",ll
,r:',
4 i9t
:..:
:
",:::.
ig
.&
BI
:,
\ÁŠE\ro ] SKo
J
''.': . ::, 'a
q
;_
ď
i-
ra-
4.
:.:'
!
; L ':. á t# l
!
I
;j
ý,
, :
, ,.i ..'
$I
ilffi,'
:
ffi, ts .á
lĚ:
nl
; : t8,,.
,
!a 6tt.. t
.
1r:,
!.1
ll. L.rJ i2. fr:isi! I l.li (a: ]ó
II] l.
i-lrt
:
.
..{kň&e* |.ll: 4.r.. i.,:a I ,:'. rat
;e*l:::t:,
j
Major Antonín Matras
SEB
EOBRANA Druhé doplněné ayddní
(jen pro pťíslušníkyčs, ozbrÓjenlch sil)
NAŠEvoIsKo
PRAHA
1957
ÚvooEN
Tato piíručkaie zpracována na základě ďouholetfch zkušeností v nácviku a provádění sebeobrany a mohou z ní čerpat plní za. čátečníci. Popisujeme krátce obranu, z ní pňechod k protititoku a v něke. rfch piípadech i samotnf ritok. Abychom pochopili názvosloví a iednotlivé chvaty, jsou v knize instruktivní obrázky. Hlavní ása. dou sebeobrany ie nečekat až nás ritočníkzneškodní, n1fbrž chysta. né ritoky piedejít vlastnl akcí. v každéválce, i v piípadě ie-li použito nejmodernější techniky' rozhodne o konečnémvfsledku boje vždy jen člověk. Nebude to jen jeho morální síla, ale i bojové mistrovství, jehož iednou z nejdriležitěišíchsoučásťie boj zblízka. Poslední světová válka ukázala,žeboj je a bude veden - i za po. užitírriznfch techniclcfch vymoženostía prostňedkú - uvnitŤ bojové sestavy nepiítele a často i v jeho tflu. Zvlríště za použitiatomorn.fch zbtani,kdy isou iednotky rozčleně. ny více do šÍikya do hloubky,vlznamboie zblízka stoupá. Mohou to bft derné skupiny, prrizkumné odňady,letecké qfsadky a party. zrínské odďly' které pronikají do hloubky obrany i qflu a tam bojem zb|ízka zneškodriu jí nepťítele. Pod pojmem boje zblízka jsme ďíve rozuměli zpraviďa jen boi bodákem. V nynějšídobě ie tomu docela jinak.
i
Pii plnění bojového kolu
se voják dostane i do situace, kdy ne. použít bude moci obvyklfch zbraní. Pak bude záiežet na tom, ia. \fch prostŤedkri použiie' aby hlukem nebo qfsďelem neprozraďl svou pňítomnost. Proto je velmi driležité již nyní se dokonale zabfvat vfcvikem jiu-iitsu' kter1i nám poskytuje nepieberné množswí obrann1fch i ritočn ch chvat . Někdy se nám mriže stát i v občanském životě, že budeme ohroženi nebo někfm pi.padeni a pak nám zblvá jeČttná možnost: použítzprisobu obrany, kter1fm ritočníkazneškodníme. Již skuteč. nost' že v holfch rukách máme velmi ríčinnouzbraĚ, nás naplfiuje
klidem, rozvahou a vědomím, že se nemusíme obávat ani ritočníka dďeko silnějšího'než jsme sami.
obrann systém' kter1i uváďme, ie zpracován na základě znalostí anatomického složenílidského těla. Vychází zs' zásad japonského ápasu iiu-jitsu, ďe je piizprisoben našim poměrrim se zŤetelem na vfcvik obránce lidově demokratické vlasti. Proti hrubé síle užijeme duševních schopností, rychlosti, obratnosti a postiehu. Tím ritoč. níka piekvapíme a zdoláme. U nás i v ciáně bylo vydano velké množswíliteratury tohoto druhu, ale většina z ní nesplnila svoje poslríní.I tak je skoro všechna rozebrána. Věiíme' že vydáním této knížkyvzbudíme zájem o v cvik a dáme do rukou &enáňri Pokyny, poďe nichž bude možno provádět syste. matická cvičenív sebeobraně.
z
Dtl rN Jru-JrTsu
o vzniku a privodu jiu-iitsu byly vedeny četnéspory. Tento druh zápasu se pry objevoval již ve starém Řecku, Řime a Německu. I u nás byly pď iiž v 10. století známy rrizné bolestivé chvaty. ovšem zápas jiu-iitsu, iak iej známe dnes, vznikl ve staré Číně
a později byl pŤenesen do Japonska, kde se stal sportem téměÍ ná. rodním. Ž Japonska se také rozšíiilpo celém světě. Vznik iiu-iitsu ve staré Čtně se vysvětluje tim, že Čtnane uyu vfborní maséii a pii masírování nalézali na lidském těle místa' kde uchopení nebo zatlačenl prisobilo bolest (viz sval trapezov}', dúlky za ušima). Tímto pokusnfm zprisobem studovali i anatomii a obje. vili ještě dalšíbolestivé chvaty. Vynález nového zprisobu boie pŤísně tajili' steině iako vynález porcelánu a hedvábí. ovšem ani toto čín. ské tajemství nez stalo ďouho taiemstvím a bylo prf asi v 17. sto. letí n. l. vyzraz'eno do laponska. V té době se nejmenoval tento zpú.
sob boje jiu-jitsu' nfbrž měl mnoho poimenováď. Na piíklad
,,velké umění - Taj-jitsu..' ,,věda obratnosti
.
Javara.., ,,Kumi.
juchi" atd. o tom, iak bylo vyneseno tajemswí zápasu z Činy a o jeho vzniku v Japonsku se vypráví toto: Mladf tékai Akiiama z Nagasaki byl na stuďjní cestě v Číně. Dostď se zde náhodou do náboženské sekty, která se učila obdivu. hodnému zprisobu boje' jímžpotírďa nepňítele. Akiiamovi se boj velmi líbil' neboť v něm nerozhodovďa hrubá síla, nfbrž lidskf rozum a dúvtip. Tímto zptisobem mohl i mďf člověk porazit tieba dvakrát tak silného protivníka. Vítězství nedosáhne obroviq1í silrák svfmi fysick1fmi piedpoklady, ale ten, kdo dovede tiebas i malé síly správně a obratně použít.Tedy už v tehdejší době platilo heslo: ,,Nejmenší námahou největší qikon... ovšem zápas byl v čínskfch nábožensk1fch sekách piísně tain1f' a kdo jej vyzraďl, byl trestán smrtí.
Akiiama se všemu dobťe naučil a po svém náwatu do Japonska začal ihned zápas rozšiiovat.
Na ákladě sv;ich anatomickfch znalostí vypracoval již tehdy možno iíci prvď vědeckou soustavu dnešního jiu-jitsu. Vynalezl i nové chvaty, které se zájmem cvičily šlechtické kruhy - samura. jové' neboť mohly často zachránit život. V té době byl totiž v Japonsku rozšíieuboi - umění mečri' kdy proti sobě ',Ken-jitsu..
boiovďi dva protivníci' ozbroiení dvěma meči. Komu byl jeden meč vyražen, byl plně ztracen. Na základě nového umění mohl však již téměň prohran1f boj ieště vyhrát. V Japonsku dostal tento zápas
nynější název ''iiu-iitsu.. V pozdější době se na jiu-jitsu zapomínalo. Začalo se pouŽívat stieln;fch zbtani, proti nimž bylo i iiu-iitsu tehdy ieště bezmocné. Téměň po dvou stoletích znova zača| propagovat tento zápas mladf student a později ministr vyučovríníJigoro Kano. Studoval staré prameny o jiu-jitsu a z někter;fch chvatri sestavil nov sportovní ápas - judo, ve kterém se soutěží i nyní. Jiu-jitsu i judo se setkaly s velk1fm ohlasem a všude je začali na zríkladě Kanovfch pouček studovat'a cvičit. V roce 1882 za|ožil Kano novou vysokou školu jemné umění.
