tělesné tekutiny. Sucho v okolním prostředí se projevuje suchým vzduchem, potoky se zmenšují nebo úpl ně vysychají, půda je rozpraskaná. Po dobně i v lidském těle se sucho začne projevovat příznaky vysychání, jako je suchá kůže (dokonce i s trhlinami a prask linami), suché vlasy, suchá sliznice úst a nosu, vyschlé rty, sucho v krku, zácpa, snížené množství moči a suchý kašel s mi nimem h lenu nebo zcela bez h lenu.
"l
vyčerpaly d íky zevnímu suchu a tepl u během velmi suchého období.
K A P I T
L A
p Ř
D R U H A
o h lazen í břich a. admě rný příjem stu dené strav y m ůže poškodit život ně důle žité mech anismy buď jangového aspektu čchi, nebo slezinu a žalu dek a vyvolat poruchy čin nosti zažívacích orgánů. K příznakům takového po tížení patří bolesti břicha, žaludku , poruchy trávení a zvracení nebo průjem.
V P RAVO
Chlad není vázán jen na zimu. Podobně jako může pozdní mráz nebo kroupy
f
na jaře, í naše těla
CHLAD Příčinou vnitřního chladu je nedostatek jang. Ten má za následek tvorbu chladu uvnitř našeho vlastního t Ia. N dostatek j ang se m ůže objevit v kter ' mkoli z našich vnitřních orgánů. P dl toho, který orgán je postižen, má n m ný příznaky, které se k příslušnému rgánu vztahují. VNITÍ{Nf
mohou poškodit náhlé klimatické změny.
liL
SRDCE
ZEVN( CHLAD
Nedostává-li se srdci e n ergi e
Proniká
jang, vede t o k omezení jeho
tělesným povrchem.
činnosti. Vidíme to u pacientů se selháním srdce: je jim
V N I T !l. N ( C H L A D
Proniká
zima, pociťují bušení
do vnitřních
srdce, zhoršení dechu,
orgánů.
mají zpomalený tok krve
k dlivý hl, d pr ni k d t Ia dv ma způ by. n j í hl d n padá p uz ků ži a plí , vnitřní hlad pr niká d hlubší h tkání nitřní h r nů. ZEVN1
h ladn
t i LAD
ním mn h , při dí t
silné bolesti na hrudi. Jejich
rty a tváře se mohou zbarvit do fialova. LEDV I N Y Pokud chybí energie jang v ledvinách, pociťuje nemocný chlad a má bolesti v llolní části zad nebo v kolenou spolu s bolestmi v dolní polovině břicha. Dalšími
EM
VLA
příznaky jsou časté nucení
V
na močení nebo potíže při
T N O S TI tj l H O A V N IT i'{ N l H O
močení. U mužů se může
1
hlad j e klimatický škodlivý prvek proj vující se jako převaha jin, proto řadí k škodlivinám povahy j in. Jestliže jin převažuje v okolním prostředí nebo v našem těle, potlačuje nebo ničí prvky jang nebo energii jang. Pokud škodlivý chlad pronikne do těla, zmenší tělesný po vrch, potlačí obrannou energii organismu a přivodi příznaky nachlazeni a nesnášen livo t hladu. Jestliže škodlivý chlad na padne vnitřní orgány, např. slezinu nebo žaludek, přímo naruší schopnost těchto
4 4
E 1\\ O C
C H LAD
a čchi, což má za následek
poničit citlivé rostliny
I N Y
projevit impotence, u žen čirý vodnatý výtok z rodidel. SLEZINA Při nedostatku jang ve slezině pociťuje pacient nadýmání, má měkkou nebo řídkou stolici a chladné končetiny.
4 s
K A P I T
L
F A K T O RY
D R U H
orgánů zpracovávat poíitou
travu, c ž
nat u tolici,
3
h la d vyvo lává tažen í. Když pro n i kne do těla kodlivý chla d a po
ný jangový aspekt energ ie čchi, poved to r vněž k přeru ní důlež itých h ú t I ných tkání ch, kter ' e táh n u, by z brán ily dal ímu únik u teplé
k
í těl
můž m p z rovat při tř u vzni kl m v dů I dku pů b ni hla I uží k uzavření n rgi
j n .
ztrátám
V
� �
� ��
�
�
každo�enní vatě re gujeme a nejrůznější situace velkým množstvím cztovych hnutí. Kazdy Jednotlzvec se pntom chova- zcela sveoytným způsobem.
n še
Např. to, co jednoho člověka učiní šťastným, vyvolá u jiného smutek či hněv.
Rozdílné emoce jsou přirozenou odpovědí mysli na zevní podněty. Pokud jsme však dlouhodobě emočně přetíženi nebo procházíme-li náhlým či velmi silným citovým traumatem, snadno se stane to, že mysl není schopná se takovému stavu přizptisobit a zvládnout jej. Značná emoční zátěž vyvolává tělesné změny, jako je porušení rovnováhy jin a jang, nesou/ad čchi a krve nebo poruchy činnosti orgánů či meridiánů. To vše otevírá cestu nemoci.
Tradiční čínská medicína rozeznává sedm druhů lidských emocí: radost, h něv, úzkost, obavy, zármutek, strach a zdě šení. Tyto emoce jsou hlavními příčinami i vn třních nemocí, zejména tehdy, j sou-li
velmi silné a nepřirozené, protože pak mohou snadno přímo ovlivnit vnitřní orgány a zavinit vznik nemoci. Podle tra diční čínské medicíny jsou duševní akti vity člověka velmi těsně spjaté se stavem jeho vnitřních orgánů. Správná a nenaru-
E P I D E M I C KÉ N E M O C I
NAHORE
Nízká teplota vzduchu vede
NA
k zpomalení pohybu
mění v led. Podobně účinkuje uvnitř těla vnitřní chlad, zpomaluje pohyb čchi a krve.
si zdraví. Navíc pro šířen í nákaz vytváří vhodné
šesti výše zmíněných klimatických faktorů tím, že
podmínky nezdravé prostředí (např. přeplněné
nemoci jimi vyvolané jsou a k u t n í a velice nakažlivé.
prostory se špatným větráním a nefungující
již staří čínští lékaři zazn a m e nali, že epidemické
kanalizací) nebo nezdravá strava či špatné stravovací
nemoci snadno postihnou celou rodi n u bez ohledu
n ávyky. Tyto problémy mohou mít svůj původ jak
na věk a pohlaví jejích člen ů a projevují se u všech
Stažení se může projevit v jakékoli tkáni
postižených stejnými příz n a ky. Od doby dynastie
prevenci šíření nakažlivých nemocí je třeba, aby
postižené nebo ovlivněné škodlivým
Ming, před dvěma až třemi sty lety, se ví, že se
léčení každého ohniska nákazy probíhalo pod
chladem . N apř. při postižení meridiánů
tyto nakažlivé nemoci šíří h l av n ě ústy a nosem.
dozorem vlády nebo u rčené vládní organizace, a to
nebo vazů může chlad navodit jejich
Příklady epidemických nemocí mohou být spalničky,
v co nejkraUím čase a co nejefektivněji.
stažení, což se projeví křečemi,
příušnice, záškrt, plané neštovice, cholera nebo
prochladnutím a necitlivostí končetin.
chřipka.
jestliže škodlivý chlad pronikne do
véh
organismus obtížné přizpůsobit se jim a uchovat
v prostředí samotném, tak i ve společnosti. Kvůli
molekul vody a nakonec se voda
Epidemické nemoci jsou také škodlivinami ze zevního prostředí a řadí se mezi vnější patogeny. Liší se od
Dalším velmi významným činitelem je schopnost našeho organismu vypořádat se s původci epidemií
Epidemické choroby se často objevují po velkých
a bojovat proti nim. jsme-li silní a zdraví, jsme také
krevních cév, jako je tomu při o m rzli
přírodních katastrofách, jako jsou povodně
méně náchylní k onemocnění, a pokud se
nách nebo zánětu žil (tromboflebitidě),
a dlouhotrvající sucha, kdy se do lidského života
s epidemickou škodlivinou setkáme, náš neoslabený
vyvolá to stažení cév a srážení krve.
a prostředí náhle promítno u neobvyklé podmínky.
organismus se s ní dokáže vypořádat a tělo
bol tmi
To má posléze za následek silnou bolest
Změny jsou často natolik d ra matické, že je pro lidský
neonemocní.
zoru j í, ž
a poškození tkání.
tepl ty.
4 6
7
K A P I T
L A
šená činno t nitřních or gánů dodává kre a živi ny nezbytn ' k zá obování my li a dovoluje přemý I t a reago at na p dn ty z vněj ího z vnitřní h s j dním z m í. m
jak tra-
DOLE
Radost j e jednou ze sedmi lidských emocí.
p Ř (
D R U H A
vnitřní orgány proto, že j sou schopné narušovat životně důležité mechanis my činnosti orgánů, zasa hovat do normálního průtoku čchi a zhoršovat průtok energie v těle. apř. když se rozčílíme, často po ciťujeme, jak nás polévá horko a naše oči a tváře zčervenají. Příčinou je přesun čchi směrem vzhůru do horní poloviny těla, do AHORE který se zaplaví krví. obličeje, �chi plačfcfho dítěte může být vyvedeno z rovnováhy, J iným příkladem může být av ak hněv jeho čchi rčení "už má v kalhotách", zcela rozruší. popisující vylekaného člověka. ku tečně je to pravda, neboť strach vyvolává pře un čchi směrem dolů, což v de k prů j m u n bo zesílenému vylučo v ní m i. Při silném duševním vypětí kl á huť k jídlu. Při přemýšlení a uvažo vání totiž vázn průtok čchi slezinou, což způ buj pokles chuti k j ídlu. Uvedené příklady ukazuj í nejen to, že různé emomají vliv na různé orgány, ale i to, že jednotlivé orgány mohou být postiženy různými způ aby. Obecně můžeme říci, že hněv vyvolává přesun čchi směrem vzhů ru, radost zpomaluje jeho průtok, zármu tek čchi rozptyluje, strach jej posunuje dolů, obavy jej narušuj í a úzkost vyvolá vá jeho váznutí. Podl tradiční čínské medicíny je srd c orgánem, který ovládá všechny ostat ní a má vliv i na my'lení. Ačkoli sedm mo í ovlivňuje určitým způsobem or gány nimi ouvi ející, srdce registruje ci tová hnutí jako první, je tě předtím, než tihn ut d t nou m žno t ovlivnit "své" orgány.
Z toho
plyne, že ať j iž je povah a citového hnutí jakákoli, nejprve bude ovlivněna činnost srdce a teprve poté ostatní orgá ny, které se srdcem souvise j í a j ou na něm závislé. Výjimečný vliv citů na rd ce se odráží v mnoha rčeních. Tak jako emoční vlivy ovl ivňují na e tělo tím způsobem, že zasa h u j í do jeho důležitých funkcí, platí i j ev opačný. Po-
P Ř í Z N A KY V Y V
I t' y
E M
ruchy vnitřních orgánů mohou ovlivňo vat naše myšlení a vyvolat poruchy cito vé rovnováhy. ení nikterak neobvyklé, že změnam i nálad trpí lidé, kteří j ou ne mocni, zejména pokud e jedná o dlouho dobá, hroni ká on m nění. Typickými náladami j ou přít m vzn tlivo t, depree nebo n te n t a apati .
LAN É EM
f MI FAK
RY
Nemoci vyvolané dlouhodobou
tělesa v krku, špatnou náladou nebo
změnou pocitů se obyčejně projevují
hněvem. U žen se může objevit navíc
tím, že naruší činnost vnitřních orgán ů.
i nepravidelná menstruace, křeče
Každý orgán má svou vlastn í fyziologii,
a bolesti při menstruaci nebo zduřeniny
úkoly a mechanismy činnosti
v prsou. Skodllvé emoce mohou narušit
a poškození každého z nich se také
rovněž č i n n ost sleziny a žaludku, což
projeví zcela určitým způsobem . Obecně
se projeví narušeným trávením,
řečeno, mají emoční vlivy sklon
zhoršenou chutí k jídlu, nadmutím
k narušení práce hlavně srdce, jater
břicha nepravidelnými pohyby
a sleziny. Např. emoční poruchy
střev.
postihující srdce mohou narušit jeho
c Í
Při poruše činnosti sleziny nebo
schopnost ovlivňovat mysl a vyvolají
srdce může také vymizet menstruace
změny chování, takže člověk se stane
nebo menstruační krvácení může být
vylekaným, zapomnětlivým, n e kl idným,
naopak silnější než obvykle. Současné
podrážděným, hysterickým,
postižení jater se může projevit
nenormálním. Může se to projevit
žaludeční nevolností a bolestmi břicha.
neschopností ovládnout n ě které pocity,
Obecně řečeno, nemoci způsobené
násilím nebo dokonce nepříčetností.
emočními faktory obvykle vyvolávají
jestliže citové poruchy post i h n o u játra,
příznaky e močních poruch a ty mnohdy
projeví se to příznaky deprese, d louhými
ukazují průběh nemocl a vyhlídky
hlubokými vzdechy, pocitem cizího
pacienta.
z
D I ET
Příj m p n zbytný. Z
DOLE
Zdravé stravování a výživná dieta hrají významnou roli při udržování zdraví a předcházení nemocím.
TR
p
YKY
------
A K Y V YV O LA ť P R Á V O U S T R AV O U TRAVOVACfMI ÁVY K Y
PIUZ E
A
P � J f DA 1 Příj m potravy j e nezbytný pro získává ní p tř bných živin, množ tví j ídla by v a k m Jo být přiměřené našim potře bám . jak h ladovění, tak i pře j ídání mů ž v t k vzniku nemoci. Pokud nejíme d tat ně, nedo tává tělo dostatek živin k t m u , aby nahrazovalo čch i a krev, kt r e při každodenní činnosti spotře bováva j í. Trvá-li tento stav příliš dlouho, v d k nedostatku čchi a krve, což má p I ze za následek jiné choroby, a dále zbavuj tělo energie a schopnosti bránit vlivu kodlivin. Přej ídání je v naší p I no ti m nohem častější problém. P kud j í m e příliš mnoho, snižuje se h p n o t orga n ismu trávit potravu, a d h ází k přímému poškození sleziny a žaludku. V praxi pak vidíme pacienty trpí í pl ností žaludku, nadmutým bři h m, bol tí, která se zhoršuje tlakem. mo ní říh a j í, trpí žaludeční nevol-
Ř [ (: 1
y
E
\ O
ností, mají páchnoucí dech, pálení žáhy druhy a c hutě jídla. Účelem je za ji tit a nepříjemně zapáchající p r ůj e m . všestran nou výživu. Přejídání se jed Onemocnění j e častěj ší u dětí, ním druhem potravy nebo j íd lem protože jejich trávicí ústrojí j ešu rčité chuti by mohlo vé t k ne tě není tak odolné jako u do dostatku některých živin nebo spělých a p rotože se j eště k nerovnováze jin a jang, což nenaučily, jak své stra m ůže mít za ná ledek pro vovací návyky kontro puknutí n mo i . apř. lovat. Přejídání může př jídání ma tnými, ko zapříčinit zadržování řen nými n bo lad kými nestrávené potravy v těle, j ídly může v t I vyvolat což vede v konečném důsled tvorbu vlhka a hlenu a v 'st ku k produkci tepla, vlh kosti k p citu únavy a tíhy. adnebo hlenu. V takových pří měrná konzuma e yrové padech se to projeví příznaky, j ako a tu den p travy vyv lává zdrže jsou horké dlaně a nohy, pocit tepla v bři ní toku en rgi jang v lezině a naru u je še, červené tváře, tlak v žaludku nebo její funkc . Proto v d nadbytek yrové v hrudníku, nadbytek hlenu nebo slabá nebo studené potravy k pocitu plného horečka v odpoledních hodinách. Za břicha, měkké tolici nebo průjmu. Lidé, držování potravy m ůže vést rovněž kteří rádi jedí v Jmi horká a o trá jídla k disharmonii mezi výživným čchi nebo pijí m noho alkoholu, j ou náchyl a obranným čchi v těle, k oslabením nější k zvý né tvorb t pla v těl , což se obranného čchi a zvýšení náchylnosti projeví příznaky, jako j ou hemoroidy, vůči napadení zevními š ko d l iv i n a m i zácpa, nežity n bo akné. a k onemocnění. NEMO I ZPÚ BE � T R E S E M , Ú AV U , NEZDRAVÉ J ÍDLO Konzumace znečištěné nebo dokonce jedo S E X U Á L f A K T I V I T O U vaté potravy m ůže vyvolat otravu nebo A Z R A 1?. f M I jiné onemocnění zažívacího ústrojí. Proje vuje se to zvracením, prů j mem, bolestmi Přiměřená tělesná činnost je normální břicha nebo přítomností krve či hnisu ve součástí našeho každodenního života stolici. Pokud se jedná o otravu potravina a je nezbytná pro pocit pohody. Může mi, pak jsou zvracení, prů j e m a bolesti zlepšit průtok energie a krve naším v břiše silnější. V těžkých případech může tělem, zlepšit tělesné zdraví a předejít vzniku nemoci. Těle né vyčerpání nebo postižený upadnout do bezvědomí. únava však nepříznivě ovlivňuj í činnost našich vnitřních orgánů, narušují rov STRAVOVACÍ ZLOZVYKY Tradiční čínská medicína klade důraz na nováhu mezi jin a jang a mohou vést ke vyváženou stravu, která obsahuje různé vzniku onemocnění.
VLEVO
Přejídání se mastnými nebo ostrými jídly může v těle vyvolat zvýše nou produkci vlhkosti a hlenu .
NAHORE
Duševní stres vycházející z nadměrného soustředění především na pracovišti, může vyvolat snížení jin a vede k vyčerpání.
K A P I T O L A
STRES A
P Ř Í é i N Y
D R U H Á
NEMOCI
AVA
živin z ledvin vyvolá příznaky poškoze ní ledvin, j ako je bolest v bederní oblas ti, ú n ava, malátnost, závratě nebo poruchy sexuálních funkcí (předčasný výron semene nebo výron semene bez pohlavního styku u mužů, nepravidel nosti menstruace nebo výtok z rodidel
adměrná námaha odčerpává z těla pri mární energii, kterou tradiční čínská medicína nazývá "juan čchi", a vyčerpá vá vnitřní orgány, což vede k únavě. ítíme se pak unavení a lhostejní, poci ťujem malátno t v končetinách a není nám do ř i, při vy erpání e dokonce můž krátit de h. Při příli ném duševním vy rpání gi jin a krv trpí i my I, ož vede k zry h l n í rd ního t p u , zhor ení pam ti, n klidným nům a poruchám pánku. a druhé tran nedostatek těl n aktivity a příli pohodlný život rovněž naru ují průtok nergie a kr v v těl , pok zují trávicí funk i leziny a žaludku. Ne do tatek po hybu nižuje dolno t těla vů i kodlivinám, vyvolá vá pocit únavy NAHORE
velmi silným prostředkem, nadměrná sexuální aktivita může vést
DM R
EX
L t
KTIVITA
k vyčerpání ledvinné esence, a tím oslabit vaši tělesnou odolnost a zvýšit náchylnost k onemocnění.
ž n vitality a zvýním ná h ln ti k n m ím. Ú bytek
2
Ú é i N KY
H L E N U P O D L E M Í S TA N A H R O M AD Ě N Í
Podle tradiční čínské medicíny s e hlen Pacient může mít různorodé příz n a ky v závislosti na tom,
je-li v žaludku, působí nevolnost a zvracení. Poltud se zdržuje
u žen).
meridiány, svaly, kosti, vnitřní orgány, nohy nebo hlava je prakticky všudypří
P05KOZEN 1 ZAVINĚNÉ
tomný. Hlen se tvoří při c h orobných změnách uvnitř lidského těla. Jakmile
PORANĚN f M I
jednou vznikne, stává se škodlivým čini telem a působí na vnitřní orgány a na tkáně j ak přímo, tak i nepřímo. Vyvolá vá nemoci a ovlivňuje jejich průběh. Hlen se tvoří z nashromážděných a sražených tekutin lidského těla. Nejví ce narušuje činnost sleziny, plic a ledvin, tedy orgánů, které se podílejí n a metabo lismu vody. Jestliže nefungu j í správně, nemůže se voda v těle rovnoměrně distri buovat a hromadí se. Zpočátku se tato akumulace vody pokládala za druh vlhka.
NEMOCI
Avšak při spolupůsobení dalších škod livých činitelů v těle (jako je teplo, chlad, oheň nebo nahromaděné čchi) se vlh kost přemění na hlen a vyvolá onemoc nění. Za hlavního viníka tohoto děje se považuje slezina, neboť j de o orgán hra jící nejvýznamnější roli při transportu
V Y V O L A N É PA R A Z I T Y
a zpracování vody a tělesných tekutin.
Parazitární nemoci jsou dosud problé mem tam, kde panují špatné hygienické poměry, zejména co se týče hygieny po travin. Když paraziti proniknou do těla, způsobí nedostatek energie čchi a krve. Lidé nakažení parazity mají často boles ti v bWe, špatnou chuť k j ídlu a j sou vyhublí.
adm rná exuální aktivita zahrnuje příli aktivní
VYVOLAN É H L EN E M
nevyskytuje pouze v průduškách a pli cích, nýbrž se tvoří a udržuj e také v ostat ních částech těla, j ako j so u kůže,
em patří všechny druhy poranění, jako j ou natažení nebo přetržení svalů či va zů, řezné rány a odřeniny kůže a svalů, zlomeniny kostí, vykloubení, podvrtnu tí, popáleniny, zhmožděn i ny, tržné a třelné rány. Poškození bývá obvykle ohraničené, ale není-li správně ošetřeno, může se snadno zkomplikovat a způso bit těžké krvácení, ztrátu tělesných teku tin, infekci nebo dokonce bezvědomí a smrt. Všechna kousnutí a bodnutí hmyzem nebo zvířaty narušují kožní po vrch, mohou však přivodit i celkovou otravu, např. při uštknutí jedovatým ha dem, nebo vzteklinu, pokud nás poraní nemocné zvíře.
I když může být sex
proti stresovým
N E M O C Í
kde je h l e n n a h romaděný. Např. jestliže se hromadí v plicích, projeví se silným kašlem s vykašláváním velkého množství hlenu.
v meridiánech, může vytvářet hlenové zduřeniny ve tkáních. Zdržuje-li se v okolí srdečních chlopní, může poškodit mozek a zmatenost.
která se shromažďuje v ur čitém orgánu nebo části těla a zde stojí, nebo krev, která nesetrvává v krev ních cévách. Když se začne krev srážet, vytváří se tím překážka jejího průtoku v cé vách nebo meridiánech a v orgánech a tkáních, které s nimi souvisejí. Příznaky stojaté krve zahrnují bolest, ale mohou se obj evit i modřiny, vyrážky a krvácení, mrtvolné nebo tmavé zbarve ní pokožky stejně j ako fialovomodré zbarvení rtů či j azyka.
Tradiční čínská medicína pokládá slezinu za orgán tvořící hlen. NEMOCI Z P Ů S O B E N É S TA G N A C Í K R V E
VPRAVO
Pravidelné cvičení
Stojatá krev j e dalším významným škod
tělesnou odolnost
livým faktorem. Patří k ní n ásledující: krev neprotékající hladce tělem, krev,
a energii spíše zvyšuje než snižuje.
T VÍ
H
ívá i torie tradi ční čínské medicíny je s tará tisíce let. Použ kářstv� některé znám é léčebné postup� jako je např. bylin
, akup unktu ra, požehován í (apli kace tepla na akup unktumz e, tělesn á body), akupre ura, léčebná ma áž, manip ulačn í terapi nichž a dechová cvičení, přikládání baněk a čchi-k ung. Za kořeny, z čín ká medicína vyrů tá, e v vak považuje p rávě čínské bylink ářství. Velikou moudro t, kterou e čín ké bylinkářství vyznačuje, oceňují dne ní lidé tejně j ko taří Cíňané. Filozofi i, k terá je čínské medi íně v/a tní, je třeba uvé t do západn ích zemí a hlavně je nutno tlumo it téměř nevyč rpatelné zdroje čínských klasiků do moderního jazyka a naučit e používa t jejich znalosti a postupy tak, aby nám byly k užitku.
]? O J E T í C í N S K E H O :B Y L I N KA Ř S TV Í O B E C N Ě
C
o znamená pojem Jínské byliny"? Někteří tvrdí, že se jedná o kůru a kořeny rostlin. Avšak každodenní termín 11ČÍnské byliny" se nevztahuje pouze na kůru a k ořínky, nýbrž zahrnuje mnoho dalších léčivých prostředků. Ve skutečnosti sem
patří také živočišné produkty (ja k o jsou cikády nebo hadí k ůže, prasečí žluč nebo kůže, 11 ovězí kůže, gekoni, perlorodky a ústřice) a nerosty (jako např. talek, kaolín, síran sodný nebo magnetovec). Všechny uvedené prostředky jsou součástí čínského bylinkářství (a jeho " bible" - Herbáře Pen-cchao, zvaného Materia medica). Většina rostlinných substancí se před použitím připravuje speciálním způsobem, aby se posflil jejich účinek.
Byliny je možné rozlišovat taktéž podle místa původu, v čínštině se jim říká "byliny ti-tao". Výraz
to bohatství poznatků samozřejmě při spěly rovněž národy žijící mimo Č ínu, včetně buddhistických
ti- tao znamená doslova "ze země" a rozumí se tím původní místo, kde se rostlině n e jlépe
mnichů v Indii, národů Střed ního východu a námořníků
a obchodníků ve východním Pacifiku, v In daří. Některé oblasti dickém oceánu, Evropě, Číny j sou proslulé svými Středomoří a v Severní specifickými podmínkami a Jižní Americe. V souvis pro pěstování určitých losti s rozvojem vědy a obNAHOŘE rostlin. Byliny pocházející j evováním přírodních zdrojů Kůra santalového z těchto oblastí se považují se do čínského lékopisu Materia dřeva. medica zařadilo mnoho lidově za nejúčinnější a nejsilně j š í díky kvalitě půdy, vhodnému podnebí používaných léčivých rostlin nej en z Čí a prostředí, které růstu té které byliny ny, ale i z j iných částí světa. V důsledku nejvíce vyhovuje. Podobně je tomu např. tohoto vývoje se počet léčivých substanpři výběru určitých hroznů pro výrobu
cí rázem zvýšil a hranice mezi čínskou bylinnou
vína.
medicínou a medicínou západního typu se za
Díky nárůstu počtu obyvatelstva a stá le se zvyšujícím požadavkům na léčivé byliny přestává produkce v těchto origi
čala zužovat. Byliny hrály v Číně po tisíci-
nálních místech původu stačit poptáv ce. Pokroky vědy však umožňují zvýšení produkce natolik, aby mohla být poptáv ka na trhu uspokojena. Za své tisícileté historie zaregistrova la čínská medicína více než 3000 druhů rostlin a živočišných produktů. K tomu-
s 6
letí významnou a důležitou úlohu v prevenci nemocí a jejich léčení. Dnes se s je jich významem a užitečností seznamuj e i západní svět a začíná je přijímat široká veřejnost.
s 7
DOLE
Kořen ženšenu slouží jako příklad kůry a kořenu.
K A P I T
L A
T R A D i é N
T Ř E T
é
N S K t
n . I.) věnoval více než 30 let revizi 800 starých lékařských spisů a opravoval m i n ul é chyby. Procestoval celou Čínu, aby získal a odhalil nové léčivé látky. Svůj rukopis třikrát přepsal a nakonec jej dokončil pod názvem Přehled léčivých látek . Tento rukopis byl nejúplnějším s h r n u t í m a u tříděním tehdejších po znatků a na konci sedmnáctého století pronikl až do Evropy. Od té doby jej po užívali mnozí vědci evrop ských zemí při bádání na poli botaniky, zoologie a přírodních věd. 1 593
Převážn á á t čín kých l éčivých bylin po hází z přírody. Lze říci, že ve všech koute h věta ro tou byliny, které lze začlenit d y ťmu čín k ' medicí ny. P dle ar h I i kých nál zů e na ú vi tu lid ký h d jin na i př dkové živili diem a r tlinami. Po požití kým ur itý h r tlin v ak za znam návali n bvyklé p o ity n
V LASTNOSTI A ÚČINKY čfNSKÝC H L f č i V Ý C H R OSTLIN Vlastnosti a účinky čín ských léčivých rostlin jsou N i\ H O R E esoterické a komplexní. Filozofie Minerály: a názvosloví čínské m edicíny talek (chua-š'). včetně spisu Materia medica jsou založeny na teorii j in/jang, kterou lze zpětn ě vysledovat až ke Knize proměn dyna t i r. 200 n . 1 . , hromáždi li taří mudr ové zna lo ti a zku enosti př dchozí h věků ep a l i " bibli" ín kého bylinkář tví známou jako en-1wng
N i\ H O I\ E
K živočišným produktům patří i lastura ušně.
pen-ccha o
. Jd o n j tar í ou hrn lék pi u I ivý h r tlin, jaký v íně exi tuj . hla n ' u n Li n ( 1 5 1 až ťin
'-
I-ťing.
V tradiční čínské medicíně vychází z teorie j i n/jang představa o meridiánech, diagnostika chorob, léčebná taktika, pře depisován í léků a výběr léčivých bylin. Bez těchto praktických aplikací by byla teorie j i n/jang pouze prázdnou myšlen kou, podobně jako např. americká ústava bez tátů. ystém jin/jang se zakládá na předsta vě "n rovnováhy" a "regulace". Hovoří me-li o nerovnováze a regulaci, vyplývá z toho samozřejmě i existence jednoty
s 9
B Y L I N K A Ř S T V
K A P I T
L A
T R A D i č
T Ř E T Í
a protikladu, bez nichž by nerovnováha a regu lace nemohly existovat. Abychom porozuměli konkrétnímu významu nerovnováhy jin a jang, bude nejlépe začít od vzniku nemoci, kde mů žeme uvést praktické příklady místo toho, abychom se zabývali abstraktními názvy.
f V čínské medicíně se příčiny chorob dělí do tří kategorií: + ZEVNÍ N EMOCI jsou vyvolané bakteriemi, viry a neobvyklýml klimatickými vlivy, které V PRAVO
Silné neobvyklé
pronikají do povrchu Ia.
změny počasí vyvolávají zevní ne moci.
• VNITŘNÍ NEMOCI
Vyvolává je emo ní vyp tí, déletrvající únava, jedy, tělesná námaha a vyčerpánf.
Souhrnně se příčiny nemocí v tra diční čínské medicíně označuj í jako " kodlivá čchi". Můžeme je dále rozdělit do několika skupin uvedených v tabulce Příčiny nemocí na str. 60. Jednotlivé pří činy e však mohou uplatnit v organismu společně, a to buď v místním, nebo celko vém měřítku, a poškozovat tkáně, naru šovat činnost meridiánů a orgánů. Tento jev se v tradiční čínské medicíně označu je jako nerovnováha jin a jang, která se projeví u rčitými příznaky.
V P R AV O
Tělesná námaha a vyčerpání mohou vyvolat vnitřní nemoci.
+ OSTATNÍ PŘÍÓNY
V LEVO
Hmyzí kousnutí
(ani zevní ani vnitřní)
nebo žihadlo
Muže je zavinit nesprávné
můžeme označit za
stravování, nevhodná d i eta,
poruchu ani zevní
poran ní a bodnutí či u štknutí
ani vnitřní.
hmyzem nebo zvířaty.
6 o
]I
Č
N
G
Koncepci j i n a j ang je možné aplikovat na cokoliv, avšak když tuto teorii po užíváme, m u síme j i vždy vztáhnout jen ke konkrétnímu subjektu. + ]in představuje obvykle pevnou hmo tu, pasivitu nebo setrvalý stav. Patří k ně mu krev, tekutiny, tkáně a orgány. + Jang reprezentuje spíše nehmotnou činnost, vitalitu, možnost. Představuje funkce tělesných systémů, a ktivní hmo tu a čchi. K tomu, abychom pochopili běh vě cí našeho světa správně, nemůžeme j i n a jang vnímat j ako dvě navzájem nesou visející roviny. Ve skutečnosti je třeba vzít v úvahu pravidlo, že j i n je obsažen v jang a naopak. Jin a jang používáme jako pomůcku usnadňující popis a analýzu. Naprosto zásadní je pochopení toho, že j i n a jang nelze od sebe oddělit, že ve skutečnosti jsou j i n i jang obsažené ve všem, pouze v odlišném m nožství. Např. můžeme tvrdit, že voda obsahu je více jin než j ang, avšak ve skutečnosti jsou v ní obsaženy oba dva prvky. J i n představuj e pasivní prvek, který m ůže me vnímat j ako tekutost, zatímco j ang je aktivní a představuj e aktivit u vody při změně skupenství a vypařování. V lidském těle můžeme nalézt m i l io ny párů j i n a jang, každý prvek, buňka, orgán i tělesná soustava m a j í své páry j in a j ang. Souhrn těchto m ikrosko pických párů j in-jang pak spoluvytváří makrodvoj ici j in-jang našeho celkového zdraví. Ty spolu navzáj e m tvoří dyna mickou rovnováhu, která je n ezbytnou
6 1
K É
B Y L I
K Á Ř
T V í
podmínkou normálního, zdravého stavu organismu . Z výše uvedeného vyplývá, že základ ním principem léčení podle tradiční čín ské medicíny je ovlivňování nerovnováhy mezi j i n a jang. Tato činnost spočívá v normalizaci j ej ich vzájemného vztahu a v obnovení rovnováhy mezi jin a jang v meridiánech a v orgánech, odstranění jedovatých látek z těla a nápravě způso bených škod.
Z A K LA D N ( V LA S T N O S T J L É C I VÝC H B Y L I N Čínská rostlinná léčiva mají mnoho specifických vlastností, které jim propůjčují schopnost ovlivnit nerovnováhu mezi jin a jang. K jejich základním vlastnostem patří: 1 . Povaha byliny, její vlastnosti nebo
obsah čchi. 2. C h uť bylin. 3. Funkční orientace bylin (stoupavá,
klesavá, plovoucí, potápějící se). 4. M ísto účinku byliny.
5. jedovatost bylin. Z těchto vlastností je velmi význa m ná povaha a c h uť konkrétní byliny.
BY
T
T R AD I C
I N
á bylina má určitou pova hu. radiční čínská medicína předpokládá, že každ teplo, horko nebo zimu . Obe ě řečen fe možné ji charakterizovat jako chladno, _ horko a teplo vlastnostm i 1ang. Stan j ou chlad a zima v/a tnost mi jin a naopak že čchi znamená také činno st nebo učenci tyto vlastno ti nazývali Jtyři čchi", proto bylinu se vysvětluje jako chlad, zim , te lo funkci. Léčebný tíčinek nebo reakce na každou horkých nemocí a naopa k. Cílem Je vzdy nebo horko. hladné byliny e používají k léčení obnovit v nemocném těle neutrální tav a rovnováhu .
�
�
� �
gujíc í látko vou výmě nu. Podle tradič ní J -li n m ný p tížen něja ko u z vní Jako k livin u (např. rým u n na hlaze- čín ké medic íny to odpovídá chlad u. je nta zení pacie ním), bj ví u n j ur i té příznaky, kt - pro t ředek p roti ochla r, který má vídají. V na m případ hor čka, možn é předepsat sušený zázvo r jí it chlad b I ti hlavy, u h v ú t h, zarudlý ja horko u povah u a dokáže zmírn ne žlutavým p vlak m a zry hlený a př vahu jin. Skupin a léčiv s teplou zyk střed ohřát á pul . P dl tradl ní ín k medicíny e bo horkou povahou je schopn t nto ub r příznaků vnímá jako celek těla a rozptý lit chlad. Z výše uvedeného lze vyrozumět, že a dp vídá pojmu "horka" . K j ho léče ní j u vh dn př d v ím dv byliny, zi horko/teplo a zima/chlad j so u dvě na m I z k zí li t ( ín ky ťin-jin-ch ua, prosto protikladné skupiny. Avšak horko latin ky Flo lonicerae) a plod for ythie a teplo tejně jako zima a chlad se mezi se bou liší jen m írou. Horko j e teplejší než ( ín ky li n- hla , latin ky Fructu t plo a zima je studenější než chlad. Pátou For. ythiae) . Pr t ž tyt dv byliny pů o bí pr ti tv rb t pla v t I , můž me sou vla tností některých byli n j e neutralita. dit, ž mají hladn u p vahu, jinými Neutrální byliny mají pouze mírné účin l vy mají h pn t niž vat t plo n bo ky a lze je využít jak k léčení chladných, tak i horkých nemocí nebo zm írňovat př vahu jang. příznaků. Abychom Byliny z kupiny hlad mohli v léčebné pra ný h n b o hlazují í h x i správně zvol i t h pbyl i n u vhodnou k léčen í nemoci a správně ji dávkovat, je třeba přesněji určit jako dal í příklad můž me N A H O I\ E m íru přebytku tepla nebo uvé t pa i nta trpí ího d louhodo Plod forsytie chladu či jejich nedostatek. bým průjm m, bole t m i břicha, (lien-čchiao). V tom spočívá u mění diaúnav u, n pá hn u í tolicí, bledým jazyk m olupují ím e povlakem gnostiky a určování příčin nemocí. Podávání ochlazujících č i chladných a I ým, patn hmatným pul em. hny tyt příznaky ěd ' o tom, že pa- byli n při "horkých" nemocích a teplých i nt m z mal n u a n d tate ně rea- nebo horkých bylin při 11Chladných" ne-
6 2
K t
mocích představuje základn í pilíř bylinné léčby. V praxi jsou však zcela převažující horko nebo chlad extrémy a naprostá vět šina případů je smíšených , kdy se teplo i chlad vyskytují pospolu v různé míře. V takovém případě je tedy n utné správně určit poměr tepla a chladu v těle a podle toho podat přiměřené m nož tví vhodné ochlazující nebo oteplující I ' čivé byliny, a tak opět do áhnout vyrovnaného tavu. Umění výběru bylin je nezbytnou ou částí léčby bylinami.
B Y L i t
K A R
T V
H UTĚ Tradiční čínská medicína přiřazuje byli n á m následující chutě: + Kyselá + Hořká + Sladká + Palčivá + Slaná + Md l á + Svíravá Mají význam spíše pro popis
S O U H RN
vlastnosti té které byliny, než aby
Empirické zkušenosti starých lékařů mů žeme shrnout následujícím způsobem: • KYSEL� stahuje a zpevňuje. Ky elé byliny se často předepisují při stavech doprová zených zhoršeným dýcháním, dlouhotr vajícím kašlem, chronickým průj mem, neschopností udržet moč, samovolným únikem semene, prodlouženou menstrua cí nebo silným menstruačním krvácením, popř. výtokem hlenu nebo čirého sekretu z pochvy. Všechny uvedené stavy mají za společného jmenovatele zpomalenou lát kovou výměnu (snížený metabolismus). Tradiční čínská medicína je vnímá jako chladné nemoci. + AoSTRINGENTNI (stahující) byliny účin kují podobně jako kyselé. • HoRl<� byliny mají schopnost odstra ňovat teplo, čistit střeva, snižovat množství čchi (nadměrné zvýšení čchi se projevuje zvracením, říháním apod.), zlepšují chuť k jídlu a vysušují vlhkost. Tyto byliny se často používají při onemocněních s převa hou tepla či horka, jako j sou např. akutní stadia infekčních nemocí. Mohou zmír-
se jednalo o skutečnou chuť. Přitom chutě kyselá, hořká, sladká, palčivá a slaná se považují za základní a označují se jako " Pět chutí" . Mdlá a sladká se navzájem podobají. Podobně i svíravá a kyselá. Kyselá, svíravá, hořká a slaná chuť souvisejí s jin, sladká a mdlá se vztahuje k jang.
nit zácpu doprovázenou občasným od chodem páchnoucí stolice a působí přízni vě při nadměrném zadržován í tekutin v těle. Byliny s hořkou chutí se používají rovněž k léčení zánětů kloubů, výtoků a podobných nemocí souvisejících s vlh kým teplem nebo s vlhkým chladem. + SLAO!ď byliny slaďují a zlepšují činnost mnoha důležitých tělesných sy témů, jako je systém trávicí, dýchací, imunitní a sys tém žláz s vnitřní ekrecí. ladké byliny ovlivňují účinky různých složek bylinného léčiva. ladká chuť rovněž zmírňuje boles-
6 3
K A P I T O L A
Ú C I N KY
T Ř E T Í
BY L
tung (Radix ophiopogoni ) j sou chladné povahy. Avšak Rhizoma coptidi je hořká, zatímco Radix ph iopogoni ladká. Z funkčního hlediska se proto používá k zmírnění tepla a vysušení vlhka, např. u onemocněních charakterizovaných vlhkem a teplem, jako je průjem, bolesti břicha, poruchy stolice nebo žlutý, silně povleklý jazyk. aproti tom u Radix ophio pogonis se používá k zmírnění tepla a podpoře jin (tekutin), například při ho rečnatých stavech doprovázených žízní a zarudlým jazykem s olupuj ícím se po vlakem, kdy se organismus odvodňuje a oslabuje se j in. Syrový zázvor (čínsky šeng-ťiang, la tinsky Rhizoma zingiberis) a máta (čínsky po-che, latinsky Herba menthae) maj í ost rou palčivou chuť. Povaha zázvoru je však teplá, zatímco máta má povahu chlad nou. Syrový zázvor má schopnost rozpty lovat vítr a chlad, proto se používá v počátečních stadiích onemocnění vyvolaných těmito vnějšími škodlivinami při horečce, nesnášenlivosti chladu, ne přítomnosti potu a výtoku z nosu. Máta rozptyluje teplý vítr, a používá se proto v počátcích nemocí vyvolaných touto ze vní škodlivinou. Ty se projevují bolestmi hlavy, horečkou, suchem v ústech a také tím, že postižený člověk netrpí nesnášen livostí chladu. Pro provozováni čínské me-
dicíny je napro to nezbytné dokonale znát povahu a chuť každé používané byliny. aví j třeba byliny předepi ovat p dl tradic čín ké m dicíny na základ uboru příznaků, nikoli na základě diagnózy nem i, jako tomu je v medicín západního typu. Léčení bez dostatečných znalo tí může mít nadno za
N A H O I\ E
Rhizoma Rhizoma coptidis (chuang-lien).
·
ti vyvolané tažením val tva. Tyto léky se často používají k léčení tavů vyvolaných n do tatk m ( uchý ka el nebo zácpa způobené n do tatkem vlhko ti), poruch funk e zažíva ího ú troj í (známé často ja ko "n ulad žaludku a I ziny") a k léče ni bol tí způ obených valovými kř černi. Vh dným dokladem předcházejících tvrzení j lékořic ( ín ky kan-cchao, la tin ky Radix glycyrrllizae) . Vyznačuje se prakticky v emi uvedenými vlastnostmi. Používá e ča to, ne mírně užitečná je ja ko pro tř dek ovlivňující a harmonizují cí pů ob ní dal ích bylin ve směsích. + O TRfl (pálivé) byliny rozptyluj í čchi, zrychlují její oběh a oživují krev. Rostliny z této kupiny mohou podporovat čin no t potní h žláz, ob h čchi, aktivovat činno t meridiánů a o tatních orgánů a zl p ovat kr vní obě h . Celkově mají o tr byliny v eob cný účinek na aktiva ci a zry hl ní látkové výměny. V klinické praxi pálivé byliny používaj í k léčení
A H O lt E
Čínská byli n kářka vyšetřuje pacientku a hovoří s n í o jejích potížích předtím, než jí předepíše bylinný preparát.
zevních příčin nemocí (nachlazení), při oslabení činnosti meridiánů a orgánů ne bo při narušení krevního oběhu . Podle termi nologie tradiční čínské medicíny se jedná o stavy stagnace čchi a stojatosti krve. Pálivé byliny se rovněž doporučují při počátečních stadiích vředů a nežitů, kdy se j eště nevytvořil hnis. + SLA é byli ny disponuj í schopností změkčovat tužší masy tkáně a vazivové srůsty. Slaná chuť pročišťuje a uvolňuje střeva. Slané látky se doporuču j í při vře dech, zánětlivých zduřeních, cystách, bu jení měkkých tkání a poruchách stolice. + M OLA CHUŤ. Byliny mdlé chuti mo hou navozovat vstřebáván í tekutiny z tkání a vylučováni moči. Vel m i často se proto používaj í při otocích , zánětech močových cest a při potížích s močením.
6 4
V P R AV O
Zázvor (šeng-ťiang).
následek nesprávné podání, což může pa cientovy potíže dokonce zhoršit. F U N K C: N l O R l E TA C E B Y L I N Poškození nemocí a její příznaky se mo hou projevit ve čtyřech hlavních oblas tech těla. + Příznaky v horní polovině těla zahrnu jí zvracení, kašel a krácení dechu.
6 s
N A H O I\E
Máta (po-che).
K A P J T O L A
T Ř E T Í
T R A D I Č N
+ Příznaky se mohou také objevit v dol
ní polovině těla, a to j ako průjem, úpla vice nebo výhřez konečníku.
V PRAVO
může vyrovnat nerovnováh u meridiánů a orgánů a odstranit z těla škodlivinu (vi rus, bakterii, škodlivé odpadní látky) co
+ Příznaky se však mohou rovněž vyskyt
nejjednodušší cestou.
nout hlavně na tělesném povrchu, jako
+ STOUPANf označuje schopnost zvýšit
účinnost čchi, posílení slábnoucí ener
Čtyři ll,lavní oblasti těla,
gie čchi na normální úroveň dynamické rovnováhy a oživení funkcí v horní polo
kde se mohou projevit příznaky nemocí.
vin ě těla. + KLESANf oslabuje čchi nebo patologic
H O R N ( POLOVINA
kou čchi na normální úroveň dynamické
TRUPU
Hrudník, krk
rovnováhy. Při těchto dějích se obvykle aktivizují procesy probíhající v dolní po
a plíce. NITRO
Vnitřní orgány.
ZEVN( POVR
_",.
_ _ _ _
H
Kůže.
se podává plod zlatnice (čínsky lien-čchi ao, latinsky Fructus forsythiae), skořice (čínsky guej-č', latinsky Ramulus c inna moni) nebo máta (čínsky po-che, latinsky Herba menthae), aby se napomohlo vy-
puzení zevní škodliviny (viru, bakterie, jedovatých zplodin) z těla ven na povrch. Před léčením je vždy zapotřebí poradit se s lékařem aplikujícím čínskou medicí-
doprovázejících vysoký krevní tlak,
pórů a navození pocení. Aktivizuje těles ný povrch.
k nimž patří závratě, bolesti hlavy a po drážděnost, se nazývá obrazem "stoupají cího j aterního jang". Jak název napovídá, podílí se na tomto ději nerovnováha mezi j in a jang. Za tohoto stavu mohou rovno váhu opět navodit byliny j ako čchuan niou-si (latinsky Radix cyathulae) nebo magnetovec (čínsky cch'-š', latinsky
PŘÍKLADY N ĚKTERÝCH BYLIN
+ A konečně se mohou příznaky projevit hlavně uvnitř těla. Sem patří nemoci, které se zhoršují nebo které se šíří do nitra organismu. Může tomu být například tehdy, zhorší-li se původní nachlazení, které přejde v zápal plic. Tyto čtyři oblasti urču j í umístění a orientaci obrazu nemoci.
k utlumení a snížení příliš aktivní energie jangového aspektu ener gie čchi v jaterních meridiá
otevírán í se navenek, otevření kožních
Střeva a žaludek.
tomu je v případě pocení v klidu, bez předcházející námahy.
Magnetitum). Tyto byliny se používají
+ Pwvou ct (vznášející) označuje proces
uklidnění a uvolnění.
TRUPU
Předtím, než se tak stane, j e možné podat
nu, poněvadž ne všechna nachlazení se léčí stejným způsobem. + VYSOKÝ KREVNf TLAK. Soubor příznaků
označuje očištění a odtok. Znamená pohyb směrem dolů a dovnitř,
Výhřez konečníku je příznakem sklonu k poklesu dolů. Bylina kozinec (čínsky chuang-čchi, latinsky Radix astragali) má schopnost posílit ochabující čchi . Proto j e také j ednou z možností, j a k uvedený stav léčit.
nech. Napomáhají udržení normální funkční rovnováhy mezi jin a j ang a tím snížení krevního tlaku a ústupu bolestí hlavy a závratí. BYLINY
S
VÍCE FUNKCEMI
Známe mnoho bylin, u nichž není klesavá stoupavá, plovoucí nebo neplovoucí povaha zjevná. Tyto byliny mohou mít dvojí povahu, např. stoupa vou a současně klesavou. Např. čchuang-siung (latinsky Rhizo ma Ligustic i wallichii) může mít j ak stou pavý, tak i klesavý charakter. Ma-chuang (latinsky Herba ephedrae) může navodit a zesilovat pocení. Může také zklidnit dý chání, ulevit dýchacím obtížím a napo máhat odchodu moči. Všechny květiny posilují čchi s výjimkou suan-fu-chua (la-
NAHOŘE ---
Čchuan-siung je dvojúčelová bylina která může mít povahu buď stoupavou nebo klesavou.
VLEVO
+ DUSNOST (OBTÍŽN� NEBO BOLES
Na Západě dnes již
A KASEL SOU visejí s oslabením čchi. Schopnost utlumit vzestup čchi a zmírnit kašel či dušK ovlivnění shora uvede nost mají semena ředkve N A H O I\ E ných příkladů je třeba zvolit by(čínsky laj-fu-c', latinsky Semen Semeno ředkvičky linu, která bude účinkovat proti raphani). Nachlazení, které sa1 v st acuje stoupaj1cí nim. Výběr zahrnuje byliny s pomo neustoupí čchi. a které doprovahou stoupavou, klesavo u, plovoucí vázej í teploty, může nakonec proniknou t a neplovoucí . . Každá z těchto vlastností do hloubi organismu a vyvolat zápal plic. TIV� DÝCHANf)
existuje mnoho léčitelů využívajících tradiční čínskou medicínu. Před zakoupením bylinného přípravku bychom se s nimi měli vždy poradit.
-
6 6
B Y L I N K Á Ř $ T V Í
byliny, které příznaky rozptýlí a nemoc nému uleví. Podle charakteru příznaků
lovině těla.
+ PoTOPENf
DOLN( POLOVINA
Č Í N S K É
6 7
K A P I T
L A
T Ř E T Í
tin ky Flos inulae), která nižuje čchi v plicích. Krevní tlak mohou nížit vy oké dáv ky kozince (čín ky chuang-čchi, latinsky Radix a tragali), pokud e však podává v men í dávce, po iluj čchi sleziny a žaludku. Vla tn ti bylin je tř ba mít při léče ní vždy na pam ti. t jn důležitá j e i p r izní znal t d v k vání. ú in k v my lu toupání, kle ání, vzná ní a p t p ní velmi tě n souvi í
lV1_ í S TA Ú Č I N K U BY L I N N ÝC H L É KŮ Z P RAC OVÁ Í A P O VA H A B Y L I N Způsob, j a kým se byliny zpracovávají,
se příznaky onemocnění některých orgánů dají díky meridiánům spolehlivě rozpoznat.
•
Sušení bylin se zázvorovou šťávou
n a p o m á h á rozptýlení. •
Sušení ve vinném octu zlepšuje
adstringentní vlastnosti. •
Sušení ve slaném nálevu posil uje
klesavý účinek.
•
Byliny m í hané do m í mají za úkol om zit ú inek o tatních bylin, k nimž j ou přimí hány. apř. pokud mají všech-
. nebo nemoc mtlže těmito meridiány ovlivnit vnitřní orgány a naopak. Proto
může d o j isté m íry ovlivnit jejich
Sušení s medem zvyšuje tonizační
schopnost byliny.
M� I BYLI
sítě kanálů zvaných meridiány. Při chorobném ději tak např. povrchové poškození
pova h u a účinek.
•
j u tak I h í. Byliny kl ajícím a neplo vou írn ú inkem j u zpravidla kyselé, hoř ké, tané a víravé. J ou také poměrně chladn n bo tud n a pon kud těžší.
P
o dle učení tradiční čínské medicíny spolupracují orgány a tkáně prostřednictvím
Sušení bylin ve vínu posiluje
stoupací účinek.
ny složky ve směsi určené k snížení čchi s výj imkou j ediné plovoucí účinek, cel ková klesavá energie směsi se mírně sni žuje. Za j istých podmínek je tedy možné ovlivni t účinek bylin vhodným slože ním směsi dle úvahy zkušeného lékaře. Jak vidno, čínské bylinné receptury j sou m nohotvárné a přizpůsobivé.
Abychom lépe vysvětlili, j ak meridiány fungují, použijeme přiklad meridiánu (ne boli "dráhy") žaludku. Ten začiná v nose, vstupuje do ústní dutiny, prochází dás němi, sestupuje dolů do žaludku a poslé ze přechází dolů do nohou. Pokud se v jeho blízkosti vyskytne nějaké onemoc nění, projeví se typickým souborem pří znaků. Jiný příklad: zarudnutí a zánětlivý otok souvisejí s působením tepla nebo ohně. Dásně mají vztah k žaludečnímu meridiá nu, takže vidíme-li zarudlé a oteklé dásně, můžeme soudit na oheň v žaludečním meridiánu. K zmírnění bolesti a otoku dás ní se v čínské medicíně používá sádra (čín sky š'-kao). Jak j sme se právě dověděli, sádra vstupuje do žaludečního meridiánu. Dráha žaludku obou stranně kříží žeberní kraji nu. Při bolesti v této oblasti můžeme usuzovat na po
VLtVO
Osmahnuté byliny
ruchu související s jaterním meridiánem nebo stagnací čchi v něm. Bolesti v uve dené oblasti žeber může ulevit prorostlík čínský (čínsky čchaj-chu, latinsky Radix bupleuri). Z toho vy vozujeme, že prorostlík proniká do jaterního meridiánu. Zásadním principem čínské bylinné
ve vinném octu zvyšují adstringentnf účinek.
6 8
medicíny je poznání, že určité byliny jsou schopné ovlivnit konkrétní oblast lidské ho těla. Tato schopnost se označuje jako "vstoupení do meridiánu". V lidském těle rozlišujeme dvanáct meridiánů (drah). Ne ní pravidlem, že každá bylina musí nutně vstupovat pouze do jednoho meridiánu někdy může pronikat i do několika. Např. sádra (čínsky š' -kao) vstupuje do meridiá nu žaludku a plic. Prorostlík čínský (čínsky čchaj-chu, latinsky Radix bupleuri) ovlivňu je dráhu jater a velkého ohřívače, žluční ku a osrdečníku. Na druhé straně to, že určitá bylina léčí konkrétní nemoc související s meridiá nem, neznamená, že tato bylina nutně musí do meridiánu vstupovat. Jako příklad můžeme opět uvést bolestivé oteklé dásně. K jejich léčbě lze s úspě chem využít kromě sádry rovněž plod forsythie (čínsky lien-čchiao, latinsky Fructus forsythia e ) , který zmírní otok a uleví bolesti. Víme však, že plod forsythie do žaludečního meridiánu nevstupuje. Tato bylina má . hořkou chuť a mírně chladnou povahu. Hořká bylina odstraňuje horko, otok a oheň zanícených dásní. Jinými slovy povaha a chuť byliny odpoví-
6 9
VLEVO
Sádra (š'-kao) se používá pro žaludeční a plicní meridián.
K A P I T O L A
T R A D I C N
T R E T {
daj í u rčitým vlastnostem nemod, proto ji příznivě ovlivní, aniž by přitom vstupova la do žaludeč ního meridiá nu. Srovnáme l i léčivé účin ky sádry a plodu forsythie, dojdeme k závěru, že prvně j menovaná ú inkuj ilněji než druhá, pokud se týče ztlum ní tepla a od tranění ohně. avíc pr n i ká do žaludečníh o meridiánu. Přihl n m -li t dy k vý e zminěným úva h m a v zrn me-li v p taz kJinickou zku ádra pro léčbu zánětu dásní
pll ním u meridiánu živiny a může urych lit pr uzdravování. V takovém přípa d by nemocný mohl trpět chronickým zánět m průdušek, který se projevuje dlouhodo bým kašlem, dušností, celko vou těle nou labostí a nestálým pulsem, ž i ou v echno známky nedostatk u plic ní nergie čchi. emocný může také trpět příznaky nedostatku slezinné čchi, k nimž patří patná chuť k jídlu, skJon posuzovat jakouk oliv chuť jako mdlou a menší množst ví tolice. Při vý kytu těchto dvou pop aný h obrazů je možné stanov it diag nózu ouča ně poruchy plic a sleziny. By liny vlivňu jíó meridiány plic a leziny by
V P RAVO
Má se za to, že byliny pronikají do určitých meridiánů a tím ovlivňují orgány cang-fu, které jsou s příslušnými meridiány spojené.
7 o
C
N S K É
B Y L l N KÁ Ř S T V Í
P O VA H A , C H U Ť A ú C I N KY POVAHA
(HUŤ
Ú�INEK
VÁHA
jin
chladný
kyselý, hořký, slaný
klesavý
těžký
jang
teplý, horký
sladký, mdlý, ostrý
stoupavý
lehký
se tedy měly podávat současně. Podání léků na posílení sleziny má přitom zásadní význam, neboť je třeba zajistit plicím dostatečné množství výživných látek a tak urychlit uzdravení. Kvůli rozdílům mezi povahou a chu tí se mohou byliny vztah u j ící se k jedno mu a témuž meridiánu zcela lišit. Např. chang-čchin (latinsky Radix scutellariae), sušený zázvor (čínsky kan ťiang), hlíza konvalinky (čínsky paj-che, latinsky Bulbus lili[) a tching-li-c' (la tinsky Semen lepidii) pronikají do plicního meridiánu. Avšak Radix scutellariae, který j e hořký a chlad ný, má schopnost odstran i t z plic horko (kašel, žlutý hlen a sucho v ús tech). Sušený zázvor je horký, palčivý a odstraňuje z plic chlad (kašel, bílé sputum a mdlou chuť v ústech). Hlíza konvalinky, která je sladká, mírně na hořklá a chladná, může p líce posílit (pomůže při chronickém kašli a zkráceném dechu). Semen lepidii j e palčivá, hořká a chladná, je schopná plíce vyčistit (odstra ní kašel, dušnost, zrychlený dech, roztaže ní hrudníku a pocit plnosti). Ze zkušenosti víme, že průběh nemo-
ci je často mnohostranný problém. Proto musíme dokonale porozumět výběru by !in dle jejich léčebných schopností a vzta hů k j ednotlivým orgánům, a pochopit činnost zdra vých i nemocných orgánů a j ej ich /
•,
MERIDIÁN PLIC
Chuang-čchin (nahoře), zázvor (vlevo) a lilek jsou příklady zcela rozdílných rostlin používaných na stejný meridián. V tomto případě všechny jmenované byliny pronikají co meridiánu plic.
vzájemné vztahy. Je nutno osvojit si zna losti o vlastnostech léčivých bylin. Tako vé znalosti spolu s chápáním různých aspektů účinků léčivých bylin j sou na prosto nezbytné.
7 1
Z
o vA N í A VA N í o KÝC H BY
O
T R A D l
ílí e j e j í působení pot l a ču j ící du no t.
LIN
S d prehistorických dob, kdy legendárn í císař en-nung začal ochutnávat raz na proces dičn í s á m icín stovky bylin, až do současnosti klade v ucmek, zpracování bylin. Zpracován í bylin muze zvyszt JeJICh lecebny
��
! � � � �� � ��
zlep!it kvalihl bylin a urychlit vstřebávání. Po sběm a před komerčním prodejem se byliny zpracovávají. Pro léčitele je důležité rozumět modifikované povaze byliny po speciálních
po tupech zpracování. Zpracování bylin zahrnuje: s ušení, sušení za tepla a pražení.
jak příklady uvedeme sušený pchao šan-ťia ( quama Maniti ), s ušený zázvor (pchao ťlang), praž ný tuang-lung-gu (O draconi ) , praž ný t ua ng-mu-li ( oncha treae), su n ý č ' kan-cchao (Radix lycyrrhizae) a ušený č ' chuang čchi (Radix a tragali).
Ú E L ZPRA
1
IliT E6
EB
ElAD
VÁ N f D l ltAN IT JED VAT ST, SILU I VEDLfJSI OCr KY.
Např. pan- ia (Rhizoma pinelliae) je jedo vatá. Po zpracování za přítomnosti záz voru e její j dovato t ztratí. C' -c' (Fmctus gardeniae) v yrovém tavu často vyvoláV P RAVO
Neupravené č'-mu vstupuje do tří meridiánů, ale po osmahnutí proniká pouze do meridiánu
vá zvracení, po tepelném zpracování však tento vedlejší účinek vymizí.
2
UPRAVIT POVAHU BYLINY TAK, ABY VYHOVOVALA L"CEBNÝM POLADAVKŮM.
Např. šeng ti-chuang (Radix rehmanniae) v n e u p raveném stavu (šeng znamená syrový) p ů s o b í chladně a p o užívá se k odstranění tepla a k ochlazení krve. Když se devětkrát povaří ve víně a usu ší na s l u n ci, přemění se n a vařený šu ti chuang ( Radix rehmanniae) šu znamená vařený. Jeho povaha se promění v teplou a bylina získá schopnost posil ovat krev. Ta-chuang (Rhizoma rhez) m á v syro vém stavu velmi silnou schopnost pro čišťovat s třeva, po zpracován í se jeho projí mavý účinek oslabí. Po tepelném zpracován í se projímavé vlastnosti takřka vytratí, avšak bylina získá vynikající schopnost zastavovat krvácení.
-
3
ledvin.
4
ZLrPSrT
H ut
NEBO
!.
Z j ména živoči né produkty mívají ob a
velmi nepříj mný pa h, který lze od tra nit p vař ním v otrubách nebo ve víně. Příkladem můž být hadí kůže uprav ná vínem n b čchun-p hi ( ortex Ailanthi)
S
B Y L l t K A Ř
K t
T V Í
ho, žaludečního a ledvinného. Pokud se te pelně zpracuje e solí, změní se její orien tace a podrží i chopno t v tupovat pouze do meridiánu ledviny.
7
D A
�
ECISTOTY, P�IM
IT
u.�' O
I
I LÁTKY.
apř. dr bné chl upky z li tů některých bylin m hou vyvolat p dráždění krku a zvra ení. Proto by měly d tranit. Po dobně by měla z živo i ný h zdrojů odtra nit hlava, nohy a křídla.
lAj!STIT VH O "
T U PY r
USKLAD 10 I .
ěkteré byliny mají klon k ple nivění. a padení plí němí a hnilobou zabrání j jich vy ušení na uchém vzduchu nebo v teple. apř. povařením ang-p hiao- iao (Oot/Je ca mantidi ) e předejde jejímu zkaž ní.
6
ZM" A ORlE fA E BYLI Y V ZAMil.nE I A UR !"fil MEnlD IÁNY.
eupravená '-mu (Rhizornn anemar rhennae) v tupuje do tří meridiánů: plicní-
Během více než tisíce let používání bylin nashromáždili čínští lékaři m nožství zku šeností a vymysleli mnoho způsobů, jak léčivé byliny podávat. • ODVAR
je to jeden z nejoblíbenějších způsobů po dávání lé iv. Byliny se povaří ve vodě, v pá ře nebo ve víně. Výhody tohoto způsobu
M E T O D Y Z P RAC
VA N f
1 . FYZIKÁLNf POSTUPY
su�ení nad ohněm při promíchávání,
+ přeči�tění
pražení, opékání.
+ rozdrcení
4. ZPRACOVÁNI PAl SOUtASNÉM POUŽITI VODY A OHNt
+ rozřezání 2. ZPRACOVÁNI VE voot
+ vaření ve vodě
Tyto postupy vedou k změkčení, vyčiJtění
+ vaření v páře
ROZSilUT LtCEBNÝ úCINEK
a snížení jedovatosti. Zlep�ují a čistí
+ du�ení - převaření
BYLINY.
strukturu minerálních látek.
5.
3 . ZPRACOVÁNf POMOci OHNt
Do této skupiny patří fermentace,
Oheň se používá buď přímo, nebo
zmrazování, např. u tomelu
nepřímo. K běžným postupům patří
(viz str. 99), nebo pěstováni klíčků.
Např. m a-chuang (Herba Ephedrae) je b yl i n a, k terá velmi úččinně podporuje pocení. Přip raví-li se s medem, její po topu d n ý účinek se výrazně s n íží a po-
7 2
c r
7 3
)INÉ POSTUPY
L A
K A P I T
P o D Av
T Ř E T f
podáni jsou: ry hlé tř bá áni, rychlý ná stup účinku, nadné přizp obení aktuál ním potřebám podl harakt ru nemoci. •
• CAJO t
+ V"h'AR
KY
n hají
louhovat.
+ PlL LKY
k, mí had u , í n m , vinným rýží n -
Byliny jí
příklad lze uvést zmrazené meruňky, su šený tomel potažený j íním, jíní na spod n í traně Pulvis fumi carbonisatus.
V P RAVO
Bylinné přípravky v pilulkách se
a interakcích jin/jang. Tyto pojmy j ou jako Polárka, která lékaře provede rozbouřeným
+ FERMENTOVA t LtCEBNt PRODUKTY
+ Lékař mu í nejen tanovit právnou diagnów, ale i vzít v tívahu léčebné možno ti,
uvážit právný výběr léku, vybrat vhodné byliny a pamatovat na kontraindikace a právné dávkování. Jen tak mliže do pět k receptuře, která bude pro nemocnéllo pacienta nejvhodnější.
I
JEK lM
• PRASK VÁ " RM
Byliny e zpra ují d p doby granu lí, které e ne hají př d p žitím r zpu tit. • PA TY
m ma ti, kr m , nápla ti a pa ty. A H O I\ E
V něko lika kr í h b liny zpra ová vají, až vznikn zmraz n f rma. jako
7 4
V raných dobách čínské medicíny se k léčení nemocí nejčastěj i používaly by l iny jednotlivě. Pozdější zkušenosti po tvrdily, že léčení pouze jedním druhem léku obvykle nevede u mnoha nemocí k úspěchu. Lepší výsledky než léčení je dinou bylinou přinášely směsi několika léčivých bylin. Z tohoto důvodu e zača lo s tvorbou léčivých směsí a receptur k jejich přípravě. Každá bylina má svůj typický účinek. Když se byliny kombinují, mohou se je j ich účinky přirozeně sčítat a do ahovat tak lepšího (kombinovaného) efektu. Některé byliny ve směsi s j inými mají schopnost oslabit nebo zcela odstranit jejich nežádoucí či vedlejší účinky. Cerstvý zázvor (čínsky šeng ťiang, latinsky Radix zingiberis) a lékořice (čínsky kan-cchao, la tinsky Radix glycyrrhizae Uralensis) se často používají společně, aby se jejich účinky na vzájem oslabily a harmonizovaly. ěkteré byliny oslabují účinek jiných nebo působí proti nim. apř. ženšen
VLEVO
léčitel musí při přípravě receptury uvést do souladu požadavky pacienta s různými vlastnostmi a účinky jejích složek.
1
• GRAN LE
I' RMi\
každou určitou ituaci tu nejvhodněj í.
+ R ZTOKY K
Podle př dpi u byliny r zdrtí na jemný prášek. Ten e uží vnitřn n b z vně.
• M RA2.E
+ Lékař mu í dtikladně rozumět povaze a v/a tno tem bylin, aby byl chopen zvolit pro
jedná e o různé druhy kvasinek.
+ TABLETY
• v-rr 2.Kv
+ Musí se neochvějně držet teorií a koncepce tradiční čín ké medicíny včetně
mořem na cestě ke právné diagnóze.
Rozdr n byliny mí hají plnid lem, aby vytv řily granul , kt r e pak lisu j í do p d by t, bl t.
Patří
zíspěchu, musí lékař bedlivě dodržovat ná ledující pravidla.
hromáždí e tekutina opouštějící byliny p j j ich zahřáti, jako např. šťáva, kterou vyl u u j e zahřívaný stonek bambusu.
ur ité bylinné léky podávají nemocným lid m v podobě injekcí, jehlami do aku punkturních bodů nebo nitrožilně za v d e n o u cévkou. Jedná se o jednu z m etod, kde východní a západní medií na mohou kooperovat.
se návyku kouřenf.
asto se ňK.á, že bojovat proti nemoci je jako vést válku. K do ažení léčebného
diagno tiky založené na meridiánech a racionálním my Jení včetně učení pěti prvkti
AVY
ra nemocí včetně (ve směru
ekzémů a zbavování
C
N
+
V některých čínských nemocnicích se
zleva): nádorů, jaterní cirhózy,
.......,.
ý
Byliny se nechají vyvařit ve vodě a zkon d nzovaná pára se shromáždí.
používají k léčení širokého spekt hodinových ručiček odshora
BY L
í
Přípravky jsou také k dostání v podobě past, mastí, náplastí a krémů.
2
(čínsky žen-šen) tonizuje čchi, zatímco laj-fu-c' (Semen raphani) čchi oslabuje. Uží vají-li se společně, pak může Semen rapha ni podstatně oslabit posilující účinek ženšenu. Antagonismus některých bylin je třeba vzít v úvahu při podávání posilu jících prostředků oslabenému pacien tovi.
7 s
K A P I T
3 Kombinaá bylin lze d
T R A D
T � E T I
L
pod bným ú ·nk m
hn ut r z;íř ·ní n bn 'h
j ledku.
zesil ni \
·
K
ja n u představu o nejvhodněj í kombina i byli n . M u í i také být vědom změn 1 tno tí, které e mohou objevit při kombin vání, změn, které mohou účinek b liny o labit nebo naopak rozšířit či ze í lit, případně d k nce vyvolat nežádoucí dl j í ú i nky.
Rebarbora ( ínsky t c h u ng, I tln ky h tk
Rhlzoma rh f) J
zr ad
·
M ang-sl o (Mir bllltum d puratum}
I
je slaná a chladn . O k merldl nům J. ludku
tlu t ho
střeva a klon k p hy u m r m dolu. Podávají-ll s
pol
n , p
lluj
jejich oč!J(ujíet uc!ln k. M od rn1 výzkum odhalil, i
hlavn1 u lnnou
látkou rebarb ry J rh um dln, kt rý zesiluje pohyby str v. Hl vnl u lnnou dný,
látkou Mirabllltum J sír n
vstřebává - vytv f v str v ch ·
hypertonický roJ.tok, kt ry na NAHO�E
Rebarbora j e potravina hořké chuti a chladné povahy.
b
váže velk mnotstvl v dy. Vy I dk m je rozred ní stolic , kt r zv t 1 svuj objem, cot op t podp ruj
rychl j í tak
pohyb stfev. o� byliny
asto obj vují
na lékařských pfedpls ch v
sm sl.
2 3
k ř
7 6
I k ř vý h znalo tí a m udr ti a že
dr ží míru j h um ní. Zá ady pr pravidla p aní bylinných plur byly zazanamenány j iž v době Kcínonu medicíny :Ziutého cí aře, (722 až 2 1 1 př. n . I . ) R ptura má tyři hlavní ozna ují lovy: cí ař, miI žky, kt r ni tr, p m n ík a pos I. ft I l lavní ložky re eptury, která I + ú inkuj na hlavní příznaky nebo oubor základní té iv , které by příznaků. jd it h lavní potíž n mo ného. + M1 1 1 R zna u je ty ou á ti receptu ry, kl r h ra j í druhotnou roli, pomáhají hlavní I ž (cí aři) nebo rozšiřu jí její I ebný ú in k. + P M I K Tyto byliny plní tři funkce: vlivňují přidružené nebo druhotné příznaky. m zují ú inek hlavni ložk)' receptu ry neb pů obí přímo proti němu. apomáhají tělu léčivo strávit a při . Jm ut. Kvůli povaz některý ch nemocí může m ít t t o problém y rozklad em léků a tř bánim jejich účinnýc h látek. apř. pa i n t velmi vy okou horečk ou a bo l trní h lavy má "horký " oubor přízna ků . Za b ž n ých oko l n ostí by bylo namí t p dat "o hlazuj íci" mě . Avšak r h l požití "chladi vých" bylin může
1
v očl!ťovacfm proc su navzaj m doplňují. Proto s tak
m
l
K .t
vyprovokovat akutní reakci pojenou e zvracením, přičemž tělo není schopno ochlazující lék při jmout. Za této i tuace je vhodnější přidat k och l azuj ícím byli nám malé m nožství teplých byl in, což nemocnému pomůže odvar vypít, aniž by to vyvolalo zvracení. Takové byliny slouží jako "doplňující" pomocník. + PosEL Tyto byliny účinkují jako prů vodce, který pomůž o tatním Jožkám re ceptury proniknout do nemo néh mí ta. Po lové mohou také slaďovat rozli né vlastnosti o tatních byl i n .
B Y L I
K A Ř " T V
Ve zkratce: má-li být receptura účinná, měla by plně pokrývat následující požadavky: 1 . Receptura by měla splňovat určitou
úlohu, měla by být jasn zaměřená na konkrétní onemocnění a měla by dosahovat zamý leného léčebného účinku. 2. Receptura musí být vhodně
uspořádaná. 3 . Smysl receptury musí být naprosto
jasn
M O D I F I KA E R E C E PT U R
patrný.
4. Hlavní cíl, na n jž je receptura
zaměřena, musí být zřetelný.
Je naprosto nezbytné dodržovat pravid la sestavování recept u r, av ak v praxi lékař mnohdy bere v úvah u také těles nou konstituci, věk nebo způsob života nemocného, pro nějž recept e tavuje. Někdy je změna recept u ry nezbytná, aby se vyhovělo právě zmíněným vla t nostem. Modifikace receptury spočívá v poč tu zvolených bylin, dávkování a způsobu podání. Lze j i provést následovně. M O D I F I K A C E P O C T U B Y LI Lze říci, že h lavní složka receptury se mění jen velice zřídka. Změny v napros té většině spočívaj í v úpravách druhot ných nebo vedlejších vlastností léku. Úpravy lze dosáhnout zvývením nebo sníženim počtu příslušných bylin, aby se urychlil proces uzdraveni. V tradični čin ské medicíně se tomu říká jednoduše 11plus a minus", podle vývoje příznaků.
5. Receptura musí být dobře vyvážená.
M
I F I KA
E
D ÁV K VÁ N f
V tomto případě zů tává p et p užitých
bylin tálý a mění e pouz dávkování. Dávkování má vliv na sílu a léčebný úči nek r ceptury. M O D I F I K A E ZPÚ O B U PODÁ f Způsob podání e měni v závislosti na ak tuálních podmínkách. Tak např. odvar je nejvhodnější v akutním stadiu nemoci. Pokud akutní tadium přejde do chronic ké podoby, doporučují se pilulky, které j sou pro dlouhodobé užívání vhodnější. jej ich účinek přichází postupně a je stá lejší.
7 7
r r
T R A D l
K.
�
� 1·� � �
e zásadně nf!Vhodn kupomt ín ktí éti
1 áho n ě a bez 1/ub í znalosti tradiční . _ . . bylmam1 zv/a tě. Piati to zeJinena kytm čm m čín ké medi íny 1 eobeaJ a I "t pro tzv. ilné léky. Viti)' je na mí tl poradit 5e pfedem o vých potížích e zkušeným lékařem, ktery� e dobfe \'}'Zll í ,. trat/i ní {ín ké med i íně a diagnostice na základě
J
_
ouboni pfíznakli.
Při Jé b m
im li-
zovat l
m I p užív t j n p p liv r zvaz pfič mž j vždy nutn p liv vylou it bylinám u (Fm tu crotoni ) h i n-ni u- ( emen pharbitidi h ung-ta-ťi (Radix knoxiae) pan-ma (Mylabri ) - ian (Mu k) an-leng (Rhizoma parganii) - u (Rhizoma zedoariae) u j- ( I li rudo) mang- hang ( Tabanu ) ta- h uang (Rhizoma rhei) '
dl příznaků, kt ré vli
r' U J
•
•.
• •
kým J.. r vním t l užívat n mí.
1..
•
•m
• •
)
'
Ur
L IK
Následujíd léčiva je třeba používat
Pochybení při k
s opatrností vzhledem k jejich silné schopnosti negativně ovlivňovat čchi a vyvolat stagnaci krve. Tyto vlastnos ti souvisí s jejich povahou - jsou palčivé, horké, klesavé.
m t
a-
NAHORE
+ tchao-žen ( Semen persicae) • c h u n g-chua (Fios carthamus)
K É
B Y L I
K A R
T V !
rovat pojídání zmrzliny, yrových ryb, tudených alátů, pití ledové vody, apod. • Pacienti onemocněními horké po vahy a infekcemi, které e projevují ěkteří l idé i myslí, že když užívají by horečkou, - bol tí v krku, kašlem, su liny, nemusí se starat o případné n gativ cho tí liznic a hořkou pa hutí v ú tech, ní reakce mezi léky a potravou . Je ale tejně jako n m ní " toupajícím jater skutečně vhodné jíst všechno, na ním jang" a proj vy závrati, co máme chuť? V čín ké kultu n pavo tí a popudlivo tí by ře i v tradiční čín ké medicín ké e měli vyhýbat jídlům palteorii platí, že všechno mezi čivým (jako j p př, hilli, nebem a zemí, včetně naši h e n k a alkohol) a ma t vlastních těl, ob a h u j e j i n ným (má lo, bifteky, vep a j ang. Výj imkou není ani řov ma o, maž n kuře, potrava; také ona má své j i n koblihy atd.) a jang, stej ně jako další vlastno ti + Pa i nti e patně pracuj ící lezinou a žaludk m, kteří trpí teplo, chlad, horko, zimu. M noho příznaky poru hy trávení, roze dietologů potvrzuje léčebné účinky I Chung-chua. pětí břicha a prů j mem, by se doprovázející podávání ch ladných nebo ochlazujících látek při teplých nebo měli r vněž vyvarovat tu ný h jídel a jíhorkých příznacích a naopak. Po hopení del obtížně travitelných, k nimž patří indikací a kontraindikací potravy je nad- např. mažené kuře, bifteky, vepřová pemíru důležité. Správně zvolená trava čeně, koblihy, má lo, ýry, zmrzlina, sladmůže léčebné účinky bylin rozšířit, za- ké rýžové koláče a fazole. tímco nesprávné stravování může přispět • Nemocní trpící kožními nemocemi by neměli j í t kraby, ústřice, mořské raky k zhoršení nemoci. a kachny, protože tyto potraviny mohou • Obecně řečeno, jsou chladné a syrové potraviny zakázány u pacientů s před vyvolat aktivizaci toxinů. Pepř, chilli chozí anamnézou chladnutí končetin, a víno jsou povzbuzující prostředky a mo nesnášenlivostí chladu a mdlé pachuti hou také zhoršit svědění. Abychom se v ústech - všechny tyto příznaky nazna vyh n u l i možno ti ovlivnění povahy čují přítomnost onemocnění chladné a účinku bylin, je žádoucí konzumovat povahy. Takový pacient by se měl vyva- jednoduchá a snadno stravitelná jídla.
3
E L. A o o u c r v z AJ E M
t.
O V L I V - O VÁ f B Y L I A POT RAVY
N'A !RE
• ta-c h uang ( Rhizoma rhei)
Kůra
• mang-siao (Mirabilitum depuratum)
skořicovníku.
• č'-J' ( Fructus aurantii immaturus) • fu-<' (Radix aconiti lateralis preparata) • kan t'lang (suJený zázvor)
ěkteré bylin nebo vyv lat p tr t.
VLEVO
• žou-kuej (kura skořicovník u)
7
Hořký meloun.
7 9
T R A D i é
z KL
KoMBI
I
KÝ H L�KŮ
Z Á PA D pfimět k tomu, aby začal užívat omalý tí inek bylinn é léčlJy tmiže nemo néllo ckými nezvládnutelnými nemocemi k/a ické léky a naop k. Mnozí nemo ní chroni ická léčiva. Již tovky let, od doby ča to užívají jak tín ké bylinné léky, tak i kla kupiny léčiv kombinují. Mi tr ang i-čclwn zavedení evrop ké medi íny do íny, e oM han- i I u, kombinoval átlm (1 60- 1 9 ) ve vé knize J. u ung- h n je 11em tlumit horečku a kfete. omníval e, že aspirin ( '-kao) a pirinem, mliže ádrou e poletně tepla. k dráždivý a chladný a le je lwpen od tranit pfebyte léčiva o každéh rí inněji, než pfi použití a pirin od tmnit teplo a vyptt lit kotllil'intt wn
P
amo tatně.
V ou a né d b
p
V P RAVO
Tan-šen.
užívání antibi tik, n
kytují P• bn
dův du j v p zděj í h fází h nemoci vh dn zahrn ut do lé by některé byliny rují í irkula i čchi a po ilující slezi nu n b li p ílit jin a prosp t tak čchi. tak n rmaliza i činno ti sleap můž ziny a žaludku a u nadní e tím uzdravení.
f k í př h zí zranění do ubakutního z n tl ivéh tadia. Klini ký nález je obvykl ná I dující: difúzní třed n bol tivý otok d prováz ný zarudnutím okolí s výtokem žlutavého hnisu. Když anti biotika amotná nevedou k urychlení zhojení, svěd čí to o oslaben í tělesné odolno ti. Lékař provozující ín kou medicínu věří, že se jedná o příznaky zadržování tepelných k dl ivin pojené nedo tatkem čchi a tagna í krve. K od tranění nahromadě n h t pla a j d vatých zplodin j ou tá l zap tř bí antibiotika, ale měly by e přid t i b líny po ilující a urychlující po h hi, b liny oživují í krev, po ilující puzu j ící vlhko. I Zinu
o
é í
často se přidávají následu jící byliny: chuang-čchi (Radix astragali) + tang-kuej (Radix angelicae sinensis) + tan-šen (Radix salviae mi/thiorrhizae) + čchen-pchi (Pericarpium citri retiailatae) + fu-ling (Poria) Použitím výše uvedených bylin mů žeme často docílit urychlení hojení rá ny. Poměrně ča tý příklad typické úspěšné integrace tradiční čín ké a západní medi cíny uvádíme níže. Je však potřeba poznamenat, že za určitých okolností není radno oba medicínské systémy kombinovat. Např. kardio tonikum digoxin se nesmí užívat společně s látkami bohatými na vápník, jako je perleť, syrová Jung-ku (Os draconí ) a syro vá mu-U (Concha ostrea). Takové látky mo hou nebezpečně zvýšit toxicitu digoxinu a vyvolat poruchy srdečního rytmu nebo +
K É
B Y L ! t
K Á Ř S T V
srdeční blokádu. Podobně byliny vyso kým obsahem tříslovin, jako j sou chu čang (Radix polygoni wspidati), ťing-ťie (Herba schizonepetae), ti-ji.i (Radix sanguiorbae) a ťin-kou-ťi (Rhizoma cibotir), by se neměly užívat polečně e íranem železi tým, vitaminem B l , p p inem a pankrea tinem. pole né uží vání můž o labit účin k těchto lát k a vyvolat vedlej í reakce. Krátce řečeno, západní m dicína a tradi ní čínská medicína e ne vyvrace j í a lze je kombinovat. Před podáním léku je však třeba pre izního studia a p člivé přípravy.
$ P OL E C N t PO U Z fVÁ N I C f N S KÉ A ZÁ PA N f M E D l Í N Y Vzpomínám si na příběh, který mně
postaven před rozhodnutí převzít
vyprávěli můj otec a starší bratr, když
odpovědnost, stanovit další postup
jsem byl ještě dítě. Zachránili tehdy
léčení a předepsat vhodnou recepturu. Klidně předepsal plnou dávku peni
společným použitím čínské a západní medicíny kriticky nemocného pacienta.
cilínu, po n íž následoval odvar z oměje,
Jednalo se o staršího m u že, který
ženšenu a syrového zázvoru. Během
onemocněl zápalem plic, jenž se
pouhých dvanácti hodin se nemocný
komplikoval selháním srdce.
dostal z kritického stavu do bezpečí.
V té době byly čínské vesnice velice
Tento případ ilustruje použití penicilínu
chudé a trpěly nedostatkem zdravotnic
jako "císaře", který odstraní bakteriální
kých zařízení. Proto se starý muž ocitl
teplo a toxiny, a oměj s ženšenem jako
na pokraji smrti. Jeho rodina, nevědouc,
"ministry" oživující čchi a posil ující srd
o co se jedná, úpěnlivě prosila místní
ce. Syrový zázvor účinkoval jako
lékaře, aby jej zachránili. M ůj otec byl
"pomocník", který zesílil účinek oměje.
8 1
VLEVO
Ti-jii.
T R A D I C:
BY L I N : AVA
P
O D VA R U
se o fázi velmi oslední fází bylinné léčby je vaření bylin a jejich požití. f�dná dtiležitou, byliny je třeba připravovat s velkou pozornosti.
Směsi byli n určené k léčení zevních po tížení vyvolaných studeným nebo teplým větrem by se měly vařit přibližně 1 5-20 minut. Zvlhčující a posilující léky vyžadu j í delší dobu, asi jed n u až tři ho diny podle toho, jaké složky obsahují. + Během vaření neodkrýve j te zbytečně pokličku. Mohlo by dojít k ú niku prcha vých látek. + Ihned po odstavení byli n y přeceďte přes m ušelín do nádoby nebo do džbánu ze skla, porcelánu nebo keramiky ( niko li z kovu). Nepoužívejte kovový cedník. jestliže je potřeba var opakovat, přidejte studenou vodu, tak aby dosáh l a povr chu bylin, a vařte 1 0- 1 5 minut. Opět te kutinu přeceďte a smíchejte s první porcí. + elé m n ožství by se mělo rozdělit do několika dávek a využít během j ednoho dne. + Jakmile se čaj ochladí na pokojovou teplotu, měl by se jeho zbytek uchovat v lednici a spotřebovat nejvýše do týdne, než ztratí účinnost. Uvědomte si, že čer stvě uvařený čaj lze uchovat přes noc, aniž by se jeho účinek oslab i l . + Všechny čaje b y se měly před vypitím ohřát. Pokud chceme pít čaj uchováva ný v lednici, je třeba jej předtím krátce ohřát na sporáku. K ohřevu nepoužívej te mikrovlnnou troubu. Nej lepším způ sobem je ohřátí ve vodní lázni - nádobu s čajem postavte do většího h rnce s vo dou a ten postavte na oheň. Tímto způ+
je možné p užívat nádoby z pál né hlíny, kla, maltu neb porcelánu . Zelezo, měď neb ín m hou změnit chemické vlastno ti bylin, a proto je používat nelze.
2
J E T f{ P R E D P R I P R AV NA
B A D B ÁT
U O D VA R U
Byliny vložte do vědra a zalijte přimě řeným množstvím či té vody, promí ch j te j , aby e promyly a zbavily ne i tot. Poté zneči těnou vodu slijte. Po tup opakujte třikrát. + Promyt byliny vložte do varné nádo by, přid jte tolik vody, aby byly zcela ponořené, a tlačte je dolů dřevěnou lží cí (nikoli kovovou) tak, aby h ladina vo dy byla a i 1 cm nad jej ich povrchem. + H rne zakryjte poklicí a nechejte byli ny asi 30 minut na ávat vodu. PoZNAMKA: Varnou nádobu je třeba před každým použitím i po něm pečlivě vy mýt. Pro vaření bylin vyčleňte j ednu zvláštní nádobu. +
3 P R I P R AVA BE
O D VA R U t ZÁ A D V
Vodu přiveďte k varu rychle za po užití i l ného plamen , potom oheň ztlumte. Vařte 30-40 minut. +
8 2
(: f
K É
B Y L I N K '
Ř
T V [
sobem spolehlivě zabráníte opakované mu převaření čaje. ZVLÁST 1 M ET O D Y V A R E f BYLI
VLEVO
Š'-ťlie-ming.
ásledujících sedm způsobů j e vhod ných pro hutná léčiva, která vyžadují důkladné provaření.
1 Od ostatních složek receptury odděl
te těžké nerosty. Ostatní byliny vy perte a očistěte a mezitím nebo j iž předem uvařte nerostné látky nebo látky, které jsou obtížně rozpustné. Těžké komponen ty se do nádoby s vodou vloží nejdříve, pak se voda přivede k varu a nechá se vařit po dobu 1 5-20 minut. Zbytek tekutiny pak slijte a zbývající byliny rozmělněte nebo rozkrájejte. Slitou tekutinu a zbylé složky receptury pak přidejte k namočeným by linám.
2 Některé lé ivé látky či byliny se vaří
PfHKLADY LÁTEK, KTERÉ VY2ADUJ1 SPECIÁLNl METODY PŘlPRAVY
Jung-ku (Os draconis) + mu-li (Concha ostreae) + š'-ťue (Concha haliotodos) + kuej-pan (Plastrum testudinis) + pie-ťia (Carapax amydae) + š'-kao (surová sádra) Některé byliny je třeba vařit delší do bu, aby se snížila jejich jedovatost: + fu-c' (Radix aconiti lateralis preparata) + s'-čchuanský kořen o m ě j e (čínsky čchuan-wu, latinsky Radix aconiti) + cchao-wu (Radix aconiti agrestis) - než se přidá k jiným bylinám, vyžaduje jed nu až dvě hodiny varu. +
proto, abychom zí kali roztok pro uva ření jiných. Zvolená látka e nejprve vaří po dobu 1 5-20 minut. Tekutina se potom slije a zbytek e vyhodí. Takto získanou te kutinu využij me k vaření neb k napaře ní jiné byliny. Např. cao-sin-t hu (Terra flava usta) se předem vaří po dobu 1 5-20 minut. Získaný roztok e poté použije k uvaření zbylých oučástí receptury. Také je možno nejprve připravit odvar někte rých bylin z receptury a ten pak využít k napaření ženšenu. Tímto způsobem pře dejdete ztrátě některých cenných látek z ženšenu, jak se to stává během jeho va ření společně s jinými bylinami.
3
ěkteré byliny se přidávají do j iž ho tového odvaru. jedná se např. o někte ré aromatické byliny, u nichž chceme uchovat jejich prchavé aroma� jestliže se takové byliny vaří příliš dlouho, aroma tické oleje, které j ou v nich obsažené, se vypaří nebo se mohou zničit jejich aktiv-
8 3
K A P I
T
T R A D l
T f
T R E
L
var ní látky. Proto je tř ba přidávat je do h dníc I po na né nádob k o tatn ím až v. pět min ut, kd je odv r prak ti k hoto pj'{
pf{1K L D + •
+
D
(Herba mentlwe) (Fm tll amo mi)
po- h a-ž n mu- i ng (Radix
atl
by se předešlo osla bení účin nost i, vaří e někt eré složky smě sí čast o od děle ně. K těmt o bylin ám patří ame rický ž n en a a ij ký ženšen. Bylina se vloží do zvlá tníh o hrnce s víkem a vaří e v pá ř . Po dova ření e míchá vý Jedným
S
r m a vypije e.
6
ureae)
fan- i -ji (Foliwn c:11nne) 1111 ariae • Bylin k u-t h n • (Ram u/11 kr v val niž h c11m 1111 i ) , kl rá p m ní tlak. M Ia by přid t ž b h m po sledn í h p ti minu t.
+
kt r byliny by e nemě ly vařit pří li dl uho. Proto e n j prve r zetřou na prá k a poté e n haj í vylouhovat d n bo v horkém dvaru . P
Tf{( K
hu-p h ( IICCÍ/wm) + t hi n- hi (Radix pseudogin eng) h n- iang (Lign11rn aq11ilariae) + + Kapaln é roztok y ču-li ( uccu bambu ae) a ťáva z yrovéh zázv ru-obo jí by m I rovn ž vyluh vat.
+
7
p +
Bl!
i.ian-fu- huc ( Fio inulae)
+
+
+
ca - inhu
d ary
(Po/len
typllae) +
lM
IE
Tftl
ini)
ím na tom,
flava t ta)
p hu chuan
R
-ťia ( elatinu111 corii a i-l hang (maltóza)
P
z r v------
( Terra +
m hou nepkav ingr di n hat r zpu tit v vaří í v d n b přidaj í d již uvař n ho roztoku (po od tran ní zbyt ků). P pr mí hání e neroz zahř jí na mírn m ohni, aby pu lily. L
K L PKAVÝM I
čch - hi n-e ' ( emen plantagini )
+
lM
in-i- hu ma noliae)
(Fios
. ·\HORl
Sln-1-chua.
m
jakou ne az bylino' bvykle pijí uží at při m . i ťu-
K É
ZPů
B Y L I
K A Ř
T V f
Í
•
Tekuté bylinné odvary určené pro " léčení " chladných nemocí by se měly
však vždy výjimky, jako např. někteří pacienti s " nedostatkem chladu ",
užívat teplé. Aby navodily pocení
u nichž se projevuje falešná horkost, kdy
a napomohly vypuzení zevních škodlivin
mají horké t lo a zarudlý obličej, ale
(rýma/chřipka) z těla, je žádoucí, aby se
současně vypadají prochladle. Tomuto
pily, dokud jsou horké. " • Při "horkých onemocněních pijte
stavu se říká "pravý chlad a falešná " horkost .
odvary studené, abyste předešli zvracení.
Odvar by se m I pít studený. Avšak
•
má-li pacient s horečkou příznaky horka,
napomáhá odstranění horka.
ale chladné končetiny, říkáme tom u " "pravá horkost a falešný chlad . Odvary
Pitf chladných čajů se doporučuje " rovněž při "horkých příznacích, neboť •
Pití horkých odvarů je doporučováno
se studenou povahou by se měly pít
při "chladných" příznacích, neboť se tím
teplé. Uvedené způsoby podání mohou
posiluje jejich ohřívací účinek. Existují
zvýšit účinnost léčení.
jí í odvary e ča to p dávaj í na Ia ný žaludek. + Léčiva u rčená k posíl ní žaludku a léky si ln dráždi vé b y se měly užívat asi půl hodiny po j ídle. + jedna dávka čajové ho odvaru se obvykle dělí na dvě denní porce. U chronických, avšak sta bilních onemocnění stačí zpravidla jedna dávka denně. Při akutních nemocích je na místě rozdě lit dvě balení bylin na čtyři až šest dávek,
které e užívaj í po čtyř ch až ti hodi nách, aby e udrž I tálý léčivý účinek bylin a onemocnění se lép zvládlo. PORADTE E u: . K A R E M
E
VÝM VLEVO
Chou-pchi.
Rady a dávkování uvedené v této kapitole po kytují pouze obecné in formace. je velmi důležité poradit se o bylinné léčbě lékařem, který e v čín ké bylinné medicí11ě vyzná a který vám může podat právnou radu v každém in dividuálním případě.
) f D L
P nazý
oručova li čínští celou dobu ex i tence čín ké medicín y dop jako oučást lékaři vým pacient:Lim nizné dnth y potravin
0
, někdy také léčby jejich nem ocí. Mnozí le'kaři tyto diety v lékař kých textech. vané předpi y nebo recep tury, zazn ame nali
v herbáři v jedné z nej tar í h lel
ha -ťi n
I
K ' n nu
ylin
ž k'h
vyda ném
př. n. /., e uvádějí mezi léčivými takové potra viny sladké bram bory, jako např. ezam ov í emena, "ín ké datle, čín ké -Cung-ťing zázvor, hrozn v ' víno n bo lilek. Vynikající lékař Cang l v knize žijícf v období dyna tie han ve třetím to letí zaznamena recept uru pomáPo jedná ní 1 ' b h r ky a r zlí ných n m ocí okolo roku 2
Předtím než doporučí nemocnému léčebnou dietu, mu í lel
hající při horečnatých stavech
studeném typu lékař doporučí jídla teplé nebo horké
polévku připravenou z kořene
povahy, jako je např. čerstvý zázvor a zelená cibule,
čín ké anděliky, čerstvého zázvoru a kopového masa. V šestnác
zejména pokud současně panuje chladné počasí. Jestliže je astma horkého typu, např. vyskytuje-li se
tém toletí za dynastie Ming
v létě, jsou pro nemocného vhodnější jídla chladné povahy, jako je
shromáždil a zapsal slavný
vodní meloun, který napomáhá odstraňovat teplo. Navíc je třeba
Lékař Li S' -čen ve svém stě
před předepsáním léčebné diety vzít v potaz také tělesnou konstituci
žejním díle - Kompend iu
nemocného nebo počasí.
M ateria Medica
-
množství
receptur na léčení nemocí. V každé době se příprava
Předepsaná dieta nemusí sloužit pouze k léčení nemoci, nýbrž
zabíjí bakterie, zneškodňuje jedy, posiluje žaludek
z hlediska jeho zdraví a prostředí, které může jeho potíže ovlivňovat.
Mnoho jídel se připravuje rychlým zachová jejich nutriční hodnota.
česnek se používá k léčení poruch tráven� průjmu,
ze základních léčebných pro-
Čínský lékař pečlivě vyšetřuje pacienta
je velmi zdravá.
také k udržování dobrého zdravotního stavu. Např. úplavice a dávivého kašle. Protože však česnek
VLEVO
NAHORE
Typická čínská strava
osmahnutím, takže se
potravy považovala za jeden tředků čínské medicíny.
R R
L É K
vybírá po zvážení všech o kolno tí, nikoli jen nemoci
en-n ung
z m v dělc
) A K
a podporuje tráven� používá se také jako preventiv ní pro tředek v případě chřipky nebo epidemické encefa lomyelitidy. Naštěstí má většina potravin a bylin používaných v dietní Léčbě příjemnou chuť a jejich užívání nečiní pacientům obtíže.
8 9
VLEVO
Česnek.
D L
áltJí. tří kategorií: jitJové, jnngo�'é a tJeutr Cín ká medi ínn roztl Juj potrm·itJ} do
]I
Jínové p
TR
P
Y
VI
u t k ,. kt r m hl, zují í p v hu. kurk , hru ky, v •,
•
citr n, n vlivňu jí ani yn h l dné příznaky, proto i ou utit n � v t h případ h, kdy pře ně n ím , j k u p vahu n m nění má.
•
LT H P f. T I
H UTtM I
huť p tr viny má vliv jak na způ b j jíh pu b ní v t I , tak i na to, které or ny vlivní. + K v 1 LA J I OLA, jak např. erná ve tka, livňují játra. Mají tahující ú inky a moh u u tavit pat logi k výt ky a ekr ce. ·
7.,
hl wjí í, n pf.
NAHORE
Okurka je příkladem chladné jinové potraviny.
K jang vým p tra in kter mají t pl u n b o hrí , hu, např. p p , ibull ( •rv '·
V PRAVO
Červená cibule je teplá jangová potravina.