v Tokiu
,,Kodokan.., největšítěloqfchovnou školu vribec. Zde začali jiu-jitsu pod Kanov1fm vedením nacvičovat a zdokonalovat. Škol podobn1fch Kodokanu bylo však v Japonsku více. Jiu-jitsu
začal pěstovat cel1f národ. Cvičili iei děti ve školách' voiáci v armá. dě, studenti na vysok1fch školách i ostatní obyvatelé v tělov;fchov. n1fch rlstavech. Jiu-iitsu a judo se staly veďe ďíve známého zápasu
,,sumo.. národním sportem. Z Japonska se jiu-jitsu záhy rozšíiilopo celém světě. U nás iei propagoval prof. Smotlacha, kter1f iídil ieho nácvik ve Vysoko. školském sportu' S. F. DobÓ, Šíma,Krákora, Trima, Drobeček a Zrribek, z mladších mistr sportu Písaňík.Nyní se iiu-jitsu rozšiiuje hlavně v našíarmádě, protože jsme jeho qfznam pozna|i ze zkušenosť z minul1fch válek. Hlavně druhá světová válka nás mnohému naučila. Na zá]
POKYNY
pro nácvik jiu-jitsu (sebeobrany) v pravideInfch cvičebníchhodinách Tyto pokyny jsou určeny hlavně pro cvičitele sebeobrany. Budou
jim voďtkem jak organisovat a iídit trening, aby byl zajimav!,' nebyl jednowárnf a plně zaujalcvičence. Pii qfcviku ie nutno dbát těchto zásad:
- na každou cvičebníhodinu se dokonale piipravím a vypracuii si písemnou pňípravu poďe vzoru 1, - látku' kterou chci probrat, si naplánuji poďe času určeného pro qfcvik. Do jednotlivfch cvičebnícbhodin zaÍazuji z každého druhu chvatri nebo cvikri ieden až dva a v piíštíhoďně je opakuji, dbám' aby cvičebníhodina byla pestrá' zajlmavá a aby cvičence plně zauja|a. Proto neimprovisuji a cvičenívedu s vnitňním elá. nem, - postupuji od lehčíhok těžšímu'iednotlivé chvaty vysvětlím pňi a cvičeníopravuji; základní chvaty opakuji, až isou provádě. ny plně mechanicky, osnovy v'.fcviku volím tak, aby se stňídaly Pády' chvaty' kopn hody a pod. Abych vzbuďl zájem cvičencti, zaňadím nějak1í obrannf uik, ktery ie efektní' jako obrana proti políčku'někter1f odváděcí chvat, vyražení zbraně a pod., - píi nácviku dbám toho, aby se ritok piiblížilco neivíce skuteč. nosti. obrana musí bjt rychlá a rozhodná; je tÍeba dávat pozor na to, aby bolestivé chvaty a hmaty, rdoušení a lámání ridri bylo za. staveno vždycky díív,než dojde k rirazu,
-
-
- pÍi chvatech
veden1fch
proti ďouh m kostem a kloubrim
musím stále zdrirazĎovat nebezpečízranění a dbát' aby páky byly nasazovány tahem a ne trhem, _ pii cvičenímusím udrŽovat kázeř, abych měl kontrolu a pie. hled pro provádění jednotlivfch cvikri a chvat , - rozděťm cvičence na liché a sudé a poďe toho iíďm' kdo prováď ritok a kdo obranu. Útočícía obránce si postavím každéhona jednu stranu, - zdrirazriuji, že pňi nasazení chvatu a pii pocitu bolesti napa-
den1f ihned rychle zaklepe anebo zavolá ,,dost!.., na to se chvat nebo drŽení musí okamŽitě pierušit' - pády nacvičuji na Žíněnkách, na trávě, na mechu, na sněhu, na naskládan1fch piikr1ivkách a pod. Nemám-[ k ďsposici žíněnku a chci provádět vycvik venku, pak ji nahraďm tím, že nechám navézt na prostor 5x5 až7x7 m do v:iiše asi 35 cm piliny, které zbavím tťíseka dám ušlapat. Tyto piliny pokryji plachtou, kterou na okrajích zakowím kolíčkydo země. Kolíčkyukryjidrnem,abyse někdo pÍi pádu mimo žíněnkunezranil. Kolíčkyovšem nedávám pťímo do otvor plachty, n1fbrž tak jako u stanového ďlce opatiím
nělky pííkop
plachtu na konci motouzovfmi oky. Takto zhotovená žíněnkaie velmi pružná avydrži několik qfdnri. Mrižeme ií používatve v1fcvikovém prostoru' v táboÍe, v kursech i soustieděních a pod., - o Účasti ve cvičenísi vedu o iednotlivcích pňesné záunamy.PÍi písemnépiípravě si dělrím poznámky o qfsledku vfcviku' - popis cvik v textu počítás prováděním cvik pouze na pravou stranu. PÍi vfcviku však prováďm všechna cvičenína obě strany' - cviky v pííručceisou seiazeny v jednotliv ch částech poďe methoďchích ňad, a proto je mohu vybírat pro jednotlivé cvičební hoďny tak, iak jdou za sebou,
- za cvičebníribor pro richopy a chvaty se neilépe hodí vyňazené součástky oděvri. Mám-li možnost, obstarám kimona, která jsou
pŤedepsána pro zápas iudo, - pro nácvik si nechám zhotovit někerá náčiníz plátna a pak je vycpu pilinami. Budou to hlavně obušky' zabijáky a pod., s kter1fmi
pak mohu bezpečně a pŤirozeně provádět nácvik. Podobně si zhotovím pytle pro nácvik vedení riderri, - do jednotlivjich dvojic zaÍazuji cvičence pňibližně stejné váhy a stáňí' později je měním' _ pŤi piekonávání piekážek dbám o bezpečnost cvičenď tím, že si dobňe prohlédnu náiadí a je-li tieba' určímsoudruha, kter1f provádí rirazovou zábranu, _ v tělocvičně i na cvičištimám k ďsposici lékárničku' vybavenou vešker1imi potňebami první pomoci.
't0
obr. l. Na obrázku vidíme, iak mr]žeme snadno zhotovit zápasiště' které nabladí zápasnickou žíněnku.Zápasiště ie daleko trezpečnčišínež žíněnka, protože nevznikají me zery ve spo|ich jednotliv;ich dílc . Vylučuje !az, kteÍÝ ic častÝm zievem pii nácviku v tělocvičně. UpevĚovací kolíky pŤikrÝváme zeminou nebo drnem a kolem zápasiště vy. bloubíme mělkou struŽku k odvádť'ní vody. obr. 2. Upevnění plach'y k zemi provazovlmi oky a kolíky. obr. 3. Schcma plárěnr.ch atrap obuškri a zabiiákú. S atrapami, které isou zhotoveny z hrubého plátna a nap|něny pilimmi, m žeme bezpečně nawičovat utok i obranu.
\/ +* +, l" -+-
rI
Obr, 3. 11
STAVBA cVlČEBNI HoDINY JlU.JITsU (sE BEO B RANY)
Pňedpokladem správného vyučováníjiu-jitsu (sebeobraně) je kvalita cvičitele, kter1i musí mít tuto práci rád. Cvičitel má mít qf. chovné znalosti a po celou dobu treningu musí cvičence sledovat.
Znďosti by však zdďeka nestačily, kdyby neměl wičitel dobrf systém práce. Cvičenísi dokonale plánuje v celoročním a měsíčním
plánu a ten pak rozpracovává do jednotliv1fch cvičebníchhodin. Tak iako v iinfclr sportovních odvětvích je základem cvičební hodina. Ani v treningu sebeobrany nesmíme improvisovat, ale musíme se na jednotlivé cvičebníhodiny dokonale pňipravit. Cvičebníhoďna je základní formou práce a pňipravit ii musíme pro každ1f kolektiv, ať je to krouŽek, družstvo, nebo odďl. Mluvíme-li o cvičebníhodině' rozumíme pod tímto poimem každou cvičebníorganisovanou časovou jednotku, i když uvá déle než hodinu. Pravidelné cvičebď hodiny jsou ve všech sportech zá. kladem celoročni práce každéhokolektivu. Dlouholetá cvičebnípraxe, podloŽená vědeck1fmi qfzkumy' nám vytvoňila určitou strukturu cvičebni hoďny, kterou je tŤeba v zá. imu správného prriběhu cvičenídodržovat. Cvičebníhodinu rozdělujeme do čtyi částí,znichž každá má vymezen;f rikol. Jednotlivé části na sebe navazují, někdy do sebe zapadaj|, takŽe wočíneďlnf celek.
I.
ÚVoDNÍ ČÁsr
Úkolem rivodní části je zorganisovat cvičící,soustňeďt jejich pozornost ke cvičenía rozehŤát tělo, které tím piipravíme k zv1fšené činnosti, vzbudit dobrou náladu a chuť do dalšího cvičení.
Káze
12
pozornost vyžadujeme ve všech částech cvičebníhodiny. Nejd ležitěišívšak je vyžadovat ji v první části cvičebníhodiny. Jaká bude káze a organisace v prvních minutách, taková bude i v dalším prriběhu cvičení. Pňi zaháiení hodiny cvičence soustiedime a vedeme je k osobní ukázněnosti poňadoqfmi cvičeními,která budou jen velmi krátká' a
aby cvičícízaujala a zvfšila jejich pozornost. VyŽadujeme vzorn;i nástup, hlášení a pozdrav. Tak učímesmyslu pro poiádek a organisovanost. Potom provedeme rozbor rikolri. Cvičenci tak snadněji
pochopí všechny vydané povely, protože již rámcově znají postup cvičeď i v]ísledek, kterého ma!í pÍi cvičenídosáhnout. Pak následuje krátké zabÍáti iednoduchfmi cviky pro rozproudění krevďho oběhu. Tím cvičence piipravíme na vyššífysickou námahu. ZaŤadíme jednoduché cviky za pochodu, poklusu nebo běhu' jednoduché hry, zejména honičky, lehké piekonáváni pŤekážek (pieskoky švéd. sk1fch laviček, beden a pod.). Jsou-li cvičenci roztěkaní' zaiadíme cvičenípohotovosti a rychlé reakce. Na krátké písknutínebo povel musí wičenci zaujmout určitou polohu nebo provést obrat a pod.
První část tedy rozdělíme takto: 1. nástup' hlášení' pozdrav,
2. oznámeni rikolu a obsah hodiny (krátce)' 3. n.hiátt organismu (ch ze, běhy' hry atd.). Methodické pokyny
od cvičitele požaduieme, aby správně ovládal povely' od cvičencri, aby ie piesně plnili. Neopravované chyby desorganisují kolek. tiv, učíjeho členy nepiesnosti až nedbďosti. Cvičeníijdíme bez
dlouhého vysvětlování, zvládáme je pouze jasnfmi' stručnjmi povely a opravováním. Pňestávky mezi jednotliv mi cviky omezíme na minimum. Cviky musí na sebe plynule navazovat' nesmí bjt složitéa piitom musí b1it ričelné.Chování cvičitele musí b1ft jisté a energické.