EUTR L I P TR
\
n t upravit ori nta i chi v těle d tranit kodlivý oheň, vlhko t n bo jedovaté látky. + SffiA JIOLA, např. pepř, procházejí do pli . Potravi ny o tré a palčivé povahy j ou chop né rozptýlit čchi a navodit jeho lep í cir AHORE kulaci. Chaluhy. + LA Á j i OLA, jako u m ř k řa y, ovlivňují ledviny a po m ha j í d tranit z těla bulky a zatvrdliny. • KÁ JIDLA, např. med, ovlivňuj í zinu . ] o u výživná a p ilující. VLEVO
Třetí kupin u 1 u utrální p ah . T t
Citron m á neutrální povahu.
9 o
Mohou regulovat tok čchi a krve a zmír ňovat bolesti a křeče. + MDLA J IDLA ovlivňují, podobně jako jídla sladká, žaludek a slezinu. Typickou potravinou mdlé povahy je emeno slzovky obecné. Podporuje močení, po i luje slezinu a vylučuje z těla vlhko t.
J A K
L É K
vodní meloun nebo různé druhy zeleni ny, mimo j i né raj ká jablka a okurky. V ZTA H M E Z I P TR V A B A R VA M I
U
Potraviny bývají různě zbarvené. kdy dokonce j dna a tatáž p travina může V ZT A H M E Z I ROC f M I nabývat různý h bar v. apř. cibul má O B D O B I M I A P O T R AV U více bar vný h variant - z I nou, č rve nou, žlutou a bílou. I když li í barvou, Roční období a podnebí může někdy jej ich o tatní vla tno ti j ou v t inou hrát důležitou úlohu při rozhodování totožné. R zdíly e m hou obj vit hlav o tom, kterou potravinu zvolit k léčení. ně v íl a výživné hodnot každ ' varie + NA PODZIM je počasí suché. Proto je ty. Obecně platí, že p travina tmavší třeba jíst potraviny, které podporují jin barvy n bo od tínu chutná výrazněji a zvlhčují plíce. Cínští lékaři často do a má vět í nutri ní hodnotu. Ji poručují konzumovat měkké, vlhké ným příkladem může být potraviny, jako j e med, sezam, tmavé kuře, které má tma mléčné výrobky, jablka, banány, v ji zbarv né ko ti, maso, grepy, kaštany, hrušky, pomeran kůži a peří. Tmavé kuře má če, mandarinky, ředkvičky, chalu v t í výživn u hodnotu než hy, kořen lotosu. b žné bílé kuře. Používá se + V ZIM!l. kdy je chladno, j e vhod při zotavování po těžších one N A H O P. E nější konzumovat více teplých tervená paprika mocněních n b u velmi osla a horkých jídel, jako např. skopové je teplá potravina bených lidí. Zvlá tě vhodné maso, zázvor, pepř, cibul i (červe- vhodná v zimě. je po porodu, kdy matka ztratila mnoho krve a čchi. Třetím nou, žlutou nebo bílou), čínskou zelenou cibuli, česnek nebo l istovou ze- příkladem vztahu mezi j íd lem a barvou j sou semena černého Ieninu. sezamu, která jsou účinnější než + NA JA�E pracují nadměrně játra, což omezuje trávicí funkce sleziny. Chuť semena bílého sezamu, zej ména konzumovaných potravin by měla být pokud se týče posílení ledvin sladká, nikoliv kyselá, proto zvolte čínské a ošetření šedivých vlasů. datle, med, sladový cukr a mrkev. + V Lf.TJl. mívají lidé slabší trávení. Pro to je vhodnější jíst lehčí, snáze stravi telná jídla, jako např.
9 1
NAHORE
Rajská jablka jsou lehkým jídlem na léto.
P Ř E D P R I P RA VO U J Í D LA S C í N S KÝ M I B Y L I N AM I Při přípravě léčebných receptur je nutné používat pouze nádoby ze skla, keramiky nebo porcelánu. Kovovými nádobami bychom mohli nepříznivě ovlivnit vlastnosti bylin.
VLEVO
Mrkev j e sladká zelenina na jaro.
J [ D L
R ZELE A CIBULE (čf S K Á Z E LENÁ C I B U LE )
N I vými prújmy, karbunklů a furunklů (kož
M RKEV
ní h zán tlivý h vř dů, n žitú).
hu, hu-
Má sladk u huť
f.
dk u huť a t pl u p vah u, livr'luj dr hu I ziny a žaludi..'U. b hu-
O 'n
m
I
Má palčivou chuť a teplou povahu, půso bí na dráhy plic a žaludku. Ob ahuje vi taminy C, Bl, B2 a kyselinu n ikotinovou. K jejím účinkům patří: otevření e nave nek, aktivace jang a odplavení jedova tých látek. Používá e k léčbě nachlazení, zácpy, úplavice, zadržení m oči, otoktl a kožních karbunklů (nežitů).
ní únavy vyvo-
nin. J t k pr v ntivním pr tř dk m rak vin tlu t h pr ti RK u huť a hladn u p vahu,
L L.L R Jeho chuť j chladná. Pů
řkl , p vaha
b ahuj amin ky etiny, ukr, karo t n, itam i n , vápník, fo for, železo, k linu mal n v u a vlákninu. Mezi její ú ink p ítáme: d tran ní nadm rnéh t pla a vlhko ti, podpora m ení a p h bů tř v, zmírňování bol ti, nižování h I t r lu. aví pů obí jak pre ne -
L É K
česneku boj u j ícím jednotká m s cílem pomoci jim léčit válečná poranění. ezi h lavní účin ky če neku počítáme: zne škodňující vliv na parazity, detoxifika ce organi mu, po i lování žaludku a zlep ení zaživa í h potíží a poruch trávení. Používá také při poru há h tran p rtu potravy zažívacím t rakt m, bole te h žaludku a bři cha, prů j mu, úplavi i, karbu nklech, furunklech, otocích, dávivém ka li, kou nutí hmyzem nebo hadem. Vzhl dem k jeho teplé povaz je velmi vhodné požívat e nek v zimním období.
C I B U L E ( č E R V E N A , 2 L U TÁ NEBO B f LA)
ního tlaku.
J A K
Cibule má chuť palčivou a sladkou, povahou je však neutrální. Je bohatá na vitaminy A, B l , B2 a C, vápník, železo a fosfor. K jejím účinkům patří: odstraňování tepla, snižování tvorby h lenu, ničení parazitů a detoxikace organi mu. Kromě toho může snižovat cholesterol a triglyceridy, takže ji lze používat jako preventivní prostředek proti ateroskleróze, záškrtu a zánětům střev. Pomáhá také zvyšovat sekreci do zažívacího t raktu a tím podporuje trávení, brání vzniku nádorového bujení, navíc zpevňuje vlasy a zlepšuje jejich vzhled.
ŘEDKVI
VLEVO
Česnek m á palčivou chuť a teplou povahu.
KA
-------
Redkvi ka má pal ivou chuť a chladnou sladkou, povahu. vlivňuj dráhy plic a žaludku. b ahuj glukózu, sacharózu, fruktózu, různé druhy aminoky elin a vitarnin . Potla u je stagnaci potravy v trávicím ústrojí, od traňuje kodlivý hlen
ČESNEK
NAHORE
Celer má sladkou chuť a chladnou
ní a úplavic
povahu.
poje-
j konzumovat okurhladn p az dní ul r zní k litid u.
9 2
Má palčivou chuť a teplou povahu, obsa huje bílkoviny, tuky, uhlovodany, vitami ny a minerální látky. V h istorii čínské medicíny se nazývá "penicilinem v ze mi". Ve starém Egyptě a Indii používali česnek vojáci, aby si udržel i zdraví a po sílili svoji odvahu v boji. Za druhé světo vé války dodávala britská vláda tuny
9 3
VLEVO
Ředkvička m á sladkou chuť a chladnou povahu.
K A P I T
J [ D L
T V R T
L
a maa n. hřívá I zinu a žalud k, odstra ňuje lhko t a chlad, zl p uj huť k jíd ní. Použí á
nzuma i. KU
vy u ní, pr t j i na p dzim.
V P R AV O
sladkou chuť a chlad nou povahu.
u
h ladn u p vahu. M jí ladk vlivňují dr hu rd a žaludku. J u b hal n bílkoviny (gl buliny, m thi nin, trypt fan, tyr in)
V O D f KA T Vodní kaštany mají
y
Má sladkou huť hladnou povahu . b ahuj škrob, mal mn
spolupráci vnitřních orgánů. Používá se k léčení poruch polykání (tzv. dy fagie), zpětného toku žaludečního ob ahu do jícnu (regurgitace), bolesti a tí ně na hru di, i mpotence, předčasné ejakulace, vy kašlávání krve, krvácení z nosu, krvavé moči, úplavice, bodnutí h myzem a pora nění. Lidé trpící přebytkem horka v žalud ku či žaludečními vředy by se měli pažitky vyvarovat. Čínská pažitka je v Číně velmi ča to používanou zeleninou a k léčebným úče lům se využívá j iž po tisíce let. ČINSKÝ SLADKÝ BRAMBOR (J A M C: I N S K Ý Z N Á M Ý ] A K O DIOSCOREA) Má s ladkou chuť a neutrá l n í povahu, ovlivňuje dráhy sleziny, p l ic a ledvin. K jeho účinkům patří: obnovování ener gi� slezin� p ic a te in a posilování čchi , se k l fcenr, nedostatku čchi a )Ln. Pouzrva ve slezině, při průjmu a řídké stolici, kaš li vyvolaném plicní poruchou, častém močení a žlutavém nebo bělavém výtoku z ro didel.
�
zmírňován í vlhk ti
•
d tr
1
ní toxicity
t
J A K
Loto ový kořen má ladkou chuť a chlad nou povahu, ovlivňuje dráhy srdce, lezi ny a žal udku. b ahuje krob, bílkoviny, asparagin a vitamin . Používá ča to na podzim jak p dpora j in. ú inky yr vé ho a vařenéh lot u j ou rozdíln : + YR K ftE L T h p n odtraň vat t pl , hlaz vat kr v, rozpty lovat a r zp u t t kr vní raž niny, ha it žízeň, zahán t účinky alkoh !u, za tavo vat krvá ní a p ilovat žalud k. Využívá e k lé ení nervozity a n klidu, žízně vy volané horečnatými n mo mi, zvracení krve (hematemezy), krvá ení z no u a po porodního krvá ní z rodidel. Lz jej použít rovn ž při zánětu mo ového mě chýře. + VAfiENt KOfiE LOTO U p iluj I Zinu, podporuj reg n ra i tkání, po iluj kr v, podporu je právnou činno t žaludku, zlepšuje huť k jídlu a zastavuje průjem a ka el.
D
LE
Čínská pažitka m á palčivou chuť a teplou povahu.
K
Č E RV
Hl
P ŽITKA
pal i u huť a t pl u p vah u, pů o bí na dr hu I ziny a žaludku. b ahuj
nadýmání a vz dmutí bři h Ll
a rání tvor k dlimn u
Má pal i ahuj bílk in , uhl fo for, k r t n, l I
9
L f K
9 5
K A P I T
L
) [ D l
T V R T
v MERU . K dzimní m í e.
Meruňka m ' ] BLK jablk
m
ladk u huť a h ladnou b a h u j e v l k m nož tví u kru (fruktóz y), ky linu
a j in , snižuj e krevn í tlak a odstra ňuje j edova té zplodi ny a l ko h o l u . Použív á se k léčbě nervozity, neklidu a žízně vyvolan é nerovn ováhou tělesných tekutin v prů běhu h orečnatých ne mocí, cukrovky, kašle vyvolaného teplem, ší lenství způsobeného AHORE teplým hlenem, poruch po- Hru�ka. tykání a zácpy. H rušky j e vhodné konzumovat n a podzim, neboť zmírňu j í suchost organismu.
j A K
l t K
ko ti a valy, dodává výživu jin, podporuje produkci těle ných tekutin a mo ení. Používá se j ako léčivo při nedo tatku čchi a krve, ka li vyvolaném poru hou plic, bu ení rdc , no ním po ení, b le t h kloubů ( n uralgi ký h ataral giích) vyvolaných vlhkým větr m, při zpomal n m odtoku m i n b bole tech při mo ní. Dál po užívá při o lab ní I ziny neb ža ludku, ú nav a oto ích. a podzim zmírňuje u ho t.
má sladkokyselou
lišnou u h o t í zazí N A H O I\ E
Meruňka m á sladkou chuť a neutrální povahu.
BANÁ M á sladk u huť n utr !ní p ovlivňuje dr hy pll Ob ahuj kr b, bílk
N A H O I\ E
Hroznové víno chuť a neutrální
kut in, p tla u j z n j iní vh d n ý pokrm p r p dzimní bd bí. Lé í an rexii (n hut n tví), p tl uj aktivitu I ziny a žaludku, du vní únavu, žíz ň a p l l t laku a tí n na hrudi. V I' R A V O
Jablko j e sladkokyselé.
M ladkou, lehce naky tou chuť a chlad nou po ahu, ovlivňuj dráhy plic a ža ludku. b ahuje o ocný cukr, a harózu,
V P R AVO
Banán má sladkou
' B,
chuť a chladnou povahu.
tr ňuj zb vu j
9 6
a ' pro-
povahu.
Třešně jsou sladké a mají teplou povahu. Ovlivňuj í dráhy sleziny a žaludku. Obsa hují velké m nožství železa ( mají největ ší procentuální obsah železa ze všeho ovoce) , bílkoviny, cukr, fosfor, karoten a vitamin C. K jej ich účinkům patří: po silování sleziny a žaludku, vypuzování větru a odstraňování vlhkosti. Podporují propuknutí spalniček. Používaj í se k léč bě anemie, únavy po prodělaných one mocněních, k úpravě n e rovnováhy v činnosti sleziny a žalu dku a k léčení revmatoidní artritidy. H ROZNOVÉ VÍNO Má sladkou, lehce nakyslou chuť a ne utrální povahu, ovli vň u j e dráhy p lic, sleziny a ledvin. Obsahuje ovocný cukr, malé množství sacharózy, hroznový cukr, xylózu, vápník, fosfor, karoten, vitami ny B l , 82, C a kyselinu n ikotinovou. Posiluje čchi a obohacuj e krev, posiluje
Ob ahuje bílkoviny (citrulin, alanin, ky e tinu glutamovou, arginin), vitaminy A, B a , ovocný cukr, acharózu, hroz nový cukr, vápník, fo for a vlákninu. Má sladkou chuť a chladnou pova hu. Ovlivňuje dráhy rdce, žaludku a močového měchýře. dstraňuje letní horko, zmírňuje nervozitu a podrážděno t, zvyšuje močení. Odstraňuje neklid a ží zeň vyvolané letním horkem, doplňuje tekuti ny ztracené v důsledku přílišného tepla. Zklid ňuje potíže při mo čení, otevřené rány v ústech a záněty v krku.
9 7
V P R AV O
Vodn f meloun pomáhá odstraňovat horko, pro tože to je potravina chladného typu.
K A P I T
L A
T
D L
' R T
ku, ka Je produ kcí hl nu a pocení vyvo l n ho zánět m ledvin (nefritid ou).
jAHODY n I -
ukr, ltr
V PRAVO
Jahody jsou sladkoky selé chuti a neutrální povahy.
vitaminu B a , kar t n, ž I z , vápník a f f r. Po ilují
t kutin, zvy ují brany h pn t hi kr ve, úplavi i, h m turll (prít mn ti kr v mo i), furunkl h. Pu bí pr ntivn žaludku, průjmu, ne pav li, žízn , ane mi , I uk peni ( níž ní p tu bílých
tř va.
Obsahuje cukr, bílkoviny, t uky, velké množství vitaminu C a železo. účinky ovlivňuje výživu plic, čímž tlumí kašel , odstraňuje nadměrné teplo a podporuje sli nění, odstraňuje a změk čuje hlen. Používá se k léčení kašle při tuberkulóze nebo jiném onemocn ní a k I ' č bě cukrovky. Protože má h ladnou povahu, měli by se jej vyvarovat ti n mocní, kteří trpí nedostatkem slezinné ho jang (průj mem nebo mají nestrávené zbytky potravy ve stolici a tudené končetiny) nebo nadbytkem vlhka a zahleněním. jíní černodrvu se připravuje z je tě ne zcela zralých slupek černodrvu, které se převážou provázkem a nechaj í měsíc pověšené mimo mateřský strom. Poté co se vysuší, položí se na pláty pokryté trávou a ponechají se zde další měsíc. Na jejich povrchu se během této doby vy tvoří bílý práškovitý povla k, kterému se říká j íní.
nt, kt rý n mohl ni jí t ani pít a m I každ d nní průj m.j ho ta n I p il, ani když jej nav tívilo mnoho lékařů. ni h z n dal kého klá tera mu p radil, ab j I každé rán dřeň z rv ných datlí. n ' uzdra il. NAHORE
R
Ananas m á sladkokyselou chuť a neutrální povahu.
hu.
9
u huť hladn u a íra u li ňuj dráh pli a žaludku.
L � K
tlaku a omezování fragility (křeh kost) vlá ečnic. Používá se k léčení nahromadění čchi v hrudníku a v okolí bránice, při zvra ení a ne hut n tví, ne do tatku žalud čního jin, suho ti ú tní liznic a žízni, při ka li vyv taném zadržová ním t pla nahromad ného v pli í h a při p tíží h při moč ní (b I ti b h m m ní). P MERA ŤÁVA
MANDARINKA
Má ladkou, I h
J A K
Má sladkou, lehce nakyslou chuť a ne utrální povahu, ovlivňuje dráhy plic a žaludku. Obsahuje hespericlin, ovocný cukr, sacharózu, hroznový cukr, železo, vápník, fosfor, draslík, kyselinu malonovou, kyselinu citronovou, vitam i ny B l a C, karoten a kryptoxantin. K jejím účinkům patří: podpora a úprava činno ti žaludku, regulace toku čchi, zmírňování žízně, zvlhčování plic, odstraňování hlenu, na vozování močení, zvyšován í krevního
C O VA
-------
je palčivá, má hořkou chuť a teplou povahu. b ahuje hesperidin. Mezi její účinky patří podpora kolob hu čchi a od-
9 9
sladkou chuť a teplou povahu.
VÁ
Má sladkou huť a chladnou pova hu. Ob ahuje v ný cukr, acharózu, hroznový ukr, malé množ tví bílkovin a tu ku, niacin, karot n, vitaminy A, B l , B2 a , ky linu malonovou, ky elinu citro novou. d traňuje t plo a podporuje tvorbu těle ných tekutin, zlep uje oběh čchi a krve. Pomeranče e používají při nedostatku čchi, horečce, pocení, suchosti úst, poruchách jaterní energie čchi, hypo chondrických bole tech, depresi a při zá stavě tvorby m léka u matek, zejména je-li spojeno se zarudnutím a otokem prsou. POM ERA KÚRA
VLEVO
Čínské datle mají
NAHORE
Pomeranče mají sladkou chuť avšak jejich kůra je pálivá a hořká.
DOLE
Mandarinky mají sladkokyselou chuť.
A P I T
L A
J [ O L
T V R T
ruj í r ráv ní,
PL
p
o
DOLE
Longan j e sladký.
M
ilují
z
lud k, zl
p
uj í
RY B Y
K
L � K
A
MASLO V K A
ú
Má sladkou chuť a teplou povahu. bsahuje bílkoviny, tuky, uhlovodany, vápník, hořčík, fo for, železo a chole terol. bsahu je nejvíce cukru ze v ech ryb. K jejím ú in kům patří: posílení čchi, obohacování krve a uvolňování ztuhlého svalstva a kloubů. Používá se k léčení anemie, poruch trávení, bolestí kloubů, svalů (myalgií), závratí, bušení srdce, nespavosti, poruch paměti a poruch citlivosti v končeti nách.
Mají ladkou a tanou huť a n utrální povah u . b ahují bílk i ny, tuky, d n iální h amin ky !in, vitaminy , B l , B Z , D a , ápník, h ř ík, fo f r, ž I z , m ď a baryum . t i na z t hto lát k má příznivý vliv na kůži. K j j i h ú inkům p u hováva j í j i n a potla ují nick ' j ang, tlumí po ní, zastavují výtok
KRAB J K· J
rd
V P RAVO
Rajská jablka jsou sladkokyselá.
,
n pa\'
-
BLK
Krabi mají slanou chuť a chladnou pova hu. Obsahují bílkoviny, t uky, uhlovo dany, vápník, fosfor, železo, chole terol a vitaminy A, B l , BZ a· n iacin. Pů obí jako protizánětlivý a detoxifi kační pro středek. Používají se k léčen í nemocí vy volaných teplým vlhkem, zánětů kůže (dermatitid) a bolestí kloubů v období kolem porodu.
provázené n klidem, n pavo ti, du vního zmatku, n ního p ní, samovol ného iln j ího po ní a výleném a b le tiv m mo LRAL
NAHORE
Ústřice mají chuť
K
sladkoslanou a neutrální
Má sladkou a slanou huť a neutrální povahu. Ob ah u je mnoho bílkovin a ne na ycených ma tných ky elin, růz né anorganické soli a vitaminy. V žraločích játrech je ob aženo velké množství vitaminů A a D, mozek a vaječníky ob ahují tuky a cholesterol. Zralok posiluje čchi a tonizuje pět orgánů, zmírňuje otoky a rozpou ti krevní raženiny. Používá e k léčení labo ti pěti orgánů (sleziny, plic, jater, ledvin a srdce), vyčerpávajících onemoc nění a tagnace krve.
1 o J
povahu.
VLEVO
Krab m á slanou chuť a chladnou povahu.
P I T
R T
C T
L A
I ! D L jód, vita m i n y A, 8 1 , 82 a n iadn. Podpo
KEBL h l d n u p vahu.
hut a
ny, tuky,
rují činno t ledvin, po ilují jang a po u� ti tvorbu mléka a vyprazdň ování h n isu. obí pr tl im
p
K
p p r d u, p riumblli
a kolenou, úna
kální h kol i k (aku t n í b I obla i
L
J \
ti bri ha
kolo pupku)
tend vyvolané nedo -
t a t ke m I dvinnéh o jang, p máhají při kl ubů, únavě, zad a kolenní
bol
ta tečné tvorb ml ka, palničká h, planý h n t vi í h a k žní h probl -
u pr z i m n í
n d
h . M li by e jim vyhýbat a! rglcl.
m
TM v
K
R.
to druh kuřete
VPRAVO
Y
uť
u povahu, vllv-
Krevety jsou sladké
i'luji dr hu I dvin .
zba r má
n·ml ladk u
N
v
MLeK
kt Mičko má sladk u chuť a n u t rální p
hu.
vUvňuj dr hy srd
b ahuj
z K R A Ll K
rozvoj i atero klerózy. Králičí ma o léčí n d
Králi í m o má I dk u vliv uj
uť a chiad
d ráhy žaludku
a slezi ny. J b ha té na bílkoviny a uhlo
p
t atečnou činno t
lezin y, je pro
v p
vé. Posiluj
a cukrovc a pomáhá rovněž změkčovat kůž i .
lík, vitaminy
, B l , B2, B a
páva j í í n moct, posiluj pl f
zu je kr v t k,
zb vuj
straňuje t pl
těl
r h, n
.
c
l ter lu v
nízk u d
ň u j e dráhy
leziny a ledvi n . Obsahuje
bllkoviny, u h lovodany, tuky, vápník, fos
z žaludku a ze tř v,
for, ž lezo, vitaminy B l , B2, n i kotlnovou
ni it u)
tivn pr tl vy okému kr
p
L cho
ky iluj
l i n u a chole terol. kopové ma o po-
r vn ž k I' ru
n f slab
l i , bu
ní
hla u ( f -
ti a vnitřní h p -
h vyv I ných př p tfrn, p I nf žá h y,
uvi
vlivnit pffli n u u-
j íd s p dzi m m .
V LEVO
Vejce mají sladkou
v ·J
chuť a neutrální povahu.
(-
ladk u Uvi'luji dr hu
chi, ohřívá lezinu, ledviny a žalu
obí pr -
dek a uvolňuje třeva. Používá e k léčení
n imu tlaku
vyčerpávajících onem cněni, bole ti zad
1 o 2
pav
krku, zt rát
Má ladkou c h u ť a teplou povahu, ovliv
j d vatých lá v krvi,
upravu-
k I
Podp ruj
ho t
bsahu
lezinu a žaludek, ochla
<
vápník, f sfor, ž lez , h ř k,
k můž přízniv
, kuJ n bo
ilují lclinu
né při poruchách výživy, vyčerpání
j mn u vlákn inu,
nadn tráví a v třebává.
b ha u j f
, p ll a žaludku.
zo,
je méně tuku než h vězí ma
t,
bflk viny, u h lov dany, t u ky,
p ru h p tykání, cukr vky a zá py. Ml -
která
živi n a m i , p
lhk
a-
v dany, dra lík, Iru, vápník, fo for, žele dík, vitaminy
1
z lh u j f a zmfrr u j í
hují b í l k vlny,
tuky, uhl v d ny, v pnfk, f f r, ž lez ,
n u p vahu,
mas
:t
KR V
a teplé povahy.
tm v
t m l a kuž.í. J h
k
dan , tuk , rnin rá l n í Jáťk
a vita m i n .
ži
tjf j l n,
K A J' I T O L A
) f D L O
C T V R T A
A LŠ f
- 1
J
AV I N Y
nek a tlumeni ")'toků, spontánního výro nu emenc a výtoků 1. rodidel. Cín�ti ,�. ct v poku\C(h prokál..all, že jinan do urtitě míry tlumí aktivitu baktérii - �taf>•lokoků,
S E \i E. N t\ P E I' fH> \' � I K U Mají p lčtvou chut a teplou povahu, tludku a !>lc�71ny. Obs:t· ovlivňuj( dráhy J.. huJÍ růmá rnnohtví prdtav)dl tlil. �fM jejich ůltn�)' patfí schopnmt r
'Bkrtu, �něti \lezmnť \Ir ·ptokoků, bat�lu z.• (anthraxu), bacilů tyfu, kollformních ba· ctlů a plí\ni. J'outívá �e k lé(ení a�tma· tlckých záchvatů, \pontánního výronu \cmcnť, cnurťzy (nl'Chtčného pomocová
lovat Jaludck a pov1buwva1 triÍvcní, odstraňov.tt jl'duvaté l,ítky, ntčll JMr;ulty a podporov.tt občh c:'dli. PmtJiva)í Sl.' k 1� bě svalových a kluubních tx>lc\tÍ, tvr.tcC· ni, poruch tráveni, lx>h�\tÍ /Ubll, průjmu
ní), ča\tého mocení a gynekologických onemocnění.
a úplavice llcp�uji moc:'cní, llllÍrňují astma a jl'dovato\t ryb. 'Jl-chto \cmcn by �c m�l vyvarovat ncmocny ' nl'<.lo\tatkcm jang, proto}c mohou vyvol.ívat teplo.
U P O % O R N 1: N ( Cerstva semena Jinanu mají jedovaté výhonky nebo klilky, proto se musi
S t M I.NA � 1 /0V K Y O IH � C N �.
povatlt K pt1znakům otravy pattí zvraceni, bolesti btlcha, průjem,
Maji \ladkou chut u mirn� chladnou
JX>
horetka a cyanóza (modravé
vahu, ovlivňuji dráhy \lctlny, /.tludku a plic K jejich ůčlnkum patři podpora
zbarvenf kůte). Prl tětké otrav� dochází k postltenf nervové soustavy,
mo�cní .l od\trar\ovani vlhko\tl, po\i· !ování \lczlny a uvolňov.ínt ptcbytcC· ného tepla. Jlou}ívaji <.c k léčclll otoku, průjmu vyvolaného ncdo\tatc(nou <.'ln·
cot můte mít za n6sledek poruchy du�evní ťlnnostl, bezv�doml nebo
L t K
boje proti přílišné suchosti v podzimním
(vřídky na sliznici fut), popáleninám a opa
období. Používá se k léčení nedostatečné
řeninám. Nejvhodnější je během suchých
činnosti jater, i ledvin, závratí způsobe
podzimních měsíců, neboť pomáhá zvlh
ných vnitřním větrem, stěhovavých bo lestí kloubů, obrny, tuhé stolice, slabosti
čovat pětici vnitřních orgánů (slezinu, plí
v období rekonvalescence, předčasného šedivění vlasů a nedostatečné tvorby mlé
ce, játra, ledviny a srdce). ZAZ V OR
ka u kojících matek. Používá se jak v podobě čerstvé, tak sušené. I když obě jeho podoby
MED
ovlivňují stejné dráhy - slezi Má sladkou chuť a neutrálni povahu, ovliv
ny, žaludku
ňuje dráhy plic, sleziny a tlustého střeva.
lota a povaha se poněkud
Obsahuje ovocný cukr, hroznový cukr
liší.
a
plic , jejich tep
a menší množství sacharózy a maltózy. K jeho účinkům patři posílení sleziny a ža
• CERSTV� lAzvoR má
ludku, dále zvlhčuje a mírní přflišnou su
palčivou chuť
chost, tlumí křeče a pomáhá odstraňovat
teplou povahu. Rozptyluje
jedovaté látky. Používá se k tlumení kašle
chlad, zastavuje zvracení
vyvolaného přílišným suchem v plicích,
a omezuje tvorbu sputa
proti zácpě způsobené suchem v tlustém střevě, epigastralgii (bolesti ve střední čás
(hlenu dýchacích cest). Po užívá se k léčení nachlazení způ
ti břicha), zkalenému výtoku z nosu, aftům
sobených chladným větrem, pokud jej
a
mírně
S E M l: N ,\ J I !'-: .\ :-: U ( G I N K G O B ll. 0 8 A )
• Susoo zAzvoR má rovněž palčivou chuť
ce. Ohřívá slezinu a žaludek, odstraňuje
LZA M
bolestí na hrudi a v žaludku, zvracení
Sczam má sladkou chuť a neutrální po vahu, ovlivt,uje dráhy jater a ledvtn. Z 60 procent obsahuje mastné kyseliny,
z nichž většina pattí mezi nenasycené (kyselina oleJová, linoleová a arachldono
Mají hotkou chuť a neutrální povahu. Ovlivňuji dráhu phc. ObsahuJÍ uhlovoda ny, bilkoviny, tuky, vápník, fo�for, /.eleLo, karoten, rumé aminoky�cliny a ribofla vin. 1\ jejich účinkům patři: \tahujici úc:'i·
1"1
chlad, doplňuje spotřebované jang a pod
a průjmu, chladných končetin a slabého pulsu, astmatu a kašle vyvolaných za držovánim tekutin chladného typu, boles tí kloubů vyvolaných studeným větrem a vlhkem, hemoptýzy (vykašlávání kr ve), krvácení z nosu a do stolice způsobe
vá). Sezam posilujc játra a ledviny. Díky
ného nedostatkem jang. Díky ohřívacím
svému zvlhčujícímu pusobení na pět
vlastnostem jsou suchý i čerstvý zázvor
vnitřních orgánů je dobrým prostiedkem
ideální potravinou pro zimní období.
..1
I suJený, má pal�lvou chuť.
a horkou povahu. Obsahuje prchavé sili
poruje krevní oběh. Používá se k léčení
lu a zánčtu \lepého \trcva
�AHORE Zázvor, �erstvý
nedoprovázejí bolesti v krku nebo žízeň.
k,eťe.
ností \lczlny, tilnNu kloubu, bolc\ti wa
1
J A K O
I O S
VLEVO Med je sladký a neutrální.
K r\ P I T O L A
J I D L O
C T V R T A chladné bolesti v břge, drsmenorrhoc}
M \ 1.1 OZA
-----
(bolestivé menstruace), v)·toJ..;u z rodidel
Má \ladkou chut a t�plou po\•ahu, O\'liv·
po porodu a také nachlazení vyvolaného
i\uJ� dráhy \lcliny. i.tludku a plic. K Jl'·
chladn ým včtrem.
tlumeni
Je \ladky, mírně nahořkly kořen, velmi
kJ�I<.•. Pou}ívá w k oht.ltl \lt:zinn�ho
dobtc známý dík> své c,chopno\tt po
•'
jin s příznaky tepla a zvýšenou tělesnou
Americký !enJen má chladnějJi pova
únavou. M ATA
ve slezině a žaludku, oslabeným
wJ..;u tin, zvlh�ov·ani, ud\tr.u'ltwáni nad bytc�n�ho tcpl.l, tonizJ<.� plic
ných tekutin. je vhodný při nedostatku
kteří trp( příznaky chladn ého vlhka
a )Jiudku, podporuje t\'orbu tčh:,n)·ch
trávenrm a nedostatkem slezinn ého
Máta má palčivou chuť a chladnou po
nebo ledvinné ho jang.
vahu. Obsahuje aromatické silice. Větši
jang, k lčlcní bfl�mch bolc•\t 1 vyvola
vzbuzovat a tonizovat organismus Po
nych kř<.-ťovitými \tahy pohlavních orga
"aha ('ímkého, korejskeho a amenckého
a zklidňuje du�evní vypětí. je také pro
nú .1 k doplněn• plicmho Jin Maltóza je
icn�cnu je různá podle toho, kde kořen
spě�ný pro srdce a používá se při bu�cní
vhodn,i t.1kť pt1 nčkt<.'I)'Ch druzích žízně,
rmtc a jak \C zpracovává l\eJdragí a na
srdce způsobeném leknutím, nespavos
zvrac�ni krw, bolc\tcch v krku, zá<.pt\
trhu neJžádančJ�t Jl' kotcn divokého
tí, při poruchách paměti a při podráždě
astmatu a folikulltidč (z.ínčtcch vlaso
ien�cnu rostouCI v horách a v lesích.
nosti - v�echny tyto potíže jsou vyvolány
účinky jednotlivých variant ien�cnu po
nedostatkem čchi a krye. 2en�en nejlep
vých kotínku). T M AV Y l l
tmY CUKR
Mil \ladkou chut a teplou povahu, ovhv-
l � K
spívá plicím a podporuje produkci těles
U POZORN t N f hu a neměll by jej ulívat tl pacienti,
jím ú�1nkům p
J A K O
pi\ujc•mc níže. Pokud �c ien�cn vaří, je ve
ší kvality pochází z čínské provincie Jilin
lícl' dulciité pou}ivat výhradně skleněné,
a je značně veliký.
keramické nebo porcclanove nádob1, ni
KONTRAJNDIKACE 2enšen se má používat
koli kovové. Před pit1111 čaje 1 ícn�cnu
pouze při výskytu známek únavy a ne
1\uj� dr<íhy sl�zmy a ialudku. Ob�ahujc
a po ntom by se m{ll clovčk vyvarovat
dostatku čchi, jinak může v těle způsobit
velké mnoistv1 hroznotrého cukru, sa
konzumace kávy, čaje, ředkvlcek a vodni
tvorbu nadměrného tepla. C: ínský žen
charózu, menč bílkovin, ruzné aminoky
ce, neboť tyto potraviny mohou účin
šen se nesmí užívat při jakýchkoliv přízna
seliny, tuk, riboflavin, karoten, niacm,
nmt icn�enu sn1ílt
ách přebytku nebo nedostatku tepla nebo
nu mátového oleje představuje mentol. Máta má schopnost rozptylovat vítr a od straňovat přebytečné teplo a vlhkost, tlumí bolesti v krku a podporuje výsev vyrážky při spalničkách, čímž napomá-
VLEVO
Máta m á palčivou chuť a chladnou povahu.
nedostatku jin.
iclczo, fo�for a vápn1k. Pmlluje a reguluje lln no'>t sleziny a žaludku, rozptyluje
• Ch\!\\ 11 'Sl' je mirnč teplé povahy
chlad a podporuJe krevní občh, rozpouš
a 0\liH'íuje dráhy plic a �leziny. Díky své
+ KOREJSK� ZENSE
tí krevní sraženiny. Používá se k léle111
teple povaze je vhodný při nachlazeni
pěstuje v Koreji a má stejné vlastnosti
Korejský ženšen se
a V}'CcrpavaJÍCÍch ncmocích. C'ínský žen-
i povahu jako ženšen čínský. Považuje se
�cn vyrazně posiluJe phcc a používá se
však za horký a měl by se používat velmi
pti povrchmm a mělkém dý chání n�bo pn dušnos
uvážlivě. Kontraindikace jeho použití jsou totožné jako u ženšenu čínského.
ti, chladnut1 končetin,
VPRAVO
silném poccnt a slabém
ŽenJen tonizuje
Pěstuje se ve Spoje-
nebo �patně hmatném
ných státech, Kanadě a ve Francii. Nej-
pulsu. Kromť toho tonizuJe
lepší kvalitu má ženšen pocházející
organismus.
\lezmu a vyuil\.í \C pri únavč, malé chuti k jídlu J nadýmaní bř�eha
nebo
pocitu
plno�ti
v hrudníku. Podn('C\ljc -;ckrcoci tekutin
I O 6
há rychlejšímu odstranění viru z orga+ AMERJC!IT ZENSE
z amerického státu Wisconsin. Americký
nismu.
P E P ({
-------
ženšen má chladnou povahu, chuť slad
Pepř má ostrou palčivou chuť a horkou
kou, mírně nahořklou. Ovlivňuje dráhy
povahu, ovlivňuje dráhy žaludku a tlus
plic, srdce a ledvin. Tonizuje slezinu, pro-
tého střeva. Obsahuje vitaminy B a C,
I O 7
K t\ I' I T
l r\
l I D
C T V R T A
karoten a uhlovodany. Ohřívá žaludek
koholu - podporuje jej1ch vyluťovám
a slezinu, potlatuJe ž.lludl'tní nevolnost
,. moči .
a zvracení, podporuje odchod hlenů a jedo\-at)·ch zplc.xhn, PouiJ\"J \C k lčťbě bok-s-
j ,\ I>� I A S
11 břicha \'}'\'Olan}\:h chladem, chladného hlenu a �tagnace potra\'}' ,. z.úi,·acím ústrl>-
Matí sladkou chut a teplou po,·ahu, ovli\'·
zvracení krve (hematemezi), krváceni z no
1\ ) C H O R E C H Ú
su, do stolice, svědění pohlavních orgánú
. T o u - 1: u ( s ó J O \ r�
CHALUHY
M \SO }
T O VÁ C I B U L E
Má sladkou chuť a teplou povahu, obsa huje velké množství bílkovin, tuku, uhlo vodanů a minerálních látek. Ovlivňuje dráhy sleziny a žaludku. K jejím účin kům patří: podpora činnosti sleziny a od
s přebytkem vlhka, únavou, nechuten stvím, prujmem, k létbě výtoku souvi sející s nedostatečnou funkcí sleziny a k léčbě nemocí vyvolaných letním hor
pentosan a vitamin
kem a vlhkem .
82. C:asto se
jim říká
i\ují d ráhy ledvin
phc Obsahuji 40 až
.,mořská zelenina" nebo "zelenina dlouhé
kou chut a chladnou !>OVJhu, ovlivt\ujl'
50 procent mastnrch kyselan (hlavn� trl-
ho života". Změkčují tuhé hmoty v těle,
linoll'<>vé), b1lkovan}, uhlovodJn}. \ilpník,
odstraňují hlen, podporuj í močení, vy-
d ráhy slezin}. }aludku a tlu\tcho \tte\a
l É K
sahují bílkoviny, tuky, dusík, zosterin,
více ne;t ml('kol, fosfor a Jelezo. Ma slad-
J
J .-\ K O
nedostatečné činnosti sleziny spojené
Mají slanou chuť a chladnou povahu. Ob
�"awa Vlahké or�chy.
H YA C I
O
straňování vlhkosti. Používá se k léčení
-------
mléko), tuk, uhlovodan}, vapnak (dvakrát
K v f.T C II R Y Z A N T � M Y
puzují škodlivé teplo, působí preventivně
Má palčivou, sladkou a hořkou chuť a mír-
obnovov.ini krve J zpl'\ ''ov.ina '' alú
J
k}schnu nlkotin<>vou. Ohtívanarn plic
proti zvýšení činnosti štítné žlázy (hy-
ně chladnou povahu. Ovlivňuje dráhy
K
chladnou.
schopnost odstranit jedovatost z ryb, ma
hu, priajmu a úpl.l\'ice chladného typu.
Obsahuje bílkovin} (Oplkrát vace m•}
sladkou a povahu
a kůže a při zevních nemocích. Ocet má
sa a zeleniny.
tou-fu se ptlpravuje ze \Ójových bob(a.
Tou-fu m á chuť
porodního krvácení, při poruchách pro chodu potravy střevem, žloutence, poceni,
ih}' a zvracení vodnatého ob'>il· .. ji, paleni J
D O Ll
a vstřebávání živin. Používá se k léčení po
l
jeho tatinkúm pJtří pmi lov.ini ťchi,
fmfor, železo, karoten, vitJmlny B I a
82
a ko\tÍ. Sójové m,l\o se pouiav•i k lé<.'en1
u levuj i pri astmatu, zvlhtují a rcla\ujl
perthyreoidismu) a proti nádorovému bu-
jater a plic. Rozptyluje vítr, detoxifikuje
akutního z.ínťtu \jX>J iVl'k .1 cukrovk} II u
trl'Vil Pouia\J)I se pn nedostatku led
jení. Protože napomáh a j í zvlhčování
a zlepšuje zrak. Spolu s dalšími bylinami
mí také toxlckt' J horkt• u('lnky � íry a al·
vannl'llo l•lllg, a�trnatu, ka�li, bolt'stech
organismu, je vhodné používat je na pod-
se používá k léčení nachlazení vyvolané-
beder a nemoci bcri-beri, impotenci,
zim. V Japonsku, kde je toto jídlo zákla-
ho teplým větrem, při překrvení spoji-
ťa\lém nucena na motem, zpomaleném
dem jídelníčku, je výskyt rakoviny prsu
vek způsobeným teplým větrem v j átrech
nebo bole\livém odtoku moči zpusobe
u
žen nižší než kdekoliv jinde ve světě.
zácpé a tuhé stolici. V I NNÝ
nebo vzplanutím jaterního ohně a při bolestech hlavy či závratích vzniklých
nl!m kamen} v mo ových cestách, pri CELOZRNNÁ R12E
v důsledku přílišné aktivity jaterního jang.
O C LI'
Má sladkou chuť a teplou po VLEVO
vahu, ovlivňuje dráhy sleziny
\mny ocet je chuti kyselé a nahořiJé, po \a hu ma teplou. Ovlivt'luje dráhy jater a žaludku ObsahuJe určitou koncentraci
a žaludku. Tvoří ji ze tří čtvr
sladké a hořké chuti a m á
tin škrob, dále obsahuje
chladnou povahu.
8 procent bílkovin, vitami
alkoholu, 35 1lt1 k]'sehny octove, formalde
ny B a malé množství
hyd, octan}. kyselinu jable<:nou, kv etinu
ku. K jejím účinkům patří:
tu-
�(Jvclovou a sorbitol, men�a mnoi..ství váp
posilování sleziny a žaludku
níku, fosforu, želeZJ, v1taminv B a C. Ro7-
a ovlivňování jejich činnosti,
pou!.ti krevní sraženin}·. zastaV'liJC krvacení,
obnova jin a podpora tvorby těles
odplavuje z t�la jedovaté látk}. niča tie' . ni parazity a podporuje tra\ena potrav)
ných tekutin. Používá se k zastave
I O 8
Květ chryzantémy je palčivé,
ní úplavice a průjmu.
J o 9
I
l
J: I
E
I
Y
I I D L u
I
- N f
N E N A
....
1- 1
/'dtl/t' fftldi 1/l l'll/\lé tllc'tiÍCÍll}' j\lJII
R E C E. PT U R Y P R I
lÁflllÍI du/111
Tru
1
UllťfiW(II{IIÍ tl /111/fllit lltpřl/t'/111/C potilť,
Ált'rt1 jej
ponuile
doptU\'tllt'ji.
1)( "1(110 \ ( JJt
lultu druh rt.tchiMllll w proJlVll Jl' vyrillnou lll'\ná�enlivostí chladu,
ll'lltt.' /\'}'�enou teplotou bez pon·ní, boll'\tlllt hlavy, ucpun}·m no'lcm, \'odn.ttým v}·tul\cm z nmu, k.•�lem, vyl\t��l.tv.mírn riuk.:ho bílého hlenu, žíz ní
,1
potřebou pll tl•pl� n.ípojc, dJ ll• boll•\trni v končl•tinách, tenkým bčla
v}m povlakem n.1 jazyku a kolí\.tvym m:klidn} rn pul\<.'m.
2 \(
1 . Vezměte S kousků čerstvého Lázvont
kousky.
1 1 1 \/INf
I I I.PI (IlO
f I nu
'
2. Cibuli nakrájejte na 2,5 cm dlouhé
2 polévkové lžíce hnědého tmavého
3. Rýži vařte v 40 minut.
2. Tyto ingredience zalijte dvěma šálky
4. Přidejte zelenou cibuli a vařte na mír
vroucí vody.
ném ohni dalších 1 0 minut.
3. Sceďte a přecezený čaj vypijte, dokud
S. Uvařenou polévku vypijte, dokud je
je teplý nebo horký.
horká.
KoN'r RArNr>r KAo: Polčvku nejezte, pokud
Polévka ze zázvoru a rýže
se již potíte. Vyvarujte se jí rovnčž v pří
2. Zázvor s rýží vařte po dobu
30 minut
k> hll} nl'l>o ll'ltn� rl.t]ioutlý povluk nu j.11yl\u a rychlý a kolí�Jvý puls.
3. Poté přidejte zelenou cibuli a vařte na
3
4. Uvařenou polévku vypij te, dokud je
mírném ohni dalších 30 minut.
N\( l i l \ll Nf I l l I
{HO IlO RK\ A
L I I KA
'\,tchlJZcní 1 letního horka ,, vlhka \l' vyznačuJe horečkou, lehkou nesná
horká.
\enlivmtí Vl·tru, pocitem tihy a tlal..u v hlavě, bolestmi končetin, zízm, ale
S. Po vypití si lehněte na lůžko a přikryj
p<>UZl' 'labou hl'/ potřeby pít, pou tem tíh> na prsou, nechutenstvím, žalu
te se silnou dekou, abyste vypotili přeby
deční m·volnmtí, �lutou moči, tl•nkým }.lutým nebo mastn}·m povlakem na
tečné horko, které proniklo do těla.
rychlým, nc\tál}•m a \lub\im pul\cm
Cínská zelená cibule
-----
D R L l l \' O N I. �I O C N f.N f
:... :... ..:...._ _ ..:....._ _ _ _
_ _
Při ucpání zvukovodů ušním mazem ne
N.tchl.t�cní \1.' V}'\l..yt ujl' ve v�c>ch rO<.ntch obdobtch, av�k ncjcastějSí bývá v zimě
bo při ucpaném nose vložte do ucha ne
a nu j.tfe:. lnkuhulni dol>.1 Jl' asi jeden den Pnznaky se začínají objevovat v oblas
bo nosního průduchu kousek zelené
ti nmu J krku ut'inaJÍ obvyl..lc ucpan}·m no\em a výtokem z nčj, kýcháním, bo
čínské cibule zabalený v kousku tenké
lc\tmi v krl.;u nebo \krtíb,ini v hrdle 'ěkdy muže b}·t přitom na i mím.í horečka.
látky.
,
I 1 O
I
llOI I
C:erstvý zázvor a loupaná rýže se používají k přípravě polévky.
(2 kousky) zelené cibule. ve 4 šálcích vody.
\linou touhou po tekutin,kh. Kromč toho \<.' muzc obJevit rovntz ten
těžkých kožních onemocnčních.
zázvoru, 1 00 g loupané rýže a 30 g
\em. IHI\t}rn >lutym v}tokl'lll z nmu, k.t�ll'lll ' zlutavým ,, lepkavým hlenem,
,,
·� šálcích vody po dobu
cukru.
}ÍIIlÍ
Jazyku
75 g loupané rýže.
padě alergie na zelenou cibuli nebo při
po� t tl lll rl.tpNi \' h lavl-, rnirn}111 pocením, holc\trni v krku, ucpaným no ,,
l . Vezmčte 50 g čcrstvč zelené cibule a
l . Vezměte 1 0 g ( S p l á t k ů ) čerstvého
I'WJl'VUJl w \)'\Okou hort•ckou, rntrnou awrzí k chladu, bole�tí hlavy
a
Polévka z rýže a zelené cibule
A C II L -\ Z L � (
Ý M V �T R E M
Caj z čerstvého zázvoru a cukni
a
D I W I I \' N ,\ C I I l. ,\ Z l. N I
'\ \( 1 1 1 11 1\{ /l S l
STUDE
I/IItllllllt'IIÍ \')"\'tJilll'tÍIItl LI'\'1/Ími �ku,//i\ ÍlltliiiÍ,
''AoiiiiJ1 11fhO je pretílm • .\'11 11/attni jt moJnl /Nit tlit•tní ter,lpii, ktt''''
L f: K
LÉCE B N É J E TY PŘI NA H LA Z E N í
A Z E N Í
ktff n,lpa.t,,;, orgatiÍ\111/IS. CJnmw
f ,\ " 0
I
I
K A P I T O L A
J I D L O
C T V R T A
I F. P l .\' M V f.. I R F M
Podle učení západní medicíny je pfíčinou astmatu křečovitl stalení stln pniduJek, otok jejich sliznice a vystuptiované vylučování hlenu do dýchacích cest. Klinicky se astma
Mdtovcí kaSe PRV
projevuje dufností, sípavým dechem, kaflem a vykaJiá1•áním s1•ltlého ltletw. V čínské medicín/ se příčiny astmatu dllí podle určitých příznakti, které \{'I'Oirímjí.