II. PRÚPRAVNÁ
ČÁsr
Úkolem prripravné části je procvičit pohybovf systém, posílit vnitiní orgány, zvfšit pohyblivost kloubri, rozehŤát a posílit svalswo' zlepšit a udržet správné drženítěla, piispět k vfchově všeobecné koorďnace pohybové a zajistit dalšípiípravu k většímu zatíženíorganismu v hodině. Vhodná jsou cvičeníprostná' otužování mďíkové hrany pro kryt a rider' cvičeď prstli pro pevn1f richop
a svěr, pohyblivost kyčelníchkloubri' krouženív zápěstí a v lokti pro rychlf kryt, cvičeníkopri pravou i levou, cvičenípádri na místě' za poklusu i v běhu, padání s rrizn1|ch v1fšek' pádri kotoulem pies cvičence nebo švédskou bednu, cvičenís tyčemi' s mal1fmi činkami,
í3
kuželi, plnfmi míči,cvičenína žebiinách, švédsk1fch lavičkách, na klaďně a rípolnická cvičeníve dvoiicích. Velmi vydatnou pr pravou pro vytrvalost je cvičenís krátkfmi švihadly. Je velmi vhod. né zaÍazovat do této části hodiny dlouhé švihadlo' ale pak musíme dbát' aby cvičenci prováděli podběhy a pieskoky v běhu. Cvičení se dá rrizně kombinovat (sbíráď a pokládání rrizn;ich pÍedmět a pod.)' čímžcvičímepostieh a rychlost. Tyto prvky jsou hlavní podminkou sebeobrany.
kážky z nastavěného náiaď. Mrižeme použítnavěšenfch žíněnek a
pytl
potiebn1fch ke speciálnímu v}icviku sebeobrany. Methodické pokyny
Methodické pokyny
Dobie sestaveného souboru cvičenípoužíváme v celé ňadě hodin bez velk1fch změn, postupně zvyšujeme rikoly' iako počet opakova-
nfch jednotliv1fch cvikri, změn ruchu, obměn téhožfysiologického ričinku. Pamatujeme na to, že iednotvárnost a zdlouhavost cvik snižuje iejich vliv na organismus i zájem cvičících.Proto musí b;ft
cvičeníplynulé. omezíme se pouze na nejdriležitějšív1iklad cvikri, ukazuieme zrcadlově, to znamená' že stojíme-li proti cvičencrim, piedcvičujeme na opačnou stranu. Současně však opravujeme a vyžadujeme piesné provedení. Navazujeme-li na sebe jednotlivé cviky, musíme píihlížetk tomu, aby se stiídalo napětí a uvolnění iednotlivfch svalov1ich skupin. Snažíme se v cvičebďch hodinách vymjtit nedbďé rozviklávání, které nemá žádnf fysiologickf činek a mriže mít za následek rrizná zraněni (natrŽen1f sval, kieč).
III.
HLAVNÍ ČÁsr
Úkolem této části ie zvládnout techniku pohybri, vychovávat
k obratnosti, rychlosti, síle a vytrvalosti. Učímese nov1fm chvatrim a prvk m, zdokonalujeme se v nich, prověŤuieme si qÍkonnost. Do
hlavní části hoďny zaiazuieme techniku derri, krytťr, protiritokri, stínov1f boj' podmíněn1f (smluvenf) a voln1i zápas.
Aby cvičeníbylo zajímavé,je možno a je opravdu velmi ričelné zaiazovat ke konci této části bojovou hru. Hlavní část je vyvrcho-
14
lením hodiny. Cvičenci isou nejvíce namáháni jak tělesně' tak i duševně. opakujeme staré a učímese nov m chvatrim, což vyž'aduje tělesnou i duševnísoustňeděnost. Ke konci hlavní části zaŤazuieme závoďvé hry, které mají brann1f charakter, pňekonáváme pŤekážky, cvičímešplh na laně (i v hupu), pieskoky s lana na lano, skoky do hloubky, které postupně zvyšujeme. Piebíháme a pŤelézáme pie-
pro box. Zďo|áváru takové pňekáŽkové dráhy kombinujeme
pieskoky' pády, skoky a ridery do nastavěn1ích žíněneknebo pytl . Hrami cvičímebojovnost, vrili zvítězit, rychlost, postieh, rychlé rozhodováni, sílu, vytrvalost. Takovou vydatnou hrou je ragbíčko, boj o žíněnkunebo nějaké iiné náiaď, tieba kladinu,lavičku, meďcinbat a pod. Všechna tato cvičenípiíspívajík utuženívlastností
Velkou lohu pii zvládnutí rikolri v této části cvičebníhodiny mají cvičiteléjednotliv1ich družstev, zejména je-li oddíl většía v1fcvik musí b1,ít organisován v menšíchskupinách. Tento v1icvik mri. žeme provádět i hromadně, P* ovšem musí b;ft vzorná kázeů a cvičitel dává k jednotliv m prvkrimpovelyaprovedení kontroluje sám.
KaždÝ cvičitel musí bft dobie piipraven, dbát methoďckého postupu nácviku od nejlehčíhok těžšímu,od známého k neznámé. mu, od jednoduchého k složitěišímu.Naučenéprvky a chvaty opa. kujeme v rriznfch podmínkách, na piíklad ve ztíženémprostieď' ve vystroii, proti několika ritočníkrima pod. V této části hodiny vystoupí kiivka námahy co nejv1fše. Je to právě cvičitel, kter toto vystupĚování vlastně určuje zprisobem vedení a vhodnou náplní cvičení.Všeobecně platí ásada zaměstnat co nejvíce cvičenc , i když v treningov;fch hodinách je zaměstnání zaměieno individuálně. To však neznamená, že jeden cvičía druzí se na něho dívaií. Cvičitel sice zaměstnává všechny cvičence naiednou, ale současně se věnuie i jednotlivcúm. Je duležité,aby uměl vystihnout zásadní chyby, které se vyskytují u většiny cvičících,ty ukázal a opravil. Pak se mriže věnovat chybám a opravám těchto chyb u iednotlivcri.
Iv. zÁvĚREČNÁ ČÁsr Tato část má za rikol uklidnit organismus a piipravit jei k dďši mu zaměstnání nebo činnosti podle toho, v jaké denní době se tre. ning koná. Do této části hoďny ie vhodné zaíadtt cvičenípro piímédržení těla, cvičenípoiadová, méně rušné hry, krátkou besedu, pochod se zpěvem a hodnocení. To zaňazujeme v každéhodině, protože
15
nrím odkrÝvá nedostatky i klady cvičení,zlepšuje a zkvalitůuie jak práci cvičitele' tak cvičencťr.Poďe nálady cvičencri cvičitel
ČÁsT I
nejlépe pozná' jak hodina prisobila na kolekiv. Fysiologická kiivka námahy klesá v této části asi o pětinu až &vrtinu.
BoLEsTlVÁ,
LEHCE zRANlTELNÁ A sMRTELNÁ
Tuto poslední část hodiny mrižeme rozdělit na:
MISTA
1. uklidnění organismu,
2. nástup, zhodnoceď hodiny' pozdrav, rozchod. Všeobecné pokjlny
k cz:ičebníhodině
Na lidském těle je celá iada míst, která jsou velmi citlivá na tlak der. Úder do těchto míst mriže blt někdy pŤi většímpoužití síly i smrtelnf. Je velmi nutné' abychom dokonďe znali tato místa a v piípadě potieby sebeobrany ritočníkazmátli nebo riplně vyiaďli. Stačíněkdy bolestiqf rider, aby ritočníkpii chvatu zakolísal. Piejdeme-li pak do protirítoku, mrižeme ritočníkalikvidovat. Proto je velmi duležité,abychom dokonale ovládali anatomii. Tím, že budeme protiritočit na místa lehce zranitelná, vyiaďme snadno ritočníkaz činnosti. Použitímněkterjch chvatri nebo riderri mrižeme ritočníkapŤivést do bezvědomí, někdy mŮžeme zprisobit i smrt. Údery malíkovou hranou ruky mrižeme ritočrríka vyčaďt z boje tím, že rider vedeme na ďouhé kosti' jako isou kosti pažní,klíční,loketní, vietenní, holenď, stehenní a pod. Někdy mrižeme měkkou částíokraje ďaně zasáhnout litočníka do brady. Nezprisobíme mu vážnějšízraněni, ale otiesem nervového
nebo
Úspěch cvičitele a tím i splnění rikolu celé cvičebníhoďny závisí na pťedem promyšleném'pečlivě vypracovaném plránu a qfběru cvičení.Každá hodina vyžaduie piípravu, nejlépe písemnou' iinak cvičitel improvisuje. Pii navázání iedné hodiny na druhou pak chybí methodická souvislost a tím trpí cel postup qfcviku. Cvičebního. dina je vlastně detailně propracovanou částíročníhovfcvikového plánu, z jehož celku vycházíme. Sama dobie piipravená, podrobně
vypracovaná osnova cvičebníhodiny by nám ještě nepomohla zvládnout rikol a dobče jej provést. Je tňeba promyslit i celou orga. nisaci a vedeď hodiny. Cvičitel musí pŤedem znát, na kterém místě, v iakém cvičebnímr1waru budou cvičenci pii tom neb onom cvičení a jaké náčiní a náiaď bude potiebovat. Je-li hlavní část hodiny ve.
dena po družsťvech,je naprosto nutné provést instrukčrrí metho. ďckou hodinu, kde si jednotliví cvičiteléujasní látku a rozmyslí si, jaké náčinl a náňaď budou potiebovat. Vedení hodiny musí b t radostné, veselé, pŤitom však cvičitel musí mít autoritu, kterou ziskává soudružs\fm vedením. Jeho povely musí bft piesné a srozumitelné. Stejně tak musí vysvětlovat všechny chvaty a cviky. Umí-li sám chvat dobie ukázat a vysvětlit' dovede-li vystihnout chybu celku i jednotlivce a názorně ji piedvést a opravit, stoupne u cvičencri jeho autorita. Je tťeba si uvědomit, že cvičebníhodina ie pojítkem mezi cvičenci a cvičitelem, že je zá. kladem vycviku.
Jedině cílevědomou prací a treningem se naučíme dokonale ovládat všechny prvky a chvaty sebeobrany a bude-li tŤeba, i prak.
b IT
ticky jich pii piepadu pouŽít.
I 16
I
i I
i
systému iej zbavíme odvahy a získáme si patiičnf respekt. Pii nácviku bude velmi dúležité,abychom uměli správně vést der a strhnutím jej zastavit. Úder zpraviďa prováďme malíkovou hranou ruky. Proto je nutno tuto hranu otužovat tak,Že pii treningu tlučeme do podlahy, stěny a pod., až tato část ruky ztvrdne. Kolikrát je menší riderová plocha, tolikrát sďnám zvětší ričinek rideru. Proto k rJderrim používáme mďkové hrany ruky. Je těžko vymezit, kter1f zásah je smrteln1f; jsou ovšem místa, jejichž piesnfm zasažením mrižeme piivodit i smrt. Sem patňí rider na koien nosu' na kost spánkovou, do qflu, do hrtanu, kopnutí do bÍicha, do rozkroku nebo páteie. Na obrázcích vidíme místa, na která lze s rispěchem protiritočit:
l. M{sto' kde začínail vlasy
(trichion)
2. Spánek 3. KoŤen nosu 4. Oko
5. Zevní zwkovod
6. $'onec nosníc}r kostí 7. Špičkanosu 8.
9.
13. 14. 15. 17'
18. Velká hrdelni iamka 19. PodpažnÍ iamka 20. Rukoieť kos hrudnÍ
23.
34. Pupek 35. PodbŤíšek(močovf
měchjŤ)
Kraiina pod levou prsní 36. Kost vietemí
bradavkou
39. Varlata 24' Meč. vfběžek kosti hrudní 4L. a 42. Kolenni žlábek, tvo.
25. stŤedn,í část nervovš'cév- ien! stehenními svaly (svát kreičovskÝ a čtvr.ního svazku paŽního Horní čelist těsně pod 26. Žebra vystupuiící pod hlavf stehenni ival) nosem kr!ží'slabě krytá svaly 44. Piední strana holeně Špiékabrady 27. Plerus solatis (nervová 45. vnitčnístrana holeně Dúlek pod ušním boltcem pleteĎ) 46' vnitiní kotník Krčnítepny 28. okraie žeber 47. Kost krycblová Hrtan 29. Slabiny 48' zevnl kotník Meziklíčková iamka 32. Loketni ohbí 49. Konec zápretní kosti palcc
l0. Hrbol kosti tÝlní
ll.
Pruní obrate|, zvanÝ atlas (nosič) l3. Dtllek ood uŠnímboltcem 16. Řasa tvbiená trapezov'im svalem
2l. HŤeben lopatky.
,
22, Značnévyklenutí hrudní páteic 30. Ledviny
31. Místo nad kostí kiÍžovou 37. I(ost loketnl
38. Kost kŤížová 43. Lritko 46.
Vnitiní kotník
48. Zevní kotník
50. Achillova Šlacha
ČÁs T II
BoLEST|VÉ cHvnry A UCHoPEN|
Bolestivjch chvatu použiieme tehd5 jsme-li napadeni r1točníkem a nemrižeme ieho sílu piemoci, nebo uchopí-li nás ritočníktak,
že se nem žeme vyprostit. V tom piípadě sevieme citlivé místo nebo tlakem na nervy a jiné uzliny zptisobíme ritočníkovibolest Jakmile protivník trochu ochabne' piecházíme sami do protilitoku'
abychom jej pňemohli. Proto je driležité, abychom tato citlivá místa mali, dobie si ie zapamatovali' v pňípadě potieby je v sebeobraně zasáhli, a tak se
uvolnili. Zvláště na hlavě je celá iada míst, která jsou neien na rlder, ale i na tlak velmi citlivá. Nečekanfm zásahem těchto míst se zbavíme protivníka. Tlakem palce do oka zprisobíme ritoěníkovi velkou bolest, takžr nás ihned ze sevieď pustí.
l. Místo kde začínailvlasy
(trichion)
2. Spánek 3. KoÍen nosu 4. oko 5' Zevní mkovod 6. kon9.c nosnÍch kostí 7. spiČka nosu
19. PodpažnI jamka 36. Kost vňctcnnl 20. Rukoieť kosti bndíl 39. vaÍlata 23. Kraiina pod tcvou prsní 40. záprstnl kústky ruty bradavkou 41' a 4). Kolennl áauet.-'svaly wo24. MeéovitÝ . vj'běžek kosti ienÝ stehinnÍmi
rsví rreieoviií a ctvil Žebta vystupuiícl pod trlavÝ stcÉennl ívail svaly 43. Ljtko 8. Horní čelist těsné pod 27' Plexus solaris M, PÍednístr. hotemí kosti 28. okraie Žeber 45. VnitŤní str. }rolcnnl kmti Bo9em 9. spička brady 29. Slabiny 46. vnitinÍ kotník 12. Bradavkov}' dběžek kosti 30. Ledviny 47. Kost krvchlová skalní 32. Loketní ohbí 48. zevní kotnÍk l?. p'll.\ pod ušním boltcem 33. Zadni vnitinI strana tokte 49. Konec záprstnÍ kosti palcc 14. Krčnítepny 35. PodbŤíšek(močo!Ý 50. Achillova.šlacha 15. Hrtan měch',i) 26.
hrudní
kúží'slabě krytá
21
Vrazíme-li prsty do obou
očítočníka,částečněho oslepíme.
Této obrany použijeme jen tehdy, jsme-li ohroženi na životě,neboť m Žeme ritočníkavelmi váŽně poranit. Útok provedeme ukazováčkem a prostiedním prstem pňímfm učenímdo očí.
Vede-li ritočníkproti nám ritok z vnitiní strany nožem, sekyrou, obuškem a pod., zachytíme neidiíve ieho ruku za loket a potom ho uchopíme za očnídrilky pies čelo zezadu. Bližšípopis tohoto chvatu je uveden v části o odzbrojování.
Horní čelist je velmi citlivá' a proto na ni vedeme nejen rider' ale mrižeme na ni prisobit i tlakem konečky prstli nebo malíkovou hra. nou ruky. Nejričinnějšíje tlak kotníky ruky seviené v pěst těsně Proti ritoku do očíse bráníme tim,že nastavíme ruku těsně pied nosem malíkovou hranou vpied. Tento pohyb musí b1ít velmi
hbitf, aby piedešel nebezpečnémuritoku.
pod nosem. Úeinet< tlaku na horď čelist se zvětší,uchopíme-li ritočníkana temeni tiavy za vlasy a táhneme mu hlavu nazad. Použitím ně,kteqfch z těchto zprisobri se lehce zbavíme ritočníka'ktenf nás sevťel zpiedu, vstoje i na zemi.
I
ti
22
23
Jedno z neicitlivěi. šíchmíst je tak zvan1f nilo,,, pto',bloudí.o! bíhajícípodél krční tepny k ušnímudrilku.
Konce
prst
vtlačíme
pod dolním okrajem
ušních boltcri za čelist-
ním kloubem, zmačk-
Za wát uchopíme ritočníkatak, že mu vstrčímepalec do rist poďe zubri. ostatní prsty se opírajíza ušnímboltcem, aby se ucho. pen1f trhnutím hlavy do strany nevyprostil a po pňípadě nás nekousl. (Na dalšímobrázku vidíme chvat s boku, takže si mrižeme povšimnout, jak jsou prsty opňeny za čelistí).Seviením ruky zprisobíme ritočníkovi bolest, takže nás ihned pustí. Máme-li obě ruce volné, strčímeoba palce do točníkovfchrist' jak je popsáno v piedešlémpiípadě. Nebude-li ritočníkpovolnf' sevieme ho prsty za čelistď klouby.
neme dovnitň a směrem k čelisti. Tak zprisobime rltoěníkovi velkou bolest a pii delším piidrženíi bezvědomí. Uvedenf nerviídíprokrvení mozku a tla. číme-lina něj, pieru-
šímečástečně jeho funkci. Tento chvat volíme vždy, když se chceme rychle uvolnit, nebo když chceme sami ritočníkazne. škodnit.
Zersní ucho ie velmi citlivé na ríder. Dlaní
piivienou do misky, jako když nabíráme vodu, udeiime na zvu-
kovod a v okamžiku rideru dlafi narovnáme."l
Tím zprisobíme
náraz vzduchu do zvu.
kovodu.
21
Pii
silnějším protÍhne deru se bubínek. Jinak má napaden po rideru silné hučenív hlavě.
25
SeoŤení Ťasg trapczoz;ého saalu. Velmi činn1i a bolestiv1f je hmat na okraj trape-
zového svalu,
kter1f
provedeme tak, že položímeruku dlaní poblížkrku' palec ohneme v prvním článku
a tlačímezpiedu. ostatďmi prsty obej-
meme sval a seviením ruky zprisobíme prud. kou bolest. Pod timto svalem vedou nervy a napaden1i se bolestí skrčík zemi.
Tlak na
hrtanooi
trsra. Tlakem prstu
v meziklíčkovéjamce zprisobíme velkou bo-
lest a pocit silného škrcení. Ukazováček nebo prostiední prst
vsuneme do jamky a tlakem dovnitň a na. horu stlačímehrtano-
v! nerv i
samotnli hrtan. o tomto ríčinku se mrižeme piesvědčit sami na sobě. Již pii poměrně malém tlaku nám zaslzí oči.
Místem velmi citliqfm na tlak i rider je hraj ina žalude ční(p|e-
xus solaris), kde se paprskovitě sbíhaiínervy. Proto je žaludeční kraiina terčem rohovníkri. Úder do tohoto místa je totiž velmi bolestiv1f a pii silněiším zásahu piivodí ztrátu vědomí. Na toto místo točímetéžhroty prstri nebo pěstí.
Na tomto
,,
obrázku
zietelně vidíme ucho-
pení svalu. Něiteií lidé tento chvat snesou bez větších bolestí, ale
je jich velmi
málo.
Tím' že ohneme palec vprvnímčlánku,sevťe26
me sval pevněji a zpri. sobímě většíbolest.
Ú
Dalšímbolestiv1fm místem jsou slabiny. Stačíkrátk1f rider hrotÍíselné krajiny a ritočníkovi zprisobíme takovou bolest, že nás nemriže udržet. Pii rideru oběma rukama ritočník
ty prstti do
:!.1!:: ,illtaj
l
povolí drženi, tal<že mrižeme sami piejít do protiritoku.
Na končetinách jsou dlouhé kosti nechráněné svalstvem, na které v piípadě napadení zaritočímeriderem nebo kopem. Na obrázku vidíme der na klíčníkost' cvičen1f na figurině. Místa neicitlivější na sevňení jsou poblížkloubri, kde se svalstvo sqfmi šlachami upíná na kost. Těmito místy vedou i nervy nebo uzliny. Když uchopíme a sevŤeme ruku s vnější ďrany těsně nad loktem, vyvoláme prudkou bolest. Tlak na tato místa prováďme hlavně v tom piípadě, chceme-li znehybnit a prohledat nebezpečnou osobu, nebo pii sraženíritočníkak zemi pákou na loket.