·t KROK
Nejpn•e je třeba rozhodnout, zda je pffčinou astmatu přebytek
1. \'ennčtl' JO g ť'l·r\tn• m·bo 15 g u�c
\'
tlle nebo naopak
né nl.tty.
nedostatek. Přebytek obvykle vyvolává méně uívainé a krtítkodobljU potíte. U to/toto
2. 1\ mátč phlljtl' 2 �.tlkr vroucí vody.
typu astmatu známe tři nejčastějJí poddntlty: astma cltlaclnélw typu, asbna horkého typu a astma II/enovélw typu. Jsou možné i jejich kombinace, ktly má pacimt pffzm1ky
J. 'átlobu přikr}'ltC a nechejte mátu vy
dvou niznýclt poddrulni, např. astmatu teplého ltle1111 nebo cltladnélto hlenu.
louhovat po dobu 5 minut.
4. Poté prl•ccdtc a
Caj z kvťltll chryzantémy
Zácl1vat tmile trvat několik mdlo minut nebo také 11ěkolik hodin
I . Yc11nNc 8 g chr}'ZantémO\'}'Ch květů.
Asbna vyvolané nedostatkem mtí cllrollickou pova/111 a jeho /é{ba tmí déle. Castou
Od\'M uchon.•jtc pro
a doprovází jej vykaflávání hlenu.
pouiltí \' ná\ledujícím kroku.
2. Přilijte k nim 2 Wky vrouo vody.
DRUII\' KROK
dieta, která tonizuje a vyživuje příslufné orgá11y. K típlné11111 uzdrm'ení těchto
nHrnťm ohni .H> minut.
nou nebo d\a krát dcnnč, dokud pmna·
cllronickýcll nemocí se dopomčuje také akupunktura a bylin11é čaje.
.i. Kúyt je rvJc matcn.i, pfldl'Jtl' mátový
K}' rlllc hlazcni ncu5toupí. A S T M A V Y V O L A N I:. P R E B Y T K E M
I l l I '\; l il O H O R K A A V L il K <\
r�tno, druhou Vl'Ccr.
1
Objevuje se často za chladného počasí. Příznaky obvykle zahrnují: rychlé
prsou, chladné končetiny, žízeň s potřebou pití horkých nápoju, vykašlávání řídkého průzračného hlenu, bílý tenký povlak na jazyku a neklidný puls.
lO g bobů bílého hyacintu, 1 00 g rýže.
2
2. VSechny mgredience vhoďte do 4 šál·
znaků: nesnášenlivost tepla, žízeň a potřeba chladných tekutin, pískání v krku,
ků vody a přiveďte k varu.
vykašlávání žlutého hustého hlenu, obtížné odkašlávání, zarudlý obličej, ner
3. Potc ztlumte oheň a na mírném ohm
vozita a podrážděnost, pocení, suchá a zarudlá sliznice úst, tenký žlutavý po
1 . Vezměte 30 g emen slzovky obecné,
varte
40 minut.
4. Kaši rozdělte na dvě porce, jednu sněz
te ráno, druhou večer.
ASTMA HORKe.HO TYPU Projevuje se dušností, k níž se mohou přidružit některé z uvedených pří
vlak na jazyku a rychlý neklidný puls.
3
ASTMA HLENOV't.HO TYPU Vyskytuje se ponejvíce u starých lidí a u dětí. K jeho obvyklým příznakum
patří: bílý, lepkavý a zpěněný hlen, nechutenství, žaludeční nevolnost, mastný povlak na jazyku a neklidný silný puls.
I I 2
• Při astmatu horkého typu by
vahy, jako Je vodní meloun . • Lidé trpíd astmatem hlenové ho typu by měli
ASTMA CHLADNÍHO TYPU
a ztížené dýchání, bolesti hlavy, ucpaný nos, pískot v hrudníku, pocit tíhy na
Kaše ze sernen slzovky obecné a hyacintových cibulek
hu, jako je zázvor nebo zelená cibule.
nebo studené po·
4. Po \cezení pijte zbývajrcí tekutinu jed
R l t i P I L RY P R I !'l A C I I l \ Z l i l
nebo horkou pova
nedostatečnou činností sleziny a ledvin. V těchto případech 1111ile pomoci léčebná
2. Vodu ' ryii přlvcdtc k varu a vaftc na
\liČ/ll'
které má teplou
nemocný měl jíst
\Jl
5. Ka�i rozdčltc na 2 porce, jednu
typu vyžaduje jídlo,
spí!e jídla chladné
vod> a Jl'dnu �ajovou lllCku medu.
J\i 5 minut pova ttc.
• Astma chladného
nejsou al/i smíJené příznaky, jako tomu je např. 11 asbnatu vyvolané/JO
3. Prikryjtc a nechejte I O minut touho·
4. /ll michcJil' ,,
LtcE B N É D I ET Y
přfčinou bývá nedostatek plicní, slezin11é nebo ledvi11né energie čelil. Nijak 11eobvyklé
I . Vťtrnlltc 90 g loupané ryic, třl �álky
odvar ll I C. t jovou ()ICku medu.
U Oll Přfprava mátové ka�e.
L � K
A.. S T Ni A
R f. C f. P'I U R Y P R I r\' A C H I.,\ Z E :\' 1
vr�,\\O Ca) z květů chryzantémy
J ;\ K O
I I 3
konzumovat taková jídla, která napo máhají odstraňovat vlhkost.
L A
K r\ P I T
) f D L O
C T V R T A
AST M A V Y V O L A
R t t f P I U R\ I' R O M ) J e li t u z..; � u o t \ P U
Prtiwk
z
------
pánv1 zahřejte ara�ido,i· olej. Při 1 \t,ilého míchá .. deJle p;ú1tku <> \CJCCill a 1 3. �a
( ,\
ni mmahnčtc. 4 KonzumuJe \C jako ��n� JÍdlo.
p prm'níktt -------
J...u'1 R.\I">I�CI: a\ trna horJ.;ého typu.
�clo.
a rMplr\n· Jim ._.. p.,ll'.
Itl
R I < 1.1' I U R Y Jl R O ,\ K U I " I / ,\ C !I \',\1 \ '1 1 \1 \'J L
gram) prá\·
1-.u by mčl}' po\1.1�11 k n.1plnťm 78 kap'>li.
I I O R I\ ( 1 1 0 I Y I' U
2. UltVCJIC H I.:.IJ"It i l.:r.tt tknnť po .i7
dnu Ko'llli \"1)1 �
\(1:
lntlké tou-fit s ředkvičkou
...:�vh()dll pro ncm()(n(•
ncdmt.ltJ..cm Jlll nebo hurl.:ým typem
a'ltnlt\tu
\Cil1l'll.l pepl'o\ntli.u tvoři teplo.
fcíclm v/a{\kýcli orec/111 Sť' ICII\'01('111
•
E D OSTAT K C M
bledý jazyk a slabý nepravidelný
Kaše
puls. Astma způsobené nedostateč
z
čínských datlí a dýně
ností plic může snadno vyprovoko vat změna počasí.
1 . Vezměte 500 g čerstvé dýně, 1 5 kous
2
NEDOSTATECNOST SLEZINY
ci hnědého tmavého cukru.
Vyznačuje se únavou, pocitem
2. Dýn i a čínské datle vařte v 600 ml vo
ků čínských datlí a jednu polévkovou lží
2. \ od�tav1\ova i \i ptipr,IVtC 1 řcdJ..vr�cJ..
bledým jazykem a slabým pulsem,
4.
I,(,IVU,
který bývá pomalejší. Astma vyvola
dejte ráno, druhou večer.
PrtdcJtc tou-fu a \ladOV} extrakt, smě� KontumuJC se teplé jako bC'111é jídlo.
Ko-. l lt\INI>IM(
1 : astma t:hladného typu.
,1\tlll.l hork�ho typu.
R t < I P I U RY PRO \ S I M \ 1 1 1 1 O V ( II O t Y P U
finanová emena
1. VczmNc 7 polé\kov)·ch ltic octa
a 30 g tm.tvého hnl'dcho culi.ru.
t 11 0
JANG
3. K směsi přidejte hnědý cukr.
nčtc. 1:
snadno nachladí, chraptí, je dušný,
V Y V O LA N C
S L EZ I N N ( II O A L E D V I N
dy po dobu 50 minut.
4.
1 R"""1._,\C
V tomto případě se pacient
k jídlu, řídkou stolicí nebo průjmem,
a jlodCll pJ,ItCJ.. (l'r\l\cho /,.1./'VOnt (OIOUJ\lll))
Ko
R E C E P T U R Y P R O AST M A
NEDOSTATEC OST Pll
plnosti žaludku, zhoršenou chutí
'.lttc I c; minut.
rot.JvyJ..cjtl' a \JX>Ik
1
1 . WtmNc 200 g tou-fu, 60 g sladového
I . VctmNc I O g Jldl·r • vi,I�\J..)'th oruhll 2. Obop prtod \Jhllllnt
E D O S T AT K E M
v} t.llku a 30 g �yrových rcdJ..vičck.
J.
L ( K
�
nesnáší vítr, spontánně se potí, má
1 . St•mcn.t pcpfu\·nili.u rott·mcltl' n.t pr.t
J A K O
Rozdělte jídlo na dvě porce, jednu po
né nedostatečnou činností sleziny se
KoNTRAI DIKAn.:
zhoršuje při nesprávné dietě.
vnitřní teplo.
3
NEDOSTATECNOST LEDVIN
zácpa, nadmutí břicha,
R E C E PT U RY P R O A S T M A
Projevuje se zkráceným dechem,
V Y V O L A N t:.
zejména obtížnějším nadechováním,
LEDVI
E D OSTAT K E M
1:. 11 0 J I N
závratěmi, únavou v bedrech a v no hách, hučením v uších. Tento druh astmatu se zhoršuje námahou a pře pracováním.
Sladké ořechy
------
Vezměte 1 5 g sladkých meruňkových
• Chybí-li v ledvinách energie jang,
1.
l . Vezměte 39 g (asi S l O kusu) vyloupa
připojuje se k těmto příznakům také
jader, 6 g jader vl�ských ořechů a S g špe
3. Uz1vqtc 4 č.tjové l}ičky třikr.it ai Cty
nych linanových jader.
nesnášenlivost chladu, chladné konče
nátových semen.
řikrat dcnnč.
2.
tiny a neohebný a citlivý jazyk.
2. Ingredience vařte v 500 ml vody na
•
mírném ohni 50 minut.
2. OboJI wařtc 'c I 50 ml vody.
C'ín kcí paiitka
.s
jadra vařte v Jednom �áll..u vody po
dobu 1 5 minut.
vejcem
edostatek energie jin v ledvinách
3.
Pridejte jednu polévkovou lžíci medu.
se projeví pocitem horka na dlaních
3. Směs užívejte jednou denně po dobu
4.
Stavu vypijte, jinanov.1 Jádra snězte.
a ploskách nohou, zarudnutím dásní,
1 5-20 dnů.
červeným jazykem s malým povlakem
UJ>OZOR � 1:
nebo i bez povlaku a rychlým nepravi
neboť předávkování může vyvolat závra
delným pulsem.
tě, žaludeční nevolnost, bolesti hlavy
I . \'c11nčtc HlO g Cimké Jl.l}itli.y, dvč wjcc
l'(l/OR."f'': JinanO\a
semena jsou mímě
a dv� JX,IcvJ.;oH· I}itc ar.1�idovťho Oll'JC.
jedovatá. VěnuJte pozorno t dávkování
2. Pa}ttJ.;u n.tkrajl'Jh.' na a\t 2,5 cm dlouhé
a ncpozívejte je yrová. Vzdy mu i byt
kou\J..y. \"cjre leheJll' JX> dobu pul m1nuty.
u..·arcná nebo o mJhnutá.
I I 4
a zvracení.
I I 5
Neužívejte více než 1 5 g,
K A P I T
L A
I I D L O
C T V R T A příznaky one ažd) l.:ujte k ... den, dokud
' E U R C F. I' � ASTMAIU
R EC f. Pf U RY P R O I Y P\'
mocnčni neustoupí.
.
1 . \ctmětc
1
11/ť'dll a řcclk.l'itek
100 g tcdk\' tčdo: a jednu
1 . \'ezmčtl' 250 g \ť/amu, p<>·
ho
z.11 v oru
a
ZOO g
200 g čer�tvé
medu
KREVN í
L
L � K
K
Léčebné diety se dají 1y11lít nej�1 pro dopltikot'OII létb11 'l·soké/10 J..rm11110 tla/.. 11 (ilypertenze), ale předev�1111 jnko prn·e11ce jello \'ZIIi/..11.
/adk)í ezm110�')í sirup Polévka
V' Y S O K Ý
} .-\ 1\. 0
nebo
lévkovou IJ.ict medu.
200 g kry\talo,·ťho cukru.
2. Vattc fedl..vtčky \'ť c.Jvou �.tldch vod)'
2. ChnMhnčte '>ťl..am na pánvi, dokud nc
W mtnut.
/Jťnť pra\kat.
3. Ptidejh.' mt:d.
�- /c t.t�voru připravte v od�ťavr'lovačt
4. )l•dnou denně \')'ptjtl' celou da' ku,
nebo v mixéru trochu �ťávy.
opakujte l.:a:i'dy dl•n po dobu I Ci 20 dnú.
4.
ukr rozpu\ttc ' m;llém mnoistvi vo
d}'. potom michcjtc sezam \e zazvoro
vou �ťávou, doJ..ud \C �ťava nevsákne
S. Po \'}'chladnu tí \míchejte s medem
D R U H Y V Y S O K � H O K R E V N ( II O T L A K U Cínská medicína dělí vysoký krevní tlak do tří typu podle jednotlivých příznaku: vzplanutí jaterního ohně, nedostatek jaterního a ledvinného jin a nadměrná aktivita jang způsobená nedostatkem jln.
1
VZPLANUT( JATERNIHO OHN�
Hlavním příznakem tohoto druhu vysokého krevního tlaku je tlaková bolest hlavy, dále závratě, zarudnutí obličeje, překrvení spojivky, podrážděnost, hořl.:á chuť v ústech, sucho v krku doprovázené hučením v uších, poruchy sluchu, špat ná nálada, nespavost, zarudlý jazyk se žlutým povlakem a rychlý plný puls.
1 . Vt:tmčte JO lot jader vla�\kych ořl•chtt
nebo ., ptlpraven}m cukrovým sirupem
a I O<> lot rýže
6. Dobfc promKhcjtc a uskladněte v l.th
2. Ohojt \llřll' v 600 m l vody po dobu
vi.
50 minut
7. L :>ívcjtc ráno a vcccr JCdnu polévko
2
vou lžkl.
podrážděností, zhoršen í m nálady, zarudlým jazykem s lehkým žlutým povla
3. UiiWJie v dol>č \nidanll .t vcčťře,
OJM·
ZVÝSENÁ AKTIVITA JANG VYVOLANÁ NEDOSTATKEM JIN Vyznačuje se silnější tlakovou bolestí hlavy, někdy zarudnutím obličeje,
kem a plným, rychlým a nepravidelným pulsem.
3
NEDOSTATEK JATERN( H O A LEDVINN�HO JIN Tento druh vysokého krevního tlaku se projevuje závratěmi, bolestí hlavy,
zamlžením zraku, suchem v (tstech, hučením v uších a pocitem sucha a dráždě ní v očích, dále nespavostí, zasněností, pocitem horka na dlaních a chodidlech, slabostí v bedrech a v kolenou, únavou, poruchami paměti, zarudlým jazykem s lehkým povlakem a nepravidelným, silným a rychlým pulsem. VPRAVO
z
Polévka ředkvilek a medu.
J E TY 2. Celer nakrájejte na malé kousky.
D I ETY S C E L E R E M
3. Nakrájený celer vařte ve vodě asi
1 0 minut.
Celerová polévka
----
I I 6
4. Polévku vypijte, celer snězte.
S. Tuto polévku si připravujte denně
1 . Vezměte 30-60 g čerstvého celeru
a užívejte ji, dokud se krevní tlak nevrá-
a dva šálky vody.
tí k normálu.
I
I 7
K A I' I T O L A
J I D L. O
C T V R T A 6. V dietč pokra�ujte po dobu 7 až 10
Celerowí šťtíva 1 . \'ezm čte 2SO g celeru.
R H l:P'J U R Y I'RO V Y S O K Y' 1\ R I. V N I 'J LAK \' Y V O LA N Ý
�tá\u J.
a k.1hlou z nich vypijtť ráno a
Z I V
V 7 1' 1 A !'\ U T I �i J A'J E R N I H O
5t.ivu rozdčl tc nil dvč \tcjné dávl..y
O J l \; ( N E B O N L I> O S'J AT K E M
Vlo(cr.
j A'J' f. R N I I I O J I N
Receptury určené k výživě n k prodloužení limtn se poulil'lljí jak v přípmled1 oslabení
Květ chrylantérny
trvání tradiční čínské medicíny shromáždili le'knfi tisíce receptur na diet)• fJO\ilující /itllké tělo. Tyto předpisy se nejčastěji poulívají 11 pacientu s onemocněními vyvolanými
1 . VczmNe 2SO g ťl'r'ltv(•ho celeru a 1 20 g rýJe
1. K
2. Celer nakrájcjtc na malé kousky.
200 ml vroucí vody.
3. RyJI vJrtc v 1 ,2 I -.ody po dobu
2. Nádobu přikryjte a nechejte 1 0 m i nut
W m i n ut a ud�lejtc ka�l
louhovat.
4. h. takto ptipravcné ka
3. Denn� pt)te jeden �álek, dokud pti
a va ttc d,,gtch 10 minut.
znaky nevymizí.
nedostatkem livi11.
9 g chryzantémových kv�tů přidejte
U lidí s příznaky nedostatku čchi, je třeba posílit l10mí čcí.st těla. La tímto ríčelem lze
použít žen!en a kořen kozince (Astmgalus). U těch, kterým se nedostrívtí esence, je zapotřebí posílit dolní polovinu těla. K tomuto účelu se poulívá kořen relmumie lepkavé (šu-ti-c/111ang) a plod kustovnice čínské (kaočclli). Lidé trpící nedostatkem jang by měli konzumovat jídla ohřívající a dopltiujfcí energii, k tomu lze použít k1lr11 skořicovníku nebo sušený zázvor. Pro ty, kteří projevují známky nedostatku jin, je lllilelité doplnit
na dvč \tejnč velké
vilfílnf esenci, k tO/Ilit je možné pouZít sušmý kořen relnnanie nebo piv01iku.
dávky ,, kaJdou sn{lzte ráno a veccr.
P R E V l� N C �. A L i! C B A V Y S O K f ii O K R E V N f ii O T L A K U 3
B o BU L E H L O H U Ulívejte denně 9 1 S g hlohovych bobuh
Cl BUl
L.
-
Cl HV�NÁ, Lll l NÁ,
.? l U 'I \ N l. B O B l l \
LAhev pevně uzavtete a nechejte
1
RECEPTURY K POSfLENf CCHI
2. 2enšen rozkrájejte na malé kousky ne
Následující receptury mají sloužit
bo kupte ženšen již rozřeza ný.
k posílení čchi, zlepšení činnosti imu
3. 2enšen nechejte namočit ve
tyden stott
nitního systému, podpoře zdraví, zvý
vody po dobu 60 minut, použijte čínský
4. RAno a veler ut1vejte 1-2 stroužky
šení odolnosti vůči zevnímu prostředí
kerarn1d.-ý hrnec nebo skleněnou nádobu.
lesneku nalalno a 2 polévkové ltíce octa
a k posílení činnosti tkání a tělesných
4. Vodu s ženšenem přiveďte k varu a po
po dobu 1 S dnů .
orgánů . Podrobnější informace o ženše
té vařte asi 1 hodinu na mírném ohni.
nu, který se v následujících receptu
S. Do ženšenové polévky přidejte rýži.
-
1 Z jedné stredně velké cibule vylisujte J(.avu
C LS N L K
2. Katdy den jl pijte nebo smíchejte
Allln obsažený v česneku snltuje krevní
s osmahnutou zeleninou.
tlak. jezte česnek syrový, duJený nebo
1
\ V I '\ '\1 \' O C r I
Do l.ahve vlotte 10 strouzku česneku
a zalijte dvěma Jillky octa. Hladina octa �ABORr
�esnek v octu lze vyut1t k léc!bě vysokého krevniho tlaku
3 šálcích
6. Opět přiveďte k varu a na mírném ohni
rách používá, vyhledejte v rejstříku.
vařte asi 40 minut.
Ženšenová kaše
7. Rozdělte celé množství na dvě porce, jednu podávejte ráno, druhou večer.
uvarený v kaJI.
C � \ '\ I. K
TA
organismu, tak i na podpom zdraví za ríčelem prodloužení /.ivota. La dlou/wu dobu
Celerowí kaše
S. Rozdčltc ka�l
L f. K
R E C E P T U RY P R vY Z r v u A P RO LO U Z E N f
dnu.
2. Celer rozkrájeJte a pttpravtc 7. nčj
J A K O
INDIKACE: poruchy zažívá n í vyvolané
M R K lV
poruchou činnosti žaludku a sleziny pro
1. Mrkev je mo.tne J•st syrovou, vařenou
jevující se zhoršenou chutí k jídlu, vzed-
2
RECEPTURY VY21VUj(C( KREV Hlavním ú�elem následujících
by měla byt asi 2,S cm nad lesnekem
nebo osmahnutou.
mutím žaludku, řídkou stolicí nebo
receptur je dodat krvi a játri11n živiny
2. Ke směsl česneku a octa prldejte
2. Denné vypijte 200 ml čerstvé mrkvové
průjmem.
a posílit srdce a slezinu.
100 g cukru,
iťavy
1 . Vezměte
100
g
loupané
rýže
a 10 g ženšenu.
I I 8
I
I 9
K r\ I' I T O L A
J ( D L O
C T V R T A
J A K O
L E K
60 g rýže, 2 polévkové lžíce bílého cukru
S. Přidejte sůl a promíchejte.
nedostatkem čchi a jín ve slezině a v pli
a 600 ml vody.
6. Připravenou kaši rozdělte na dvě por
cích.
2. Vařte svídu a rýži ve vodě v kamenino
ce, jednu podávejte ráno, druhou večer.
1 . Vezměte 60 g čínského jam u (sladkého
1:-;or�o:A< 1 : �cchutcmtví, bledá barva ple
vém hrnci po dobu 40 minut, tak aby se
KO:>.'TRA!li;DIXACE: Tuto kaši nesmí užívat li
bramboru), 60 g semen slzovky obecné
ti a bu�cní srdce vyvolané nedostateč
vytvořila kaše.
dé s horečkou vyvolanou nedostatkem
a 24 g sušeného tomelu (černodrvu) s to
nou činnO\tí slezin}' a krve.
3. Po zhotovení ka�e přidejte bílý cukr
jin nebo s jakýmikoli bolestivými ranami
melovým jíním.
1 . \'czmNe 250 g longanu, 250 g čín
a za stálého míchání povařte na mírném
a boláky, s očními a kožními nemoceml.
2. Sladký brambor oloupejte a rozdrťte
sk}·ch d.ttlí, 250 g medu a půl �álku záz
ohni je�té pět mmut.
Kandovaný zcízvo" čínské datle a longan
vorovl· �ťávy.
4. Celé m nožství ro,dělle na 2 stejné
2. \ hliněném hrnci wařte longan a {ín
porce a podávejte jednu ráno, druhou
�ké datle � třemi �tílky vody nebo s tako
večer.
vym mnol.stvim vody, aby její hladina
ení také vhodné konzumovat ji v létě, neboť zahřívá tělo.
na větší kousky spolu se semeny. 3. Obě složky vařte ve 4 šálcích vody po dobu 40 minut do měkka.
S
RECEPTURY PRO OBNOVE
4. Sušený tomel rozkrájejte na malé kous
CCHI, KRVE, JIN A JANG
ky.
ovoce
4
3. Při dmaieni bodu varu ztlumte oheň
na ledviny, posilují jang a tělesnou
ní dřeně, tonizují jin, ohřívají jang a od
6. Rozdělte na 2 porce, jednu podávejte
a vařte dále na mírném ohni po dobu
soustavu, podporují sexualitu a zlepšují
straňují nedostatek čchi, krve, jin i jang.
ráno, druhou večer.
40-50 minut.
pohlavní funkce. Pouíívají se při nedo-
4. Ke směsí ptidcjtc med a zázvorovou
statku jang, zejména �lezinného
šťávu.
a ledvinného.
dosahovala ale�p011 1 cm nad povrch
Rf..C.EPTURY K OBNOVI:.JANG
Tato jídla slouží k zotavení jak čchi, tak
Tyto pokrmy mají ohřívací účinek
i krve, doplnění energie a vyživení kost
l S minut.
S. Prom1che)tC a varte damch 20 minut. 6.
S. Smíchejte je s kaší a vařte dal�ích 10 až
Kaše z "perleti a jadeitu"
__
INDIKACE: Nechutenství, slabá horečka
Kaše s čínskou pažitkou
ed1e1tc zchladnout, přelijte do láhve,
dobte uzavtete a uloztc v chladničce.
v odpoledních hodinách, noční pocení, noční ka�el, rychlý a plný puls vyvolaný
7. Uiívcjtc 6 8 kou!>ku longanu a čín
IM>IKAC 1: Chladné bolesti v biiše, řídká
ských datlí 3krát denM.
\tollcc nebo zácpa, úplav1ce chladného
3
typu, poruchy polykáni a pálení žáhy,
RECEPTURY VYliVUjfCf JIN
impotence, předčasná ejakulace, časté
úcelem uvedené receptury je posí
nucení na mocení, výtoky z rodidel u žen,
lit jin a tonizovat ledviny, doplnit .li
pffpravu ka�e k obnovení Jang.
\labost v zádech a kolenou, bolestivá
volní energii a podporit tvorbu kostní
menstruace, slabé ale trvalé krvavé výto
dřeně.
ky z rodidel a dal�í příznaky vyvolané nedostatkem 1ang v ledvinách a ve sle
Kaše z plodu svídy krvavé
změ. 1 . Vezměte 30-60 g čerstvé čínské pa
horlv\n: Bolesti dolní části zad, hučení
ZJtky, 60 g rýže a O,S g ( 1/ 1 0 čajové lžič
v u�ich, závratě, spontánní výron seme
ky) soli.
ne, pomočování, pocení vyvolané sla
2. Pažitku nakrájejte na malé kousky.
bosti, časté nucení na močeni nebo
3. R}':li varte v 600 ml vody po dobu
výtoky zpúsobcné nL'dmtatkem ledvinné
40 minut, až vznikne kaše.
ho jin.
4. Ke ka�i přidejte pažitku a vařte dal-
l . Vezmčtc I S 20 g plodů S\'ídy krvavé,
�1ch 10 minut.
I 2 O
() () t f
�erstvou čínskou pažitku lze použít pro
I 2 I
Co ....,
V
šiclmi lidé m1 S\'ětě dms lllee/ají zpusob, jak i udržet dobrou kondici a zdrm'l
t�
� ustat co �zejdéle na��''"· �e���
- : • k tomuto '?'louimtmu ctlt se ''sak lldst:vo llllLt IW)It JIZ
celé věky. "Hiubok)� decil" ne/Jo/i Cclli-ktmg patří mezi nejobltbenčj.{í Lpusoby pouJíw mé k wlrit•ní dolm' tělesné kondice. v míslt,dlljící kapitole '?'S\'etlíme teorii i praktické použití
čclli-ktmg, 1ejnu'na 1puso/J '')'l'illltl)' pro{esorern /ll Pcheng-.\ '. Ten , začal svou kariém jako \'Ojtik , Sanglwji, stal se učitelem šao-limkélw bojO\'élw wm1111 a později s tudoval jedn11 z forem sin.�; 11 profesora Wan.�- ia11g-čaj. /dt., se profesor /ii stal vt.'lmi tycllle nejoblíbemljším stwh•ntL'm mistra Wanga. fti Pcheng-s' také tloscíhl
C
J E
chi-kullg je metoda péle o zdrtll'í pmktikom11á ,. Cí11ě od pradtil'lll;clr tlob. V lí11ském vojenství se poulíwí již dlouho a provozují ji miliony lidí tra celém s1·ětě. Abychom moll/i I'}'Světlit pojem "čchi-krmg", je třeba 11ejpn·e pochopit
pojmy "čclri" a .,kung". • Cclri je čínské siOI'O, které znamená " \'Zduch", ..,dec/1" nebo ptíra". Popisuje zemí, " povrchní část těla. Pokutl e lclli používá k popisu 1•nitňJíclr ltístí těla, má ''ÝZIIam tlec/1. Ve vojenské terminologii zname11tí lclri 1•italiht, život11í sílu 11ebo mergii. Tratliluí lí11skrí medicí11a předpokltítlá, ie zdraví je ''>'sledkem hannonického toku tclri celým tělem. Smyslem a lÍČe/em cvile/1( čchi-krmg je potom podpořit tok vnitřní met�'{ie čclri. Potlle tradiční číiiSké medicí11y jsou vfeclmy nemoci následkem nedostatku lehi, nerov11ovtílry čchi nebo přemfe11í jejílro rovnoměmélro pnitoku dvmuícti meridhíny (tlmlmmi) v lidském těle. • Ve vojenství wametuí pojem krmg-fu usilowré a drisledné cvile11í. Slovo kwrg zrwmemí rísilí.
Společně znamenají slova čchi-kung vě
(šesté století př. n. 1.) tzv. "nej-kung", kte
domé a soustavné rozvíjení životní ener
ré se nyní označuje jako "čchi-kung".
gie. Všechna známá čínská bojová umění,
Jedna z historických památek, nápis na ja
jako je tchaj-ťi, sing-l a pa-kua (osm trigra
deitovém medailonu (z počátku období
b11ddhistické čchi-ktmg, bojové umění a lékařské prvky do svého
mů), vycházejí z praxe čchi-kung. Také jó
Válčících států, 770-221 př. n. 1.), zazna
vlnst111?to systému Lmímélw pod IUÍ/.vem Jiitiv čchi-kung ve stylu
ga a indičtí mudrcové odkazovali na čchi
menává výukové metody, teorii a principy
titu/11 lékaře klasické medicíny a v Ntllnecku ještě před dm hou světovou wílkou dskal titul PhD. To mu u11wžnilo skloubit
sing-i. Pro(e�om Jii J>clwng-s' a jdw manželku Ou-jang Min přivedl
jako na Chiti a Pránu. V japonštině je
udržování zdraví používané v čchi-kung.
ekvivalentem čchi slovo "ki", jako např.
Ká11011 v11itňrf medicf11y Zlutélw cfwře, nej
do oblasti (/11 Frcmchca v roce 1 980 profesor Stanfordské univerzity,
v japonském bojovém umění aikido.
který kalllé léto studoval čchi-kung v Sanghaji. Ocl tohoto okamžiku se profesor fu stcil nesm1111ě populcímím učitelem čchi-ktmg.
starší existující souhrn čínských medi
Cchi-kung se tedy skládá ze dvou slov; poukazují na to, že nejde jen o to, jak
cínských znalostí z období dynastie Chan (206 př. n.
I.
- 200 n. 1.), systematicky
dlouho se člověk určitou činností zabývá,
popisuje principy, výukové postupy a vý
ale také o kvalitu, s jakou tak činí. Píle
sledky používání čchi-kung.
studenta a jeho vytrvalost v učení se to mu, jak používat různé podoby tohoto umění, určuje stupeň dovednosti, které dosáhne.
�chl-kung je blízce spřízněné
PůVOD CCHI-KUNG
-----
Před několika tisíci lety používali známí čínští filozofové Lao-c ( Starý mistr, otec taoismu, šesté století př. n . 1.), Konfucius (období jar a Podzimů a období Válčí ách států, 551-479 př. n. 1.) a Mistr Cuang
I 2 4
T E O R E T l C Kt ZAKLADY CcH I-KUNG
I 2 S
s tradiční c!ínskou medlcfnou, obsahuJe teorii Jln/Jang, soustavy meridiánů a drah a orgánových sys témů (cang-fu). Velmi těsně souvisí také s cvlc!ením boJových uměnl.
K A P I T O L A
L <.. ll l
PATA
teorie Ccht -kun g se vyvinulo na základě cí medt é mtri diánů (drah) tradiční čínsk
fií, Teorie jin/jang Jl' \'l' �J,;utl'lnmti filozo steJně Jako zji..Jady tradtlní linské medi
n)'. Cílem člověka, který čchi-kung cvičí, je umožnit čchi stoupat, kle
cín}'. Podl(.• této tconc má v�cchno wé vla�tnO\tl 110 a J.tng (podrob-
�at, otcvtrat, zavírat a volně proudit dvaná cti hlavnímt
no�tl viz kapitol)' l ll�tor ie a filozofické základ)' ťímké
meridiány, drahami žen a tu, o�ml dalSíml draha mi a po
ml.•<.hctny, Akupunktura a Pn činy ncmod).
motný mt
Dýchání ob\,th ujť vý
\C naučili po\ouvat ,.konec"
zatfmco vdl'lh je jln. Výdl"<:h je uklldt\u jici, vdech je na
lezlt� porolllmčt vla\tnmtťm jln a jang v�ecll ťtyt roť:nic h
Jeden
iaduje po studen tech, aby
(insptnum). Výdl·ch JC Jillljot,
Pti cviCt•ní čchl-kung je du
kanály .
zvla\tnt cvik, tong-čchi, ry
dech (ťxptrt um) i vdech
proti tornu povzbuzující
C e H I - K u ;-o; c � O R G \ � o v � s o u s 1 A V Y
C e H I - K U N G A s o u ST\VA M f. R I D I Á N Ů
C c H I - JW�G A IEORIE ,\ N , J l � /j -----
N�IIIIRI
Podllm je chladný a poslluje jln.
nádechu níže a ntíe, dokud nedo\áhnou bodu, který Je
�
\ l i l i )'.; \ HOC:l
Slezina Je základem života, nebo( tvoří čchl a krev a Je odpovědná za činnost končetin. Slezina prenáJí a přeměňuje živiny nezbytné pro krev a také vyrábí sliny. Tím, že cvičení čchl-kung poslluje pohyby bránice nahoru a dolu, zvyJuje produkci slin a chu( k jídlu a podporuje pohyby trávicí trubice a proces trávení v žaludku.
Podle teorie tradiční čínské medlcmy ndí srdce duJevní činnost a současně ovládá krevní oběh. Zevně se to projevuje na obličeji. Proto cvičení čchl-kung muže vést k ,.pocení srdce", jehož výsledkem je červený a zpocený obličej a silný klidný puls.
I FllVINY
ledvinami se řídí přijem vzduchu. Pokud žák při cvi�ení čchi-kung vtáhne vdechnutý vzduch hlubokým břiJním dýcháním až do bodu tan-tchien, poslluje trm pifce a přijímací funkci ledvin.
1'1.1 < I
obdoba a podll' toho plánovat WUJ tr� nlnk. jaro a l�to j\ou tepl� a hork�. pro
cchi-k ung umoi.l\uje studcn tum pocítil
Plíce ovládají čchi,
prítom no t meridi ánu a pomocných
to podporuji jang. Podlhn \l' povawje za chladný ,, včtrný a llma l.J chladnou,
drah.
řídí dýchání, vdechnutý vzduch posílají dolů, souvisí s kůží a s vlasy.
proto podporuji jln.
Cvičení čchi-kung může posílit vlastní čchi, což je čchi obíhající v meridiánech a v orgánech lidského těla.
);\I RA
Játra slouží k aktivaci životní síly ostatních orgánů. Řídí aktivitu životní energie, uskladňují a regulují krev a ovládají myšlení. Stagnace jaterní energie čchi způsobené takovými pocity, jako je frustrace nebo hněv, mohou interferovat s normálním hladkým chodem regulačních funkcí jater. Cvičení čchi-kung může stabilizovat nálady a pomoci játrům opět dosáhnout správného chodu regulačních funkcí. Tato cvičení mohou rovněž zklidnit nadměrně aktivní jaterní jang a jaterní oheň prostřednictvím
NAHOAE
Jaro je teplé, a proto posiluje jang.
NA tfll - 1
Zlma Je studen.í, proto poslluje jln.
SAIIOlt
BOD TIN T C H I E N J e t o hlavní zdroj energie v celém těle. Nachází se na Jířku tří prstů pod pupkem.
relaxace a klidu.
Lfto je hork�. a proto posiluje Jang
I 2 6
------
cdn� z cvičení čchi-ku ng zahrnuje takový stupei't soustředění, že se mozek dostane _ o khdneho stavu, Jenz_ dovoluje regulovat a omladit duSevní aktivitu.
a\i tři prsty pod pupkem. Ten to bod je hlavn ím zdrojem em�rgle v celém těle. Cvlčent
1\. U ;-.: G
I 2 7
V
T
Cinf
I.'fuk}'
zalmwjí trclmiky tdli-ktm�. tJtistujr mnolw S}stbmi, kte�ť do S\ \ťUS • Bl.OOtll')'-ťLS \ltiltmt jr zlm1b.J roz.Wtt do pltt katt>gom; • T\01
>1<'', • SOJO\',\ L'-IC'I \' soucasnt pmxt �t mnohi • Ko,rl.·c.w-;1\\ll.'\ • Mr1
tyto skupin}' mwttijem prtkf)'\'tiJ I.
O R l
CC
Z
C I
K
I
atínající žáci mají te11denci zdtirnz1íovnt význam nemšenýclt meditací pro dloul10věkost, avšak jejich výjimetný klid nestali k tomu, aby přiměl {chi k cirk11laci. Jiní se zase přfliš soustředí1jí na hlubokou, dlouhou a vyváženou
cirkulaci tchi, která zptisobuje zadržování dechu, což cirkulaci tclli rovněž nesvědtí.
T i\ O I S T I C K A M l.I O D A ..�lcch Hlavním cílem taol\tick� metod}' je pmílení jal.: tč!J, tak i du�c. Riká st: j í tění povahy a života", protože zdůrall'lu)c vztah mezi jednotlivcem a prostře-
Podle současných lékařských výzkumů
nů (cang) a �est prázdných orgánů (fu),
lze lidský život prodloužit až na 1 50 až
končetiny a tělo jako celek jsou schopny
dím.
200 let. V lidském mozku je více než
normálně pracovat pouze díky energii
B U D IHI I S l l ( K Á M LT O D A---Buddhistický \ystém klade duraz na vzdělávání mysli, aby se zlep�ila a upev nila morální diSCtplfna. Dr. Ju peWvě studoval meditace tibet\kého e�ote·
rlckého buddhismu a od svého buddhistického učitele se naučtl tajemství, jak snižovat čchl a dosáhnout bodu tan-tchien. Odtud lze čchi �int do zcela Oll'·
100 miliard nervových buněk, ale při své
z vlastni energie čchi.
každoden n í činnosti využíváme pouze
čchi, není možná regenerace esence a ži-
jednu desetinu. Podobně se v těle na
votní síly a život se přeru�i.
ení-li vlastního
chází 20 000 kapilár, kterými proudi krev. Avšak za běžného klidového stavu prou
Z D R OJ E V L A S T
fHO CCHI
dí krev pouze asi pěti kapilárami. Při tělesné námaze proudí krev přibliž
----
Existují dva druhy vlastního čchi: prena
ně 200 kapilárami. Lidské tělo má asi
tální čchi a postnatální čchi . Prenatální
vřcných přirozených drah. Buddhi\tlcká cvičení čchi-kung výrazně upevňují
7,5 miliardy plicních buněk. Bez podně
čchi pochází od rodičů. Ríká se mu také
zdrav• a tělesné schopnosti.
tů v podobě cvičení mohou tyto buňky
jtian-čchi nebo prvotní čchi. Jtian-čchi se
atrofovat a stát se naprosto neužitečný-
během života spotřebovává. Postnatální,
mi. Při cvičeni čchi-kung a řízení dý-
vlastní, čchi vniká spojením vstřebaného
cháni cirkuluje "vlastní" energie čchi,
kyslíku a živin v krevním oběhu.
KONIUCIÁ
podporuje mozkové buňky, kapiláry
S K Á M I::. I O D A
Konfuciánská cvičení zdůraznují ovllvnováni my\li, aby si uchovala klidné roz položení podporujiCJ mravy.
B o o TA
a plicní buňky.
- TC H I E N
A JEHO FU
KCE
C o J E T O 11 Y L A S T N f " C C H I ? Bod tan-tchien je velmi důležitý pojem, Vlastní čchi je energie tělesného pohybu,
ve světě tradiční čínské medicíny a bojo-
nezbytný předpoklad aktivního života
vých umění se bere vážně. Ti, kteří prak
a hlavní síla chránící tělo proti nemocím,
tiku jí
která posiluje imunitní soustavu a podpo
vkládají své naděje právě do bodu tan
ruje zdraví a dlouhověkost. Máte-li nad
tchien. Zpěváci věří, že když se naučí
bytek vlastní energie čchi, budete zdraví
zpívat s použitím čchi vycházejícího z bo
a budete žít déle, zatímco pokud se vám
du tan-tchien, bude jejich hlas zvučněj
M I I O D Y BOJ O V Y C H U �l t :--: 1
vlastní čchi nedostává, vede to k oslabe
ší. Lidé provozující bojová umění také
:ytvonl takovou vmtrní BoJové umění čchi-kung si kiJde za cil to, aby si žák ...
ní těla a k nemocím. jestliže vlastní čchi
věří, že když jejich čchi dosáhne bodu
úplně vymizí, pak život končí.
tan-tchien, stanou se kdekoli na světě
L r� K A R S K Á M I I O D '\
------
Lékahkc technik)' C\ lčení čchi-kung \ledují prevenci nemoci, upevnění zdra ví a prodloužení zivota
odolno�t, která JCI zcciJ ocluání proti tělt:\nému i p!>ychtckérnu útoku.
Můžeme říci, že vlastní čchi je hlav
neporazi tel ným i.
ní síla pohánějící život. Pět plných orgá-
I 2
techniky uchovávání zdraví,
I 2 9
Tvrdí se, že existují tři oblasti, kde
L A
K A P I T
z
P A T A
najdeme bod tan-tchu:n: horní, �třcdní
tchi uchová\'á. Podle toorie tradiC: ní čín·
a dolní. Ruzné myUcnl.;o\'ť �koly je \i
�ké medicíny je tan-tchicn \"řchozím
tuují do růmých mi\t. !'\ěl.;tcfí \C domní
bodem kolobéhu ťchi v přední střední
KL H I - K
:
y5té n pr of eso�a fíí zm:lěřl!ll)' t:a .z�epJe:'�pnitoku lclli kom�in u�e tec!11iky bojovýc/1 . umtm a med1tace do Jetlnotne sem cv1ku. Otelem těcllto cv1ku. Je smllt � tclli tlo lxx/u tm1-tcllit'll pod pupkem.
drah", ,.puvodcem :ti\ota" a ,.soutokem
S
my\lí, ic horm tan-tchien
J i n a jang". je romčí mí\tem, kde �c
CVICLN!
je umí'>tčn ,. al.;upunk
u mu1ů nachá/í rozmno10vad �ila a u ien
(CA
vajÍ, .7e horní tan-tchlen e nacháLi na
dráze, v dráze tu (zadní sth:dníl a ,. drá
temeni h la\')' v al..u punl.;turnim bodu
ze tchung. je také ,.počátkem d,·anácti
,.paJ-chue)" (tu 20) Jtní \1
turním
bodu
,. jln
N I KY
1 : STOJ
do výSe hrudníku, dokud nejsou rovno
-CUANG)
bčžnč se zemí. Dlaně směřují dolů.
výžtva pro plod Proto t.tl..� príhSná po
I)
hla' ni aktivitJ mule tchi -.yťerpávat
Stojící uvolní vSechny svaly a uklidní
mezi oboťim Rík.1
a 1pu\obit oslabení a bolc\ti ' dolní čás
my I. útlnek na cirkulaci a celkové ladě
e mu také .,cu-čcha
ti zad
ní těla lze pozorovat již po několika má
tchan�(
ao"
(extra
Střední
tan
Pn čchi-kung, nác,·il.;u 'loustředění
lo týdnech cvičení. Dam změny, včetně
tchlcn �e klade do
my\11 na tan-tchicn, w obvykle zdůrazi\u
relaxace, která začne pronikat každoden
jednoho ze dvou
je koncentrace na snílcní pravého cchi do
ním životem jednotlivce, se dostaví po
míst. První je v aku-
bodu tan-tchlen, aby se zde échi nashro
zději, během několika měsíců. Začátečník
bodu
maJdila. Pří narotcna m.i kaidý prenatální
by mčl začít tím, že zůstane stát tak dlou
.. san-čung" (žen 1 7 )
cchl soustředěnou pod pupkem. Av�ak
ho, dokud bude schopen udržet pocit
punkturním
druhý je
Jak do�pívámc, posouva se umtstční cchi
v pupku. Umístčm dolního tan-tchien se
výSe a to znamena trvale ubývaní vlastní
n a hrudníku mezi bradavkami
a
předpokládá v dolní části bricha, tři prs
ťchi
ty pod pupkem nebo v akupunkturním
kterým můžeme posunout Cchi zpět do
bodu ,. chuej-jln" (len 1 ) nebo .,jung
polohy tan-tchlen. Při nádechu získává
čchuan" (ledviny I ).
me kyslík k stlačení ťchi směrem dolu. Pri
pokud neprakllkujeme ťchl-kung,
Podle profesoraju je pro cvičení čcha
výdechu během meditace a stoje se sou-
kung nejduležttějSi oblast• tan-tchien mís
střeďme na tan-tchien. Je-li vlastm energie ťchi dostatek a je-li sil
to tři prsty pod pupkem. Zde e vlastm
ná, pohybuje se vzhuru meri diánem tu (zadním středním)
$ O U S T Ř l D I' N r N t\ B O D TA N - I C l- l l I i\
a zásobuje celé tělo.
pohodlí, pro zdravého dospělého je to obvykle 1 0- I S minut. Po dvou nebo třech měsících se cvičící člověk dopra cuje k minimu 20-30 minut. PIH PRAVA NA STOJ • Obujte si boty s plochou podrážkou. •
estůjte s prázdným žalud
kem, ale také se před cvičením nepřejídejte. • Před cvičením vyprázdněte střeva a močový měchýř.
Pamatujte sl, že nejlep!lm mntem
ZPŮSOBY STOJE
1
vhodným pro soustredénf je bod tan-tchlen pod pupkem Soustředění mysli na Hfedni bod
Stoj s nohama zcela rovnoběž ně, rozkročmo n a šířku ra
men, ruce visí volně podél trupu.
tan-tchien mule vyvolat tlseň
2
na prsou a soustteděnl na horm bod tan-tchlen mu.te vtst k vysokému krevmmu tlaku
Pomalu pokrčte kolena a současně zvedněte jedi
ným plynulým pohybem ruce
I 3 O
3
3
Dívejte se před sebe a upravte svůj po toj tak, aby nos byl v jedné rovině
s pupkem, Síje uvolněná, paže roztažené s uvolněnýma rukama (ne vSak pokleslý ma), záda jsou pevná a chodidla pevně spočívají na zemi.
K A P I T O L A
C C H I
PATA říká profesor ju: .. 'evadí, nevadí." U po
0'9-CHÁ f
ně a díváte
se
přímo před sebe. za\itete
lehce očl a sou�tfeďte se na dýchání. Soustředíte-ll
se
obtížně, zkuste počítat
vdechy do deseti a poté zatněte znovu od
také vhodnou cestou, jak uvolnit napětí
te palce a prsty, pokračujte dolů ke
Existuji dv� hlavnr znamky toho, ze
a zmírnit přetrvávající vlivy starých po
kolenum, ke svalům ramen a paží.
cvióte spravn�.
ranění.
vat na vSech stranách (vpravo I vlevo,
poz.ornost, počítejte ve velkých číslech) Nesnažte se nijak ovlivňovat rytmus dý chání. ten by měl být napro to přirozený. Uvolněte se natolik, aby se s kaí.dým
PA\iArUfl t,
že je třeba držet ruce naplo
na vnltlmch I vněj�rch plochach)
cho, ale ne napjaté. Když e va�e nohy
Nejsou·ll teplé nebo je teplá pouze
unaví, začnou se třást. To je také nor
Jedna strana, znamena to, te vase
mální reakce.
a (chl neproudr voln�. Neumo.tnuje
vdechu a výdechu
byste měli dtlt, Jak vasím tělem proudí
to správný krevnr oběh. Zkuste v�do·
vzduch.
m� uvolnit ramena, nechejte pokles·
O
kročilejSích žáku tyto pohyby přecháze
Pokračujte ve tření tahy směrem do lů na každé paži a na rukou. Používej
3
Poté si třete hrudník a břicho.
4
Klouby prstů si masírujte záda.
svaly nejsou dostatKn� relaxovane
dechem v<ůe břicho (nikoli hrudník!) roz Při
2
' ť: HO
1. Vale ruce by se m�ly zatrt oteplo
začátku (abyste zbytečně neodpoutávall
táhlo a opět stáhlo
jí do čistě vnitřních vibrací, které jsou
Z �U\M KY � P l AV C V J C I: ' f
Když se v popsané poloze cítíte pohodl
K U N G
Nakonec začnete pociťovat, jak se va� ru ce zahfívajf. Je to prvnf známka hiubok�
1
VICE f ST �E
S
jste-li tačátečníci, stůjte deset minut
Nakonec se posaďte a třete si stehna a lýtka. Palci a konečky prstů masíruj
rovně vzpřímeni, poté si třete ruce
te svaly na stehnech a šlachy okolo čé�ek.
o sebe a teplými dlaněmi si otírejte čelo
V masáži pokračujte, dokud nevymizí bo
te mlrn� poklesnout av�ak udr.tujte
a obličej po obou stranách směrem dolů.
lest vyvolaná cvičením. ásledky jakého
ukladní postoj celého t�la.