Nejbolestivější pro rider sevňení jsou
i
oarlata. Jsme-li napadeni, bráníme se v každém pŤípadě zásahem do těchto míst a i pii odzbrojování vedeme současně rldery kolenem mezi nohy.
ub.-
29
Sevieme-li pažinad loketním kloubem,
zpÍr
sobíme náhlou bolest nervu' lidově zvaného ,rbrfiavka".
Chvat
ie
nejričin-
k
sthy isou
Uchopí-li nás ritočníkzezadu v pase' lehce se ho zbavíme tím, že piejedeme kotníky seviené ruky pŤes ritočníkovuruku' Pohyb vedeme pňes záprstní kristky nebo v jejich směru' jak je to znázotněno na obrázku. Tím zprisobíme ritočníkovi značnou bolest a ten
musí chvat pierušit.
nější, postavíme-li pÍi seviení ruky články prst kolmo.
Zdprstnt
velmi citlivé' a proto rr'rižeme se zdarem vést tlak na tato místa pŤi chvatu zvaném ,,housle... Tohoto chvatu
užijeme tehdy, uchopí-li nás rítočďk za šat nebo
30
za
kravatu.
3í
ČÁsT III
Na obrázku viclí.e položeníruky na zem
a sklon
PADÁNl
V
nenadálém stňetnutí se snadno mriže stát' že se neubráďme pádu. Jde o to, abychom se neporanili ani pádem na twdou zem nebo dlažbu. Upadnout ie možnévšemi směry' ale pády kupiedu a stranou lze pieměnit v pády vpied zevniti apádnazadv pád vzad zevniď. Tím se nácvik zjednoduší. Pii všech pádech musíme dbát tohg, abychom nenarazili hlavou na zem. Pádu se nebráďme a na. opak mu ještě pomužeme. Zásadou je' že pád rozkláďáme po. kud možno na největšíplochu. Cvičenípád má ve$f vfznam pro cvičeníprostorové orientace.. Správnfm roáožením pádu na velkou plochu rozdělíme a zmírníme twdost dopadu. Pii nácviku používáme žíněnek' písku' trávníku nebo již popsané žíněnkyz pilin. Pády cvičímena místě' v pochodu a v běhu, pies rrizné piekážky a s ruznfch qfšek' které postupně zvětšuieme. Tato cvičeníobratnosti zďazujeme do rušné části každécvičebníhodiny. V praxi mrižeme těchto pádri využítpii seskočenínebo vypadnutí z dopravního prostňedku' jako auta, vlaku a pod. Cvičením pádri získáme obratnost, postťeh a schopnost rychle se rozhodovat.
Pádu vpravo vpied zevniti se vlastně vyhjbáme kotoulem vpŤed zevnitť takto: Náraz nebo strčenízleva nás donutí k vykročení pravou vpied a k piedklonění napravo. Tím xrácíme rovnováhu. Nebrríníme se. Položímepravou ruku na zem s prsty obrácen;fmi dovnitň, ďaní na zem a samotnj pád pieměníme na kotoul po pňeďoktí, záloktí a lopatkách. Když mámé nohy nad hlavou, skrčíme pravou co neivíce, levou necháme pokrčenu jen mrílo a využijeme otáčivéhopohybu pii kotoulu a stavíme se ihned zase na nohy. Toto cvičeníprovádíme stejně i na opačnou stranu. Tyto pády pro-
vádíme po masitfch částech těla.
hlavy, kterf umožď vyklenutí páteíe. Kotoul prováďme po zádovém svalstvu' které je v první
Íiíziuvolněné, v oka-
mžiku dopadu se však vypne' aby vypružilo dopad a chrr{nilo wrdé části těla' hlavně páteň a ramenní kloub.
Pdd opravo opfed znnitf c,tičlme rovněž tak' že provedeme ko. toul jako v pňedešlém pňípadě, ale neklademe'ruku dlanína zem, n1fbrž se uchopíme asi za první hrudní obra.
tel a hlavu schováme za pÍedlokd! Tak se skulíme po masiqfch částeďr těla.
33
Pád napŤed prohnutě (kolíbkou): jsme-li udeieni do kiíže,takže nemriŽeme provést ko-
toul - prohneme se mocněvkiížiapadáme vpied; piitom Pootočímezakloněnou hlavu a skousneme zu-
by. Tento pád cviči me hlavně jako cvik
Pdnazadspfetoěentm (kotoalem). Pii ritoku do prsou zakročímejednu nohu, sní-
žímese do pňedklonu a do podiepu a pietočímese. Hlavuukloď-
me stÍanou' upažíme,
iednu nohu pokrčíme a volně padáme.
sebeovládáď.
Na tomto obrázku viďme konečnou. Íiízi pádu napied, Paže za-
chycuii pád' hlava je vytočena stranou.
Kťíž
je prohnut, aby se po-
hyb plynule roz|ožtl. Po dopadu hbitě vyskočímea stavíme se do stiehu. Pňi tomto pádu nesmíme zapomenout se. vňít zuby. Pii špatně
34
I
t
provedeném pádu bychom se mohli kousnout do jazyka nebo si poškodit chrup.
Úklon hlavy je velmi dťrležit1f , neboť krád dráhu pňetočenína.
zad a chrání ji pňed
derem o zem. Po pietočení opět rychle zaujmeme bojovf postoj (stieh).
35
Z postoje se stočíme mírně doleva, padáme na sedaci svaly, které v okamžiku dopadu napneme, a opět derem paže mírníme dopad.
P
d nazad do sedu, Pii kopu do biicha isme ztratili rovnováhu. Napneme nohy v kolenou a napnutím sedacích svalri ztlumíme pád.
Pád zlzad
3Ó
Na obrázku dole viďme konečnou fázi dopadu na zem.
stranou
vpravo (vlevo) z kleku a postoje: klekneme na pravé koleno a klečícínohou se vymrštíme, takže padáme vodorovně k zemi. Těsně pied dopadem udeŤíme pravou paži o zem v rihlu asi 45. od těla' čímžzmírnímepád. 37
ČÁsT Iv
Pády cvičímena obě strany, s místa' za pochodu, za běhu' na mělrké pridě a s rrizn1fch r".fšek. Veškerá cvičeníjsou popsána na pravou stranu nebo ruku; nacvičuieme však všechny pády na obě Strany i obě ruce. Pii pádu zkií-
PoDRAZY A PŘEHozY .)'
žímenohy, pňi čemžnoha, která je nahoie, dopadá na chodidlo. Tento zplisob cvičímes laviček, švédskfch beden a pod.' které postupně zvyšujeme.
Pii
'*:
j', ji
'I.';
"::,
treningu zaiazujeme do cvičebď hoďny podrazy, protože mají velkj v,lznam pro vych1flení z rovnováhy. Chceme-li porazit protivnika na zem, musíme dobťe cvičit volbu okamžiku k toku, t. j. vyhledávat chyby v soupeiově postoji. Je to v;iborná prriprava pro odzbrojování nebo pro obranu v piípadě, isme-li sami napadeni a uchopeni za kteroukoli část těla. Soupeii stojí proti sobě ve stiehu. KaždÝ z nich pravou rukou uchopí oblek na levém rameni protivníkově a levou rukou prav rukáv. Nyní se snažíkažd1f najít chybu v postoji druhého a porazit ho. Pohybují se dopiedu, nazad a na strany mal1fmi krričky. Vhodnjm okamžikem k zahájení ritoku ie na pň. změna postoje vpiedu stojícínohy. V tomto okamžiku se dělá podraz s anitžnl strany. Postaví-li někdo nohu chybně pií-
liš vpied, dělá druhj podraz s onějšístralty.
Ustoupí-li někdo nazad, aby se vyhnul podrazu, a nakloní se
kupiedu,
poskytuje moŽnost k zdzlihu kyče lnimu neb o pŤe ho z ení.
Toto cvičeníje
zák|a-
dem sportovníhozápa-
Pádri nazad do sedu nebo vzad stranou použijeme jen v neikrajuěiším piípadě, poněvadž jsou dosti riskantď. Je-li to možné'provedeme raději pád s pietočením. Všechny pády těla tlumíme tak, že udeiíme těsně pŤed dopadem trupu celou plochou uvolněné paže na zem. Paže svírá s tělem pii dopadu rihel asi 45.. Pňi pádu nazad zachya, í dopad obě paže.
su judo. Podrazy mají velklf vl,iznam pii zneškodnění ritočníka,kter1f na nás zaritočil no. žem, lopatkou, obuškem a pod. Na zemi ho pak lehčeji pňemrižeme a odzbrojíme.
39
Pii
richopu za šat
nebo za ramena pod-
současně tlačímena
razíme s vnitiní strany soupeňovu oďehčenou nohu a tahem za oděv
riameno a soupei padrí
a tlakem druhé ruky pietáčíme soupeÍova ramena a porážíme ho na záda.
v jiném pňípadě provedeme podraz tak,
že zakročímeza sou-
k zemi. Jakmile ztratil dotyk se zemí, je velmi jednoduché ťíďt pád na keroukoli část těla. hlavou
Podraz stťížem.od-
váď-li nás
soupeŤ,
vrhneme se na zem
k jeho
nohám, rukou
peňovu nohu a tlakem
se zachytíme za jeho šat, a zároveř jednu nohu položíme7'a pa.
nohy ho porazíme na
ty'kdežto druhou udeiíme nad koleny nazad. Tím jei srazíme
dohi vzad nebo vykopnutím oďehčené zem.
Tento chvat volíme
tehd5 ie-li
$
Pii vykopnutí nohy
ritočník
vzpiímen nebo zaklo. něn.
k
zemi. Úderem do obfičeje ho později zneškodníme.
4l
Uchopili nás ritočník za krk zezadu a nemrižeme ho uchopit nahoie, uchopíme je-
ho vpťedu stojícínohu, zvedneme ji prudce nahoru, sedneme si na ni a současně vy-
krucujeme choďďo
do strany, dokud nás soupeň nepustí. Na
zemi ho již snadno
zneškodníme.Pii tomto zákroku prováďme páku na nohu.
Uchopili nás ritočníkza krk zpiedu, uchopíme ho
zkÍížen1fm jeho porazíme ho na zem. nohu chvatem v záručíavykročením z.a
Pňi pádu mu zkiížímepaže, takže není schopen žádného odporu.
Po zkiíženémchvatu použil obránce pod-
razu pravou nohou zezadu. Tlakem na sou-
peiriv loket provádí páku na pieďoktí a pňimáčknutím k zemi soupeňe znehybní. Pňi
znehybnění nemriže 4?
ritočníkklást odpor a nemriže se vyprostit.
Útočník nás nemriže udržet za krk a nemá ani možnost ritočit iinfm zprisobem. Po pádu na zem se rychle vytočímevpravo. Tak vywoiíme bolestivou páku v koleně.
tll
PŤehozú použijeme sebeobraně tehdy, když jsme uchopeni jaklfmkoli zprisobem a nemrižeme použít ríderri nebo podrazri. Útočícíhosoupeie uchopíme za oděv a hbit1fm
v
piedklonem
ho
pŤe-
hodíme pňes boky nebo pies záda. Pťi piehozu mrižeme v letu
lehce ňídit pád ritoč. níka na záda nebo na hlavu.
Jsme-li uchopeni za krk nebo za šat a nemrižeme ritočďka porazit podrazem, P* provedeme rychl1f obrat dovnitň s okamžit..fm piedklonem a richopem za šat porazime ritočníkana zem.
v jiném piípadě
piehoďme
ritočníka
vlastním pádem. Uchopime ho pevně za šat a oporem nohy do biicha (pŤi nácviku do slabin) jei táhneme za sebou. Současně provedeme pád nazad,
pii
Pňehoz pies rameno je velmi snadn . Váha
točníkanerozhoduje.
Na
obrázku vidíme
fázi těsně pied dopa-
dem. Na zemi soupeie zneškodníme riderem nebo pňidržením.
čemžpiehoďme
soupeňe pňes hlavu na
záďa a pokračujeme kotoulem za ním. odpor mu znemožníme tím, že provedeme páku na paŽi a uchopíme ho za bradu. V dďším je popsán cel;f postup.
45
Napaden1f sámpadá
nazádaapňitom táh-
ne soupeňe za
oděv
nebo za ramena. Chodidlem se lehce opírá ve slabinách ritočníka.
ffi'.Ifr
i t
i*trs# I
Jakmile soupei do-
I',
padl na zem, Pokra-
3&.**
hybu, prováď kotoul
I
čuie obránce dále v po-
nazad a stále soupeňe pevně drží.Pied dosednutím rozkročmo pokrčípravou nohu a levou nechává nataženu pro dokončeníchvatu.
46
Jakmile dosedneme na soupeiovo biicho, nasadíme páku na paži pies koleno a odvrátime mu hlavu stranou.
tiže
násuchopíritočJes ník zezadu za krk, vezmeme ho za prsty' kÍerévyvracíme, táhneme do upa-
žení,pii
čemžtočníka
k
vlastnímu tělu a náhl1fm piedklonem ho piehoďme pŤes hlavu
pňitáhneme
na zem.
Útočďka
ČÁsT v
ÚDERY, ÚToK A oBRANA PRoTl ÚroČNíKoV| BEZE ZBRANĚ a) oslepeni nebezpečného protivníka provedeme tak, že mu vTazíme do oči natažen1f ukazováček a prostŤední prst. Jsme-li od protivnika vzdáleni několik krokri' vhodíme mu do očíhrst písku a pak ho dalším tokem zneškodníme. Pii nácviku tohoto chvatu dáváme beďivf pozor, abychom soupeiovi neporanili oči.
si
nejprve piitráhneme k tělu' mírně poďepneme, abychom
dostali
vfš těžištějeho
těla. Pak stačíhbit..i pied. klon a soupeň nám pieletí
pies hlavu.
Útočník po piehození
těsně pied dopadem. Pii nácviku používáme nacvi-
čenéhopádu' zachycovaného oběma pažemi' abychom si neporanili páteň.
Mw**-*
b) Údet malíkooou hranou pravé (levé) ruky: mocnym riderem malikovou hranou s vnitiní strany pravé (nebo levé) ruky zaritočíme na koien nosu. Celf der soustieďme na malou plochu kosti. Tím nastane siln1i oties mozku. Pii silném rideru praskne lebečníkost a tider je smrteln1f. Proto dáváme pii nácviku pozor a včas rider zadržime. Podobné ridery vedeme na kosti spánkové, kosti za okrajem ušníchboltcri, krční žíly,horni čelist, hrtan a první obratel, zvan atlas. Většina těchto riderri ie smrtelná.
l
velmi nebezpečnf. Praskne.li Úder hranou ruky do spánku ie pouze
Tohoto rlderu smíme použít spánková kost, m že nastat smrt. pii ne|menším oties živou. Pii slabšímt1deru nastává
Úda na citliaou hornt čelist je velmi bolestivf. Úderem mohou bft snadno vyraženy piedď zuby. Jinak se energie rideru pienáší
í""i.,p"er
na spodinu lebečníkosti, lrterá mriže prasknout.
moz.ku.
Prudšídet na kr< tepny je smrtelnf. Zasáhneme-li hlavní tepnn m žeme zprisobit poruchu krevního oběhu a snadno pii tom zranit krčnísvalswo a pátei.
Údprern těsně pod
ucho zasdtrneme kra-
iinu, kde je uloženo
statické ristroií, zvané labyrint. 7asaŽe č|ověk pozbjvá rovnováhy a jen stěžíse udrá na nohou.
5t
Úder hranou rukjt na hrtan ie smrtelnf'
Prolomením hrtanolrych chrupavek mriže-
me protivníka zabit. Této obrany nebo toku smíme použítien
pii nebezpečíživota. o ričinku se m žeme pŤesvědčit na sobě
tím'
že tlakem na hrtan si vyzkoušíme bolest.
Na sďmku vidíme' iak obránce kombi. nuie rlder na hran
s riderem kolena mezi nohy r1točníkaa levou rukou páku na paži.
Úder na praní obratel,
zvan atlas, má rovněž smrtelnj ričinek.
nízky Porušenímlíchynastává okamžitá smrt. obratel ,,atlas.. ie obratel, zvan]f,,čepovec... Ten prstenec' do ktereho zapadádruhf nasune okamžitá smrt. svfm čepem pferuší po rlderu míchu a tím
Úder okrajem dlaně na bradu má omračuiícíričinek jako pii rohování k. o. Je to tup1f tlumenf rider, kterf nezanechává vnější stopu' ale zato prisobí do hloubky - na centrální nerystvo. Po ride. ru na bradu dělají se pňed očima mžitky azasaženy ztrácí'nakÍátk}' čas vědomí. Úder není bolestivf, ale po nabytí vědomí zristává hučenív hlavě.
Všechny popsané ridery vedeme mďíkovou hranou ruky. Na pčesnémumístěnírideru bude vždy zá|ežet,zda točníkazneškodni me. Údery neprovádíme jen hranou ruky, ale podle situace použijeme všech pohyblivjch
částítěla' jako lokte,
H"'y, bokri'
kopú
špičkou'hranou boty, kolenem, hroty prstu, pěstí a pod. Zásadou ovšem je, že rider vedeme na lehce zranitel-
ná místa a rozhodn1fm
zprisobem. Úder povedeme nejčastěji na ďouhé kosti, jako loketní, vŤetenní, pažní, klíční,ploché kosti na '52
hlavě, pátei, tepny a na místa, kde vedou nervy
s partnerem rider pied místem doplnou silou vedeme do figurin Údery zastavíme.
pňi povrchu těla. Pii nácviku
padu zabrzďme a pro boj zb|izka,boxovacích pytl pytlú naplněn1ich ovsem nebo ' kukuŤicí a pod. Velmi dobr m prripravnym cvičením je stínování, kdy si pouze pňedstavujeme soupeie a provádíme seky malíkovou hranou. Mějme stále na paměti, že to bude rider, kterého múžeme v praxi
ne|častěii použit. Většina riderťr na hlavu je smrtelná nebo zprisobí soupeňi otňes mozku. Na piíklad rider veden1f na koien nosu dopadne na nepatrnou plochu kosti, ale činek se pienese na lebeční kost, a tím i na nervové centrum mozkové.
nácviku musíme riderrim věnovat značnou pozornost. Aby nám znecitlivěly hrany rukou, cvičímerychlé klepání do poďahy u ťl.k.,, později se snažímepŤerážet i laéky dieva a pii každé
Pii
piíležitosti otužujeme svďstvo hrany rukou.
Proti všem popsan;fmriderrimnacvičuieme obranu'
Bráníme
se
Proti rideru na klíčekse chráníme tak,že se prudk m otočením ramen dovnitň rideru vyhneme a ihned piejdeme do protiritoku.
tím
zpŮsobem, že nastavíme ruku proti
rideru na nás vedenému a zachytíme fei sekem za soupe-
Ťovfm ápěstím. Tyto zprisobyobra-
l'
'i'n
, '
it .'l
ny cvičímei proti políčkrim'bodrim nožem nebo riderrim tupfm píedmětem.
Mďíkové hrany jsou pro nás tím, čímje pro šermíňe
54
čepel šavle. PouŽíváme iich pňi většině krytri a riderri.
55
E
ÚpBnv pĚsrÍ a porÍČry
Pňi druhém zprisobu obrany zachytíme rider malikovou hranou a ihned obtáčíme soupeňovu paži shora, abychom vywoiili páku na loket, vfpadem pra-
do wáňe se Proti rideru pěstí nebo políčkuvedenému soupeňem '," . .,4E bráníme tak, že rider .: '.:';: ;. zachytíme mďíkovou
.
vé nohy pňišlápneme
zautocÍne na soupeň v žaludek.
soupeiovu nohu a pravou rukou okrajem dlaně točímena bradu. Po správném pro.
Čekáme-li ritok po-
vedení tohoto chvatu musí blt souperY otie-
hranoualoktemdruhé paŽe
Iíčkem,chráníme
se
sen.
zásadně hranami obou rukou ve směru rideru
asi 15 cm od obličeie. Je to nutné proto' aby nás levák nepŤekvapil nečekan1fm to-
kem s druhé strany. Z tohoto krYtu Pak
pňecházÍme do ričinného protiritoku zpravi
56
vé hranv.