Tato masáž zlep�í oběh a pomůže změk
2. Druhym znamenrm toho, :te je
koli stresu a zatížení va�eho těla můžete
čit vrásky.
takovouto masáží odstranit. Kombinace
nou pa.te a uvoln�te Je. Palrm dovol
fTfTE?
UKONCENf
relaxace, kterou cvlčcnf stoje s ebou pfl
s vaSrm postojem vJe v poládku, Je
tření a masírování odstraňuje únavu, uza
n
pocit mrrného nebo silného pocem.
vírá póry a podporuje cirkulaci čchi
Znamená to, te ťchl proud i volně
několika prvnfch cvlčenfch, nedělejte si z toho žádné obavy
a krve. Lze ji použít také po práci k zmír
a krevm oběh je v potadku,
ptibývajíci zkuSe
nční napčtí a tenze.
nosU vám dovolf si jej prol.rt. PozděJI začne tento pocit tepla pro
P�fNOS CVICENf STOJE
nikat do celého těla, dokud e nedostav•
nohou a trupu a poclti také doeasné bo
zřetelné pocenf, to je také normální Kvu-
le ti v kolenních kloubech a ve �lachách
čení stoje jedno z tajemství, která se
11 pocení je důležité vyvarovat se po cvl
v jejich okolí. To je také naprosto normál
přená�ela z mistra na pouze jednoho
čenf a během něj průvanu.
ní, jde o projev uvoln{lm tělesného na
nebo dva pokročilé žáky. Mistr Wang
pěti, který pokud motno ignorujte. jak
Siang-čaj jej začal vyučovat již u za
Vět�lna začátečnfků se setká s třesem
Před mnoha lety představovalo cvi-
čátečníků, protože se domníval, že se
KD c
tak vytvoří dobrý základ pro pozděj
,\ K D Y - v i č I T
�í práci. Profesor ju také věřil, že by se toto cvičení mělo vyučovat �íře
Cvlťeni stoje je nejlépe praktlkovat dvakrat denn� mtla by to byt prvnt věc, kterou
ji a nemělo by se žádným způso-
udtl,te r,no, a poslednt v�c ptea ulehnutim na lůtko. Pro cvlleni sl najd�te klidné
bem tajit. Cvik-y poněkud upravil,
místo, kde nebudete rulenl, zejména aby vim nehrozilo vylekáni. Vyvarujte se
aby žáci mohli snáze ucítit tok
průvanu, který by vam pil poceni mohl pltvodlt nachlazení. Pokud budete cvl(it
čchi. Stoj je nejúčinněj�í meto
denn�. dosahnete Whem několika týdnů schopnosti st't 20 minut.
dou pro mobilizaci čchi a posíle ní obranné síly. Stojem se také
I 3 2
l 3 3
K A r i T O L A
+
l l H I
r A T A
Po ukont�m cvilen1
U!
pe�llvf
osuU� rulmlt�m. aby1te pfedeUI
• 8�hem stoJe a poceni n�ptjte studen� nApo)e. n
stane, lt po cvlc::eni
rozboli sura poran�nf Pokud
se
tak
stane a bolest )e silná, cvltenf okamiltf pt�ruHe.
Je
Po�\lM: Toto meditační cvičen í je mož
zi.) je to také způsob, jak osvěžit tělo
Sedněte si \"Zpřimcně na pr'->dni oluaf židle. Z'ohr položte romě na podla
né provadět i S ote\ien ýma ocima, pok-ud
a ducha během pracovní přestávky nebo
se nalézáte na m ístě s více lidmi a ne
v době oběda. Cvičení vsedě provozujte
hu. ·ohy b)' mčl)" být roztažené na �írku ramen a mčly by směřovat kolmo li: po
chcete, aby ostatní viděl i, ie meditujete.
vícekrát za den, aby te ulevili napětí a při
(Naph1Jad v letadle nebo na nudné chů-
spěli k uchování zdraví.
dlaze.
nachlauní.
• N�kdy
ll bolen pouz�
mírn.t, pokra�ujt� a bolestivé mlsto ti�t� dlanfml Bol�n postupnf
2
Dlaně polozte na koltma.
3
Uvolnctc se, hiJ\'a je \Zprímcn.i a .w·
jedná se o jinou podobu meditace
da rovná, oci zavřené \ou\třl·ďtc \C
vsedě, která e vám může hodil po
K 1. 1 D N A
M I D ITA l l
na dýchání.
ukončení cvičení stoje.
4
1
upevi\uje žákova vytrvalost lat. tet.nícl jsou obvykle schopnl udr}ovat stoj zpo· čátku pouze po dobu několika málo mi nut. Posléze c naučí lépe snášet (ulavu a napětí lpůsobcné ohnutím kolenních kloubů (dřep) a dobu cvičení prodlou}it. Nejvýznamněj�í částí cvičení je to, že se naučíte sná�et napětí a bole t a oučasně v téže době lkou�íte relaxovat. V tom
také spočívá tajemství úspěchu. jak dob· ře víte, mnoho sportovních �amplónu
DýcheJte zhluboka btichcm, nikoli hrudníkem.
S I D S E Z K � f Z [ N Y MA
N O ll
AMA
Položte levou nohu na pra
vou a poté položte pravou nohu na levé stehno. Obě ruce
u voln ěte a položte je na kolena nebo je přeložte přes sebe a d l a n ě m i vzhůru nechejte vol ně ležet v klíně.
2
j EDNA NOHA ZK1H2ENÁ
(PRAVÁ) Položte levé chodidlo na pravou nohu ne
druhu tran u, který Jim umožňuJe lehce
bo pravé chodidlo
vítězit. Přesouvají e kamsi "vý e" a do
na
vou vnltfni silou
-
OB� NOHY j OU ZKlH2E �
vypadá, jako kdyby upadali do jakéhosi
sahují kontaktu se
K U � G
levou
nohu.
Ruce složte přes se be a položte volně
a vytrvalostí - tedy čchl.
do klína dlaněmi C v J C I:. N f 2 : K L I D N Á
vzhůru.
M E D I T A C E V S E O f.
3
------
Po cvičení stoje možná uvítáte meditaci
nohu a pravé chodidlo pod levou no VOLNt
ZKlH2ENf
NOHOU
Položte levé chodidlo pod pravou
hu. Ruce volně přeložte přes sebe dla
němi vzhůru a položte do klína.
vsedě.
I 3 �
3 5
Cv r K
N Í
z
z N f
JV\_
-
Cvičení začnčte tím, že zaujmete vzpřímenou polohu s paiem• wě
Č C H I - K U N G - C V I C: E N I
2
V této startovní poloze krátce vy
Pomalu zvedejte paJe dlaněmi
3
Cvičení začněte tím, že vykročíte levou nohou kupředu, paže při
tom volně spočívají po stranách těla.
2 3
�keJte a potom celé cvičení opa
Skrát.
vzhuru přes h rudník a �e zvedá PomAMKA: Při zvedání a kle ání ru
ním paží �c nadechujtc.
3
4
1
1
------
kujte. Opakovat byste jej měli celkem
�enými volně podél těla.
K U N G
I
ČCH I-KUNG - CVI( E N f
1
C C H I
N
Ř
Pomalu zvedněte ruce před hrudník. jakmile ruce dosáhnou vý�e ra men, natáhněte je pozvolna před
sebe a vraťte je zpět. Poté spusťte paže
jakmile ruce do áhnou výšky ra
kou byste si měli představovat, jak se
podél tčla, takže se vrátíte opět do vý
men, otočte dlaně dolu a paže po
čchi sh romažďuje a přesouvá do bři
chozí pozice, a cvik opaku jte. Měli
cha.
byste jej uskutečnit celkem Skrát.
zvolna
svěste,
současně
pomalu
vydechujte. Poz AMKA: Během cvičení dýchejte
soustředěně a zvolna, představujte si, jak se čchi přesouvá do va�eho bři
C c t t t - K U N G - c v t C: E N f
1
cha.
2 2
Toto cvičení zahájíte tím, že zaujmete vzpřímenou
polohu s pažemi ohnutými v loktech, ruce jsou v úrovni ra
2
men a dlaně směřují vpřed. Ruce pozvolna roztahujte do stran, stále ve výši ramen, po
tom se vraťte zpět do startovní polohy a cvik opakujte. Opakovat byste jej měli celkem Skrát.
3 6
I 3 7
K A I' I T O I. A
I'
A
T
R
A
L A XA lnxace je umění, jak dokltídá ntísledující pHběll profesora
R
/li. Za jeho p1isobení
• llemoc11ici rodila jedna žena jil 11ěkolik hodin a vypadalo to, le 11ebude
cllop11tí porodit. Profesor jii se pokusil o vypro1•okovtíní porodu,
avfak bez IÍspěclw.
akonec dostal 11ápad. Přivedl ženě její tň1etou dcerku a něco
jí poJeptal. Dě1•tátko pak hlasitě spustilo: "Sestřičko, sestřičko! Bude ti lépe l'ellku!"
V tomto okamžiku se rodička zatala srdet11ě smtít a smíchem se její tělo uvolnilo a tfítě přiJlo na svět.
jedním z vedlej�ích účinku odpočinku
od h lavy k patě, dokonce i okolo očí,
je to, že se do mysli vrátí dávno zapome
mezi prsty, na konečcích prstů a na ji
nuté myšlenky.
apř. jeden z dospělých
ných místech, kde se člověk obvykle ne
žáků profesora ji.i si povšiml, že je náhle
potí. Mnozí lidé se při cvičení potí tak, že
schopen rozpomenout se na zapomenu
z nich doslova odkapávají kapky potu
tá jména lidí, kteří mu dlužili peníze! je
a vytvářejí pod nimi louži. je samozřej
to sice možné, ale podobné myšlenky
mé, že množství potu se u různých lidí
ponechejme stranou. Skutečným cílem je
liší. Co však vyvolává skutečný dojem, je
co nejúplnější vyprázdnění mysli, které
to, že se silně potíte ve chvíli, kdy setrvá
může zvýšit schopnost jedince soustředit
váte zdánlivě v klidu, bez patrného po
se na jakýkoliv problém v jeho životě.
hybu.
Když se vaše mysl zklidní a tělo uvol
Začátečníci se mohou samozřejmě
ní, ucítíte, jak se čchi přesouvá směrem
během stoje poněkud třást. Ties je tím sil
dolů z vašich rukou do kolen a posléze do
nější, čím více jste na počátku cvičení
chodidel. Tento pocit je důsledkem otep
napjatí. Po určité době se začnete více
lení, které se pohybuje s vaším dýchá ním. Proniká do vašich nohou během nádechu nebo výdechu. Zpočátku nemů že dosáhnout až do chodidel, ale časem, s postupující zkušeností, to dokážete. Po ukončení meditace budou vaše mysl i tělo osvěžené a vy sami se budete cítit mlad ší a uvolněnější. Pocitu svěžesti a odpoči nutí lze dosáhnout již po několika málo týdnech nácviku.
V�echny uvedené účinky lze bezprostředně pozorovat, zažít i prožít. Tok čchi je odpovědný za některé základní životní po chody v buňkách va�eho těla. Patří k nim regenerace, růst a opravy případných po�kození. Průtok čchi také určuje, do jaké míry bude fungovat obranný systém lidského těla. Z toho vyplý vá, že čchi-kung může ovlivnit imunitní systém tak, abyste zůstali zdraví. Budete stárnout ale vnitřně zůstanete mladí.
P O K R O C I L t. T E C H N I K Y
Udé se ztuhlými klouby nebo s artritidou by se měli
A j Ej i C H U l i T E K
vyvarovat cviků a meditací se zkříženýma nohama. Tyto cviky
Cvičení čchi-kung se liší od jiných cviče ní tím, že nevyžaduje žádné zjevné pohy by těla. Clověk cvičící stoj se může potit
I • 8
U Z l T E K Z E C V l é E N í VA M VY D R Z f P O C E LÝ Ž I VOT
I 3 9
jsou bez předchozího tréninku náročněj�í na provedení, zejména před zvládnutím tchung-čchi.
K A P I T O L A
A
H I - KU N
I' A T A
uvolňovat, \'a�e noh}' a záda zesílí a třes
pupkem tím, že zkusíte dýchat hloubéji
ustane.
a hlouběji. je třeba soustředit se na dlou
-...",;
C
L É Č E N Í
clli-kung a akuptmkhtra ptisobí téměf ste;ným zptisobem. Akuptmkhtm i lchi-ktmg lze využít k prevend onemocnění a k urychlení uzdravení. Uzdravení
Pak budete cít1t jen vibrace v těle,
hé, pomalé a trvalé dechy. jakmile se čchi
které povedou k vzniku tepla a navodí po
stlačí k tan-tchien, bude dalším krokem
Každé poranění nebo nemoc ztmecluívá po sobě iizvu, a to
cení. je�tě později bčhem cvičení si uvě
umožnit čchi protékat končetinami
zcela uzdraví. Mtile se pak obievit zno�11, pokud se organismus ně;ak oslabí.
domíte, že va�e tělo je �chopné vytvářet
a nakonec jakoukollv částí těla. Dýchání
Cclli-ktmg mtile pomoci odstranit nežádoucí stopy po prodělaniclt nemocec/J,
teplo bez pocen. Smy�l pocení spočívá
celým tělem je to, čemu vás cvičení čchi
které mohou čl01•ěka opět obtěžo,•at ve cltvfli oslabení. Nezmíme lárlno11 iinou metodu
kung naučí. Pojem " dýchání celým tě j e přitom jen metaforickým
profesora
v odstranění překMek, takže čchi potom může proudit celým tělem volněji. Pfl
lem "
;e ry�sledkem odstranění pfekážek, které brání 1•olnému pnitoku čel!i.
meditací nebo cvičení, kterrí by b}'la tak
i v případě, kdy se člověk
tíčilllllÍ. je tomu tak proto, le v čclri-kung
}ti se kombinu;í dva velmi tíčitmé prvky - meditnce a bo;ové umě11í.
vyjádřením prutoku čchi vSemi částmi
P O C J TY B Ě H E M
1\H D I 'l'AC I! V l
S
těla, ve skutečnosti mužetc tok čchi cílit
lOJI:
Mnozí žáci profesora Ji.l, kteří v minulos
druhé tím, že vzpomínky na zranění se
ve svých my�lenkách.
ti utrpěli nějaké poranění, tvrdili, že do
vrátily skoro jako sen o něčem, co se
kud nezačali cvičit čchi-kung, necítili
událo v minulosti. Při masáži poraněné
a meridiány jsou otevfené. Můžete profft některé
Velmi důležité je naučit se, jak zklid nit své my�lení tím, že si " vyprázdníte" mysl. Meditativního stavu dosáhnete
žádné známky svých starých úrazů. Bo
oblasti prováděné okamžitě po každém
z následujfcích pocitů.
lesti se objevily až poté, co začali cvičit.
cvičení příznaky obvykle vymizí.
mnohem snáze se zavřenýma očima. Mě
Mohlo to být způsobeno dvčma faktory:
li byste nahlížet spíše do sebe než mimo
za prvé tím, že si během cvičení čchi
po každém cvičení čchi-kung. Masírovat
sebe. Profesor jti tuto metodu používal
kung začali více v�ímat}ebe samých, a za
by se mělo vždy směrem dolů. Cim více
Během pokročilé fáze meditace ve stoje je vlastni čchl aktlvnf
1 . .,Velký": protože čchl koluje volně celým tělem a je rodířeno
více kapilár, můžete mít pocit, jako by se vale tělo stalo neobvykle .,velké" a plné
k ovlivnční myšlenek, které jej napadaly.
2. .,Lehký": někdy se dostavf pocit lehkosti, jako byste
Upozorňoval své žáky, aby se my�lenka
se vznáJell. Tento jev souvisí s nádechem. C:chl při vdechu
mi nezaobírali, ale umožnili jim unikat.
stoupá vzhůru.
Pro začátečníky může být užitečné počí
budete čchi-kung cvičit, tím budete odol
Z A M E l� E N f C c H t - KU N G
3 . .,Těžký": někdy pocítíte, že je vale tělo tětké jako velká skála.
tání dechtl. jestliže se vaše mysl uklidní
Stává se to při výdechu čchl.
a zbaví my�lenek, 7.lep�í se va�e vnímání
Jednoho dne v roce 1 979 profesor JO
toho, co se děje uvnitř va�eho těla. Začn�
upadl na sněhu a zlomil sl levou
te se učit, jak ovlivňovat prutok čchi.
stehenní kost. V!ichni lékaři mu říkali,
4. .,Mravenčení nebo svědění": někdy můžete pocítit
mravenčení nebo svědění kůže a kJtlce. Je to normální. Nel začnete s cvičením čchl-kung, jsou meridiány uzavfené. Při průtoku čchi můžete cítit mravenčení. Během několika týdnů tento pocit vymizí. Chcete-li vyřeJit nějaký problém, začněte cvičit čchl-kung. ŘeJení se může dostavit v okamžiku, zcela neočekávaně.
Avšak na tok čchi není vhodné zaměřovat
že o nohu přijde, pokud nepodstoupí
přím mnoho pozornosti. Nechejte vě
operaci. Tato operace by v!ak jeho
cem volný průchod.
zlomenou levou nohu zkrátila o dva
Když jsou pi'i cvičení stoje kolena ohnutá, musí nést celou váhu těla. Pokud
když nasměrujete průtok čchi do postiže né části těla. Manželka profesora jti, Ou-jang Min, které bylo v roce 1997 de vadesát let, tvrdila, že od té doby, co za čala cvičit čchi-kung, nedostala nikdy chřipku.
centimetry oproti pravé. Profesor JO toho se soustředil na každodenní
nit, po ílíte valy, �Iachy a vazy nohou. Po
cvičení čchi-kung. O tři měsíce
dal�ím pokroku ve cvičení budete schop
delším období tréninku se pocit napětí
později se již postavil bez pomoci
ni dosáhnout oteplení dýcháním a nako
v nohou začne zmírňovat a nohy zesílí.
holí, o Jest měsíců později chodil Jako
nec dospějete k pocitu, i.e celé va�e tělo
Lesílí rovněž záda, i když ta nenesou ta
zdravý člověk a obě nohy měl stejně
dýchá.
kovou zátěi. jako nohy.
kontrolu nad tchl a stla it jel doltl do
něj�í a zdravější. Pokud onemocníte, zjis títe, že se zotavujete mnohem rychleji,
se rozhodl operaci odmítnout a místo
se naučíte, jak nohy vystavené tlaku uvol
Prvním krokem je poku lt e získat
Nejvhodněj�í doba k masáži nastává
dlouhé. Na rentgenu lékaři odhalili pouze tenkou linii v místě, kde byla noha zlomena.
bodu tan-tchien um1 těného tti pr5ty pod
I 4 O
1 4 l
I
N N
A clwj-fi je bojon! 11111h1i, A.tertf je ,. Cíně 1-elice rozšířené. Podobně jako jina tí11 ka
A
k11p1111Átllrrl
se ,.
Cm� pr11A.tik11je jil tmu let. Je zalolena
Í\,iní toA-11 {dli O I'III I )'T
1
1111
mJ}fenu
merirliwlťt ll \lnollo llťmocí lze fl{it l'bodnlltÍm
ak11punktumícll jt•llel rlo IJOdiÍ pudél jcrlnotln'}\ll merirliami
�tmwiiiJI' a prmw ur/inllljt' wk ((lli
(dmll), tfml �e
jrr/11{ tili/t'litt1 procrcluřt �e řrla ., tt·-lclli"
T
l>ojo•·rí 11tnční •ytlmzí z pmu tclli-k11ng. Pomáluí dosálmo11t mitřm1w m·ol11ě11í
(L
a Sll}; oršem pok11rl se prOI'OZIIje prm·idelně. V tclmj-fi se Sf'OIIIie 171itň1í
meditr1ce spojmrí s trlli-A.u11g �e so11stm'011 těleSII)':cll cvite11í. M11ozí Cítlané pro••oz11jí toto n item- rrÍIIO
JJtllum n·�l)-· rlo pmce
''
ml�t�k}"cll pardcll.
te/li). Pro1·ad1 st ntkolikafm otO<'t•mm jeli/}, duktu/ parimt 11epo<1ti lm1ť111, t11po11 bolr\t a mtpt'tí S1•alr 1 okolí tt'la
Zde přiná�íme u kázku jcd
''P" 1111 H \tliltllol/ 11 ťtlti pak pro11dí smtrem orl je/1/) do ji11ť ta\li
rloklrula to IJOrllll') pot'tl
noduchčho cvičení tchaj-ťi,
I')'Lttrll/11 t L jt'llly.
kterč můžete cvičit i doma. ousttcdční tchi z J e t tcJO\:y dlanč na
a naučit �e uvolr1ovat tchi z aJ...u punk
jehlu lť vzdálenosti nčkom.a centimetru
turmho bodu na dlani. Potom se musí
7a JeJlhO Otáčení mů/c utinnost aku
naučil, jak uvolňovat čchi z oblasti o prú·
punkturnÍhO lcčen1 zvý�it. Pacient c1tí
m�ru JCdnoho palce (2,5 c m ) od středu
tyto pocity snáze a dříve a poskytuje taJ...
dlan� a zaměřovat jej na povrch paCiento
volně. jemnč napněte tělo
akupunkturl�tovi lep�í a sllnčJ�l zpčtnou
va těla.
a soustřeďte se na dýchání,
1
tujte zpříma a uvolně ně, nohy rozkročenč na
Sířku ramen, ruce nechejte
vnímejte, jak vzduch proudí
vazbu. Vzhledem k tomu, že pacient při
Při provozování tchi-kung zjisllte, íe
jímá energii z aJ...u punkturisty praJ...tikují
se stávate 1a nozřivěJšíml a dthv�jšími. Za
dovnitř a ven.
cího tchl-kung na mnohem včt\í plo�e
čnete vnímat změny teploty a cítit pru
2
v okolí jehly, l7e jakoukoli překál.ku prú·
van. Zlep�í �e vaše soustředčm a zosttí �e
toku čchl překonat sná7e a dosáhnout
va�e vnímání.
Zdvihněte ohnutč paže do výše horní poloviny
rychleji rovnováhy potřebnč pro uzdra
jedinou cestou, jak mít z čchi-kung
hrudníku a poté je v této
vení. ProtMe akupun J... t urista používá
skutečně užitek, je dlouhodobé cvičení.
poloze držte po dobu něko
svou energii čchi a předává ji pacientovi,
Cíle, kterých muzete do áhnout, sJ...utet
lika minut. Stále se soustřeď
je pro něj velmi dulciitč včnovat se po
nč stojí za to: budete se cítit lepe, prodlou-
te na vnitřní dýchání.
práci meditaci ve stoje, aby obnovil svou
žíte si l.ivot, budete odoln�jSI, sil něj�l,
vlastní čchi.
zJ...Ji d níte
te své zlozvyky a lépe se zotavovat z ne
3
mocí.
nu paži, aby směřovala spo
jeden mlady mui se poJ...u sll v Sang haji vstoupit do armády, byl ale odmllnut
se, zlepSíte ami sebe, odstram
Stále se soustřeďte na tok čchi, zdvihněte jed
s tím, ze je barvo lepý. Poté jej léťila
C'chi-kung je J...áze ň, a když se prakti
lu s čchi dolů skrze hlavu
sestra profesora j u , která provozovala
kuJe každý den, přin�í ohromující výsled
a trup do bodu tan-tchien.
síng-i s Wang-Siang-čajem a cchi-J...ung
k-y. Budete vypadat i cítit se mladSí, budete
Mnoho zkušených lidí cvi
s profesorem Ju Po něl-.ohka
mít více energie, pevněj�i zdraví a IJ idněj
čících tchaj-ťi připisuje své
Sí, spokojenějSí mysl.
dobré
ezenich
s akupunkturou a aplikaci čch1 pro�cl
zdraví
a
pohodu
mladiJ... zkou�kami barvocitu a byl do ar
schopnosti stlačit čchi dolů
mády prijat.
do bodu tan-tchien. Tato
Tento priJ...Iad ukawjc, že mezi aJ...u
dovednost však vyžaduje
punkturou a tchi-kung existuje tt�sný ntah. Abv mohl l�itel tuto techniku
mnoho let tréninku.
po
uzivat, mus1 neJprve tudovat čchí-kung
I l
2
I 4 3
VLEVO
Tchaj-ťi lze cvičit kdekoli. Skládá se z pomalých ladných pohybů a navozuje vnitřní relaxaci a harmonii.
A KU P R E
U RA
A K U I' R E ' l' R A
Ti, kteří neměli pro tředky nebo vzdělání
íme, že akupunktura se vyvíjela ze svých prvních počátkti
zemědělci a venkované pracující rnanuálně
po dobu více než 5000 let. Akupresunt, která akupunktunt
provozovali akupre um každodenně a zcela
předešla o nejrnéně tisíc let, rmižeme nazvat nejstarším
běžně. Akupresura se tedy začala povalovat
téčebnJ-ím uměním. Jak tato zdzračnd léčivá metoda l'Znikla, není
za ice tíčinnou, avšak podřadnou vědu, za
lnámo. MoJ.mí l.e ji objeví/ nějaký 5/arý mudrc, kterého bolela hlava, a kdyi � ní tloukl o 5trom, pocítil tílevu, nebo rnatka, která zjistila, le tlakem na určité body někdy zklidní a utiší plačící dítě. A ť je tomu jakkoli, Lkušenosti s akupresurou se shromaždovaly,
p O ll O D I, N 1: A F L C X I B I I. N I
vyrněiíovaly a předávaly dále, takže z nich mohou mít prospěch i budoucí generace. V jistém okamžiku ztratila akupresura v Cíně své
Akupresuru může poskytovat kdokoli, kdekoli, kdykoli a to zcela bez jakéhokoli vybavení, proto je vtlml
výsadní postaven� začala se povalovat za cosi
pohodlná, přizpůsobivá a všestranně
horšílw než akupunktura, podobně jako se
použitelná. je to skutečně rodlnn.i
akupunktura považovala za méně prospě.šnou než
a společenská - léčebná metoda. Pacl ent je naprosto nezávislý na vnějSích
bylinkářství. Dtivodem tohoto jevu nebyla neúčinnost
institucích, které pečují o jeho zdravi, jestliže používá akupresurní techniky.
akupresury, ale třídní struktura staré Cíny. Aby si lékař získal náležitou tíctzt a vážnost u vznešenějšíc/1 pacientti, nwsel se jich co nejméně dotýkat a jako
učenec zacházet se svými pacienty šelmě - vyšší třídy, které moll ly trávit svcij ča vědmni, se dívaly svrchu na l'Še, co pripomínalo manuální práci. Nejvyšším
a
nejrafinovanějším zpusobem léče11Í se stalo
pozorování a psaní receptz1r (bylinkáfsl1'/), podobně jako tomu je dnes. Druhou nejvyšší metodou byla elegantní metoda léčení ponwcí jehel (akupunktz�ra), zejména akupunktura 1w konc.letincích, které bylo možno mímě obnažit. Po\lední \')'tříbenou lécebnou metodou byla akupremm - IIUmipulace .\ J... uží pacienta pomocí rukou.
I 4 6
cosi, co je dobré pro chudé. Další faktor zarnlžující ku tečnou hodnotit akupre ury jako clustojné a tíčinné léčebné metody spočívá v historii čínské společnosti. V čín kérn císařství existoval pro prostého člověka zptisob, jak získat po tavení ve společnosti, a to stát se vládnírn tířednfkem a státním zaměstnancern. Mo/1/ toho dosáhnout tírn, že složil přísné zkoušky. Intenzivní studium příslušných textzi a vyloučení jakékoli jiné práce velmi podporovali rodiče v naději, že jejich syn dosáhne vlivného postavení. Protože cí ař scím si přál, aby jeho podřízení neměli jiné touhy, cenilo se rčení: "Nic li skutečně nepatří, kr01ně tvých znalostí. " Dtiraz na akademickou výlučnost přežívá v čínských rodinných tradicích dodnes. Mezi knižnírn vzdělánírn a praktickýrni, použitelnými vědomostmi se vytvořil velký rozdíl, který jen zdziraziioval relativně nízké postavení akupresury jako léčebné metody.
i 4 7
E
D
ld
VÝV
N f
N A
J
{ttk tory· př ispěly I' modemr době k 1•zestupu oblib}' a použh•ánr akupresuf}�
ktmí spolt•útt' � aAuptml..turou 1 samotné Crně ustoupila do pozadí a l')'klidila polt modt•mí mctlicinť zcípmlm1w typu. Ptvním byla komunistická rn·oluce,
běltem ml se írtm Hllla roi'IIOmťmť chudou zemí. Cina se najed11011 ocitla
I'
situaci,
ři lé t'ení ak11pre urou se na těle fJOIIŽÍI'ají stejné body, jaké používá při léčení a prťl'ťnci nemocí akupunkhlfa. ,.Aku• znamená péči 11ebo přesnost. Terapeuti také P 1·ěnují l'elkou péči 11alezení 1•1todnél!o bodu. Avfak místo tolto, aby do bodu vbodli jcltlu, stlačí jej pomocí prshi nebo palce, někdy i s použitím jiného nástroje. Napňstě
kdy mt'la jt·n několiA mcílo lťAařti I'Zdt!ltmych 1 zcípatl11í medicíně a kdy jr chyběla
111t!jtt• 1111 paměti, že pokud bude řeč o ak11presumíclt bodeclt, jedná se o tytéž body
I'Ztit'lcmtí ťlit11, ktmi b}'la otl\tm·cna od mod, i pt'lltze 1111 lt!Ay a byli11y. Aby se s touto
jako akupu11ktumí.
o l'llllil 11 ah) zajistili alnpmi ztÍAiad11í zdravotní potřeby spoldnosti, situaci nljak I')r klt'fcl mťla 1 I'NH CtHti lflllt'dN'A) c lwraAtcr, olmiti/1 st• 11oví l'itulci umt1 ke vzAhsení
Léčení akupresurou spočívá na teorii,
k stimulaci bodů za účelem zlepšení cir
a �lfnu trmliw�tlt mt•tliciti\ÁI'l " 11/alo\11. Proto)(• aAupunktura l'}'imluje kromt.1 malost1
která zahrnuje akupresurní body, meri
kulace energie v meridiánech a podpoře
diány neboli dráhy a
ní činnosti vnitřních orgánů a končetin,
i tlaHt (a
tlrc�ltt•J lltnlrtiJt I' podobt• jt'lu·l, a protoie jt• nmolu:m mírotmJj{{ a je k ní potfelm
l't1Ht llllfc/
11/tlltHII ll IÁUkncJ\/1, 1111111 \t' SIIIIICJ/Ťt'jllltf pro mno/to lidí pn•ní \'O/bou
J1flll't1 IIÁU{Jrt'Wrll
ca ng-fu.
kterými meridiány procházejí.
Akupresura používá n:.Zné metody
nagím dllvodl•m \lť\tupu obliby aku-
aby se později �tal chloubou sběratelu,
pre\ury Jl', ll• ( "'ané j'iOu ohromeni tím,
také a k upresura byla opět objevena,
jaký táJem •• \tttu \lbuzuJe u hdí
oustavu orgánů
roz
přlzpusobena nové dobé a znovu doce
vinutých �.
něna. A skutečné - výuka a používání
ní medictna. lak(• proto �i jt zatah vtce
akupresury se společně s dabími orien
\
válit. Podobnč jako rodtnny klenot, kte rý vy�l'l 1 módy . 1 upt1dl ' ttlpomn�ní ,
tálními léčebnými metodami šíří po ce lém svčtč.
VPRAVO
Tlak palci n a páteř zmírňuje ztuhlost a tBí bolest.
AKUPRLSU R N Í Akupresurní body jsou rozmístěné
reprodukce a vývoje), sOe (krev) a ťin-jie
ve skupinách na povrchu těla. Navzájem
(výživné tekutiny). Pfedpokládá se, že se
je spojují dráhy nebo kanály zvané
na výživě organismu podílejl různými
meridiány. Můžeme
způsoby.
sl
je představit jako
Kromě toho, že čchi proudí
jakési ulice a body jako autobusové zastávky podél nich. Orgány cang-fu
meridiány, nabývá více podob
jsou vnitřním cílem meridiánů. Tyto
a vykonává v těle různé funkce. tchl,
orgány, ačkoliv se v určitých ohledech
která cirkuluje v blízkosti tělesného
podobajl anatomickým pojmům
povrchu, tzv. wej čchi, slouží jako první
zavedeným v západní medicíně, jsou
linie obrany proti zevním škodlivinám.
splše seskupením funkcí, které umožňuji
Každý orgán je zásobován svým
lidskému organismu normální
vlastním čchl, které vykonává
fyziologickou aktivitu.
fyziologické funkce dotyčného orgánu.
Energetické a hmotné substance
I 4 8
BODY
V hrudníku koluje a ukládá se cung
protékají meridiány trvale jedním
čchi. To je produkt vzduchu
směrem. Síť meridiánů tedy vlastně
vdechnutého plícemi a esence z potravy
nakonec spojuje celé tělo podobným
získané ze sleziny a z žaludku. jejím
způsobem jako krevní oběh. Energie
úkolem je řídit dýchání a krevní oběh.
a substance potřebné pro zbytek těla se
Ťing čchi neboli výživná čchi je odvozená
uskladňují a vydávají z vnitřních orgánů.
z výživné esence, cirkuluje společně
K základním substandm patří čchi
s krví a zajifťuje výživu nutnou pro
(energie), esence ťing (vrozený zdroj
produkci krve.
1 4 9
K i\ P I T
L A
' E . T A
A K U P R E S U R A A�kolí se z pohledu západní medicí
může obnov1t a z1epSit �innost \'nitřních
máhá při bolest(!(:h br1cha, z.acpě a úpla
n}' mů1e zdát teorie akupresury zmatená,
orgánu a posílit odolnost '��i ncmocim.
,·ici.
1e vnitřně konzistentní a di�ponuje jed
'Jpř. ' khmck� praxi ndímc, že akupre
notnou logikou, která z ní Činí ''Ýbornou
\ura Jednak IH1 bolesti hlavy a nachlaze
V 'I T \ H \1E / I M l. R I D I -\
a nc)mírně praktickou lé�ebnou meto
ní. Jl-dnak 11m i pi\:dcházi. Mnozí pacienti
\ O R C. A "� '
du 7namená to, že z diagnóz}' nebo lé
ZJI�tUJÍ, ít: akupn:�ura nejen že pomáhá
�ebncho postupu na jedn� �á�ti těla lze
Čit akutní a chronic.:ké nemoet, ale také \')'·
odvodit léčebnou strategii na jinou �á\t
ltt.�mnč zll·p�UJI.' tclkový zdravotní 'itav.
dráh> kon�ctinaml a tělem a připojuji
a uplatnit j i zde. jedná se tcd> o ���cní
ll' také vyn1kap
''-' k ' nitrním orgán um ťang-fu. ryto or
<;ouboru příznaku, ktcr� st• projeví jako
dou pro prevcnti onemocn čnt.
gány (plné a prázdnc) m.lJÍ vlastní vzá
rovnat Naproll tomu v západní konvent·
V / IA II M l. / 1
org.mi\mu ve 1dran 1 v nemoci. Pro dob
ní medicíně panuJe tendence k tomu,
\ �I L R I D i Á
vmttní ncrovnováha, jez potřebuje
Y
k' Podle teorie merid1ánú procházejí tyto
vy.
jcmnť vztahy, na n1chJ zavisí cinnost
B O I) Y
Y
rc zdraví je nezbytné, aby byly JeJiCh
izolovat části od syst�mu celého těla a za.
vztahy ve V?.ájemné harmonii a rovnová
nedbávat šir�í souvislosti ve prospěch
Akupresurní body jsou seskupeny okolo
ze. Orgány ťang-fu se dl!h následujícím
momentálního souboru příznaku. Sou
meridiánu takovým zpusobem, že stlate
zpu�obem:
vztazno�ti se přehlížejí a vzdálené léčení
ním bodu ležícího na meridiánu ovliv
• Cang - orgány plné, ) i nové. Patří
se jen zřídkakdy povaiuje za jednu z mož
níme tok substancí v celém kanálu.
k nim srdce, jatra, slezina, plíce, ledviny
no'íll. To vede k tomu, že zatímco praktik
K tomu, abychom vědčli, jakým zpuso
a osrdečník.
zkuSený v tradiční čínské medicíně vidl
bem akupresurní body používat a dosa
• Odpovídající orgány fu, prázdné,
jako zdroj bolestí hlavy ncrovnováhu
hovat co nejlepších výsledku, je třeba
jangové. cm patrí tenké střevo, žlučník,
v žaludku, v játrech nebo ve žlučníku,
znát základy teorie meridiánů. Musíme
Jaludek, tlusté střevo, močový měchýř
po jejímž obnovení bolest vymizí, u zá
věděl, kudy meridiány procházejí, jakým
,1 tři ohřívače (nazývané také san tiao
padní medicíny je mnohem pravděpo·
směrem v nich substance protékají a kte
nejedná se přímo o orgán, ale spíše sou
dobnější, ze bude léčit bolest hlavy jako
ré orgány jsou na meridiány napojené
bor funkcí zhruba horní, střední a doln1
místní problém izolovaně a symptoma
a ovlivnitelné jejich průtokem. Tento
tástl těla - san ťiao znamená doslova tři
ticky, t j . potlačí příznaky.
systém můžeme použít k izolování, loka
ťiao).
Akupresura zkouší upravit dva druhy
lizování a posléze k léčení problému.
Pokud je jl'den orgán přetížen nebo je
abnormalit pojaté v tomto medicínském
Problémy kdekoli podél meridiánu lze
oslabena jeho činnost, vede to k postiže
systému jako přetížení a oslabení. Aku·
léčit zásahem na příslušné dráze dokon
ní dalších orgánů. Zatlačíme-li na akupre
presura slouží k normalizaci tělesných funk·
ce i tehdy, když se zdá, že spolu nijak
surní bod, ovlivníme tak prutok substancí
d tím, že odstraňuje přetíženi ("uklidňuje")
nesouvisí. Např. dráha tlustého střeva
v meridiánech a pomužeme odstranil
a doplňuje snu při oslabení (,,tonizuje"). Ji·
prochází po horni ploše paže a přes rame
přetížení a tím ziJidnit příslušné orgány
nými slovy posiluje tělo, odstraňuje ne
no přechází na obličej. Stlačením dobře
a doplnit sílu jiným (tonizovat je). Tak se
moci a napomáhá obnovení zdraví.
známého akupunkturního bodu 4 dráhy
celý systém uvede zpět do rovnováhy
Za svého tisíciletého vývoje měla aku
tlustého střeva (che-ku) na ruce mezi pal
a obnoví se zdraví.
presura užitek z neustálého koloběhu uče
cem a ukazováčkem (obvykle je bod cit
Vzhledem k tomu, že akupresura ob·
ní, převádění poznatku do praxe a z praxe
livý) je možné léčit onemocnění ramene
novuje rovnováhu v systému, muže se
zpět do teorie, což umožnilo další uplat
stejně jako překrvení vedlejších nosních
využívat jak k léčení mírného dyskom
nění v praxi. Dnes víme, ze akupresura
dutin nebo bolesti hlavy. Stejný bod po·
fortu, tak i závainčjších nemocí - její
I 5 O
I 5 I
K A P I T O L A
A K U P R E 'i U R t\
S E S T A z \'enko,·a, z na�ich končetin, do města,
nebo na vedlejší nehoda, ktera způsobí
do \'nltřních orgánů. Kanály Juo pak
zácpu, je třeba j i odstranit a silnici vyčis·
nov}·, ale vnitřní povahu nebo funkci
piedsta\'Uj í spo)o,·ací ulice.
tit, ab} doprava mohla hladce fungovat
jangovou. jin a jang jsou neoddělitelné
Akupresurní bodr můieme chápat
a dosáhnout svého místa určení. Pokud se
vzájemné protiklady usilující o nabytí pře
jako autobu�ové za'>tá,·ky na ulicích
některé místo dostane do nebezpečí kolap
vahy jeden nad druhým, čímž vytvářejí stá
a dálnicích. AutobuS}' vezou různé cestu·
su, je třeba jej podpořit a posílit, neboť jen
lost (homeostázu). Vt.ájemnč se doplňují
M t S10 A V E. � l\ 0 \'
jící, �ub'>tance, na mí\ta jejich určení
tak se předejde rozsá hle1šímu po�kození.
a jsou na sobě zcela závislé, vztahu jí se ke
v tradiční 6n'>ké medicině se meridiány nazýva jí tlng-luo. ! Ing Je 1 2 rid icích
rcrn celým ú?cmírn, lld\kým tělem. Orgá
teorie platí ve v�cch prípadech stejně. K léčení sta\'Ů s různou mírou naru�cní přirozené tělesn� rovno,·áhy se ''Yuliva. jí různé techniky, které �mozfcJmč vy7.a·
dují různé množství času.
všem aspektům okolní rea li ty.
a pohybují se nepfetOitč jedním -.mé·
MERIDIÁ
Y J I N A J A N C,
Jin se popisuje jako prvek, který má
vlast nost i vody: je chladný, vlhký, klesa
ny cang-fu j'lou cílovými <;taniceml
meridiánů nu,·an)·ch podle 12 orgánů ca ng-fu Iyto meridiány prochátCJI kon četinam i J pi'lpolují \C k vnitrní m orgá nům cang fu. Luo j'>OU drobné kanálky, které probíhají metl meridiány a umoi ňujf této 'litl do\áhnout do jakéhokoli místa v tčlc. Meridiány tlng 'I můiemc představil jako jaké'li dalnlcc, které vedou
je. Objekt také může mít vnější vzhled ji
vnitřního mč\ta jsou to dulezitá obchcxl
Meridiány lze taktéž rozdělit na j i nové
vý, po malý, tmavý, hmotný ald., zatímco
ní a kom un i kačn l centra, která musí mít
a jangové. S využitím znalostí o směru to
jang se popisuje jako prvek s vlastnostmi
t.al i�tčno hladce fun�'l.I IÍCÍ nep tet ríité spo
ku čchi a da l� ích sub
ohnč: horký, suchý, stou
jení s okolím, ab� mč\to mohlo zdárnč
stancí v meridiánech
pavý, rychlý, jasný, ne
pro�pcrovat. Zachvátí-li některou budovu
muže akupresurista ovliv
h motný atd .
poiár, 1e tteba poui ít prostředky na od·
nit rovnováhu jin a jang
Studiem jin a jang lze
\traněni �kod a obnovení po�kozen ých
v organismu, stejně jako
dojít k diagnóze a léčit
�truktur Přihodí-ll se na hlavní silnid
vnitřní orgány cang-fu .
rozmanité komp lexn í ne
Základní myšlen ko u je
VLEVO
moci. Důkladná znalost
opět tonizování oslabe
teorie jin a jang může při
)in m á podobné
ného místa a zklidnění
analýze různých chorob
0 RC A N Y C A N G
přetíženého místa. Aku
ných
presurní specialista při·
pomoci. Např. zdánlivé
Cang jsou pln� orgány,
tom používá k tonizaci
projevy přebytku jang
jinové; patrl k nim Hdce,
a zklidnění různé po
mohou ve skutečnosti
játra, slezina, plíce, ledviny
stupy a techni ky, aby
znamenat nedostatek jin.
a osrdetník.
ovlivnil tok substancí v
mluvil ještě velmi dlouho, av�ak existu jí jisté pomčrně jednodu
Teorie jin a jang - na Západě často
ché způsoby, jak od l i šit
špatně chápaná a nesprávně redukovaná
obecné j i nové a jangové
pouze na klasifikaci podle pohJaví- je nej
přízn a ky a onemocnění
Fu jsou prazdné organy,
vyšším fi lozofickým pramenem t radiční
a určit možnou léčbu.
jangové, k nlmt patrí tenké
čínské medicínské teorie. Ve zkratce jsme
strevo, tlučn•K. faludek, tlusté
již podali krátké vysvětlení dříve - všech-
J!NOVf. PIHZNAKY
strevo a močový mEchyr.
no má svou složku jin i jang. Určitý hmot-
Projev u j í s e ná s l edov n ě :
I
5 2
nesmírně
O diagnost ice by se dalo
meridiánech a vrátil organismus zpět do
rovnováhy.
0 I�G t\ N Y F U
stavů
ný objekt může mít povahu vice ji novou
obličej
než jiný nebo naopak více jangovou,
ochablý, bledý nebo na-
ovšem opět pouze ve srovnání s j in ý m
šedlý, n i k o l i jasný nebo
objektem. Absolutní měřítko zde neexistu-
lesklý.
I 5 3
je
b ezvýraz ný,
Kon če ti n y
jsou
vlastnosti jako voda: je chladný, tmavý, klesavý.
DOLE
jang má podobné vlastnosti jako oheň: je horký, suchý, stoupavý.
K A P I T O L A
'i [ S T A
chladné a pacient je dtlivý na chlad, čas
vá přednost niHím teplotám a chlad
to je unavený, �lab}, bezvýrazný, tichý
ným nápojům. Někdy je neklidný, ak
nebo depresivní l\ěkdy má nepříjemné
tivní a velmi hlučný nebo podrážděn}.
podty v bři�e, což se může mírnit při tla
Může mít nafouklé a mírně bolestivé bři
ku nebo teplem. Moc je obvykle světlá a je
cho, což se v�ak nezmírní dotykem, kte
jí mnoho nebo pacient mocí častěji. jazyk
rý se vnímá spíše jako podráždění. Moč
je často jen lehce 1barvcný a puls je slabý
je tmav�í a je jí méně. ústa jsou suchá
!v\. A K R K A .M. I K R
Z
ajímavou a nezbytnou strtínkou akupresury je představa mikrokosmické mapy nn makrokosmickém těle. Tělo lze považovat zn llologrnm, kde knldá lást v sobě obsnlluje celek, proto je molné léle11ím jedné ltísti lélit ztírove1í i celek.
Zmenšenina těla se zrcadlí v kaldé je/Jo ttísti.
a hůře hmatný. Obvyklým příznakem jl
a jazyk je zarudlý, pokrytý žlutým po
V systému holografického těla je možné
můžeme ovlivnit hlavu, trup nebo kon
nových nemocí je řídká stolice a nestrá
vlakem. Puls je obvykle silný. Castým
jednu část využít k ovlivnění částí ostat
četiny. Nemůžeme-li použít ruku, je zde
vené zbytky potravy ve stolici.
jangovým příznakem bývá zácpa.
ních. jestliže jedna část těla je po�kozená
ucho, nelze-li použít ani ucho, pak je
nebo z nějakého důvodu nevhodná k do
k dispozici noha, jestliže nelze použít
teku, pak lze k nápravě po�kozené oblas
k léčbě ani nohu, mttžeme využít oko
ti těla nebo k ovlivnění těla jako celku
atd.
JANGOV� P�IZ AKY
DALSf PIU
Projevují se následovně: obličej je často
Cl
C I PY T R A D I C N I
S K C M ED I CI
Y
----
využít jinou, vzdálenější část.
zarudlý se začervenalýma nebo krví pod litýma očima. Tělo je teplé a pacient dá-
l lolografický systém lidského těla se
L teorie jin a jang pramení dal�í filozofic
aproti tomu západní konvenční me
dosud mapuje a zkoumá a není izolova
ké a praktické principy a zásady tra
dicína má sklon léčit jednotlivé části těla
ným oborem čínského vědeckého bádá
di� ní čínské medicíny - osm
izolovaně jednu od druhé a nepouží
ní, ani tradičního ani moderního. Stále se
prlndpů, pčt prvků a dal�í. Poro
vat nepřímou léčbu s výjimkou celkově
zkoumají, publikují a zkoušejí nové po-
zumíte-li teorii jin a jang, vše
pusobících léčiv, která však mají často
znatky a včleňují se do systému znalostí
další již přijde samo, ale jest
nežádoucí vedlejší účinky. Užíváte-li ně-
stejným způsobem, jako se to dělo v mi-
liže tento základní princip
jaký lék, pak ten ovlivňuje nejen cílovou
nulosti.
nepochopíte, pak neni prav-
část těla, ale také jiné, které to nepotřebují, včetně nervové soustavy. jestliže však
dou mít pro vás nějaký
léčíte pomocí akupresury, prospíváte tím
smysl. Avšak k to
právě jen zamýšlené oblasti a jedinými
Akupresurní body na uchu empiricky
mu,
"vedlejšími účinky" je opětné navození
velmi důkladně zmapoval francouzský
rovnováhy a harmonie v celém těle.
lékař Paul Nogier z Lyonu v letech
abyste
byli
schopni akupresuru
1955-1969. Vlastním studiem zjistil, že
učinně používat ne bo pomoci sami so
H O L O G R A F I C K Á P R E D S TAVA
bě,
V PRAXI
nemusíte mít
na zevní ucho (boltec) můžeme nazírat jako na obrácený plod, kde lalůček před
žádné rozsáhlé teo retické znalosti.
I .5
!