E-
MáJi soupei pii
zachycení rideru pokrčenou paží,takŽe nemrižeme provést páku na paži, pokračujeme v pohybu ďále a otojeho čenímvlastního těla vpravo a mírn1fm poďepem piitáhneme
V této
paži ke svému tělu, pii poloze mrižeme soupeie snadno odvést, aniž nám mriže ublížit (odváděcí chvat). V rameni pocítíritočníksilnou bolest. čemžtlačímena jeho loket vzhriru.
(c
V piípadě' že by nám soupeiova ruka vyklouzla a nepodaiil se ani jeden z dÍíveuveden ch chvat , uchopíme soupeie pravou
rukou v zápěstí a táhneme jeho ruku podle svého pravého boku. Levou rukou tlačímena ritočníkrivloket směrem k zemi a rím protivďka vychylujeme z rovnováhy. Podrazíme-li mu ještě kopem
pravou
nohu, točníkpadá bezmocně
na zem.
59
:W 'a-Bi
:].]l,íÍ
Proti těmto
riderrjnr se bráníme tím, že v posledním okamžiku odrazime der rukou do vnitční,'"ny i.k, .uy s"t mimo nás. Tím se nám ritočnik piiblížía pak ho sami zasáhneme riderem.
Jakmile ie ritočníksražen na zem' ihned ho pŤidržujeme pákou na loket.
Pii
deru z vnitÍní
strany zachytíme ještě v nápiahu točníkaza loket a zakročeďm za
ieho nohu ho lehce
porazíme na zem..
ÚoBRy PĚSTÍ Údery pěstí, iak
je
známe z rohováni,.zasazuií se rukou pevně sevčenou v oěst trče. 'a ním mezi oči, na bradu, na horní čelist, na
dolní čelist' do krku' do žaludku' na kraic
žeber a do biicha'
obrany proti deru vedenému na bradu nebo do . P..t.rh'zprisob obličeje provedeme tak, že se hbitě snížímev kolenou a mírnym piedklonem se rideru vyhneme.
ČÁsT vI
KOPY A OBRANA PROTI NIM
Kopy vedeme iako všechny ridery na lehce zranitelná místa ritočníka. Kop vedeme zpraviďa mezi noh5 pod koleno, do ho.
lenní kosti, do biicha, do zevního nebo vnitňního kotníku. Je-li
ritočníksražen k zemi, vedeme kop do hlavy, do páteie nebo do žaludku. Kopeme špičkou,stranou a někdy i patou. Kopu do hlavy, páteie a pod. použijeme jen tehdy, ie-li náš život ohrožen. Kopy do iinfch částítěla vyiazujeme ritočníkaz akce.
skloněním, pŤecházime bleskově Jakmile se lryhneme deru ritočníkriv žaludek. k irotiritoku tak, že pěstí zaritočímena
V iiném pÍípadě piedejdeme ritoku a sami
Velmi ričinnou obranou proti kopu ritočníkaje včasnénastavení vlastní nohy proti holenní kosti. Tím, že nastavíme choďdlo proti kopu' zprisobíme ritočníkovi bolest a vlastní vinou zaviněné zranění, takže není tňeba iiného zákroku.
zasáhneme ritočníka
do brady. Útok vedeme piímfm riderem.
Ó3
L
provedeme mezi nohy nebo do žaludku, Jsme-li napadeni kopem pravou rukou a malínuií pr.atl,n, zachytíme točníkovu patu nebyli kopem zasa. abychom kovou hranou levé ruky se chráníme, zvedneme]Ys"ff:.#il: Pak obličeje. do prsou nebo
J.,,iao
Jinjm
zpťrsobem
obrany Proti koPu do biicha nebo mezi nohY
je kiížov!kryt,
pňi
němž se chtáníme obě-
ma rukama mďíkovou
V
následují. cím okamžiku uchopime točníkaza patu a
hranou.
64
špičku'nadhodíme jeho nohu do v še a iakmile ztrati spojerrí se zemí, pietočíme ho na vnějšístranu, takže dopadne na bňicho. Chvat zakončímeznehybněním na nohu, páteŤ a hlavu' které udržujeme, dokud protivďk nepňestane klást odpor.
ČÁs.r vII
RDoUŠ E NI
Uvádíme několik druh rdoušení, které mrižeme pii pňepadech očekávat, a obranu proti nim. Některé druhy rdoušení jsou dovoleny i ve sportovním zápase judo. Škrtitmrižeme rukama, pomocí šatu, pušky, škrticístruny a pod. Pii nácviku si počínáme opatrně
a pii zaklepání musíme chvat pierušit. V praxi se nám mriže také stát, že upadneme s ritočníkem na zem a pak ho tímto zprisobem
škrcenízlikvidujeme.
Proti kopu se mrjžeme bránit rovněž tak, že uhneme do strany,
Pii tom zachytíme rítočníkaza patu a sevňeme mu nohu v podpaží. (lámápňišlápneme jeho druhou nohu a záklonem provedeme páku ní holenní kosti) na ritočícínohu. Úhyb tělem provedeme hbitě. Tento chvat se zdarem uplatníme hlavně
Škrcenirukama provádíme tak, že piiložíme palce vedle hrtanu a ostatními prsty se opňeme o krk zezadu. Palci stlačímehrtan a tlakem na krčnítepny zbavíme škrcenéhovědomí.
proti ritočníkovise slabšítělesnou konstrukcí. Jinak volíme raděii některf z protiritokri jiŽ uveden1fch.
Nácviku však věnuieme steinou pozornost, neboť jen dokonal1fm
zvládnutím celé serie
neirrizněiších chvatťr
budeme moci v piípadě potŤeby vhodně reagovat na okamžitou situaci. Dbáme' aby pii tomto chvatu bYla páka na nohu dlouhá a tím i ričinná.
67
L
Škrcenizezadu provádíme obdobně jako v pŤedešlémpiípadě. Uchopí-
me soupeie zezadu
za
límec kabátu zkÍížen!,ma rukama a utahováním kabátu a tlakem vietenních
kostí na hrtan mrižeme napadeného lehce zbavit r'ědomí nebo ho uškrtit.
ollranu proti škrcení ze-
Druhf zprisob je obdobny' jenom s tím rozdílem' že pňiložíme palce pies sebe na hrtan a tlakem dovniti prolomíme hrtanové chrupavky. Toto škrcení ie smrtelné, a proto ho jen naznačuieme. Škrceni pomocí límce u šatu nebo bluzy provedeme tak, že zkšížen,lma rukama uchopíme límec prsty dovnitŤ a palcem ven. Uta-
hováním límce, páčením a tlakem malíkovych hran ohryzek ho zbavíme vědomí.
na
zadu provedeme tak, že uchopíme protivníka za prsty a rozpažíme. Tím
protivníka pčitáhneme k sobě a pak jej piehodíme pňedklonem pies
hlavu na zem.
točníkriv
Piitaženímsoupeie
a
mirnym poďepem dosta-
neme těžiště soupeíe v1i-
še. Tím narušímejeho stabilitu. Piehoz prove_ deme rychle, aniž bychom použili síly.
69
Máme-li
možnost
Jiny zprisob obrany
uchopit ritočníka za hlavu v rjlu, pak iei
proti napadení škrce-
piedklonem piehodíme pňes hlavu
deme hbit1i podňep s mírn m natočením
ním zezadu:
hbitym
nazáda na zem.
Tak jako
v
prove.
ramen vpravo, uchopíme ritočníkaza ruku a za rukáv na rameně a energic$Ím piedklo-
pňede-
šlémpiípadě si piehoz usnadníme tim, že
soupeÍe nadhoďme
nem
derem zadní části tě.
točníkashodí-
me na zem.
UdělámeJi hlubokf piedklon' padne ritočník pňímo na hlavu. la.
t Nohama
mrižeme
rdousit tehdy, dosta-
neme-li se nedobrovolně se soupeiem na zem. Pňidržíme oběma rukama soupeiovu ruku, lednu nohu pŤehodíme pňes ritočníkriv
krk a druhá noha se opírá zespoda. Nohy si zaklesneme a táhneme
dol
a
pii tom páčímejeho
.:ti::rl;ili!lll:r.;i. :
paŽi, kterou mrižeme lehce vvkloubit.
,
Na obrázku viďme, jak obránce po pŤed-
klonu piidržel ritočníka v t1flu, aby nedo-
padl na hlavu, ale na záda.
Pii nácviku
dbáme,
aby nedošlo ke zranění. Dokonalé zvládnutí všech pádri je ne-
zbytn;fm piedpokla70
dem pro dalšív'.fcvik. 71 i I
I I
ČÁs.r vIII
VYPRoŠŤoVÁNi z ÚcHoPU ZA RUcE, zR Šnr,zA KRK zA rĚI-o ^
Vyproštění z richopu za oděv nebo za některé části těla budeme nacvičovat hned v prvních hodinách sebeobrany. Je dúležité'abychom všechny vyproš.
éovacíchvaty provádělilehce,anižbychom
použili síly. Tak pii vyprošťování rukou z richopu tlačímena opačnou stranu' neŽ zam1fšlíme vyproštění
provést,abychomokla.
mďi protivníka. Vzápětí se bleskově vy-
Jsme-li uchopeni za
obě ruce zespoda,
ve směru protivníkon.iich
palc
provedeme oblouky dovnitň
a tak se lehce vyprostíme. piipadech musíme včas vytáčet ruce užšístranou.
V obou
prostíme pohybem ve směru palce.
Vyprošéováni z
i-
chopu mrižeme v praxi
velmi dobie použítpii záchraně tonoucího. V tomto piípadě volíme chvat, aby nebylo ohroženo ieho zdraví'
a ie-li to nutné' pii-
vedeme ho do bezvědomí riderem oteviené ďaně do brady. Provádíme-li sami richop, držímeprotivníka bezpečně za šat (nejlépe za rukáv). Tak 72
soupeňe snadněji porazime.