USNf BODY
děpodobné, že další bu
stavuje hlavičku a okraj ucha páteř. jeho V praxi může mít výše popsaná hologra
vyčerpávající studium této oblasti při
fická představa více podob. Tímto způso
neslo mnoho poznatkta k současnému
bem lze použít ruku, nohu, ucho, oko,
chápání aurikulární terapie v Cíně.
V l l \ ll
obličej, nos, kštici a další více nebo mé
jeden z pacientů dr. Nogiera trpěl bo
Pro stanovení
ně rozdílné části těla. Např. délka druhé
lestivým ischiasem a nic mu nepomáha
diagnózy má velký význam vyJeUení jazyka pacienta.
záprstní kůstky, od kloubu přibližně ke
lo. Kdesi v okolí Lyonu žila dnes již
kožnímu záhybu mezi palcem a ukazo
neznámá žena, která studovala tradiční
váčkem, odráží délku celého těla. Aplika
čínskou medicínu a dovedla aplikovat
cí léčby na různé body podél této kosti
požehování (teplo produkované hořícími
I S S
K A I' I T �) L A
A K U I' R I ' U R ,\
S [ :\ T A
zovat mapu celého zbývajícího H�la. Se
\třednímu nebo dolnímu tiao (horní
chorobného stavu nebo disharmonie
svýma vlastníma ušima můžeme snadno
\třední a dolní tělo). Vytažení a rolování
v těle. Dále U\'ádíme některé duležité pří
pracovat. Díky nim je tento zpusob aku
l..uže je obvykle účinnější než prosté stla
znak}, s nimiž se v otní dsagnostice mu žeme setkat:
presury ideální pro každodenní svépo
čení, protože vyvolává i ntenziměJŠÍ po
mocné používání. je to lé�ba, kterou
nty. Další body okolo oční jamky si
muíeme využít např. v zamčstnání.
mužeme představit Jako zmenšené, avšak
A K U PRLSURA O C N I J A M K Y
okolí vyvolá léčebný efekt v orgánech,
Horní ťiao
použitelné meridiány, kde tlak v jejich které jsou s těmito body podél meridián(t Velice účinnou formu akupresury vy
sdružené.
apř. tlak na oblast žaludku
okolí oční jamky léčí žaludc�ní a trávi
vinul v sedmdesátých letech v C'íntl
v
dr. Pchang. jedná se o akupresuru zamě
cí potíže stejně jako problémy nohou
řenou na oční jamku. Protože oko je
a obličeje. Pohyb ve směru hodinových
• jasně červené prokrvení oka je znám-
nesmírně citlivé (o ocích se říká, že JSOu
ručiček tonizuje, zatímco pohyb opač-
kou nově propuknuvší nemoci, nad-
oknem do duše, a vizuální podněty se
ným směrem uklidi'luje.
bytku (tepla), nemoci, která se dosud rozvíjí, nebo akutního onemocnění.
velmi významně promítají do celého organismu), je o�ní metoda akupresury
OC
I DIAG
OST J K A
• Cervenofialová barva oka j e opět pří-
znakem nadbytku tepla.
velice účinná. Prospěšná může být zvl.i�
NAIIllAI VyJetfování ucha.
t� u dětí. Sevřením nebo tlakem na J..u .
Diagnózu nemoci lze stanovit na samot·
• Tmavě červené zbarvení oka svědčí
žl v okolí oka je možné ovlivnit mnoho
ném oku, což může být jednodušší než
o zhoršování nemoci. je známkou stagna
vzdálených oblastí lidského t�la i lé<:it
diagnóza z pohledu dejme Lomu na ucho.
ce a horkého onemocnění.
mnohé ncmoci. Největ�í momentillnl
Prohlédnutí skléry (očního bělma) a ně
• Pokud má oko barvu svčtlc červenou,
bylinami) na čá)ti ucha, l.. teré odpovída
využití má akupre�ura míst ovlivňují
kdy i pohled pod víčko nám někdy po·
pak se jedná o nedostatek čchi nebo
ly pl'tslu�nému onemocnční. Tomuto pa
cích horr11, \třední a dolní část trupu
skytne důležité vodítko k rozpoznání
krve.
cientovi velice pomohla a ten potom
(třl ťlao). touto technikou je moznc
svou zku�enost sdělil dr. Noglerovi. 7 po
okamiitť zmm11t bolest a zlepšit čin·
páleného ucha pak začal dr. Nogler odvo-
R l l l, J: X N I
T I: Rt\ P J J:
Také chodidlo ptedstavuje poulltelny obraz celého t�la,
který je mol�
vyulít k iélenr pomoct akupresury, aby se dos.ihlo ulevy prl mnoha chorobnych stavech Tento lé(ebný systém
se
v dpadntch zemtch nazýva
renuní terapii.
N�kdy se pou.hvá
take na plosce dlaně.
B O D Y V O KO L f O C N 1 J A M K Y
nost ve vybran� zóne těla. Další místa v okoh otní Jamky odpovídají plicím, tlmternu �třevu, ledvmám, močovému mět:hýři, játrům, žlučníku, rdci, sle11ně a /aludku. \lyznamnou výhodou používaní oč·
Dolní ťiao
Léčí menstruační křeče, bolesti v kříži, ischias a bolesti dolních končetin. Manipulace se všemi třemi oblastmi ťiao zlep!uje pohyblivost v�ech končetin a napomáhá jejich funkčnosti.
-----Střední ťiao
Léčí bolesti žaludku, žeber, bolesti při žlučníkových kamenech, žaludeční nevolnost, zvracení, průjem, zácpu a bolesti
ni jamky JC 'lkutečnost, ze každý meri· di.ín je zhu�tčny, a přece �e vejde celý
------
do malých oblastí \ okolí oka. !o dovolu·
Oblast horního ťiao
je l��it mnoho ruzných chorobných �ta· Vll 1ednodu�e 1 , UČtnně. !'.ciJednodu�\1 ccstou, jak vyuzít exní akupr�..�uru, je stl\knout a mnout koiJlt ta Hl
I 5 6
v bederní krajině.
-------
Léčí bolesti hlavy, :�:tuhlou �iji, astma, anginu pectoris, bu�ení srdce, bolesti a záněty ramenních kloubů, poranění krku a bolesti v pažích a v rukou.
--------�--
Meridián
------
Ostatní body v okolí oční jamky lze považovat za meridián a pouzívat je podobně.
v obla'lti odpovídaj ící hornímu,
'i 7
K t\ I' I T ) I. r\
� I :\ T ,\
i\ K U I' R I 'l L R t\
• ]c-li je barva tman� �>dá, j<.'tlná se o �ta-
• Je-li bělmo tmavé nebo namodralé,
V Ý 7 N A "\1 0 \' L J V '-: f :--; t S M t R U C C H I
ré onemocnění.
svěd6 to o překrvení.
• ]c-li je barva �větlc �edá až ťervená,
• Má-li bělmo červenou barvu s čern}'llli
paJ..: to znamená, že se pacient zotavuje
�kvrnami, znamená to, že horko proniká
Ať ji z utivame jakoukoli techniku, vtdy
lehl mužeme pozorovat na osudu našich
z deW nemoci.
hlouběji do těla.
je duležité si uvědomit, te čchl
vudcu. )e-li prezident silný, Je silné také
směrujeme do určité oblasti. Proto múte
jeho čchi, jeho nazory Jsou tádané, mus1 se potýkat s krizemi a podporuJe JeJ
je-li bělmo červené s žlutavýmr krevní
• ]�ou-li ct:vy zakřivené, jedná �e o váz
---
něj�í a obtííněji léčitelné onemocnění
mi cévami, nemocný se uzdraví. Círn je
být pro pacienta čl experimentátora
• ]<.">lilie jsou cévy vN�í okolo ústí slzného
Jlutá barva (související se Zemí a činnos
výhodné ptedstavlt sl, Jak tento proces
mnoístv1 spolupracovníku. Nezáleží na
kanálku, ,.maji tuhý kořínek", pak st• jl'dná
tí /aludku a sleziny) světlejší, tím silnéj
probihá, aby dokázal lépe směrovat lehl
tom, s Jak velkými tě.tkostml mus1 zápa
o dlouhodobé a úporné onemocnění.
�í je žaludeční a slezinná čchi a tím Iep�1
do zájmové oblasti tím, :te na ni zaměri
sit, on Je zvládá, protote jeho čchl je ak
je stav příslušné osoby.
svou pozornost. Uzdravovám myJienkou
tivní a směřuJe správným směrem - Je
je velmi účinné - ať jít myshme na coko
silná a vitální. Kdy:t vlak později náhle
li, vždy k tomu vysíláme svou energii.
zjistí, le se mu nedostává sll, stane se
]e\tlllc \C cévy IJ ikatí sem a tam, svěd ťí to <> slohtťj�ím a nestabilním oncmoc ném.
U l l I L C N O ST A K U P R E S U R Y
\Jachází-li se cévní síť rcn na povrchu,
lasto stínem svého dfívěJšiho já - jeho
V praxi jiného ptíbuzného
pak nemoc ovlivr'ure orgány fu. Je-ll naopak spleť cév uložená hlouběji, ovlivr,uje chorobný stav orgány cang. Poťátek a konec krevních cév muže 071lačovat orgán, z nějž nemoc vychází a kde se projevuje. V I' I!AVO
Akupresura oční jamky se občas používá k léčení !irokého spektra potíží.
Jak vyplývá z předcházejících příiJadu, je
tradičniho čínského léčitelského umění,
čchl jej Již dále nepodporuje a Jeho
možné akupresuru využívat mnoha ruz
čchi-kung, je síla myJienky zásadm věcí.
dosud zdánlivě nadlidská vitalita se
nýmí zpusoby, protože nevyžaduje žádné
Někdy se čchi-kung kombinuje
hroutí. Něco podobného se děje při
jiné nástroje než znalostí a ruce. jako
s určitými formami akupresury. Napt.
odchodu do duchodu. Jakmile ptestane
ilustrací této nesmírně užitečné vlastnos
jedno ze základních cvičení zahrnuJe
me chodit do zaměstnání a nikdo nás
ti mužeme uvést příběh jedné návštěvy
tření břicha ve směru hodinových
nepotřebuje, muže to znamenat
Franka Chunga, který byl pozván do míst
ručiček v blízkosti bodu tan-tchien (asi
hluboký pád, protože na!e čchl selhává
ní občanské organizace, aby hovořil
na Jfřl tři prstů pod pupkem). Přitom se
a dále nás Již nepodporuje. Abychom se
o akupunktuře, avšak zapomněl sl doma
pomalu zhluboka dýchá a pozornost se
uchovali při zdraví a dokonce I při
své akupunkturn í jehly. Bez ohledu na
soustředí na třenou oblast. (Ve stejné
:tivotě, musíme pracovat méně, ale
tuto nepříjemnost byl však schopen léčit
době by se měla Jpička Jazyka dotýkat
neoddávat se nečinnosti úplně.
každého, kdo k němu přišel, a to jedno
horniho patra, aby byl zajiltěn úplný
Se stárnutím a ztrátou síly souvisí
du�e tak, že použil akupresuru. U člověka
koloběh čchi v těle.) Toto cvičení
mnohé chronické zdravotní problémy.
trpícího spondylózou (degenerat ivním
pomáhá při menstruačních bolestech
jak stárneme, zmen!ují se naJe zásoby
onemocněním obratlu) s poSkozenou krť' nr páteří a trvale ztuhlou šíjí použil tu ob
a jiných problémech spojených
čchi a zvětluje se náchylnost k problé
s překrvením břicha, které poté
mum souvisejícím s celkovým oslabením
last v blízkosti ocní jamky, která ovlivňuJe
odeznívají. Pomocí těchto technik se
nebo s předchozími zdravotními
rotac1 horního ťiao, a poté jej požádal, aby pohnul krkem. Pacient byl velice překva
odstraňují překá:tky prutoku energie,
potfžemi z minulosti. Naši slabost Již
usnadňuje se prutok čchi a krve, což
nevyrovnává přebytek přirozeného čchi,
pen tím, že to náhle Slo lépe. Pří bolestech v tx.'dťrní pátcn pouzíl odpoVIdající body na u\nrm boltci. Pti podvrtnu tém kotní1\u vyuíil ;vlástn1110 bodu pro podvrtnu
tí na ptedloktí. Lidé si my\leli, ze čaruJe,
ak• pan (hung jim řekl, ze tyto ,.tál)" po
posléze přiná!í uzdravení. V tradiční
z něhož jsme měli prospěch v mládí.
čínské medicíně se říká, že čchi jde vždy
Abychom mohli žít déle a těm se
tam, kam směřuje mysl, a že krev
dobrému zdraví, musíme se zaměřit na
následuje čchi. Na Západě říkáme, že
stav a na posílení své energie čchi, své
se zlep!uje oběh.
životní síly, a udržovat v rovnováze jin
Význam silného a řízeného toku
a Jang.
užívá dťnnť.
I <: 8
I <; 9
E
.....
I F I
A
V
.....
I� E S
'"T""' -
I�
J I Y
ttlu kapitule j\UII In'ťtlem· nejdlildittfj{í ltlelml teclmik}� které puulí�·ají ebn eiiO efťl.tll jinyd1 tetlmiJ.., J.. du.mltm· lt· mmlip11l11 i \ tiÁIIffť\1/ 'imi : : •t hmJ.. hltll'tm ll, Jf n·llce m11uhu Z hletflska lťtl'} \tťjll� jaJ..u po.IJ..atc'.'
!
�
1� 1}'
\ť pri\111{1/Ci mttuda mli potllt• pt1 it•fltul'tl \lt/1'11 tl ullt'ltiiX11lni. I\'apf. J..
fllOtH 11'"l patfi· 1 MttoiiA 1'0\luumruo 11\UJ ' lili"'' 2. �
'
uvoL�r"'J
l. MllOll\ I'U�Ifi'O\',\ -1. MIHliI\ \ll Rllll\�0\'\
I
1 A 1\ L
\ I fU. N I
živy trt.'ti pohyb z .. 1 mirnťho tlaku a to na
Hlubší stlačení vyvolává v tkáni stah
tření po směru toku v meridtánu naopak
a zklidnění, zatímco uvolnění zpusobí
tonizující technika.
roztažení tkáně a vzrušení. lllubší tlak ovlivňuje substance ťing a mírnější tlak
M LTODA TLAKU A
UVOLNt
I
zase wej. Tato metoda akupresury je nejúčin
Při této metodě stlačuje léčitel kožní po
nější při ovlivňováni zjevných příznaku
vrch prsty hluboko do podkožní t káně.
nemoci. Využívá se k zastavení zvracení,
Poté tlak prstu uvolní, avšak prsty zú
zmírnění bolesti, omezení pocení a zásta
stáva j í i nadále v kontaktu � kůži a zleh
vě krvácení. Vhodná je rovněž
ka na ni tlačí. Každé stlačení a uvolnční
svalových potíží.
lťc:'í (při del�ím nebo hlubok�m onemoc
se počítá jako jedna doba, každý bod se
nC:ni vícckr.it, při novém nebo povrdlO·
stlačuje 50krát-100krát v závislosti na
\ místě tlaku by měl pacient
povaze onemocnění ( p ř i delším nebo
vťm mén�) Pri teto tl'\hnitc � ')'konává jl'mný krou
�měru toku v meridiánu je zklidňující,
/ť{mi bulnt1
I' IJt•drmi ubhl\ti tati \ť c•il\to I')'IIJíl'tÍ mc:tudtl .tlaJ..11 11 m·ulném", J:.terti je zl'lti
M i l O !> \ 1' 0 \' R C II O V l i i O
A K U P R I 'i U R ,\
H N J KY
k léčbě
M E T O D A P O K L F POVÁ
dlít lehk� trnutí a podráždění. Svědci to
hlubokém onemocnění vícekrát, při no
Používá se prostřední prst a začíná se
u tom, že léčba vyvolává změny ve vnitr
vém nebo lehkém méně). Léčitel vykoná
2,5-5 cm nad bodem. Léčitel rychlými
mal(' obla\ti klt>c, \' idc.ílnim připJdi:• ,t\1
nkh orgánech doprovázených odpovt·
vá tlak kolmo na střed bodu, aby dosáhl
pohyby klepe na kožní povrch v místě
2, 5 mm v prúmi:•na. KuJní puwl'il je prl
d.1pum
funkcí
co nejlepších výsledků, tlačí se špičkou
akupresurního bodu. Tlak, který tato me
prostředníku, avšak nikoli nehtem .
toda vykonává, je povrchový, nejde do
tom jl'll mírni:• prohnut}·. l l.tk w J>rUv.ldt
zvý�ením
těle'>nych
1 odolnmt1 vuc'l vliv(un, k.teré by mohly
•
ZJ>ll\ohit nerovnováhu.
Chce-li léčitel ovlivnit jin nebo jang,
VyJ(me(n� ucinná
muže směr tlaku lehce změnit ve směru
Jl'
tato techni l..a
hloubky. Na každý bod se poklepává při bližně l OOkrát.
pri zlt.•p,ovalll krevn1ho občhu, a to nejen
nebo proti směru
toku v meridiánu. Tlak
Při této léčebné metodě vzniká tření
' \llmotn�m m1stč tlal..u, nybrž v celem
ve směru toku tonizuje, neboť substance
a teplo a zrych luje se látková výměna.
l la k na kuži muic být jen
pak protéká meridiánem rychleji. Tlak
ejčastěji se používá k tonlzaci a posíle-
,1,1by nl'l>u �il n�. záleží 'idy na konkrét
proti směru toku zpomaluje průtok čchi
ní těla. Pomáhá rozptylovat chlad a od-
ní \ituaci Např. v prípadě sll nčjSího ne
v meridiánu a tím zklidňuje.
straňuje překážky průtoku energie. Velice
org.uli\mu
bo včt�1ho Clovčka nebo pn akutním či novč vzniklém onemocněm pou.livá léCi· tel sihleJ\1 tlak, který má tk.lidňující efel..t . "aopak u člověka slabSiho nebo menSího VLEVO
vzrustu nebo při chronickém C::i déletf\a
Metoda tlaku
JlCim onemocnění se používá slabSí tlak,
a uvolnění použitá
ktery má tomzační efekt.
na meridiánové
V�eobecně vzato se metoda tlaku NAHORF
prosttedníkcm nebo ukazovaC:: kem po
a trt.•n1 používá k vyrovnávaní nerovnová
Obrázek ukazuje
depřeným pakcm, ukazO\iH:kem nebo
hy jln a Jang v meridiánech. je to vyn1l..a
povrchové třenf kůže v oblasti očnf jamky.
prsten11\l'lll Každe \tlaC::l'nt a kruhovy po
jic1 metoda, která dokáže posll1t při
l 1 nHo
'>labo'>ll nebo ziJ idnit ph přetízení (odstra
zpu\Oix•m \C Wd}· lxxJ ma\ínt(e t;Okrát ill
i'luJc překrveni) a navodit rovnovahu lai
hyb \l' poť'itá J.lko Jedna doba l OOkrát,
p
jak.: oncmcxnl'nl \e
body na zádech.
kové v}·mčny jako celku. Ttem proti
I 6 O
I 6 I
K A P I T O L A
\ E
,\ K U I' R
r A
r
-; lJ R t\
V} hodná JC /l')ména ph bolc\tech vyvo
icni účinku kteroukoli\' ze tří zmínčn�'ch
nů měrem od ruk) 1.. rameni, a ttm prou
lanfdt m't.lostatkcm č�.:ht.
metod. Lc.'-<'itel uží,·á prostředníku nebo
dění v meridiánech posilo\'aI . Při slabo -
)l>dnou 1. lélcbn}ch metod tradtční
palce, kter)·mi pohybuje podél meridiá
li ramene se tato oblast posílí
tímké medtcin) ll' poil'hcwání. Útinku
nu, pouiívá buď tření a tlak, stlačení
jestliže je některá oblast postižená ja
Jl' prmtredniltvim tc·pl.t ' z ntkajidho
a u\'olnťní. nebo poklepovou technil..u.
ko celek, např. když bolí celá hla\a, pak
Mt'ridiáno,·á metoda silně ovliH,uje tol..
muíe akupresurista stlačovat bod} na
používá přitom tlak
\t,utcí ,. meridiánech a upravuje J in
obou stranách soul'asnť smčrcm dolu
a tření, tlak a uvolnění
proti toku substancí ve třech jangových
a poklepovou
holením byliny pel}t'lku černob)'lu mnill
ntl;�clm)
IArtc•
lětt•bm· btxl)'. I tuto
tl.!
ml'ludu l1c tl.lhr.llht .tkuprl'\Uruu, ktcra Jl'
\Ub tl
j.lllg \ tčh:
tl.tprmto betpvCná, t�ll írmo polehm-.íní
..1 uťclcm ziJ i dnť ni nebo cx.lst ra nční 1
/J..u�l'll}' I( 1tl'l, .tby �
pretlll'll l \l' lťťitcl mute pohybovat pod(ol
lllU\Í pruv,ídčt \'hly
lll'J plynoudm kom·
merid i,l nu proti tol..u \ub\tand v pri�lu�·
phJ.;.tdm, prtú:ml 1.. urltt}\h okolno\tÍ )l'j
l n.ílu a tím tok tpomalovat. :--:a n(•m k,
nelll' pou}ít vi'tl>l'ť.
OIMk po\ilovat l'i tonizovat mute tím
pkdt" lo pup.ílcní .1 1. 1
Poklepovou ml'tmlou \l' provokUJÍ nt·kwrť tkA1iío\.ť Jl\l'(h,lni"ny, tt.tpt. v\th.'
meridiánech a tím zmíriiovat napčtí, kte
ré bolest hlavy vyvolává.
P R ů T O K V M E R I D I Á N l·
ll
zpu\olx•m, ie \e pohybuje ve smťru toku
Znalost směru toku substancí v meridiá
v mt•ridi,ínu a tím tok zvySuJe.
nech je velice duležitá. Pamatujme si, že
h.lv.íní vody. l'ou]i,·a w proto např. k h l
'\apt. dráha tlu\t&ho střeva prochází
stlačením bodu ve smě ru toku v meridiá
'tanoní pruJillU u d(lti, ktt•rc j\ou vít:c
z ruky přes rameno do hlavy. K pos íleni
nu průtok podporujeme, zatímco tlakem
uhruil·n{· 1\·ý�l·nynu zt r.í t, uni vody do
r.1mcne by mčl léWcl začít s tlal..cm n.1
na bod proti směru prutoku proud zpo
\tUhll'.
lx><.lf na nKe, a poté by se mčl pohybo..at
ma lujeme .
podťl meridiánu \mčrem k ramena Ve
nech jsou následuj ící :
Kromť toho \l' poklepov,í mt•tcxl.l po
měry proudění v meridiá
k fO/I>t}·lcní
\kutcť'nmti vSak léčitel velmi pravdepo
• Ve třech jangových meridiánech na
íaCanku prochl.t!l'lll, Zl'Jilll'll,l pokud n•dl'
dobn(• vykonavá pohyb obc."ma smčry,
ruce směřuje proud od rukou k hl avě.
k tllll'lliOC lll'll Í.
,thy do\ahl vý\lcdku. Pokud pacienta hola
• Ve t řech jinových meridiánech na ru
utív,í k omt•zcnl wl-dční
.1
f JJ U J ) J \ \; 0\\ �.fl i O D \
---
r,uneno, Jl' to pravdťpodobnč dusledcl..
ce směřuje proud od vnitřních orgánů
jak ptet a ten 1, tak a oslabení. Akuprc\u
v hrudníku směrem k rukám.
mta proto musí pou/11 jak zklidt'IUJICI
• Ve třech jangových meridiánech na
I ři v)·�c zmínl'mť metody obvykle \tal'i
tc<.'hniku, aby snížil přetížcm, tak i tech
noze směřuje tok od hlavy k c hodidl u .
k do\Jícní h\.•bnťho efektu. Pokud v\<� k
niku ton illi J ÍCÍ, ab\ odstranil slabost fť·
• Ve třech j inových meridiánech na no
nt• ni v),Jedek U\flOkojivý, lze nťkterou
Jo \JnH> rozhodne, co z toho použije a co
ze je směr proudu od chodidla k h rud
z nidt kombinovat s mcridiánovou me
jako nepotrebnou léčbu odmítne Orga
níku.
todou, Jhy w dO\áh l o vyrovnání jin
nhmu� má vzdy te ndenCI regulovat se
• V jinovém meridiánu plodnosti (žen),
a j.lllg ,. tťlc. Vyvážení jin a jang zna.
vlastními ilami, a pokud to jde, dosahne
který proch ází podél přední střední čáry,
mená, }c \l' mmí ll\'l'\1 do rovnováhy
rO\IlOVáhy a lability.
směřuje proud od hráze (oblasti kůže me
Při pouilt i meridiáno\'é teorie se nám
,·n(lj\ek i vnitřek, horké a chlJdnc a ne dmtatcl.: i prcbytck. Lze to chJpat jcdno
nabízí nčkolik zpusobu, jak tonizovat ne
du\c tak, ie léčitel zkou�1 od\tra n í t
lx> z1Jidf1ovat. Známe
prctih-ni
W. nadbytek) z určité ohla\ti ne
tn Jangové mcridiil·
zi řitním otvorem a šourkem nebo zevní mi rodidly) k bradě. • V j angovém hlavním meridiánu (tu)
ny, kterymi protťkaj1 substance 1 rukou
proc házejícím podél zadní střední čáry
lx> obnovit Její funku pn mlahcní (\u, nc
do ramene, a to na Ieve
n a pravé st rané
směřuje proud od kostrče do horního rtu.
dmt.ltek).
tda Akuprcsurista mu1e tok sledovat
PomAMKA: V obou posled ně jmenova
a \tiJtovat body podél těchto tří mcridiá-
ných meridiánech směřuje proud vzhůru.
�lcmh.ulo\'iÍ metoda pou/ívá k do\J-
I 6 2
1
I 6 3
\tf. R I D I
\ N O VÁ
\l f T O D A :
Akupunkturista se prostřednil
techniku.
DA L M_ E
K ,\ I' I T O L r\
í
L
E B N 1�
l N I KY
romě ltyf dří1·e popsaných lélelm}'tll metod se \'Šeobewě pouJíl'tÍ také metoda pěti K léé�m nej různ�jšich chorobných stavu
aby tonizoval, a pote Jestkrat p roti
na zíldadě principu jin a jang. tonlzac�
smfru. aby zklidnil.
prvkti. Podle tt>orie tradiční tínskť lllť'didny odrái.ejí \7titftll or:�dny slolité 1•ztah1' nezi zcíkladními prvky - Dřťl't'lll, Olmbn, Zemí, K01·em a Vodou. Lnáme ttyři
a zklidnfni apod. �� vyvtltl• rozliéne
• Pod l� jlneho pravidla \e u mu zů dosa·
llla171í dmlly těchto l'ltalni. K lltli'Ozmí r0\'110\'tÍity mezi nimi se pouJmí komplex11í
návody, pravid l.s a tipy. Mnohe n�moci
huje lep$ích vysl edku tehdy, kdyz s�
akupresumí systém, kteri poulíl'á tfi nlt'tmly mcmipulace. Poclrvlmy popis poshtpll zacllcízí
jsou komblnac1 p1etilt'nt a O\labeni, coi
nejprv� poullj1 meridlany na levé straně
mimo rtímec této kapitoly, ve stmtnosti vsak zmitime alesp01i nt'kolik daHícll metod.
od l�éltele vyuduj
těla .s teprve potom meridiány na pravé.
poudt1 kombinace
technik, 1by do�1hl kýttnl' rovnovahy.
U ten je tomu naopak, nejdf1ve se maj1
Lnáme množství dalších a kupresurních
močového mčchýře směrem shora do
+ Je ll třeba v1ce tonizov.st nd
poui1t merldl.my na pravé straně a poté
léčebných metod a technik, které se po
lu.
zklidnovat, můte letitel pfistou pit
na levé Dúvodem je to, !e m ull se pova
užívají při specifických o n emocnčních:
něji. C.elý postup se poté opakuje na levé
:luj1 vieobecn� za v1ce jangové a na levé
• Léčba tlakem a rozevíráním na obliče
straně.
straně se predpoltladá rovnfl pfevaha
ji a hlavě, tlak směrem k týlu. Používá se
• Při místní technice se jedna dlaň přitla
jang N aprot l tomu ženy se pova.tuj1 za
při bolestech hlavy, závratích, žaludeční
čuje druhou na postižené místo a jemně
vice }lnové a pfevaha jln se ptedpokláda
nevolnosti a zvracení.
se jí potřásá. Tato metoda odstraňuje bo
na pravé straně.
• Tlak palci podél páteře směrem dolů je
lest a zlepšuje krevní občh. je velice vhod
• Podobně exi stuje pred stava, í.e lélba
zklidňující technika využívaná při �ky
ná při problémech s kolenním nebo
·
na prave straně tě la ovlivfluje vice krev
tavce a zvracení.
a léčeni na levé straně v1ce ovlivňuje
vé straně hrudní páteře podél meridiánu
ejprve se tlačí na pra
ahoře se tlatí jen zlehka, dole pak sil
ramenním kloubem. • Další technika využívá tlaku na aku
c!chl
presurní bod společně s rychlým pohy
• Dal!.1 pravi dlo mu.teme vyu.t1t k navo
bem do stran. Ncjprve se tlačí hlouběji,
zem rovnovahy mezi jin a ja ng pri jejim
pak se tlak zastaví a rmtem se rozkmitá.
na ruSení, a to pomoc1 meridlánové meto
dy Např. pozvolné a silné stlačeni bodu zklidňuje, zat1mco rychlý a l eh ký tla k tonizuje.
NAHORE Jangová dráha na ruce.
k vícenasobnemu stl.séovanl meridlanu
• Meridia nova metoda se často použiva
ve sm�ru proudu a m�ně proti směru. je
k léc!ení set rvalých, úpornych a zavaz
ll zapotřebí sp1Se zklldnim nd tonlzace,
nych poruch rovnovahy. tasto se např.
pa k muie lélitel postupovat opačné -
vyut1vá k leébě ztuhlosti a boles ti pi'i
proti směru proud u stlaluje v1cekrat nez
kloubn1ch zanětech.
po směru Napr. prl bolesti ramene vyvo
• Obecn p lati, te tyto zvlaUní tKhniky
lané s p1�e pretilenim ne! oslabemm je
není nutné pout1vat, abychom dosáhli
moine třikrát stlači t kanal jang proti
dobrych vysledku. Byvaj i v�k ulitečné
směru toku a jednou ve směru toku
VLEVO Při místní technice se na určené místo lehce přitlačuje jedna dlaň druhou za jemného třesu.
pri tets1ch pripadech. Tehdy je treba
+ Lze také pout1t Jiné pravid lo, kdy léll
tato pravidla pout1t, abychom se dopra·
tel stlali bod ve smeru toku devětkrat,
covall k léčebnému efektu.
I 6
I
I 6 5
K t\ I' I T �) L A
UZr
. F. . T A
L É
N É E B N I=: A RN f
M
V P R .\ V O
Sevření a vytažení kožní řasy se používá
í
IV\
p
s
l Y
nozí pacienti se obcímj1 jehel, a proto odmítají akupunJ.. tum. Pro tako1·é je nejlepším ře{ením akupresura. Kaldý pacient nebo jel/o phtd St' 1111ile 111111c'it
1yulíl'll t 1111101\tví aJ.. uprťwnucll bodu l'llodnýcll pro clolluíci hH'/11. V teto
kapitole nalewete sewam m1ktery;d1 ulitdll)'t ll lt!telmýcll postup/i. U1·1itlmw pmue
často za účelem zlep�enf krevního
o/Jewé umístění bodu. K lllliťlťiiÍ přemé pvlolly ko11krétm?w bodu 1')-lllt•clejtt• proft'\iOIItlilll
oběhu v blízkosti
pomoc zk11�enél10 léčitele.
chronických chorobných dějů.
OVLIV
t
I M �. R I D I A
U
techniky mnohokrát přinc\ly zmírnění bolesti, uspíšily uzdravení atd. I mpiric-
Především je vhodné vědět, jaké meridiá-
ký systém spoťívá na lku�eno\tech.
ny jsou užitečné pro některé obecné sta
Léčebně muíemc využít vSechny me
ěkdy je jeden meridián užitečnčjší
ridiány a to nejen 1.. léčbě organu \ousta
než jiný, i když oba teoreticky post ihují
vy cang-fu, ale také 1.. ovlivnění oblastí,
vy. rato metoda w poutiv.i pri tánčtech
• Metoda sevření a vytažení malého
stejnou oblast nebo problém. K tomu,
jimiž tyto meridiány proch
kloubu nebo ru;mých lxlle\tcch
okr<; ku kuže - obvykle 1 OOkrát, se často
abychom zjistili, který z nich je vhodněj
meridián plic muže také létebně ovlivnit
+ J ína metoda vyutívil mtre bodnutí
využívá jako pomoc k zlepšení krevního
�í a zda dosáhneme požadovaného vý
paži, meridián žaludku obličej, meridián
IX>
apř.
oběhu v sou<;edství chronických pro
sledku, můžeme provést jednoduchou
močového měchýře záda atd.
du, aby \e do'lt�hlo tmirm•ni prl'111ení
blému.
zkoušku. Někdy je nezbytné použití ně
straně naleznete seznam hlavních meri
svalové ko'lll'tnl \OU\tavy (pri hole\tct h
• Při dam metodč používá léčitel tlal..
kolika technik. Nejlepší cestou, jak posou
diánů a chorobných stavů, které \C pomo
mčkkých tkání). Pret11en1 '>l' l('<.í n.1 jin(•m
oběma palci podél krční páteře a poté
dit úspěšnost, je cesta zkušenosti. Tyto
cí jejich ovlivnění dají léčit.
místě, ne1 je mi\tO JX>'>titenc•. lt�to meto
zevně k vrcholum ramen, aby zmírnil
da se obvykle provad1 pte'l �tlty, protože
ztuhlost a bolest šíje.
při pouzlti ptímo na povrch kute je
• Užite nou technikou je nalezení a stla
přím bole'ltive prí ní
ccní Citl ivých bodu v bhzkmti místa
palcem nclx> rínym pr\tl'lll primo do
a další
VLEVO
po
Tlak na nouzový bod
používarí body H dráhy žaludku (líang
ranění nebo onemocnění. ryto body se
mezi nosem a rty se
čchiou) nebo bod 8 dráhy srdce (�ao-fu),
považují za specifické léčebné body v tčth
používá k oživení při
podle toho, jaká ohla�t je postižen
případech, kdy nejsou známy akupre
ztrátě vědomí.
obecný zvláStní bod pro podvrtnutí niou
surní body nebo meridiány. Ríká se jim
šang-sue (ettlívy bod as1 I cm stranou
body "A-š"', což doslova přeloženo zna
od bodu 10 drahy tlu\tcho ')trcva (Sou
mená "Ach, tak je to správné!".
san-li) na �tejné straně těla, kde re bolest.
jako poslední uvádíme příklad specific
• jiné body na mce (bod 8 dráhy srdce),
ké léčby určitého onemocnění, kdy léti
pod nosem (bod tu 20) nebo na noze
tel tlačí oběma palci podél celé páteře
(bod I dráhy lcd\ín) 'le použ1vap pro
po obou stranách kromě oblasti šíje. ·1 ím
první pomoc \ prípadě mdlob nebo 7.trá
to zpu obem lze snížit krevm tlak.
ty vědomi \ dusledku poraněni.
I ó 6
I 6 7
K :\ I' I T O L A
r\ K U I' R I. S U R A
$ !: .S T A
P R I K L A D Y P R A KT I C K Y
ší bod vhodn}' při škytavce. Kromě toho
P O U 2. 1 T E L
je to bod relaxační.
ÝCH BODů
+ M�RIDI\"
Pll{
R l !l t .\ s u r z t • o
\t l
(ll)
(H)
Léčí prujem, nepravidelnostl
Léčí astma, kaiel, kožní vyr.ízky
menstruace, svalové bolesti
alergického původu a celkové plicní
a bolesti břicha.
ne moci. M E R I D I Á N Z A I U IH . U ( � I )
M I R i l> I A S
je naučit se, co který bod dělá. Léčitel
�OU·SA.�-U OODU DRÁtl\ lll.SfŮIO STIU:VA)
má potom možnost vybrat si takové
Tento bod je vynikající pro první pomoc
body, aby se dostal k požadovanému
při všech menších poraněních a bolesti.
učinku. Následující příklady často po
Podporuje cirkulaci (pohyb čchi a krve), tlumí bolest a uzdravuje. UroloRNr.Nl: použití tohoto bodu je kon
I I 'I K [ H O \ I R I \A ( \ 1 )
užívaných praktických bodů ukazují,
obličeje, žaludeční nevolnost,
Léčí ztuhlost !ije a jiné
zvracení, bolesti
jakou šíři nemocí lze akupresurou léčit.
nemocl krční páteře
a onemocnění žaludku.
a chronický prujem.
MIIU OIAN lUl\ I �
·a
bolesti kostí, chronické
buJení srdce.
nespecifické bolesti, např.
Ml RIDIÁN
MOCOVeHO
ME{
( I. )
Léčí bederní oblast, astma,
problémy, anginu pectoris
svalové, celkovou únavu
II I' R i ( l H )
a změny vyvolané stárnutím,
Léčí akutní bolesti v bedrech,
Ll 10,
traindi kováno při silném krvácení.
( lt )
Léčí nespavost, duievní
101.J-SA,G-S0E (11000
POD\RTNUll" - 1 CM STRA'OU OD
Léčí nemoci nohou, obrny
MERI DIÁN SRD(I
ZVL\SThl BOO
jinou cestou, jak využívat a kupresuru,
.. A l UDI.:U OU·SA ·l l, UOD DRÁHY ?
• Ll 4 CHE-KU, OOD DRÁHY r Lus·1 t.Ho
+
S 11U.VA {"SOUSI:.D I ÚDOLI")
(11PO< ll OD 1 �I
ST 36
Mll ")
Používá se při bolesti lokte, třísel a dolní
Cou-san-li je bod používaný při mno
části páteře, při potížích se zdviháním
hých potížích. Pomáhá posílit tělo jako
paže (onemocněních ramene), zánětu
celek. Lze jej využít při bolestech nebo
vedlejších nosních dutin, závratích, huče
oslabení žaludku nebo bolesti kolen.
ní v uších, menstruačních křečích, k vyvo
Rovněž při dlouhodobé léčbě bolestí na
lání porodu a při bolestech střev.
hrudníku a srdečních onemocněních.
ztuhlost šije a jiné nemoci krční
stres a nemocl ledvin.
páteře, potíže s močením Jako
Podle tradiční c!ínské medic1ny
např. zhoriené ovládání
jsou ledviny zásobnfkem
kem, nemoci vedlejších nosních dutin,
MOCOVtllO MECH\'>�t {"PODPERA HORY")
močového měchýře.
vrozené energie.
bolesti zubů, nemoci obličeje, úst a krku
Tento bod umistěný uprostřed lýtka je vy
UPOZORNENI: použití bodu che-ku je nepří
nikající při bolestech svalu a všeobecně
M E R I D I Á N O S I!I H (' N I K U ( I' )
Léčí žaludeční nevolnost,
M
I ll J l) I Á N í' I l C N I K l
( (, 8 )
citová pohnutí, jako úzkost
Léčí migrózní bolesti hlavy,
nebo netrpělivost,
ischias, bolesti žeber a bolesti
a anginu pectoris.
při žlučových kamenech.
M E R I D I Á N P I\ E D N I \'1 1\ t. D N I ( l l '1; )
Léčí kýly a menstruační potíte.
MIKIDI�N
I I U \ l F I ! O \ 1 1\ t \A ( 1. 1 )
Léčí zácpu, průjem, bolesti hlavy MERIDIÁN )AlLR
ii i V )
a onemocnění střeva v!eobecně.
Léčí křeče d oprovázej íc í menstruaci, oční nemoci, bolesti hlavy, nespavost,
M I R I O I ·\ '1
vysoký krevní tlak, duševní a citové
Z \ ll 'l l \ I R ! I> S l ( l l- )
léčí onemocnění páteře, jako
problémy, jako je podrážděnost
je ztuhlost a bolesti v zádech.
a hněv. Podle tradiční čínské medicíny JSOu jatra řídícím orgánem a zajiHujf hladky pohyb
M I R I !l l \ '1;
čchi. Zabloková n í jater vede k
tRl
0 11 1\ l \\ ( L ( I \\)
Léč( bolesti oční jamky, oční nemocl,
t vým hnutím, jako je hněv,
bolesti dásní, bolesti lokte a pocení.
ci o
a k tělesným potížím, napt. vysokému krevnímu tlaku.
I 6 8
Mimoto léčí bolesti hlavy, potíže s kr
• UB 57 L:cmNG-SA BOD DRÁHY
pustné během těhotenství.
při bolestech vyvolaných přetížením
+ Ll 5 j ANG·SI, OOD DRÁHY nUsrtHO
a nadměrnou námahou. Používá se také
ST1U.VA (" POTOK jANG")
při celkových bolestech doprovázejících
Používá se při nepravidelnosti srdečního
např. chřipku.
rytmu a bušení srdce.
+ TU 14 TA-CUI;J,
+ 'IW 17 1-fl.NG, BOD DRÁHY T1U OHltiVACÚ
(11 VELK9 OBRATEL")
{"0CHRANNÝ
BOD IILAVNI DRÁHY
Pomáhá při tlumení bolesti kostrče po
vtrn")
je vhodný při škytavce.
úrazech nebo poraněních. je-li tento bod
+ P 6 NEj-KUAN, BOD DRÁHY OSRDECNIKU
velmi citlivý, měla by se vyloučit její zlo
{"VNTT1l. 1 BRÁNA11)
menina.
Používá se při angině pectoris, nepravidel
+ U
nosti srdečního rytmu, rychlém bušení
ST�.EVA ("RAMENNI KOST")
15 T'IE -JO, BOD DRÁHY TLUSTIHO
srdce, nevolnosti na cestách, nespavosti,
Tyto dva body na každém rameni lze stla
žaludečních křečích, bolestech kolenních
čit na dobu přibližně pěti minut před
kloubů, ztuhlosti šíje, astmatu a také při
léčebným výkonem
většině onemocněních trupu, zejména
a relaxace pacienta. Účinně zbavují tělo
pokud souvisejí s horním ťiao. Je to dal-
emočních a tělesných traumat a stresu.
I 6 9
za
účelem uklidnění
I�
N E /V\
f- I
L
r\ K U I' R I ;\ U R ,\
r
1: "'"" E N Í
Bod stlačte palcem a opět u\'olnNe, do kud bolest ne\)mizí, ob\)kle to tr. á dvě
Y
puu}iti akuptóll')' pri\tuplljťmt• ta\tu, dtame-li létit 11rlité OllťiiUXIlělli. Pro
až tři m mut). Léčbu pro' ádť1te udy na
Jwldo11 fltmoc emtrtji 11rčitť \lltltlnu puulitt'111é botl}; jejicltž pro\třetiltich·im
té straně těla, kde ctttte bole�t
mulť/1/t' do\ciJuwllt tílťl} /d, Jt' un·rlt'IIO nNwlik nejběiněj�iclt:
80US I 1
\
D O L N I ( \ 11 1 1 z,\1)
DOl l
Léčení bederní páteře a bolestí v bederní oblasti.
8 O I ISI P � I S Y ' D R O �I U K M � PÁ I
A P O l i J I \ P\ I I� R I
S PAT
( H O fU
�
TRÁVL
(s nachlazeným břichem)
I l---U -
+
J>ou7 J J c uo ov : zvlá�tní body
Po 11 1 1'
OOOY: třete povrch kuJe krou
(Wu chu �· - bod)' pet1 prstu).
NAilORf
živými pohyby ve \měru hodi nových
Bod Ll 4 che-ku lze použít k léčení
ruciček okolo pupku as1 3krát. lato me
tlačte tyto d\'a bod)" 8krát aJ 9krat trha·
Zatlačte na tyto body nehtem, aby\te
nachlazení, alergií a bolestí hlavy.
toda posiluje trávení a pomáhá Jak při
• Po uw r 11om K i tdhll·'>i, U B 60 kchun-lun ,·ým pohvbem. Bod} le11 mezi
lll1lrn i h bolest. jsou u m ístěné na pal
AthlllO\'OU \la<:hou .1 kotníkem.
<:l<:h. Uchopte palec palcem a ukazO\'áť
dé paži. Vždy je stlačte a uvolněte na
i při celkové chronické \labostl.
L7l' Jl' také �kr.íl>.�t (HO\třední
kem a nehtem zatlacte mezi pn·mm
dobu dvou až tří minut, dokud bolest ne
Zahřívá okolí bodu tan-tchien
a druh}m kloubem palce na obou stra
ustoupí. Tato léčba je vhodná při poraně
a napomáhá vstřebáváni látek
nách. Za stálého tlaku nehtem krutte po
ních, jako je např. podvrtnuté koleno.
ve střevě. Podporuje rovněž po
\tlleným prstem, rukou, zápěstím nebo
Pokud se jedná spíše o svalové zranění,
hlavní orgány a hormonální \OU·
palcem u nohy, dokud bolest neustoup1.
pak použijte bod UB 57 čcheng-šan.
stavu a pusobí tedy jako lék proti
kem Pm .. lu r
JL.
nul>\
I U l -l ta-čuej.
I S ja-men
V)·hledejte Cltlív}· bod llll'Zl těmi
zácpě, tak prujmu. je vhodná
to dvěma body na horn1 paten a zatlačte. I l.ICte \i 11.1 krk a \Oll·
stárnutí. Cím rychleji běží svět
[> 0 I f 7 1· S VA Z Y
časně vykonávejte 1-.rouzl\y pohyb pánvi.
+ M07'\\ Jl + BODY
1 '"r U B 2.i \erHu
\ 0(1\1 J \M(
a dolní ťiao.
I :
POU71 1 C
horn1, \třednl
B O L E S T K D E K O L I P O D I!L
okolo nás, tím rychleji také \tár
MERIDIÁNU
neme, tato léčba nám pomůže zpomalit a vrátit svuj život do rovnováhy.
UOI)\ : Ll 1 3 Wu-11.
Pri potízích s vazy u kteréhokoli kloubu
• Poullrt oooY: body zvané bystřina Su
+
tento bod stlačte a uvolnetc. Sevřete hor
postiženého meridiánu - TW 3 čung-ču,
střední ťiao, slezina a žaludek.
ní čá�t paze a tlačte na oba body na kaz-
Sl 3 chou-si, UB 65 Shugu, ST 43 sien-ku, G B 4 l lin-čchi, LJ 3 san-ťien, LV 3 tchaj-
BooY OKOLO ot. 1
JAMKY: horní ťiao,
P R UJ E M
čchung, - 7 šen-men, S P 3 taj-baj, L U 9
VPRAVO
tchaj-jtian, K 3 tchaj-si a P 7 ta-sing.
+
Stiskněte a uvolněte příslušný bod souvi-
body čchang-men ("Brána střev"), kan-
sející s meridiánem, dokud bolest ne-
men ("Brána jater").
Pouw·10
OOOY: Tenguv bod - zvláštní
ustoupí.
Léčení bolestí v bedrech na horním
CHRONICKÝ PRŮJEM
úseku páteře.
SVA L O V t B O L E S T I
+
Poullrt OOOY:
kroužením ve směru ho
dinových ručiček třete kůži okolo pupku
I 7 O
• Pouzm BODY: U B 5 7 čcheng-šan.
a bodu tu 4 ming-men na zádech. Chro
Tento bod leží uprostřed zadní plochy
nický průjem je obvykle příznakem nedo
lýtka. jeho stlačením se tlumí všechny
statečné činnosti a ochlazení sleziny
druhy svalových bolestí kdekoli v těle.
a ledvin. Tření okolí pupku a bodu tu
Použijte běžnou akupresurní techniku.
4 ming-men oblast zahřívá a tonizuje.
I 7 I
NAIIORE
Léčba svalových bolestí za použití bodu UB 57 čcheng-šan.
.G
T :Z E
1
A L "" Í É y_, = B N J�
Akuprcsurvu jt• molnu
lťt'it t11ké 111rdt·mr {tl\tt',
ale IÍpomť zdrm"Otní problem}. +
8 O L 1 S r I \ t R \ \I I ' O (také ztuhlé rameno, omezení pohybu, "zmrzlé rameno")
U RN í U PY
;\ 1\. LJ P R I '\ LI R A tchaj-čchung a Ll 4 che-ku jsou účinné
Souvisí s nedostatečnou činností ledvin
u všech tří druhů.
a s vysol-:ým krevním tlakem.
+ BODY OKOLO OCN1 JAMK\: horní, střed
• Poulrr� BODY: UB 23 šen-šu, UB 52 č
ní a dolní ťiao, srdce, ledviny.
š', K 3 tchaj-si a K 7 fu-liou.
+
BOO\ OKOLO OCl\! JAMKY: horní, Střl'd·
ní a dolní ťiao, záleží na tom, ktera čá�t
I lf.SCHOPNOST USNOUT
těla je postižená.
l'ato porucha je vyvolána stagnací čchi v
• Poulit r nom: tien neboli lxx.ly ramen
NACII LAZE
P�l VSECH ORUZICH
A I I LAZE f
+
TW 14 tten-hao.
che-ku, ST 36 cou-san-li.
sm�ru hodinovy<.h ruélť.ek. Rameno se
P�l PLJCNIM Pl'tEII AATI (HOREťKA
uvolni a paCient bude moo zv<.'ť.lnout palJ.
A BOLESTI V KRKU)
+
POUli l � BODY: přidejte ST 45 li-tuej,
P 6 nej-kuan. P�l VELK�M Pi'tEHAATI (HORECKA)
+
ramene".
OCl BUDl A MÁ DIVOK�
P 6 nej-kuan a zvláštní bod pro astma (ti ng-čchuan) umíst�ný I cm stranou od
s y
TU 1 4 ta-čuej.
lato porucha má souvislost s žaludeční mi problémy.
HLEN
• Poul.nt BODY: k bodum Ctyř Bran při
Pokud je pacient zahlcn�ný a není scho
dejte body ST 45 li-tuej a SP 1 jin-paj.
pen hlen vykašlat.
+ BODY OKOLO OC I JAMKY: žaludek.
+
Pou7J r� nooY: přidejte TU 1 4 ta-čuej,
PACIENT USNE, AVSAK PROBOUZI
čung uprostřed hrudníku.
3
ho meridiánu a ST 36 cou-san-li, aby se
SE CASNe, OBVYKLE MEZI 3. A 5.
+
I IOOINOU RÁNO A NEMÚ2E ZNOVU
plíce.
P�l P�EHI'u\T( VYVOLÁVAJICIM 2LUTOU MOC
+
Pouz.rrt BODY: přidejte K 3 tchaj-si.
+ Lze také pouzít jakékoli místnt citlivé Pi'tl VELMI SILN! BOLESTI V KRKU
body a-š'.
+
POUliT� BODY : přidejte Liv 3 tchaj·
H E M I PLEG I L
čchung.
(obrna jedné poloviny těla; bud' celé, nebo její části)
a pl íce.
+
BODY OKOLO OC I JAMKY: horní tiao
• Pouurr oooY: LI 3 san-tten, l l 4 che-ku a Ll 5 jang-s1 jako hlavní body. Pouiít lze
N ES P A V O S T
také Ll l l échu-čch', G B �4 jan-gling čchuan, GB W suan-čuang.
Rozeznáváme tři druhy nespavosti.
+ Poulívc1te lxxty na zdravé polovině těla.
+
I 7 2
BODY OKOLO OCNI JAMKY: horní ťiao,
I) Ol I
Toto je častý problém u starších osob.
BOLESTI V KRKU, ZÁ PU A SILNf. tlusté sttevo, plíce.
Pouw-� BODY: opatrně stlačte 2EN 22
tchien-tchu a poklepejte na 2EN 1 7 šan
USNOUT
m.:or o ocr-.1 J \\ik\ : horní ťiao,
t'l
feng-šu, ST 36 cou-san-li, Ll 4 che-ku,
aby se odstranil přebytek tepla z jangove· horečka nížila a teplo se z těla uvolnilo.
+ BoDY
ICKÝ ZA
PRUDUSEK
• Poulil r. OODY: U B 1 2 fcng-mcn, UH 1 3
2 PA IENT SICE USNE, ALE CA TO SE
Bf.IIEM
Použi jte techntku \tlaéenl a uvolnt'ní ve
Léčení ,.zmrzlého
+ BODY OKOLO OC I JAMKY: játra.
Pou?ll � BODY: GB 20 feng-čch', U 4
nej-ling, bod Ll I S ticn-Ju, \1 9 ťien-éen,
VPRAVO
C I I RO
vosti jsou výše zmíněné body Ctyř Bran.
leží na oblou l..u \ bhlko<.ti ralll(.'ll e: zvl.í\t ní bod ťien-čchlen (tnam> t.tké Jako ťian
játrech a souvisí s emočním přetíže
ním. l l lavní léčbou tohoto druhu nespa
f
BODY OKOLO OC"il JA\H.\': ledvin>, mo
čový měchýř.
POUlilt BODY: body "Ctyř bran" Lrv 3
I 7 3
Léčba nachlazenf a bolestf hlavy.
K A P I T O L A
A K U P R E ' U R A
� !: : T A
C H R O � I C K t P � E J... '
čením akupresurních bodu ST 44 nej
ELE�I
ting. sr 6 san-jin-ťiao a Ll 4 che-ku.
2ALUDKU
• BOO\
bolestí vyvolanou .taludeé!ním nebo dvanáctníkovým vředem. S
OKOLO
OC I
JAMK \ :
střední ťiao,
doln í tiao, játra.
• Poumt oom Ll -1 che-ku. P 6 ncj-kuan, UB 2 1 wej-šu, UB 20 p.hi-,u. J.J 12 čung
wan, 2EN 6 Cchi-dl. J, SI 25 tchacn-,u, zvlá!tní bod jin-tch. ng ( melt ot>H> 0(:11.1 j,\\1"\ horní tiaO,
střední tiao, slczin.a, /.alu<.Jck.
Kromě toho b} nemocný ncmčl jí t ma
žená a o tr.i Jitlla.
A MOCENI
C A T f. N U C E
• Po 7rt( 601)Y: poJJepcjtc na body TU 4 m ing-men a 'I U 3 jao-jang-kuan, poté
stlačte bod K 7 fu-liou a P 6 san-jin-ťiao. • BOl)\ OKOLO oc I JAMkY: ledviny, játra.
ných a citově rozkolísaných.
N A P!:. T I H O R
• PoUliTI BODY: GB 3 4 jang-ling-kuan
ZAD
a LV 3 tchaj-čchung. A K UT
tlak na bod U B l O tchien-ču,
I P YCHICKt TRAUMA
RIS
A PEC f
Při bolesti v místě nově vzniklého pora-
čung-ču.
nění, obvykle ne star�ího než 1 0 dnů,
• BODY OKOLO oc 1 JAMKY:
ostře rýpněte do ci tlivého bodu 1 cm s tra-
horní ťiao.
Toto oncmocnční se vyskytuje často při
bývá jednou za dva al tn dny. l lospoda
• Po 7t rt sooY: P 6 nej-kuan, ST 36 cou
si.ie) na bolestivé straně těla. Ihned se
BOLESTI KOLE
stárnutí.
ření s vodou w \lrcv ,, v mo ových ces
san-li a 7 �en-men. Na bod I' 6 nej-kuan
• Poul.atr BOt)\. K 6
ao-chaj a U B 57
a jang v ledvinách a v m o ovém měchý ři. Ta zárovca\ umozní zvlhčení treva. Ú PRA A Cl
O Tl t.A t
DK
pouzijte kloub pro třcdníku, kterým opa trn
OKOLO OC
I
J
MKY:
PRl VSECH BOLESTECH H LAVY
tchaj-čchung.
• PoUl!Tf.
BODY:
GB 20 feng-čch', Ll 4
che-ku a zvláštní body tchaj-jang na če
B O L E S T I zAHSTI
le a jin-tchang na spáncích. • Poul.t rf. BODY: G B 40 kuej-su, ST 4 1
PRI BOLESTI HLAVY UPROSTnED CELA
ťie-si a G B 3 4 jan-ling-čchi.ian.
• Poul!rt BODY: přidejte SP 4 kung-sun, SP 9, jing-ling-čchi.ian a DU 1 2 čung
• PoullTt liOt)Y: P 7 ta-ling a K 2 žang-ku.
K� LÁ P�
U
V HRDLE
wej, GB 4 1 lin-kuej a LU 7 lie-čchue.
jak jste mohli z výJe uvedených příkladů postřehnout, může
kou a ujistěte se, ze byl použit bod UB 57
Příčinou stavu, kdy pacient cítí, že v je
čcheng-šan.
ho hrdle je nahromaděný hlen, který
K�ECL P�l M l • PoulJlr
1100\ ·
JAMkY:
Střední (iao.
1 R U t\ C I
\'ět inu křetí doprová
zejících men truaci lze l\'l.idnout
tla-
PŘI BOLESTI V TÝ LNI KRAJ I N � HLAVY • PoUlirt BODY: tlačte směrem dolů od TU 16 feng-fu k TU 1 4 ta-čuej a od GB 20 feng
• Pout11r BOD\ : přidejte body TW 6 č'
• BODY OKOl O OC'I
� É C E N [ V P RA X J
wan. Při migréně přidejte ST 8 tchou
Th
A II R O M A D !:. N f H L E I
čch' k
14 ta-čuej a přidejte UB 66 tchung-ku.
Pl'U
til, bývá často stagnace čchi v játrech, J..1e
ZÁN�TEM VEDLEJSfCH NOSNICH
rá jsou blokována emocemi.
DUTI
• Pouz.rrt BODY: GB 34 jang-ling-kuan,
• Poullrt
LV 3 tchaj
terapii na ruce, sevřete konečky prstů,
2.EN 22 tchien-tchu a ST 40 feng-lung.
BOLESTECH VYVOLANÝCH
BODY:
být akupresura léčbou velice užitečnou. je důležité, že se jedná o vysloveně praktickou dovednost. Snadno se můžeme naučit body, kterými dokážeme sami sobě pomoci
a
zlepšit svůj
zdravotní stav. Ten, kdo léčí akupresurou, nepotřebuje žádné nástroje, vyjma určitých znalostí a šikovných prstů. Akupresuru můžeme použít kdykoli, a( už v letadle nebo v práci či doma,
však není schopen vyka�lat a hrdlo vyčis
I 7 4
ST 36 cou-san-li, G B 34
jang-ling-čchi.ian, GB 39 juan-čung, sr 9
1 2 šcn-tu a 2.EN 6 ta-čung.
Pt'tl HASIT
BODY:
B o LEST I H LAVY
horní ťiao,
rdcc. VREDY
• Pou?t t t uotn : pridcjtc S I 36 cou-san
A
jing-ling-čchuan, SP 6 san-jin-ťiao a LV 3
chého střeva, proJe"u je se tam, ze stolice
čcheng- an obnO\ u j í rovnováhu j i n
NAHORE
Léčba bolestí hlavy.
nou od bodu Ll 10 šou-san-li (niou-šang-
• Pouli rt
tách ovlivt\uje ledviny.
I CASTI
vám uleví.
Zácpa ča to bývJ du�lcdt..c m příliS u
li, ZE
Po úrazu bývá mnoho pacientu roztřese-
I JAMKY:
horní ťiao.
UB 40 wej-čung a TW 3
inno ti lcd,·in.
NGI
• BODY OKOLO o
f
• Pou?tH BODY: použijte
Casté matení je známkou nedo tatcčné
Z A C PA
p0 Ú RAZ0 V t R0Z C I L E
chceme-li zmírnit únavu a svalové napětf. Díky vynikajícím výsledkům a snadnému použití lze očekávat, že se akupresura
použijte navíc reflexní
zejména palce a ukazováčku.
I 7 5
bude rozvijet dále a přinese nám v budoucnosti jeJtě mnoho prospěchu.
A K. U P LJ � KT L J
RA
/\ K U P L '\ " T U R \ t
v Cíně kuptmktllm je léčebná metoda, která se let jako a v dalších asijskich zerních poulívá již tisíce
jehel do
ívá aplikace pro tředek k léčení a prevenci nemocí. Využ světa mzných čtístí lidského těla. I kdyl do západm7w
ími, vyvíjet se zde pronikla akupunktura ji/ před více nel třemi stolet co mezi vědeckou začala aJ ,, posledních několika desetiletích. Zatím a teorii, ve veřejností stále pokračují diskuse o její vyulitelnosli se používá společnosti její obliba trvale stoupá a v dnešní době
Samotná akupunktura je procedura velice jednoduchá. Spočívá v zabodnutí velmi jemných a tenkých jehel do tzv. akupunkturních bodti rozmístěných podél meridiámi, tedy kanálti, jimiž proudí energie. K dosažení co nejlepších léčebných výsledkti je naprosto nezbytné, aby použitá metoda lé{by a výběr akupunkturních bodti odpovídaly správně stanovené diagnóze a teoretickým zásadám tradiční čínské medicíny. S používáním akupunktury se započalo v dávných dobách,
v účinném prakticky tw celém wětc1. Přínos akupunktury spočívá uzdravování širokého spektra chorobných stavu, a to
součásti tradiční čínské medicíny má také
s mininuílními vedlej.šími tíčinky. Kromě lolio se dá vyulít rovněž
akupunktura za sebou již více než pět tisíc let
k tlumení bolesti - analgetii. Díky nízkým 1/{ík/adtirn přitahuje jak
trvalého zdokonalování a tříbení. Nejstarší znárné
jednotlivé pncien� tak i velké zdravotní organizace.
akupunkturní nástroje pocházejí z tnladší doby
v
primitivních obdobích lidských dějin. Podobně jako všechny ostatní
kamenné. Byly to kameny s ostrými okraji, znárné jako "pien ". Rozvoj poznání a pokrok v technolo giích umožnily přechod od kostí a bambusových štěpin ke kvalitnějším akupunkturním nástrojtirn zhotoveným z bronzu a ze železa, a posléze i k ná strojtim střfbmým a zlatým. Dnes se nejčastěji používají předem připravené sterilní ocelové jehly. Podobně jako se změnil materiál nástrojů, prošly vývojem i metody jejich používánf. Dnes se již vyvíjí používání elektrod připojovaných k akupunkturnfm jehlám a stimu lace bodů slabým elektrickým proudem, čímž se zvyšuje účinek lé&y. Zvýšilo se také množství používaných bodti. Akupunktura se rozvinula do řady disciplín, které ji využívají a které existují vedle tradiční celotělové akupunktury, jako např. akupunktura ucha, hlavy nebo akupunktura ruky. Mnohé léčebné postupy se nyní použfvajf v mnoha zemích světa.
I 7 8
I 7 9
p
v
N Í
loxa je ce). .\ edit' akupu11J.. tury \t' k ftr,•ellí pouií�·.í rol'llťl poželwwíní (moxibus . vulgaris) ia (Artemis � obem) o\tlim· ullťon' Llltim.�; jako pdynčk : li�t r {e111 Vw a posilující Kd,-1 .se 1111 t1kupr;11ktumí bod�· aplikujt• teplo, pak jel10 Ztlllřimd na$i ptedkon' {'() přWi poz11atek tmto 'a _l'. scllop11osti pro11ik11jí J..rili a aktiwjí mt•riditlll tlo ZI'Íft·,íclr zabalené o/Jjei'CIIÍ ollm'. Sejpn ,. prikhídali 11t1 Wo llorJ..ť kmm·nr 11cbo písek se nrwtili krií.í 1/e/Jo \lW/110 1tf J..riry t1 '!·twMi tak jaknr lrorkt olrklatl). Později Po\tupllě �f těla. zapalo1·at nln-itJ..r nt'l>o \lt'/J/tl, a/J� oMdlí rm'itcm postile11ou td\t '?'''itwly nilllt' mctutl} poJt'IW\'11111, ktmr pcmJn•cítm• tlotl11e!>. Spotíl'lljí ,. aplikaci lwtrcr1w
b)'lillou nebo pelytlku př11110 twd kuJi, m·krl> s pouJittm ph'llll�de tepla mezi J..tilí a Irodeí ,, t.allřtitr sm11otnt' akuprmktumr jelity lwrrcr bylinou. Nejtast�ji se tlne5 poleiWI'tÍIIÍ
prol'lídr tak, k \t J..t• ktlll priloJi ptiprrll'l'lltÍ t}'ťinkct l pelyt'íku. fedmí se vlastm' o \tOú'IIÝ li\/, ktny mrí podolm rloutmku jt'lro kom•t \l' lctprílí a ptidržuje se nad kult, a/1)' .se
,\ K U r ll "' K T ll R t\
dnes již užíváme spíše živé modely a po drobnější \'}'Obrazeni. Během šestého stolell pronikla aku punktura také do Koreje a Japonska, \ sto letí sedmnáctém i do Fvrop). Tepne ' padesátých a �edesátých letech minu lého století se dostala do Afriky a ve Spo jených státech byla legalizována ai v roce 1975. V současné době se v USA díky po
zornosti veřejnosti a také kvuli rostou-
přísluš11y akttptmktumí bod pmlual, llť/Jo \t' 11plikuje přímo na �·bodmrtou akupwrkturm
Tun 11apom1111111m' o('{lllli\llllt otl\tmmt překdlky blokující pnrtok ellt:rsie v meritlimrt•dr Ol>ť mrtor/1, aJ.. upu11ktum i poielrol'tÍIII� mají tw odstraně11í IJ/oku
jeli/u.
akuprmk lllmícll tlmlt potlolm} liťim·J...
H I STO R I L \ K U P U '\ K I U R Y
v takových detailech, že se jedná o klasic
A P O J L II O \ \ N I
ké dílo o akupunktuře a poiehovám.
První záJ.narny o akupunl-.ture a poiehová
tod akupunktury a požehování dále vyv1·
ní v čínských dťJin.ith pochúeji z obdo
v období dynastie Ťin Lcíklacly Akuprmk
bí dynastie Chan (202 př. n. I .
220 n. 1.).
Během staletí se studium teorie a me
jelo. Chuang-Pchu-mi sepsal v roce 265 n. l.
dva hedvabrw s\itky s popi�em tchdej�í
tury a poJeltowítiÍ. Popisuje v něm umístě·
ho pohledu na teorii mcridianu a 1-.olatc
pro jejich pouiívání, mampulaci s jehla
V hrobce z tohoto obdob• byly nalezeny
ní 349 akupunkturních bodu, duvody
rálních kanálu (\ tradiční člll�ké medicině
mi i ruzné techniky létem, kontramdika·
nazývaných ,.hng-luo"). První kniha o tra diční čínské medicíně Kano11 medinny 2111-
ce použili jednotlivých bodu a poznámkv
télw císate byla pravděpodobně sepsána
zpusoby léčby častých nemocí pomoc•
asi před třem• tisíci lety Zaznamenává
akupunktury a požehování.
k nim. Kromě toho zaznamenává rovněž
rozhovor o tradiční ónské medicín� mezi
O několik set let později byly tyto
Zlutým cí�ařem, coi byl jeden z legen
akupunkturní body opět potvrzeny a do
dárních čínsl-.}·ch panovníku, ktery vládl
loženy. V roce 1026 n. I. za dynastie Sung
v letech 2696-2598 př. n. 1., a jeho minis
byly za účelem výuky a zkouSem aku· punkturistu vytvořeny dvě bronzovc
trem Cch1 Po. Obsahuje dvě části: jt'dno
dt�duf otazJ..r (Su-wen) a /tiuaťna ow
�och} v Zivotm veliko�ti. Jejich kopie mu·
(Ling-�u). V druhe č
ieme dodne� spatřit na v-ntavách mno
pisuje akupunktura 1 poieho\"ání. a to
bych al-.upunkturních khmk a Skol, av\ak
I 8 O
I 8 I
c1m \')·daJu m na zdra\'otní péči stale ' 1ce lid• obrací k tomuto velice odli�né mu
léčebnému přístupu, jenž figuruj e , le čebné praxi JÍŽ t1S1ce let. Z.lJem o letebné postupy a jej•ch 'i·slcdky pntahu je jak lé kaře-vědce, tak 1 praktiky na celem wNě. Modern í věda a technologie dodá\a j• prastaré mu způsobu lcčcn1 nové moi nosti, takie stále více lld1 muže mít pro
spěch z jeho moudrosti.
r-r E K A D RA
!V\ - R l D I A N O I:Z I E R A .L N Í C H L AT
:\ K U P l
) I N t\ ) t\
T
ní je jedním ze základníclr kamemi tradič eorie meridiami a kolatercílnícll drali jang, pěti prvkri a orgánových soustav, čclti čínské medicíny, spolu s teoriem i jin a vytváření holistickélto přístupu k chápání a kn:e. Hraje také �ýmamnou roli při
í. lidské fyziologre 11 diagnostice příčin nemoc trupu. Každý z dvanácti kanálů odpovídá
Soustava meridiánu a kolatcrálních drah se skládá z merid iánu a kolatcrál, což
určitému orgánu. Každý z dvanácti řád· ných meridiánu vede do vnitřního orgá
jsou vnitřnt kanály \pů)Ující vnitřní orgá ny a zevní kanály spojené s povrch em
nu (viz tabulka str. 183).
těla. Meridiány a kolater ální dráhy jsou
OSM ZVLASTNlCII MERIOIÁNŮ
cestami, Jlmlí proudí naSím tělem čchi
f*t )INOVÍ MERIDIAN'I'
NA
•
RUCE
•
�ao-jin na ruce:
meridian srdce
1ao-jln na noze:
meridián ledvin
(uejln na ruce:
meridián osrdetníku
(Uejln na noze:
meridián jater
tchaj-jln na noze:
merldian sleziny
• f*t JANGOVt MERIDtÁNY NA RUCE
•
tchaJ-Jang na ruce: meridián
tchaJ-jang na noze: meridián
lAt JANGOVt MUIOIAN'I' NA NOU
tenkého střeva
molového m�chyre
Jang-ming na ruce: meridián
jang·mlng na noze: meridián
tlustého střeva lao-jang na ruce:
taludku
meridián
iao-jang na noze:
tří ohrívačů
meridián tlulnlku
m i cévami. Patří k nim:
• Přední střední meridián
P R O P Oj E N f T � L A
cha může svědčit o poruše v zažívacím
+ Zadní střední meridián
Hlavními kmeny této sou)tavy jsou me
lAt )tNOVf MEIUDIAN'I' NA NOU
meridian plic
nů, často se také nazývají mimořádný-
spoj ující na�e tělo tak, že vytváří jeden
M E R I D I Á NY
(_j
tchaj-jin na ruce:
jsou doplňkem dvanácti řádných meridiá·
a krev. Slouží jako komun i kační linky celek.
•
'\ K T U R A
systému. Protože však meridiány sleziny
+ Dráha života
Meridiány a kolaterální dráhy propojují
a žaludku, ktcn� jsou podle teorie tradič
+ Pásový meridián
celé tělo - vnitřní orgány se smyslovými,
ní čínské medicíny hlavními orgány ma
ridiány. Probíhají wisie jako přesné de
+ Dráha regulující jin a jang
svaly a šlachy, kůži a vlasy, kosti a cévy,
jícími souvislost se zažíváním, probíhají
finované cesty, které začínají v blízkosti
+ Dráha hybnosti jin a jang
mozek. jedním slovem všechny tkáně
po přední a postranní ploše dolních kon
povrchu těla, av�ak posiétc se zanořují
Tyto dráhy slouží jako rezervoáry
v organismu. Prostřednictvím těchto spo
četin, často cítíme bolest na noze v blíz
hlouběji. K hlavním meridiánum patří
čchi, krve a esencí, které jsou v případ�
jů tvoří lidské tělo jednotný organický
kosti průběhu těchto meridiánů.
dvanáct řádných meridiánu a osm zvláSt
potřeby rozváděny dvanácti hlavními
celek. Pokud je proud čchi v meridiánech
Bolesti se mohou také objevit na zá
meridiány. Fungují také jako skladovací
přiměřený, je organismus schopen udržet
dech v bodech, které mají souvislost s po
prostory pro přebytečnou čchl a krev.
a řídit spolupráci různých částí těla a je
stiženými orgány. V knize Zázračná osa je
IUDN� MERIDIÁNY
jsou-li hlavní meridiány plné, může čchi
jich činnost.
napsáno, že "když je škodlivina v plicích,
Dvanáct řádných meridiánu se dělí na
i krev odtékat do těchto cév. Kanály těsně
Díky propojení celého těla jsou meri
jejich čchi se nahromadí (stagnuje) v lok
šest meridiánu (drah) ji nových a na šest
souvisí s ledvinami, a proto jimi kolují
diány a kolaterály schopné odrážet změ
tech, když je škodlivina v játrech, jejich
meridiánu jangových. jangové meridiány
esence, které jsou uskladněné v ledvi
ny na povrchu těla, i změny ve vnitřních
čchi je v podpaží, když je škodlivina ve
se dále rozdělují do páru označovaných
nách.
orgánech a ve smyslech. Vjemy, jako je
slezině, její čchi je ve stehnech, a když je
citlivost, strnulost a bolest při poranění,
škodlivina v ledvinách, jejich čchi se hro
svědčí o poškození kůže, vazů, šlach, sva
madí v kolenou".
ních.
jako jang-ming, tchaj-jang a šao-jang. Sest jl nových meridiánů se rovněž dělí
K O L AT E R Á L N f D R Á H Y
na páry, a to tchaJ·Jin, šao-jin a fuej ln. Ty
lů, nervů nebo kostí. Někdy se takové
Účelem meridiánů a kolaterálních
jsou rozmístěny symetricky na obou stra
Kolaterály jsou malé a tenké větvičky me
pocity objeví v místě průchodu meridiá
drah je transportovat čchi a krev, které za
nách těla, ptiéemz jL-'den z každé skupiny
ridiánu probíhající vodorovně a �ikmo
nů a kolaterál nebo v j e j i c h blízkosti
jišťují výživu, rozvádějí teplo a tvoří
probíhá horními končet inami a jeden
napříč tělem. jsou umístěné blíie po
a jsou příznakem poruchy činnosti vnitř
hmotný předpoklad výživy vnitřku těla
dolními. To samé platí pro záda a strany
vrchu.
ních orgánů. Např. citlivost v oblasti bři-
a ochrany vnějšku. Pomáhají organismu
I 8 2
l
8 3
A K U P U :-.: K T U R A K A P I T O L A
S E D M A
0 RGAi\Y C1\ ' G t\ F U Podle tradiční čínské medicfny se lidské
ruky tchaj-jang souvisí s phceml a j e
útroby dělf na orgány cang (plné
propojen s tlustým střevem. Meridián
orgány) a na orgány fu (prázdné
ruky jang·mlng souvisí s tlustým stfevem
orgány). K orgánům cang patří plíce,
a je propojen s plfceml.
slezina, játra a ledviny. jejich úkolem je
Trvalý průtok meridiány
přeměňovat a uchovávat čchi a esence.
a kolaterálnfml drahami a jejich
Mezi orgány fu patří tenké
vzájemné spojenf a kffiení vytváří mezi
střevo, tlusté stfevo, žaludek, tluéník
orgány spojení a je vlastně jakousi velmi
a močový měchýř. Jejich úlohou je
složitou a jemnou sft1, díky nft existuje
zpracování potravy a transport
propojení vJech tělesných orgánů
odpadových látek.
a tkánf navzájem. Tak např. meridián
Každý orgán cang má párový
ruky jang·ming souvisí s tlustým stfevem
vztah k orgánu fu, přičemž orgány cang
a pokračuje v chodidle do žaludečnfho
jsou umístěné hlouběji v těle a orgány
meridiánu jang-ming, který nejenže
fu povrchověji. Orgány obou skupin
v chodidle souvisí se slezinným
a jejich dráhy jsou navzájem spojeny
meridiánem tchaj-Jin, ale je také přímo
vnitřně i povrchově. Např. meridián
spojen se srdcem.
odolávat zevním škodlivinám. V čínské
D R U II Y C C H I
medicíně existuje rčení, že "čchi je vůd cem krve a krev je poslem čchi". Hlavní
Tradiční čínská medicína má za to, že
silou je čchi, která pomáhá krvi proudit
v našem těle jsou přítomny různé druhy
VPRAVO
a kterou krev svým proudem přenáší.
čchi, které se liší svým umístěním a úlo
Stará čínská socha
Tradiční teorie říká, že čchi a krev v těle
hou. Patří k nim:
cirkulují a proudí určitým směrem a me
• jing čchi (neboli vyživující čchi)
ridiány jin a jang jsou navzájem spojené
• wej čchi (neboli obranná čchi)
znázorňuje některé akupunkturnf body a neviditelné meridiány.
ve svých počátečních a koncových bo
• cung čchi (neboli iniciální či osnovná
dech. Podle Zázračné osy tři j i nové meri
či všeobecná čchi)
diány na ruce probíhají od orgánů do
• ji.ian čchi (neboli prvopočáteční čchi)
ruky a tři jangové meridiány na ruce pro
Všechny druhy čchi souvisejí s to
bíhají z ruky do hlavy. Tři jangové meri
kem čchi v meridiánech. )ing čchi a wej
diány nohy probíhají z hlavy do nohy
čchi kolují tělem v meridiánech a kolate
a tři jinové meridiány nohy běží z nohy
rálních drahách.
do břicha.
I 8 4
I 8 5
K A P I T O L A
S E D ,\\ r\
J I G CCHJ
kterou jíOdvozuje se z esencí z potravy, ásti krve. souč me, a Je životně důležitou proudí Koluje uvni tř meri dián u a c(:v a dián}·. mezi jingovými a jangovými meri dole. vlevo jak je vyobrazeno na obrázku
wej čchi přesu nuje na povrch těla (na co obličej, hlavu, trup a končetiny), zatím ř " noci protéká a shromažďuje se uvnit tělesných duti n a orgánů.
UNG C C J I I je síla, která propujčuje meridiánům a ko. laterálním drahám schopnost transporto.
WEj CCH I
vy. je rovněž odvozena ocl cscnd z potra u Má vášn ivou pova hu a velm i \lino ch velký do schopnost �ířít e a pronikat oblastí. Nejcnže cestuje mcndlány, ale �í
ří se rovněž do okolních tkání . D•ky JCP povaze nejsou cévy �chopn] udriet ji ve
svých stěnách a tak wej čchi proték.i �ou časně do svalu a ků.ic, pohybuje se v or
ganismu od hlavy k dolním končctmám, kříží meridiány a kolaterální dráhy a po
sléze se vrací zpět do hlavy. Přes den se
vat čchi a krev a zaji�ťovat jejich koloběh.
orozumět Ještě dag, teom trad1ltu čmské medicíny - orgánové teorii. Orgány meridiány .s nimi
SOliliwjíd J50U rozděleny na kategorie jin a jang. finovými srdce, plíce, �lezi11t1, játra 11 letM11y. 1}'to orgány jsou plné a jejich IÍkolem je přemětiovat estmce a tchi t1 usl.. ladtiovat je. K jangovým orgtímim polfttíme tenké střevo,
orgtiny jsou
tlusté střevo, laludek, llutnfk
ll mot01?' měchýř. Jsou to orgány prcízdné, jejich tílohou je
Cung čchl je směsí esencí z požité potra vy a přirozené čchl, kterou vdechujeme
a
z okolního vzduchu a která se ukláda
se rovněž 1111 jin a jang.
v hrudníku. Vyplňuje srdeční cévy a do.
A N Y
v �etaifnt'jšft�U pochopení �l.tlt10S� tt�t'�tlitími a kofatertí/ních dra/1 je nut"é
��
rozkltídat potravu a umož11it odstra11ě11í odpmlovýclt látek
L
těla.
Osrdebtfk
1 93) fimkc( a dělí
(viz str.
tzv. trojitý ohřívat se nepovaluj( Ztl skutečné orgtí11y, 11ýbrl spi�e Zll soultm
Osrdeč11ík rlmí11í srtlce a trojitý oltřfva{ mcí vztalt k ltnttlníku,
brtÍ11ici a břichu.
dává energii krvi.
J0AN CCHI lato čchi se usklad ňuje v ledvinách. Po dle tradič ní čínské medicíny je ledvinná
esence materiálním zdrojem vSecl1 život ních aktivit . Ledvin ná čchi 1e základem na�lch energetických zásob potřebných pro v�cchn y životně důležit é funkce,
k nimž samozřejmě patří i činnost meri diánů a kolaterálních drah.
SAO·JIN N ll ii Y lt. O V I N \
'V Z TA H l\1\ Z l J I N V Ý l\1\ I JAN V Y l\1\ I
IC.II,\J·) \NG NtliiY M !l ť. !l V \ M f ( l l \ lt
6
Mezi jinovými a jangovými orgány exis
Porucha činnosti jednoho vnitřního
tuJÍ těsné vzájemné vztahy. Každý ji nový
orgánu muže prostřednictvím spojení me
orgán souvisí s jangovým orgánem jak
ridiány a kolaterálními drahami postih
navenek, tak i vnitřně.
nout jiný vnitřní orgán. jako příklad
Orgánová teorie praví, že tělesné tká
poslouží fakt, že podrážděnost a nervozi
ně a smyslové orgány souvisejí s orgány
ta mívá svůj původ často v onemocnění,
vnitřními.
které vyvolává nahromadění čchi v ját
+ SRDCE, které souvisí s tenkým střevem,
rech. V některých případech je postižen
vyústuje do jazyka a naplňuje cévy. One
i žaludek, který má tendenci způsobovat
mocnění srdce se projeví na obličeji.
pocit hladu, jehož příčinou je přebytek
+ PLlCE, které souvisejí s tlustým stře
jaterního ohně. Někdy se dá tento pocit
vem, vyúsťují do nosu a projevují se na
ztlumit přejedením. Opačný stav vzniká
kůži a ve vlasech. Zde se také objevují
tehdy, když játra nepříznivě ovlivní slezi
příznaky jejich onemocnění.
nu, což má za následek ztrátu chuti k jídlu.
+ SLEZINA, která souvisí se žaludkem, vy
apř. při onemocnění jater můžeme
úsťuje v ústech a ovlivňuje svaly a konče
vidět jak příznaky související s játry sa
tiny.
motnými, ale také s orgány, které s játry
emoci sleziny se projeví na rtech.
+ jATRA, která souvisejí se žlučníkem, vy
souvisejí.
úsťují do očí a ovládají vazy. Onemoc
vyvolat nevolnost a nucení na zvracení,
apř. žaludek a žlučník mohou
nění jater se projeví na nehtech.
bolesti žaludku, bolesti ve stehnech a žlou
+ LEDVJNY, které souvisejí s močovým
tenku. Mohou být postiženy orgány, kte
měchýřem, vyúsťují v uších a dolních tě
ré s játry souvisejí, což může vést k zvýšené
lesných otvorech (tím se rozumí vyústě
lámavosti nehtů, třesu a svalovým kře·
ní močové trubice a konečníku) a mají
čím. Smyslovým orgánem spojeným s ját
vliv na kosti. Onemocnění ledvin se od
ry jsou oči. Proto se může objevit jejich
ráží na vlasech.
zarudnutí, suchost nebo poruchy vidění.
I 8 7
K. r\
P I
T 1..1 I. r\
:\
D I A
r D ,\\ A
A konečné mú}e dojit k poruchám v obla'> tech jaterního meridiánu, což se někdy projeví tři�lnou ki·lou. potiicmi s vajL>čni ky nebo pr'i)', úvrati c.'i bole'itllli hlavy. Někdy \e problém vc \ nitřnkh or gánech projeví \ám o �obě ,. orgánech smyslovýdl. Tak např. vtdimc-li c.'lovťka, který trpí zvoněním v u�íd1 nebo má na ru�ený sluch, nll:t>.cmc u\uzov.tt na moi nost po�kozcní ledvin, nebo( ledvmy souviseji '> u�ima. Nemoci vnitřníc h orgánu se tasto projevuj • na povrdHI těla v podobě apt modraVl' 1barvcni
kožních změn
obličeje a rtu mutc byt 1pusobcno ne dostatečnym ol..y'>ličcmm l..rvt.• vtnou ont.• mocněn• �rdce 7luté 1harvcní očntho bělma byva při tloutenn• vyvolané one mocněním jater.
... pokud nemoc pronikne poněkud hloubi: ji a postih ne plíce, které již patří k vnitř
ním orgán ům, se může objevi t i l..ašel. jestliž e nepřístoupíme k vhodné lé�bě. muže se nakonec vyvinout zánět prúdu ��k nebo v přtpadě celkového oslabent
orgam�mu i 1ápal plic.
V lét�bné praxi lze tl'Orii meridiánů
a kolat�rál využít k diagno�tice nemoct tllll, že zjistune, který meridián je postí žen a jakym 1pusobem. Např. bolest• na boku jsou obvykle vy\'olavány onemocn� mm jater nebo žlu�níku, protože meridia ny jater
J
žlučníku probíhají po straně
tntpu. Bolestí hlavy se mohou vyskytovat , ruzn}·ch oblastech hlavy a souvisejí s pří \lu�nýrn meridiánem um1stěnýrn v posti i�né krajině. Bolesti v č�lní oblasti hlavy obvykle ">ouvlo;ejí ' meridiancm jang-ming.
Za chorobnych \t.IVÚ mohou meridiá
tatímco ve �pánkové l..r ajině s meridt,i·
N
T I KA A K U P U N K T U I:Z E
V
sprál'né diagnóze onemoa1�11í je nezbytne uplne porowmt'ni pacimtol·i i jelw 11emoci. K shromcíždění potřelmicll informací poulm í tmdh'ni tmska metfic11111 ttyři metod;� které llvtídíme ,. této kapitole. Patří mezi 11ě pozorol'tÍIIÍ (obH•mtre),
K
úc/1 (ol{akce), rozhovor a poslech (auskultace) a pohmat (palpar e).
POZOROVÁN( /rak používáme k tomu, abychom vidě li pacientuv celkový vzhled včetně síly, postoje, barvy obličeje a pleti, pohybu a reat..cí. Pozornost věnujem e rovněž vla sum, očím, nosu, uším, rtům, zubúm, kuži a zejména jazyku. V tradiční čínské medicíně má vzhled, barva, stav a pohy
datum vzniku, dt!II..J trvání, přlznaky a je jich umístění. Léčitel se zajíma také o to, jakým zpúsobem a s Jal..ý mi vý�ledky se pacient léčil. Pmlech je potřebný k rozJX> znání chorobných změn ve zpmobu teči, lVul..u hlasu, dýchání, kašle, Skytavt..y, ří hání, vzdechu a mnoha dal�ilh tvut..u.
H M AT
by jazyka a jeho povlak velký význam. Po máhá nám odhalit stav pacientovy čchi a krve, chorobné změny, jimi? nemocný trpí, a jejich umístění v těle a také za znamenává pruběh nemoci.
l l mat potřebujeme k tomu, abychom byli schopni vyšetřil různé oblasti pacientova těla, např. pul�. a zachytit chorobné pří
ny sloutit jako u�sty k ptenmu ncm
n�m šao-1ang. V tradiCm Ctn\ké mediclllt:
Zevní škodliviny obvykle naJM.Inou tl�les
'>l' ll>čení nemoci včetně používání bylin rt·
šetření pulsu, kúže, končetin, břicha
ný povrch a pote pronii..J jt hloubčji do or
dí vzdy pří'lllt'iným meridiánem a zpuso
a spouštěcích nebo citlivých bodtt. Kromě
znat..y. Vyšetřován• hmatem zahrnuje vy
ganismu sl..rze meridi.l ll} a kolateralnt
hcm jeho postižení. Platí to zejména
dráhy. l'řitom poškOlll(l okolm tkaně m·
o akupunktute a požehov.iní. jehly nebo
lato diagnostická pomůcka nám umožňu
bo dokonce i
,unotné vnlttn• organy.
moxa e aplikují do zvoleného meridianu
je rozpoznat pachy, které pacientovo tě
diagnózy velký význam, vyšetření pulsu
Když se např nachladtme, uttmc neJprve
., cílem ovlivnit čchi a kr�v v postižených
lo vydává. Cích se používá k rozpoznání
je naprosto základní pro zjištění stavu
chlad na kuí.i. jal.. chl,ld pronikne do no'>
orgánL>ch nebo tkáních pravě prostřednic
určitých chorobných stavů, které se pro
pacientovy čchi a krve a fyziologické ne
ních otvoru, zatneme kýchat a později,
tvím jim příbuzných meridiánu a nastolit
jevují právě typickým tělesným zápa
bo chorobné situace, v níž se nacházejí
normálm tok energie a fyziologické funl..
chem.
soustavy vnitřních orgánu.
ROZHOVOR A POSLECH
tepně na zápěstí. Zápěstí se sevře třemi
Sluch se využívá při rozhovoru s nemoc
a prsteníkem, jemně se stiskne a špičkami
T E O R L E M E R I D l A N Ú ,\ K O l, /\'ri: R t\ 1.
toho, že souhrn těchto čtyř diagnostic
ce orgánu a tkání. Tím se v organismu opět vytvoří rovnováha.
Puls se nejčastěji vyšetřuje na radiální
Tcori� o spojení mCZJ vnitmími orgam .,Meridiány a kolaterály rozhoduji o llvot�
kých metod má pro stanovení správné
prsty - u kazováčkem, prostředníkem
smrti, jsou sídlem
j� jednou z předností traditm on ké mcdi·
stovek nemod a urlují pfebytek I nedost.tek, proto se nesm�ji
e�ny, propu1tt•Je léčiteli schopnost správn�
ným o jeho nemoci a o něm samotném.
' ; h \ l rozpoznat padentovo on�mocnérú a pr
prstů se zjistí stav ji nových orgánu cang
.
Jsou zapotřebí všeobecné informace, jako
a s nimi spojených jangových orgánu fu.
dat, jakym \rněrcm se bude ')"'1Jet. Opatrť
je adresa, zaměstnání, rodinný stav, osob
Používají se tři úrovně tlaku - hluboký,
provádťnJ �hťrn 1(-lhy ne1en t.e ll·o
ní a rodinné zdravotní problémy. Po
střední a povrchový. Chorobné změny
organismu\ Jako celek. ale zárovct'l ptl'
drobnější i n formace potřebuje léčitel
se rozpoznávají na základě síly pulsu, je
zejí rnOŽll)''Ill komplikacím oncmocnční.
o současném onemocnění. K nim patří
jich rytmu, rychlosti a povahy. E-xistuje asi
il
zablokovat." Tento citát ze Zízrlllln� osy zletelně �mezuje významnou roll, která teorii meridiánů a koloaterálních drah v tradilnf lfnské medidně ptísluli.
m
I 8 8
I 8 ?
K A I' I T 0 I. A
LÉČBA
f. D M A
by '-=apř pacien t s bolestmi na hrudníku měl byt vy�ct řen za použi tí v}·�e zmíně
čas vla\tno�ti pul\u, které �e 28 riun\d . 1 o nějakém >pt'>UJÍ, kaJd.'i z n tch w('<.Jčí x to 1
ných čtyř d iagnostick-ých principu, abr se ZJiStil a pHčina jeho obtíží. a to je�tě před
nebo chorob \t.tv u, at ul. JC zdravém, vliv t.tkové je ném. 1:\J pul\ mohou mít
. tím, než. se započne s jakouko li léčbou moh by ny Podle tradiťní čínské medicí
dt•nní doba, vy, jako je roční období, '>t, zda je tep lot .l ,. mí\t no.,t i, '>kutcčno
tělc�né ná človčk pr:,,.: po t íd l c nebo po u podílí pul\ nach rna/t'. U J.cn w na zmč tenství. tak.: mt. mtmaťní t)tJu\ nebo tčho '>práv l'tl dt.lgno\ticc JC ncjtlú lclltěj�í léčit , také ně rtllpoznat pnťt n u potíží .1 tu
la být ptíč• na potíží ' překážce energetic kého toku v merid iánech žaludku,
žlučníku nebo srdce.
•
()() l l
Puls se u pacienta nejčastěji vyJetfuje na tepně na zápěst•
A K U P U N KT U R O U
P
okud má být léčení akupunkturou 1Íspě.5né, vyladuje preciwí umístění jehel
11 manipulaci s
nimi. Které akupunktumí /Jody použít a jnk sprcíl'llě
aplikovat jehly, určuje teorie diagnostiky a léčby podle ztísatl tradiční čínské
medicíny.
A K U P U N KT U R N f B O D Y
leží na meridiánech ani se nejedná
Akupunkturní body společně s meridiány vytvářejí základ pro aplikaci léčby aku
llOt né pttznaky. u nčřovat '>l' jen nJ \J i .. m• z
punkturou a požehováním. Akupunkturní body přitom nejsou jen body stimulační
o zvláštní body. Při podráždění se mo hou projevit pouze zvýšenou citllvo�tí, pocitem bolesti nebo napětí. M ERIDIA
O V f BODY
mi ležícími podél meridiánů, jsou to také místa, která reagují na onemocnění. Aku
jsou rozmístěné podél meridiánů symet
punkturní body jsou malé okrsky na ku
ricky na obou stranách těla s výji mkou
ži - popisují se také jako energetické
těch, které leží na střední čáře.
víry, které se svým elektrickým potenciá
jejich počet na jednotlivých
lem výrazně odlišují od okolní pokožky.
meridiánech se liší v závis
Proto je lze identifikovat pomocí galvano
losti na délce příslušného
metrického měření. Během nemoci se
meridiánu. Tyto body se
akupunkturní body mohou stát citlivější
používa j í především při
mi na dotyk, což jen podtrhává význam
onemocněních a poru
jejich využití v diagnostice. Z tohoto dů
chách vnitřních orgántt,
vodu se jim také někdy říká reaktivní bo
s n i m i ž tyto meridiány
dy, citlivé body nebo spouštěcí body.
souvisejí, nebo při poru
Reakce na jejich podráždění může mít
chách, které mají vztah
rozličné podoby, od místní, subjektivně
k tkáním nebo ke smyslo
pociťované bolesti nebo citlivosti až ke
vým orgánům, v jejichž blíz-
změnám barvy kůže nebo snížení elektric
kosti meridián leží.
kého odporu tkání při vyšetření. Obecně se akupunkturní body dělí
P LI C
f M E RI DI A
na třl typy: • Meridiánové body
Tento meridián (dráha) má
• Zvláštní body
1 1 akupunkturních bodu roz
místěných podél vnitřní strany
• Body "a-š'". Zvláštní body byly objeveny později
I 9 O
paže a ruky, avšak meridián sám
a doplňují body meridiánové. Body a-š'
začíná na břiše, probíhá vzhuru skrze
zase doplňují zvláštní body. jsou to oblas
plíce do krku a odtud dolu na vnitřní
ti, které jsou citlivé na pohmat, avšak ne-
plochu paže až do palce mky. Body toho-
I 9 I
K r\ r I T O L A
� f.
A K U I' U 'I K T U R A
O ,\\ A
to meridiánu �c použí\"ají pfi Iť�ení oncmocnění hmdníku a plic, bole�tcch na
a hrudníku. Použí\"aj í se při lé�ení du-
;.., ( I:. R I D I Á
OSRDEC
IKU
M i:. R I D I Á . j A f E R
�e\·ních poruch, onemocněních srdce
prsou, pootech tlaku na hrudi, ka�li.
a hrudníku a při jin)·ch potížích v míste
Tento meridián probíhá z hrudníku do
Tento merid1án má 1 4 akupunkturních
astmatu, bolestech \' krku, bolc\tcch
podt-l průbčhu tohoto meridiánu.
podpažní jamky a odtud dále po vnitřní
bodu. Probíhá od vnitřní plochy špičky
ploše paže do špi�ky prostředníku. Podél
palce u nohy po střední straně zadní plo
něJ Je umístěno devět akupunkturních
chy chodidel a dále na vnitřní plochu
bodu, které se využívají při léčení nemo
dolní končetiny, podél pohlavních orgá
o srdce, hmdníku a žaludku, duševních
nú vzhum na břicho a na hrudník. jeho
poruch a při potížích v oblastech, jimiž
body se využívají při onemocněních jater,
meridián probíhá.
gynekologických chorobách, onemocně
ramene a zevní \trany palc. M l. R I D I \ 1\ M L R I D I \ ' I l l \ I f. l i O \ I R E V.\ Má 20 akupunkturních bodli rozmí,tl!·
I I ' k. r l t O \ I R � V\ knto meridián má 19 bodu ro1Iožen)·ch �.Jdní straně vnitřní plochy pale, na ra
ných na přední pO\tranni plo�t· paze, na
11.1
rameni, krku a obli�l'JÍ. Vyu/Í\�.Í \e k ll'ťt•
meni, po \tranách obli�eje a okolo u�í
ní bolestí zubú, krt.;u, \uch,l v lhtech, bo
a o�í. '[>·to body �e používají k léčení po
lestí na přední plo�í:' paie a pri bolt'\ti
tíži ' očima a u�ima, pt1 onemocněních
nebo ztíženc poh}·blivmti raml•ne.
krku, bolested1 a ztuhlo-,ti �ije nebo éclis
Meridián tří ohřívačů má 23 bodu rozmís
A K U PU N K I U R N I B O D Y
ti a při bole\tech ramene nebo paží.
těných podél středu zevní plochy paže, ra
A J EJ I C H U M I ST � N I
M ERIDIÁ
Tento meridián mJ 45 bodu roznmtě
M ERIDIÁ
T R l O H R I VA C ů
v oblastech, kudy meridián probíhá.
mene, krku, okolo ucha a zevního
l \ I U D k. L
-----
ních pohlavních orgánu a při potížích
M l· R l D I Á N M O C O V ( I I O
očního koutku. Tyto body se
M f ( II Y R I
používají k léčení bolestí
a jejího používání v posled
-------
S námstem obliby akupunktury
ucha, poruch sluchu a boles-
ních desetiletích souvisí
tin, na bme, hmdníku a llil ohliCt•ji lyto
'lento mcrltlián má 67 bodu. jsou roz
tí čelisti, v okolí uší nebo
i objevení mnoha nových
ných podél prední pl
llll\tén} od vnitřního koutku oka sm�rem
v ramenou také při boles
akupunkturních bodů.
bolestech zubu, hl,tvy, [.;rku, du�e\ních
k temeni hlavy, odtud probíhap dolu prc�
tech předloktí nebo v prste
Obvykle jde o výsledek
poruchách v \OUVI\lmti \ hort•ťnatýml
týlní krajinu hlavy na \íji, záda a zadm
níku a v malíčku.
ncmocemí a prí boll''>ll"<:h a pnvch pmblť
plochu dolr11 konCetiny a posléze na po
mech podél merid•·•nu.
<,tranní plochu chodidla. Kon6 na zevní
M ER I D IÁN
plo�e mahťku. Poul.ívaj• se k léccní nemo
lLUC
M E R I D I A N S U / 1 '\I Y
CI hlavy, krku, očí, bederní oblasti a dol
ních končetin.
ské medicíny a mo-
u
M l'R I D I Á
IKU
Meridián žlučníku začíná
Tento meridi,in ma 2 1 bodu umístěnvch na přední a vnttřn• ploSe dol nich kon�e
LEDVIN
tin, břiše a hrudníku Pouiívají �e pn po
zevního koutku oka a jeho
44 bodů je rozmístěno od te mene hlavy přes týlní krajinu
ruchách tinno�ti \lczmy a žaludku,
t-.leridián ledvin má 27 akupunkturních
a šíji, pak přechází přes rameno
gynekologických oncmocnčmch .1 jiných
bodu. Probíhá od vnitřní plochy chodid
dolu na trup a na dolní končetiny
bolestech podél pruběhu tohoto meri
Ia vzhůru ke kotníku, dále po zadní stra
a posléze na zadní stranu chodidla.
diánu.
nč vnitřní ploch} dolních konťetin na
:'\ěkteré z bodů jsou umístěny po stra
břicho, hrudník a krk a kontí v kořenu ja M E:. R I D I \"-1 S R D C I·.
Integrace tradiční čín
\ LE\ O
Meridiány molového měchýře, ledvin, žlulnfku a jater
nách obličeje, za uchem a po straně
Bod) tohoto meridiánu �c používa
krku. Body meridiánu žlučníku se použí
jí při léčbč nemocí 1<.-dvin, plic, krt.;u a při
Meridián srdce m.i devět bodů umístě
vají při nemocích hlavy, uší, krku a při
různých chorobných stavech v oblastech,
ných podcl �tredu mitřní plochy paze
ruzných onemocněních oblastí těla, kte
l.;t4.:rymí meridián prochaz1
rými meridián probíhá.
-------
l}ka
I ? 2
I 9 3
procházejí chodidlem.
K ,\ I' I T O L A
�
F. D �\ A
:\ K U P U " K T U R A
Je možné využít rovněž márnky na hd·
derní lél\ahké vMy. l..ter.í jl' �icl' I..Jlo}t:na
J E H LY
na teorií meridiánů a l..olatcrálnkh dro.�h,
st.ém tčle ,·zniklé pohybem tčla. Patri
avšak souča\nč \')'UlÍVá poznatky moder
�m l..oiní rasy, prohlubně a mezery nm
ní anatornll' a fp:iolog1e člo,·čto. \fe11
kajic• pr1 volnt:m poh} bu walů a t.loubi1
Tradičně existuje devět druhů aku
nově objevené akupunkturní body nále·
m·bo kůle .._apt. bod l l dr.íhy tlu\t ·ho
punkturnfch jehel. VěUinou se používají
Dallím druhem jsou jehly tvaru Jvestko vého květu neboli jehly tvaru sedmldpé
A K U P U :'\! KT U R N 1
) E H l Y T V A R U S V E S T IC O V t H O K V t T U
ží i ty, které byly nl>te\ťll}' podťl nervo
\trcva e nalt.'zJ na zevním konci r}·hr
vlasově tenké Jehly vyrobené ze stříbra,
vých kmenť• \' ohl.hh.-dl n•lL:é hu toty
,. l..lt11 (Hl ohnuti loktl'. 'Jam, kde anato
zlata nebo z nerezavějící oceli. Vyrábějí
hvězdy. Skupina sedmi jehel se upraví
nervov}·ch zakonťl'lll. VyhledJ\'aní mí'lt
mické \truktur}' těla př1 hledáni bodl! ni·
se v různých velikostech a prům�rech.
do tvaru květu a nasadí se podobně Jako
se zvý\enou citlivmtí má pro urťo,·ání
j a k vrzn.tnutč ncpornáhají, lte v}·ul.it
Jejich délka se řídí podle oblasti těla,
kladívko na rukojeť zhotovenou obvykle
polohy akupunkturnihu bodu velt.}� v}··
ruvnll>. jim: metody.
kde se pou!ívají. VěUina dnes vyrábě
z plastické hmoty nebo ze dteva. Takto
ných jehel je jil při výrobě sterilizována
spojenými jehlami se poklepává rychle
znarn. Akupunkturní hod)' se toJ\to ')''kY· tu ji v obla\tl'Ch ,. ot.olí t.louhl'• nl'b<> wo.�ll'•,
Mf Rl< I Ml 1 00'1
a připravena k okamžitém u použití. Ved
a zlehka na kůtl. Tuto techniku lze
které jsou cilllw pri \tl,tťcni pr,tcm.Jl'd·
Jcdn.t z mť:riCJch metod používá délku
le vlasově tenkých jehel známe i jiné
použít na věHí oblasti kůže, obvykle na
l><>d)'
a �írku t>.lut•ntova pr'ltu jako stand.trdní
druhy, které se v léčebné praxi využívají
zádech nebo podél pátefe. Poufivá se
méně a pouze ke speciálním účelům.
u mnoha onemocnění, ale zvláUě účinná
ním ze 1pusobu, j.lk ,tkupunkturní
vyhledavat, I {' rovní:} využi t i t.loubll
mčtitko \lou)ící k nall•zt•ní bodli.
Délka
a svalu jilko oril•nt.u:'ních lx>dll. \'čt�ina
středního článku pro\třcdníku \tejně
takto nale1enýth budu \l' vyuúvá pfi lť·
jat.;o �irkJ druhého kloubu palce přcd�ta·
TROJ H R A N N t J E H L Y
krevnlho tlaku, neuralgických bolestí
čení horních a dolních konťetin.
vuje jeden "cun" (a\i 2 cm). rato měticí
Mají silnějU válcovitou rukojeť a samotná
mezižeberních nervů a neurotické
metod,, \e C:a�to pouilva k nalezení bodu
jehla má trojúhelníkový tvar. Jejich ostrý
dermatitidy.
K vyhled.íni Jkupunkturnil'h hudll
je při léčení bolestí hlavy, vysokého
hrot se používá k vyvolání krvácení, kte rého se docní probodnutím povrchových
PODKOtNI JEHLY
VPRAVO
krevních cév. léčba se věUinou používá
Při chronických bolestech nebo k léčení
Sířka přes čtyři sevřené prsty slouží jako měřítko tří cunů.
ke zlepšení a posnení proudění čchi
závislostí se často používají podkožní
a krve v meridiánech. Doporučuje se při
jehly. Jde o velice malé a krátké jehličky,
závažnějším zpomalení proudu krve,
které se vpichují povrchně pod kůži,
nežádoucím přebytku nebo stagnaci čchi.
nejčastěji na ušních boltcích.
I ? 4
I 9 S
E D �\ A
K :\ I' I T O L A
i\ K U
konte ta n Stilw prc� k \Ob.. pl\:
umíst�n�·ch podél
I' ll �
1\ T U
R
,\
�IHíme-li \tejnou vzdáleno�! m�řitkcm,
U ,\\ l 'i T L I\! 1 .\\ t: R I D I A I\: U A
VYUZITÍ
tři cun} a �ířka uklwl\'álu a pro5trcdníku
ipak zjistíme, že jeden cun v dolní polO\ n� břrcha Jl' vla\tn� dcgí než jeden cun
Bod J6
v horní polovin� bétcha. ProporcionjJni
M E RIOIÁN
U M t S TtNI
POUliTI
dráhy tenkého �tfc\·a e nachází na �íř1 Ctyf prstů (nebo trí lunů) pod ll'\ll Í �tr,l·
měřeni je ;:.i l.;ladnirn principem vyhlcd .
Plic
Podél vnltfm strany pate, ruky a hrudníku.
Bolesti n a prsou, kaiel, astma, bolesti v krku, bolest na zevnt straně paže a v rameni.
na WL;u JMI·
používá při urť'ov.íní jejich urnístčni na
Tlustého střeva
Podél přední a zevní plochy paže a ramena, po straně it]e
Bolesti zubu, bolesti v krku, suchost sliznice úst, bolesti na prednt plo�e pate, zhorJená pohyblivost ramene.
čtyři prsty pri ti\knu té
vedle sebt je jeden a pů l cunu.
nou dolního olratc
c':'t.:�ky a
ce od okrajl' holenní
kosti
11.1
vání akupunkturních bodů a �iron• \c konť'ctin,idt a trupu.
lýtku.
Poct}' al.;upunkturnith
Dal�• pouliv.mou llll'tudou Jl' pro·
lt�to metod.• \JXXÍ\\Í \tdJil'nmtí mcz1 rt'un}·m1 lhc
porcionalní rnČf\'IIÍ. v měřem
v cunech IJk jako lwlís.í u růmýdt lidi
I � J l pn onemocněních \Ouvi �e j icich
nu
nl'Jakym zpl't\Obem \ orgánr, s nimi/ mj
ných oml> rumá. l>l'll.;a cunu \e 5itl' m�·
pmlu�n} meridián \pojení, nebo s tk,i·
llll'li \tl•jnfmi tní\t}' na
nťml
Ci
\rnyslovými
orgány,
v jejichž
těle je stejn}·. 'Jo pl.ltí pro ka�dťho
blttkosti mcridtán probíhá Přehled meri·
lok ll'lll
dijrw, jejich umí\tl!nr na t�lc a rnoinostl
jedince. "'apř. \'tdáleno\1 a zápěst im je 1 2
1\\l'/Í
t , nll'zi pupkl·m
w n t'
a stydkou kmtt Jl' Ci tunu
·•
kem a hrotl'lll hrudnt !..ml l
metl pup·
0\1\\
Podél přední plochy dolnrch končetin, břicha, hrudníku a obličeje.
I y to body \C používají nejť'J\·
ridi.ínu
ní, ale jejich JXX'et
Žaludku
li\i \' z.<Ívhlmti na dťkc pří\lu�ného llll'
ky kostí m•bo obl,l\tl tčl.t a ve \'}1poťtu
J ntnu u vý�ka a �ttJ..J, tak Jl' t,JI.;é dl•II.;<
a obličeje.
bodů rozmi�·
tC•nydt podél jednotlivých meridiánů w
------
lcťl'l)l)cho vyu111r
--_ __ ..:.__ _;.; __ __ __
Sleziny
Zatíva<í potíte, gynekologick.í onemocnění, bolesti podél průběhu meridiánu.
Podél středu vnitřní plochy paže.
Nemoci srdce a hrudníku. Dufevn• poruchy,
�
-------
Tenkého střeva
Podél zadní strany vnitřní plochy pa!e, ramene, po straně obličeje, okolo uU a očí.
Močového měchýře
Nemoci hlavy, krku, Jíje, očí, bederní oblasti Od vnitřního očního koutku k temeni a dolních končetin. hlavy, dolu přes týlnt krajinu na liji, záda a po zadní ploJe dolmch končetin na zevní hranu chodidla.
Ledvin
Od vnitřní plochy nohou na břicho, hrudník a krk, končí v kořeni jazyka.
Onemocnění a poruchy ledvin, plic a krku, potíže v oblastech podél pruběhu meridiánu.
z hrudníku do podpažní jamky, podél
vnitřní plochy paže do prostředníku.
Nemoci srdce, hrudníku a žaludku, du�evní poruchy a pot•ze podél pruběhu meridiánu.
Podél středu vnějií plochy paže na rameno a na krk, okolo oka k zevnímu
Bolesti uH, poruchy sluchu, bolesti čelisti, ramene, předloktí nebo prstenfku a malíčku.
J\OU uveden}· v tabul
--------�-
Osrdečníku
l A f.. -; 1 P R U H Y 1\ K U P U N K'I' U RY
Ttí ohřívačů
očnímu koutku.
aplikovat na některé části těla, ktere odrá�ejí ve zmeniené podobě tělo jako celek.
Od zevního očního koutku, na temeno hlavy, přes týlní krajinu a Jiji, přes rameno dolů na trup a na dolní končetiny na zadní stranu chodidla.
+ A U R I K U l Á R N f H RAPIE
+ AKUPUNKTURA K S T I C l
V tomto případ� se jehly vpichují do kúle k!tice, kter.i je rozdělena na nfllollk oblas tí odpovídajiCICh jednotlivym (astem těla. K léčbě se voU odpovid ajíd oba.tst.
I 9 6
Potíze s ollma, uJima a krkem, bolesti nebo ztuhnutí lije nebo čelisti, bolesti v ramenou a v paz•ch.
------
--------�--
Kromě použivánt jehel do míst na trupu a na končetlnach, které je zdaleka nejčastěj· Jr a také nejznam�jit metodou, existují jeltě daB1 druhy akupunktury. Jehly je možné
Jehly se aplikuji do bodů na uln•m boltci. PouHva se k léčení viech druhů nemoci.
-------
bolesti podél průběhu meridiánu.
n• na str. 197.
lllllu.
Podél přední vnitřní plochy dolních končetin, břicha a hrudníku.
----�--��---
Srdce
Za.tívad potíte, obrna obličeje, bolesti zubů, hlavy, bolesti v krku, du�evn1 poruchy spojené s horelnatyml stavy, bolesti podél průběhu meridlanu.
Jater
Od vnitřní plochy palce u nohy na hřbet chodidla, po vnitřní ploJe dolní končetiny okolo pohlavních orgánů na břicho a hrudník.
I 9 7
Problémy v oblasti hlavy, očí, uJí, krku, du�evní onemocnění a dal!í problémy podél průběhu meridiánu. Jaterní onemocnění, gynekologické potíže, onemocnění pohlavního ústrojí a problémy v oblastech v blízkosti meridiánu.
y
J=:
l
A K U P U '\ K T U R A
N
A
pitÁtl fé{ťbna proadtlfd � poulitmr aJ.. upunk.tury zalmwje podrobné 1)-!etření pc�de11t11 z ltledi\lm jťlw ztlr111o tm1w stm•u, rozlto,·or s nemocnim o jeho outaHr;Hr potrlic/1 a ti11emť '')'(etřmi. jen taJ.. je molné ZI'Oiit nejl•lrodnějfí zprisob léťem
Ulba aJ.. upunJ..turou b; �e nu'la l'ldy zaJ..hítlat na dtikladném vyietření
a na fill:.tt-clt \ kaM 111 jednotf;,,rm přtp11tlt1 Jť třelm \'hodně ''}'rtlít tliagno.�tiáé mobro5tt, J..tať se nabut•ji. Podl tmanmťl; nemoc11élw a I')'I'Oiávajíci přttiny nemoti lze Lvolit
a i obiiOI't'lll 111itřm
VPRAVO
zavést velmi slabý elektrický proud, čímž
Před amotnou apltl.;aci Jt:hel
občas i pocit Jakoby malé
by měl leWl•l peWvč CXI\tll
elektrické rány. Vlivu, které
ty oblasti J..ů}e, l.;am hodlá
zpusob vnímání vbodnuté jehly ovlivňují, je mnoho, ?.á·
Místo léčení je třeba
jehly vpicho' at. }.1 J..o pre vence infl•l..ce '>C pouJívc1
leží také na těle né konstitu
alkoholem, aby se
alkohol. Poté e aplll.. u ji ,Jku
předešlo infekci.
ci nemocného. U zdravého
punl.. t urni jehl}. coi je rela
pacienta s nadbytkem čchi
tivně bczbole\tn� a rychlé.
a krve se pocity dostaví rych
Po pronll..n uta J..u ia w jt:hly
le, zatímco u člověka, který je
po ukončení sezení.
D o jehel j e možno
rUI'tliJI'alry.
předem pečlívě očistit
Totéž se provádí
\' I I V O
1hodnf aJ.. uptmJ..tumí l10
správně unmta do podl..o ini
se zvyiuje stimulace a zesiluje se vnímání vbodnutých jehel.
vážně nemocný a trpí nedos
tahu jí se rychleji, než se zavádějí, někdy
a krátké, tvarem připomínají přlpínáček.
tkáně. U pacit:nt.t to vyvol,a ruzn� pocl
tatkem čchi a jang mužeme očekávat spa
se pacient ponechává se zavedenými
Apl i k u j í se podkožně, nejčastěji do
ty, od bolc\ti, trnuta ,,; (.. pocatu tlal.. u
�e velmi pomalou reakci.
jehlami v klidu po dobu 20-30 minut.
boltcu.
nebo tíhy, někdy ch l,ldu, tl•pla, wčdčnf,
jehlami je možno manipulovat, vy-
I během této doby je možné
s
jehlami
manipulovat, abychom dosáhli buď po-
POLOIIA
silujícího, nebo naopak t l umivého účin-
P R I A K U P U N K T U i'{ E
ku a vyvážili tak narušenou rovnováhu mezi jang a j i n, což nakonec povede
Pro léčbu je důležilé umístit pacienta do
k obnovení harmonie v celém těle.
vhodné polohy. To nejen umožní lepší
Do jehel je rovněž možné pouštět
manipulad s akupunkturními body a udr
VPRAVO
slabý elektrický proud za účelem zesílení
žení jehel v těle po požadovanou dobu,
Jehlami je možno
stimulace a vnímání vbodnutých jehel.
ale má to význam i pro nezbytné pohod
manipulovat,
Po stanovené době se jehly z těla vytáh
lí pacienta. Obecně je pro nové pacienty
zesilujícího nebo
nou a vpich se stlačí vatovým tampo
nejvhodnější poloha vleže. Tato poloha je
oslabujícího účinku
nem. Požehování se aplikuje na kůži
vhodná i pro pacienty, kteří jsou nervóz
a vyvážili tak
nepřímo - doutnající zdroj tepla se na
ní nebo neklidní, starší nebo vážně ne
chází v bezpečné vzdálenosti od přísluš
mocní. Kromě toho muže pacient i sedět,
ného akupunkturního bodu.
záleží na tom, jaké body chceme k aku
abychom dosáhli
nerovnováhu mezi jin a jang.
Při chronických bolestech a při lé
punktuře použít.
čení návyků a závislostí se často používa jí podkožní jehly. jsou velmi malé
I 9 8
I 9 9
K t\ I' I T O I. J\
A K U P U � K T U R A
E D M A
V 'i· s u D J\ Y !. ( C E � I
kodob}· jev. \' některých případech se
A K U P U :-.: K T U R O U
\)·slcdky lélby dostaví velicl' rychle, ale často $i Jé(ení \'}'.Jádá dem dobu. �ež se
V�eobecně navotUJl' i.ikupunkturní Jé(ba
dostaví prmí \')'\ledky, je tfcba ab�olvo
pohody. Přill'.Jitostnt:
\'Jt ale por'l několiJ.; �ezcní, ncboC tlllo
pocit uvolnění
.1
se mohou příllt.tky onemocnění ?hor
potřebuje urťitou dobu na to, aby
šit, av�k vldy jdť 1cn o prnhodn}· ·• krát-
\tupně obnovilo .tkupunkturou navoll'·
po·
VU .VO
Léčení astmatu, kašle a dýchacích potíží akupunkturou.
VI'RAVO
Požehováním se zahřívá zvolený akupunkturní bod z bezpečné vzdálenosti. K tomuto účelu slouží sálavé
nou rovnováhu i v orgánových sousta
A K U P U N KT U R A V M O D E R N I
teplo z doutnající
vách. jako doplněk a k u p u n k t u r y lze
D O B l:.
tyčinky.
v praxi použít také bylinnou léčbu. Aby co nejvíce posílila léčebný výsledek, volí
Spojením akupunktury a požehování do
se její předpis velmi pečlivě a podle stej-
jednoho odvětví biomedicíny se nám
ných zásad jako samotná akupunktura.
nabízejí nová vysvětlení pro účinky akupunktury. Nejčastěji a nejvíce je akcepto vána teorie dr. Bruce Pomeranze, PhD
] A K N A L i: Z T K VA L I F I K O VA N !: H O
LtCITELE
z Toronta. Podle něj podráždění aku punkturních bodů vyvolává uvolnční
Pro pacienta je nesmírně důležité najít
2 o o
opiátů v mozku. Tyto vnitřní opiáty ma
si zkušené a plně k va l i fikované aku
jí stejný účinek jako morfin. Protože se
punkturisty. Ti by měli znát principy, zá
tvoří uvnitř těla, nazývaj í se "endorfi
sady a teorie tradiční čínské medicíny
ny" (vnitřní morfiny).
bez ohledu na to, na jakou oblast se spe
Tyto endorfiny se vytvářejí v okrsku
cializují. Měli by mít také licenci vystave
šedé mozkové kůry v okolí mozkovodu
nou podle příslušných předpisů země,
spojujícího třetí a čtvrtou mozkovou
v níž působí. Pacient má největší naději
komoru. Blokují přenos nervových pod
na úspěch léčení tradičními čínskými
něnt z thalamu, který funguje jako přepo
metodami, jestliže úzce spolupracuje
jovací stanice mezi signály přicházejícími
s léčitelem, který se specializuje na jeho
z poškozených tkání a z vnitřních orgá
potíže.
nů do mozkové kůry. Tím se omezuje
2 O I
K t\ 1' 1 1' 0 L A
A K U P U i\ K T U R \
� E D M A
vnímáni bolc)ti ,. centrálním nervovém
Damm \.-ýznamným účinkem aku·
systému, přcdch.íl.i \c ode\ilání bolesti
punktur)' je posílení sekrece hormonu
vých signálů tpčt t.lo poU ..o7l'll}·ch tlciní
korti10lu, jehož protizánčtlivtl působe.
a tím se jim pmkytuje \'ět�i možno\t
n í má pti léčení bolesti mačn�� \'}oznam.
k hojeni 'I)'to \'nttrni opwy mohou ta
Zda 'ie, ic akupunkturou '>e také zlcp\u-
ké zpusobit 1m�ny \' sou�t.I\'Č hypotala·
1' imunitní funkn· org.uli'lmu, např.
mu a m01kon:hn kmene
ovlivnit tak
mulu ji \l' bM krvinkr a zll·p�ujc sc jeJich
činnost Jutonomnihu m·rvuvtlho \)''ité
\<.'hupnost pohlcovat CÍI()rodé �kodlivin\,
mu, coi je nc/Jvl\l,i, autorn.ltld.)' pracu
cul. w prok
jící souča\t ncr\·m·l'· \Oll\t,l\')', která je
tornkh 1varat. Zlep�uje \l' mikroCtrkula
.1
Sll·
napojena na \Jlttrni urg,inr a která fidi jt·
n· a tím \ť uryt:hlUJC hojení J>O�kozených
jich činnO\t. Oplat}' t.tk mohou ovlivnit
tkáni. Moc.ll•rní \)7kum odhalil mnoho
její kontrolu nad rťunýml vnittnimi té·
ruznych účinku akupunktury a tyto ob
Iesnými funkcemi ,, pfi\pllt k optimální
jev)' ji\ té ncb}I)' po�lcdní.
funkc1 rulllýdl orgán('!,
N E MOC I
,
KT E R É , E L É C i A K U P U N KT U R O U
Akupunktura se na světě praktikuje jil
překyselení žaludku, chronický dvanáctníkový vřed, akutní a chronický zánět tlustého streva, akutní bakteriální úplavice, zácpa, průjem, paralytický ileus (bolestivá neprúchodnost střev
tiske let a �iroce se využívá k lélbě mnoha nemocí, u některých se zřetelný mi výsledky. Světová zdravotnická orga nizace OSN vydala v roce 1980 seznam chorob, u nich! se zdá být lélba akupunkturou účinná.
zpusobená ochabnutím střevnf stěny). N E U R O L O G I C KÁ A O R O T O P E O I C K Á
DÝCHAcl
CESTY
ONEMOCNtNI
Akutní zánět vedlej�ích nosních dutin, rýma (zánět nosní sliznice), nachlazení a akutní zánět krčních mandlí (angína). NEMOCI PRŮDU$EK
Akutní zánět průdu�ek a průdu�kové astma (léčba je nejúčinněj�í u dětr a pa cientů bez daiUch doprovodných nemod). N E M O C I OKA
Akutní zánět spojivek, centrální retiniti da (zánět sítnice), krátkozrakost (dětská), �edý zákal (nekomplikovaný).
Bolesti hlavy, migrény, neuralgie trojklaného nervu, obrny v oblasti obličeje, obrny po cévních mozkových příhodách, neuropatie obvodových nervů, obrny způsobené poliomyelitidou (dětskou obrnou), Meniérův syndrom, neurogenní poruchy molového měchýře, nolní pomočovánf, neuraigie mezižeberních nervů, syndrom ,.zmrzlého ramene", tenisový loket, ischias a bolesti v bederní oblasti obecně, revmatoidní artritida. J I N t N E M OCI
NEMOCI ÚSTNI DUTINY
Bolesti zubů, bolesti p o vytržení zubu, zánět dásní, akutní a chronický zánět hltanu. N E MOCI ZAŽIVACÍHO T R A K T U
Křeče jícnu a kardie (spojení jícnu s žaludkem), �kytavka, dráždivý tračník, poruchy trávení, gastroptóza, akutní a chronický zánět žaludeční sliznice,
2 o 2
Kromě chorob uvedených na seznamu Světové zdravotnické organizace existuje mnoho nemocí, u nichž je akupunkturní léčba úlinná. Patří k nim poruchy reprodukce, vysoký krevní tlak, nespavost, kožní nemoci, sportovní poranění, alergie, kioubnf záněty, Beilova obrna, návykové poruchy (toxikomanie) a v�eobecně akutní nebo chronická onemocnění.
2 o 3
A [
U Z I T E L I\ E
ESY
CESIV\ Rl PLIBI IK.\
Ih� Bntnh \l�tll<.-al
I>.S22 6:-.:,\
,\cupunctun· Socrtt}
(01777) 701509
Ceskoslo\cmt..l
:-o:e\\ton Houw
Rlienter ol
SinoBiologlcU
l l'lldttaonal C htnl"\e
spolelno\t Centrum f('\f
•
I . �kola IC:\1
\ft"(..u.tnl'
NC\, ton Lane
lo\\t'l \\'hlllt!)
llu.• l ntcmatiun•l C'ollcge of Onen tal
\\'nrnn ton
\1l"(..l<.:tne
Revolutni �o
l.ondon :-;z 8JJ
I lO 00 l'rah.t I
liH '125) 71727
( 0 1 8 1 ) K8i-84l1
( ulkgc uf
lntcrn.uwnal
I radttwn.tl
tel
231 2t> H
HA
< h�hln• \\'\I
I.., Irlnll)' Rood
c.rccn lil'\lgrs "'enuc
I.1 nt Gnmtl·:uJ 'luue\ RH I 9 IDZ (lli:H2) .U W l 6
lll')!l \ter uf Om·ntal
AtU(IUilllUfl'
l.w l luuse,
\dHx>l o f ( hlrww
KtťiP'�thu I 507
\kdlum· (lili:) I I he Manor I lnuw coll�r I.ane
tlUl't'll\Wa}
l lc-rl�o�l Medldnl'
I 19 00 Praha 4
llt•lgatc
War"lcI..'huť
C:llllll
\urrl.'y 11112 9J\\'
lnglaml
:-o:etht•r \\btwtl'
www tem
�l
Alterna mcdlt.t
tl•l
79.1 ll! SI
www.altcrn.l·llledl{,t.o
humm•·r
Leanungton \pa
(11 1 7 17) 212101
C\' H ilZ
I hc Council fur Vl L10\ BRrt.\11.1 1:
Z.\.\IAF.�lJJI
Commercl.tl < cnt rc Rope Strcct Lon<.Jon Sl 16 I I.X (01 7 1 ) 2.17 S l bS
1 he Briti\h Rcgl\tcr of Complcrncnl<�ry Practitloncr\ PO Box 194 London SU6 IQZ (0 1 7 1) 2.H-S I 75 Council for ComplementM} .and Altemative Mcdldnc Park Houw 206/208 L.ttlmcr RoJd London W I O 6111' ( 0 1 8 1 ) 968 .!1!62 TI1e British Complementa'} Medici ne Assoclation 39 Prestbun R0.1d Pittville Cheltcnham Glos GL52 21"1 (01242) 226 70
Funai-Gun
Traditional Medicine
Kyoto-Pref.
Society Limited
629-03
12/27 Bank Street
japan
:-:SW 2 1 1 4
.\Kl 'J'Uli.Kit'IIA
,\t.ltklll}' llf Wt\ltrn ,\urpuncturl' 1 1 2
hv\ n H.w Ch'y;I I 1.2Q 71 1. ( u
(0 I ItlZl SlHZI!
( hlnl'\C AtuJlllllliUre i'ru'l"'(t lluuw
2 (o ron• 1.llll', Rctturd
:-o:ottmgh.lm n:-.:22 6:-.1.\
Brltl\h \<:upuncturc \\\()(tatlon and Rcgi\tcr
H \ldcrncy 'itrl'\'t London 'i\\ I \ 41Y
l.ondun W I O bRl: ( 0 1 1! 1 ) 96-1 0222
Los Angcles USA
liomeopathic rhcrapic� 933 Li ncoln Road
Culture a n d Health
of Australia
1601 Clay Street
-158 White Horse
Santa Barbara
Oakland
I·L 3.J I 39
College of Oricntal
USA
Medici ne
(305) 672-4 138
Road
CA 946 1 2
Surrey Hills
USA
Victoria 3127
(510) 763-7787
Miami llcach
1 9 1 9 Statc St., Suite 20-1 Santa Barbara
Florida Institute of
CA 93 1 0 1 American Collegc of
rraditionat Chinesc
USA
Medici ne
TCM
(805) 682-9594
455 Arka n sas
5335 66th Street North
Pincllas Par�.
CA 94 1 07
U n iversity
POB 35057
USA
USA
(813) 546-6565
(lil 7.J.I) 665IS.J
Station F.
12012 S Magnolia Ave.
( 4 1 5 ) 282-7600
CA 9264 1
Atlantic Institute
IJinc,l\hlrl' W:-.; Sl Y
I he l,lu 'ong Pmt
BC V6M4G 1
Emperor's College
USA
of Oriental
( O l '1-121 b781lt12
(,radu.lll' '>choc>l of
Canada
of Traditional
( 7 1 4 ) 530-9650
Medici ne
Rc.lthng
\c:upunctun•
lkrl..\hlrl' Rt.6 211N
59 ldfmd < rl'\l't'lll I t•tgh
I r adi t lonal ( hlncw
Gardcn
Vancouver
Grove
Oriental Medicine
1057 SE 1 7 Strect
I rJdltlllrMI
Ml•dklnc
Canadian College
1807-B Wilshire Blvd.
Yo San U niversity
Fort Laudcrdalc
\t upunc:turl' '>oclct}'
5.i,l Orml\tonl' t . ro\'4.' Iondnn \\. 12 OJr ((>i I! I I 7H·070b
for Chi nese Studies
Santa Monica
of TCM
FL 313 16
855-859
CA 90403-5652
1 3 1 4 Second St.
USA
Cormorant Strect
USA
Suite 202
(305) 6.3·31!88
\trJthml L pon·Avon WJrwll�\hlrc C
\' !7 ,
C)j[.
,\\i.ICI\1I
(01 7891 291!791! a\ u�tv\A.'I'1
I hc Reglster of < hlnc e l lerbal Mcdlc:lne Wl•mblcr :\ilddlt\C\ H\9 CINZ
( ol legc of Odental Ml'dlcine rm'[X"
Victoria
Santa Monica, Five Branches
CA 90401
Institute
USA
Institute of
200 Seventh Avenue
( 3 10) 9 1 7-2202
Classical
Colorado School of
Tao House
Acupuncture, Inc.
I radit ronal (hl nese
Chincse Medicine &
Santa Cruz
Medklne
Cultural CoiJege
78 llavcrstocl.. 11111
CA 95062
3565 Rue Berri
U SA
TCM
Suitc .324
1 +ll York St.
6175 N.W. 1 53rd Strcct
Montrcal
Meiji College of
Suite 202
Miami Lakes
Quebcc H2L 4G5,
Oriental Medicine
Denver, CO 80206
FL 33014
Canada
1426 Fill more Street
USA
USA
(303) 329-6355
(305) 823-7270 American University
l.cmdon N\\.I ZRl. 10 I 7 1 I 284-2891! I hc \ssoclatlon of Orllish Veterlnary
Suile 220
(512) 288-2872
\cupuncture FAl\t rar� Cottagc llandcro\s Hayward\ llcath 'íU\\l'\ RII I 68[) t01l421 4002U 1.1 1 ( h l
nlon for
(,rl'at Uritaln
San Francisco CA 94 1 15
Ctr-;.,
USA
Institute of Taoist
The World Academie
Pacific College of
Acupuncture, Inc.
Society of Medical
Oriental Medicine
1321 5th Street
Education and
of Chi nese Medici ne 2600 S. King #206
Boulder,
Honolulu,
l l Hcping
San Diego
co 80302
Hawaii
Jie Nei Kou
CA 92 1 08
(303) 440-3492
Hl 96R26
USA
USA
Qi Gong
Beijing
1 00029
7445 Mission Valley
USA
Chi na
2 o l
The Worsley
BC V8W I RZ Canada
fhc \s5oclalion of
1'0 80\ 400
��.���v rC:\t
Parl.. Uou�
USA
Amcrican School of Oriental and
Hcritage
nf Mcxkm
I hc Brilhh
lllb Lallml'r Ro..1d
600 St. Paul Ave.
FL 3466'i
( 0 1 8 1 1 904- 1\57
< ouncll
Oricntal Medicine
South Baylo
101 7 1 1 8.H bl29
\cupuncturc
USA
San Franásco
2 \t \II>Jm RoJd
CI�N.r
(017771 701509
CT 0690 1
Academy of Oriental
I urupcan I c"(.icr.lllon
I Ihc Rld�W"•'Y
\\\
15 Bank St. Stamford
Qi Gong Association
i
(Oll! I) 61 1·1222
of TCM
Samra U niversity of
Acadcmy of Chi nese
I hl' I ondon (�I c.ong ( ollegl'
Tri State Institute
(203) -169-049 1
CA 900 1 7
Australia
lili 7 I I 72-1·5 7.S6
USA
Australia
OX7 6SD
<'ruydon \\f l 1\!'1:
CA90017
�1eadowbank
({) 1 99.!) l!.l0-11 9
9-1 l ltgh \trn•t
Los Angelcs
Kiyoshi-Cho,
1 7'1 Coluucl'!itl'r Rn.1d I omlun :--;w 1 6DX
1 1 25 W 6th St.
Oriental Medicine
Australian
,\<. upu ncturt•
Unit 1 5 Tavern Qu.l)'
AUSl RÁUE
Ml'tltcal Pr<�t tltluru·n ln thl' U l\
Roya1 U niversity of America
Meiji College of
\odtl} uf < hlm·vl'
\omplemcnt<�ry Medici ne
�lngh.un
102 Felsham Road London SW15 1DQ
\ D R l ::> )
2 o 5
U Z I T E C � F.
Oricntal Mcdlcal Institute of Hawail 1815 Kulul St Swte 206 Honolulu lla wall HI 968U
USA (808) 5.J6-.i6 1 1
Mldwcst C entcr fur t he St udy of Orlcntal Mcdldnc
4334 North ll.w..-1
Sulic 206 Ch icago lL 606 1 3 USA (312) 975-8012
Tradltlonal Acupuncturc Institute, ln<.. Amcrlcan Ci ty Bulldlng, SuliC J OH
L I T E R AT U R A
A D R F. S Y
lmtttutc of C hlnew Mcdicine Rt 1 7, Box 52-,\ S..ma Fe !1'�1 H7502 US.\ lSOS) H i-52B
Tri State Institute of TC.\i ro Box 974 C.athedral Stauon !\"e1' \"orl.. !\"\" 10025 US\
Te�a\ College of Oricntal Mcdicine 2405 S Shepard Houston TX 77019 US\ l713) S29-8H2
Kotott.�m.t ln�tltutt• ''i 'i \ho 'it 1'0 Box 16il! �. tll.l ��· 'M H SOJ l\\
'atlonal (o llcgc of
Acadcmy of Oricntal llcrltage PO Box 8066 Blatnl' WA 982.JO US.\
\.1nt.1 I c C olleg«: of �.tturtJI Mcdlt:lnc I 59(J <. myon RoJd S.1nta ll' NM 87501 US,\ (505) 981 1569
USA
�)UtiHV(."ol cupun{lure Coll«:gl' 7 1 2 Wc\1 S.1n Mat«:o \Jrlla ll' NM 87'i01 USA
(301) 9 1 7-2202
(505) 91:18-.IS.\8
Columbia MD 21044
Acupuncture Center of Amhcrst 48 North Ple.•�ant St Amherst MA 01002
USA Thc New England
School of Acupuncture 30 Common St Watertown MA 02172
USA ( 6 1 7 ) 926-1 788
Minnesota School of Acupuncture and Herbal Studles 182 University Ave. Su ite 278 Saint Paul
MN 55104 USA
C ollcgc of Atupun<.turc .111d 1 1cttro I hcrapculic\ 800 Rlvcr\idc Dnvc Ntw York NY 10!H2 USA
!SO.H 255--1860
orth Amcrlcan < ollcge of Acupuncture PO Bo>. 1 2 1 28 Sal«:m OR 97109
USA Oregon College of Orlenta1 M ed ici ne I 0525 Sl ( hcrry BIO\\Om D rivc Portlil nd OR 97216 USA
Ba\t)r Un lvc�lt� 1 4500 juamta Dnw N l·.
Bot hcl l \'.A 9801 1 USA (206) 82.l- uoo Nalional
Acupuncturc and Orlcntal Mcdldnc AJIIance 146l7 StJ rr Rd Ota l la WA 98.159 USA 2SJ-8S l-688J
Lanc Sulic 304
orthwcst Institute of Acupuncture and Orle nta l Mcdlcine 1107 Nort h 45th Street Seattle WA 98103
Au�tin
(206) 633-2419
TX 78756
US:\
Acadcm y of Orient
Paclfic Institute of Orlental Medlclnc 12 \V 27th 'it.,
y 1000 1 US.\
M«:
(50:1) 2SI-.H43
I he Ncw Center School for Acupuncturc SO Maple Placc Manha\\et y 1 1 030 USA
9th Floor 'cw York
'
V šeobecné kni hy o tradiční čínské
Route to t/Je Formtain o f routll (Chi Power, juty
medicíně
1989, K-!8745: 36 4 1 )
Hoizey, Dominique, Hoizey, Marie joseph,
Hallander, Jane, Doc Fei Wong, Xin Yi Comlmt
A flistory o( C/Jinese Medicine (Bailey Paul,
witl10ut Contact (Official Karate, April 1990,
trans. Edinburgh University Press, 1993)
K48289 34 37)
Hsu, Hong Ven, Peacher, William,
1-lc Co u, Tlle Magie of Qigon.� (Chi Powex, juty
Uren's History o(Cirinese Medical Science
1989, K48745:54 57)
(Oriental Healing Arts Press, 1 9 7 1 )
Hul Min zhang, Qi Gong Treatmťllt (Tianjln
Porkert, Manfred, C/Jinese Medicine as
Science and Technology Publlsh Co. 1980)
a Scier�tific System: lts History, P/Jilosop/Jy,
Thc Chincsc National Chi Kung Institute, Chi
and f>mctice, m1d How ft Fits witl1 t/Je Meflicine
Kung: Air AppaZENt to lletter /lea/tll
oftlle West (Henry Holt and Company,
(Chi Powcr, July 1989, K-18745: 21 25)
:--J cw York, 1 982)
Yong Nien Yu, Stane/ing a Good Metlwtl for
Ronan, Colimrlitio1wl Medicine in
Healtll (Knowledge Publish Co, 1 9 8 1 )
Contempomry Cllina, Vol. 2, in Science, Medicine, mrd Technology ln East Asia series
Literatura o léčebných d ietách
(Center for Chi nese Studies, The Univern A.,
Castleman, Michael, Tlle Healin.� Herb.\
Needham, joseph, Tlle Sl10rter Science cmd
(Rodale Press. Emmans, Pennsylvania, 1 99 1 )
Civilization in Cllina:J (Cambridge University
Fuli, Wen Fang, e t al., Food rreatment for
Prcss, Cambridge, 1988) Schwartz, Benjamin,
Common Visemes (Chincsc Ancient Medical
Tllť World o(TI1011gllt in Ancient C/Jina (Belnap
Books Publishing House, Ocl 1 9 9 1 )
Prcss of Harvard University Press, 1985)
je Quan Yc, c t aJ., Food Trearinent a/ICI Ilt•cipe\
Sivan, Nathan, Tsity of Michigan, 1 987)
U iangsu Pcople's Publishing llousc, 1973)
Tsuei, Wei, Roots o (CIIi11ese Cu/ture and
Mayer, Dx Jean, ct aJ., Diet mul Nutrition
Medicine (Chinese Culture Books Com pany,
Guide ( Pharos Books, Ncw York, 1989)
Oakland, CA 1989)
Mei Ping Wong,
Unschuld, Paul U., Medicine in Cllina, a History
(People's Military Doctor Publishing llousc,
o( ldeas (UC Berkeley Press, Berkeley, 1 985)
jan 199 1 )
cl
aJ., f)iet mul Food Treatlllťllt
Min Yuan 1-long, et al., Recipe.l o(Footl Treatment for Family Use (Fujian Science
Literatura o čchi-kung Hallander, Jane, Empty Force Karate Kung Fu
Publishing House, Oct 1990)
(May 1986 K473SS: 336)
Qing Xuan Heng, et aJ., 200 Questions obout
Hallander, Jane, Sum /, tlle Hig/Jest Stage o(
Food and Nutriticm Qindun Publishing House,
Martial Training (lnside Kung Fu, Jan 1986,
Oct 1 990)
K48326: 40 43)
Sanghai Food Treatment Rcscarch Association,
USA
Hallander, Jane, Sunr I {lnside Kung Fu
Food Treatment (Zejiang People's Publishing
(512) 3 7 1 -3738
Yearbook,Jan 1987, K48745: 78 81)
Co., july 1990)
Hallancler, Jane, Tlre Higl1est Leve/ of Kung Fu
Shi Zheng Li, Compe1Uiium o (Materia Mcdica
Barren Land Institute Collcge of Acupunct ure and Moxibustlon 4 1 50 Pinnaclc Loc Pico�. lt 230 F.l Paso
TX 79902
American School of Orlcntal & Ho mcopat h ic Medici ne C O Ca � tlc Bay \illa\ Ncwcastle, :-.;cvís, Wcst lndlcs fa:-.: (8091 469-9490
l'ower (Black Belt, july 1987, 47432: 56 6 1 )
(Chincse Book Publishing House, 1988)
Hallender, Jane, X ing Y i PusIr Hands (The
Xue Min Cou, Supplement to tlle Compemlium o(Materia Medica (Chinese Book Publishing
Com plete Guide to Kung Fu Fighting Styles, Aug 1987, K4874S: 4012)
House, 1 988)
llallender, Jane, Female of T/Je Year Madam
Zhang Zhong Zhao, ct al., Nutriticm mul Food Trentment (Sanghai Science ancl Technology
Min Ou Yang (l nside Kung Fu Yearbook, Jan
Publishing House, Scpt 199 1 )
US \
1 988, K48745: 1 7 )
(915) S.J.J-6425
llallender, Jane, Opening Q i C/Jmmels, a Direct
2 o 6
2 o 7
R Akupresura, 56, 1-16 Akupunktura, 56, 142, 146, 1 78-203, diagnosti ka , 189-190 jehly, 179, 195 Akupunkturní body, 191, 194 Ananas, 98 Astma, 89, 1 1 3-1 1 6 Aurikulární léčba, 1 9 6 Banán, 96 Body, 149 Bojová umění, 128 Bylinkářství, 56--85 Byliny, 56--85, podávání, 75-77 kombinace, 76 kombinované receptury, 68 kontraindikace, 78-79 příprava, 82--85, cílové orgány 69-71, působeni,
I
Chaluhy, 109 Chan, dyna\111!, 25 Chřipka, 89 Chuang ti, 15, 25 ChuC b)·hn, 63-6-1 1 lili,'{ (li.ntha promcn), 21, 58 jablko, 96 jahody, 98 jang, 2 1 , iO, 58, 6 1 , dráh), 18.\, potr.tvt ny, 90 men· dl .ln)� I S.i org.my, 187-188 játra, 127, 1117 memllán, ICJi jehl)·, akupunktutnl, 17'1, 195 Jídlo jako lék, 116-121 )ln, 21, JO, 58, 6 1 dr.ihy, II U pot ra viny, IJO meridiány,
vání, 68, 72-74 chuť,
153 orgány, 187-188 Jln/jang tl'Orl c, 125 Jinan, 101
63-64
Klimatické prvky, i2-16
65-68 míchání, 75-77 receptury, 73-74 zpraco
Cang-fu, systém, 70, 1 25,
Kola tcrál nl dráh), 1 82-llli,
Citron, 90
Konfuclan\ká rm"tllctn.t, 25 -26 Konfuclamk.t mctod.t, 128 Konfuciu\, 1.1, 14, 18, 19 Kov, 22, 2.\, 24
Cukr, tmavý hnědý, 106
Krab, 101
C:esnek, 89, 93
Králik, 102
151, 185 Cang, orgán� 25, 185 Celer, 92 Cibule, 90, 9 1 , 93
C:chi-kung, 56, 124-143
Krevety,
C:chi, 20, 61, 125, 129-130,
�llce, akupunktura, 1 79,
159, 185-186 C:chin, dynastie 13 C:ínská pažitka, 94-95 C:ínské datle, 98 C:ínský jam, 95 C:ou, dynastie, 13, 1 7 Dieta, 50--5 1 , 89 Dřevo, 22, 23, 24 Dýně, 92 Emoční faktory, 47-49 Epidemické nemoci, 4 7 Feng-šuej, 1 5 Hlen, 53 Hloh, bobule, 1 00 Horečnaté nemoci, 88 Hroznové víno, 97 Hruška, 96--97 Hyacint hlíza, 109
Í K
I 02
196 Květ chryuntérn), 10'1 Ledviny, 127, 187 meridián, 1 92- 19J Legisté, 18, 20 Letní horko, i2• .i9-IO Lotos kotcn, 95
Ml�ko. 103 �IOCO\") mkh�·t, mendtán,
Samam�mu\, 1 3
192 Moht�té, 18, 19-20
Taor,mu\, 18, 20, 128
MrLt\� 9 1, 92 Mungo \')hon!.)� 94 Sachlazení, 12, H46 Nti·fm�. 12, I i, 25, 27 Nc·utr�lni potr.t\'tn}� 90
156-157, 158 Odvary, b>h nné. 82�85
TmJ\'Č kute, IO.i
lomcl, 98-99 Jou-lu, JOH llr ohHv.rť�. meridián, 19\ lte\cr'l. 97 Ucho, 15'i-156 úno�va, 52 Un\Chuld, Paul, 20
(>-.rdclnrk meridl.in, 19i l'ar.tllti, 'i2
l'cpt, Q I, 94, 107 l'cptovník, I 0·1 l'ct prvLů, 18, 22, 2.i
1'<-t chuti, 90 l't:t org.inil, 90 l'ť-1 trall\lormac:'nkh fá1i, 2 1 . 22-2.\ l'líct:, 127, 187, nwrkll.in, 191 192
Ú\ttlu•, I O I L�I. o� kup un k tu r.t, 179
\alc:'icl \táty, období, U, 17, 12'i Vejce, IO.i VInný ocet, 108-109, 1 1 4,
1 18 Vitr J2, :\4 .i6 Vl.t�'"Y orech, j.ídra, JOH Vlhko\t, .32, 4 1 -42
l'onwran(, 99- 100
Vnttfni pfrc:'ln} nemoci,
l'oraněni, 'i2 l'orkt:rt, M.rnfr�d. 20
Voda, 22. 2:1, 24
l'o}t:hov.iní, 56, 180 I H I l'r.rvěk.í l('ťb.l, 1 6 R.tf\ké jablko, 9 1 , I 00 Rt:IJ\,KC, I i9 140 Rotní období .r \trava, 91 Ruka .rkupunktura, 1 79
.B-il Vodní ka\tan 94 Vy\Oký krevní tlak, 1 1 7 1 1 8 Záp.tdní byl l nkM� tví, 80-tll ZálVOr, 105
Ryma, 1 10
Země, 22, 2.�. 24 Zevnr ptrtrny ncmocr, 32-.B Zpracování bylin, 72-74
Rýlt:, 10'1
Zaludck, meridián, 192
Rl-dkvlc:'ka, 9.\
Zenkn, 106- 107 llutnik, meridián, 193 lluty císat, 15, 25, Kánon
Seum, I 04 I OS Sang, dyn.r\tle, I.J, I S 1 6 Sen-nung, I S
Ma ndarinka, 99 Máta, 107 Materitr Mcdim, 57, 58, 88
Sl zlna, 127, 187 meridián,
Med, lOS
Srdce, 127, 187, meridian, 192 Stagnace �rve, 53
163, 167-168, 1 79, 1 9 1 , 193, 197, teorie, 1 82-186, Meruňka, 96
·rchaJ·tl, 143 llu\lé )ttcvo mendt.in, 192
Okurl.
Sing-l, 124
Meridiány, 69, 70, 7 1 , 1 S I ,
lenLé �tievo, mendlán, 192 leplo/Ohcfl, .!2, 37-\8
Ohctt 22, 24
Lung-jen (dra�t oko), 100 Maltóza, 106
Meloun 97
Tan-tch1en, 127, 129-l.lO
Skopov!' ma�. IOZ 192 Sl.tovka, 104
Strc�. 5 1 , 52 Sucho, .\2, 4.! Svrd.l kr\·av.r, plod, 100
2 o 8
mediciny, 13, 76, 125, 180 lralok, 1 0 1