Z tichopu za obě ruce shora se vyprostíme tím, že provedeme oblouky
rukama
dovnitň proti palcrim a tak se snadno bez
použitísíly soupeňe zbavíme.
UvolĚuieme se švihem, neboť sílu si šetňíme pro ritok.
73
Drží-linás soupei oběma rukama v zápěstí' vyprostíme se tak, že se-
vieme uchopenou ruku v pěst, druhou rukou ii uchopíme a takto vytvc.
Obdobnlim zprisobem
si počínáme,jsme-li
se-
vieni oběma rukama zespoda. Vyprostíme se pákou proti palcrim soupeÍe
směrem dolri.
ienou pákou se proti pďcrim soupeňe lehce uvolníme'
Zde vidíme druhou Íiízi' kdy vywáňíme páku
I
Páka je pňipravena, ná-
sleduje hbitf švih.
z vlastního pňedloktí' kte.
rá nám pomriže lehce se uvolnit i bez použitísíly.
V
této poloze nás jrŽ ritočníknemriže udržet, neboť nemriže silou dvou prst čelit našemu švihu. Po uvolnění okamžitěpňe-
cházíme
74
do
Konečná fáze' kdy ritoč-
ník nemriže iiž silou palcri zadržet náš pohyb.
obránce je uvolněn
a
piejde do ritoku.
protiritoku.
75
Jsme-li vedeni dvěma protivníky v zápěstí, vyprostíme se tak, že riderem kolena pravé nohy a tlakem na vietení kost pravého protivníka vyprostíme se vpravo a kopem do kolena
Jevého
protivníka uvolníme se ríplně a pak dery malí-
kovyctí hran do obličeie protivník se jich zcela zbavíme. Sled těchto chvatri rnusí b1lt velmi rychl1i a plynul1i.
Uchopili
nás protivník za obě ruce v zápěstí ze7Adu, rychlfm
stlačením ve směru protivnJkova palce uvolníme jednu ruku. Tou se loktem shora opňeme na ieho vietenní kost a uvolníme si druhou
ruku.
76
z
chapu Vyprokěni za šat. Piiložíme obě ruce pies sebe na pro-
tivníkovu ruku tak,
aby ieho
zápěstní
kloub byl volnlf. Piitiskneme ruku k tělu
arychl mpiedklonem a zákrokem pravé nohy srazíme protivníka k zemi.
z
Vyproštěnt chopu za šetnaprsoz. Pravou
rukou uchopíme protivníkovu ruku a giitiskneme
ii k
vlastní-
mu tělu, levou uchopíme protivníkriv lo. ket. Loket své levé ru. ky si opieme o leqf bok a rychllfm zvednutím boku a otoče-
ním vpravo provedeme páku na loket a pá-
ku na ruku.
Tímto chvatem srážímeritočníkak zemi. Vytočenímlokte nám naběhl ieště do malé príky na ruku. Tato
páka ie velmi bolestivá, a proto ričinná.
Kdyby nás ritočďk držel i nyní pevně za šat, zvětšoval by vlast-
ním piičiněním ričin78
nost páky a tím i vlastní bolest.
79
VyproštěnI z chopu za šat pr o ti zwatkou. Pruv ou
rukou uchopíme protivníkovo zápěstí, levourttrkou proti pravé sevňeme jeho ruku a tim, že otočíme ramena vpravo a po-
krčímekolena, srazíme pňedklonem protivníka na zem (protizvratka zname-
ná pŤičnélámání zápěstního kloubu).
x, Lrm pevnetr ucnoprme
Jin1i zpŮsob vyproštění z richopu za šat na prsou. Zespodu ucho-
ritočníka,tím většíbolest si zptisobuje kladením odporu.
píme protivníkriv palec a malíček,a roztahujeme ie. Tlakem na ostatní záprstní kosti na hibetě ruky táhneme protivníka k zemi (chvat zvan1f housle). Pňitom ustoupíme vzad a ritočníkavychjlíme
z rovnováhy, aby nebyl schopen odporu.
Útočník je stržen k zemi. Malé páky zprisobují velkou bolest. V dalších
statích se jimi budeme obšírně ji zab,lv at, hlavně
pii
odzbrojování.
Vyproštění z tkhopu
za krkprovedeme ride-
rem oběma
pažemi
zespodu zevniti. Tím rozhodíme protivníko. vy ruce do v'.fše.
Vyproštění , í,hop, za hrk zpŤedu. a) Sepnutím rukou a čel-
n
m obloukem sepnuqima rukama
těsně pied tělem se odrazem zpra-
va zbavíme ritočníka. Kdybychom udeiili do ritočníkoqfchloktri, pak by nás pňi pouštěnírukou udeťil do obličeie.
Na obrázku vidíme okamžik, kdy se ob.
ránce již z chvatu uvotnil. Nyní mriže pňejít do toku tím, že zasáhne ritočníka do 82
obličeje.
ZaÍadt|i jsme proto větší počet obrázkri tohoto chvatu, abychom dokonale uká-
zali jeho techniku
a
postup.
Na obrázku viďme správné drženíritoč-
níkovy ruky. Shora
tlačímena hibet ruky a současně vykrucujeme ruku ve směru
malíku.
Vyproštění z richopu za krk zpiedu. b) Levou rukou nasadíme shora palec na koňen malíku protivníkovy pravé ruky, ostatní prsty svírají jeho palec. Tahem do strany (kroucením a oh1fbáním) utvo-
iíme malou páku; nyní se piipojí druhá ruka, s jejížpomocí protivníka položímena zem (zvratka). Tento chvat se často opakuje pÍi odzbrojování, a proto mu věnujeme pňi nácviku zv šenou pozornost a píli. Je to jeden z nej činnějšícha nejričelnějšíchchvatri.'
V
dalšífázi vychy-
luieme točníkaz rovnováhy a pňitažením jeho ruky k chodidlu vlastní levé nohy ho položímena zem.Tento chvat často uplatníme' zvláště odzbrojujeme-li ritočníka ohrožujícíhonás bodnou nebo stielnou zbraní. 84
85
Vyproštění z richopu za krk zpiedu. d) Yzpažime pravou ru.
ku, levou pŤidržíme levou ruku protivníkovu u svého těla' rychllfm obratem vle-
vo se píedklonímea tím protivníka malou pákou srazíme. Účinek
malé páky bude zvf. šen, budeme-li pevně držet ritočníkovuruku u svého těla a vahou svého těla ho srazíme pňímo k zemi.
Vyproštění z richopu za krk zpiedu. c) Levou rukou uchopíme shora, pravou zespod, z}itžíme protivníkovy paže a zakrčeďm nebo podrazem jeho nohy zezadu ho sraáme hlavou na zem. Pro. vedením tohoto chvatu nasazujeme mu páku ieho vlastní paži.
v okamžiku, kdy isme se vyprostili
z tichopu, rychle ritoč.
níka podrážíme. Jak. mile skŤížímepaže ritočníka,tlačímeieho
vrchní ruku dolri
a
spodní nahoru, načež ho vychylujeme z rov86
nováhy.
Tím,ženás ritočník pustil' umoŽnil nám pouŽít dvou prík. Levou rukou provádíme malou páku na ruku a v podpažď páku na
loket. Použitím dvou prák zvětšuieme ričin.
nost obrany.
87
z
chopu za krk zpňedu. e) Nejďíve provedeme páku Vyproštění na loket, pak uchopíme pravou rukou protivníkovo pravé zápěstí' levou ruku vsuneme za loket a prudk1fm otočenímvpravo a strhem pravé nasaďme páku na loket protivníka nebo na jeho rameno. Tím, že vytáčíme ramena doprava, ritočníka vychylíme a tahem kolem pravého boku ho lehce bez použitísíly srazíme na zem.
otočenímÍamen je točníkvych;flen z rovnováhy a pákou mu pomáháme v pádu. Pravou rukou držíme jeho ruku u těla a levou tlačímena jeho loket proti kloubu. Tím,ženepustil náš oděv, vywoÍila se malá páka, která ie v tomto oka. mžiku velmi bolestivá.
Dokončenítohoto chvatu je obdobné jako na str. 88. Mrižeme ještě piipojit ku na rameno.
tietí pá. Pii tom
se musíme stále tisknout k ritočníkovi'aby
se nemohl
88
uvolnit.
ohnisko páky je pak v ramenním kloubu.
s9
Vyproštěnt
z
chopu
za těIo Ú pase zpredu, Protivníka uchopíme na temeni hlavy (za ,vlasy' piilbu)' druhá ruka tlačína bradu, zvrátime tím hlavu nazad;pÍitom otáčíme Provede-
do suany.
me-li to prudce, m Žeme ritočníkovi snad-
no z|átliat vaz,
Vyproš n,
z
chopuO pase tlakem maltkooé hrarty na protivník v
hrtan. Tím mu zprisobíme bolest a tak se ho zbavíme. piípadě je možno piipojit i kop kolenem mezi nohy.
V
tomto
Velmi vhodnfm a r1činnfm chvatem proti uchopení v pase ie sešlápnout ritočníkovunohu v podkolení a piitom iej prudce strčit do prsou. Útočník nás pustí a dopadne la záda na zem.
Vyproštění
z
pod paže zfiedu.
chapu
Kot-
níky pravé ruky tlaď. me na horní čelist, levou rukou uchopíme
za vlasy protivníka a
tím mu
zprisobíme bolest. Abychom zvf-
šili ričinek' sešlápne. me levou
nohou toč.
níkovu nohu 90
kolení.
v
pod91
Jsne-Ii seoťmi o ?ase zezadu, provedeme hbitě páku na levou ruku ritočníka,až povolí seviené ruce. Využijeme toho a provedeme rychl1f obrat vJevo; ruku stále drží. me v páce a pŤitom oh1fbáme ritoč. níkovu paži a vykrucuieme na záda. Tím donutíme ritočníkak piedklo. nu. Aby se nemohl z tohoto richopu
VyproštěnÍ. z tichopu
za tělo
pŤes
paže zpíe.
du. Udeiíme hroty prst do tŤíselnékra-
jiny a tím zprisobíme
protivníkovi náhlou bolest v podbiišku.
uvolnit kotoulem' držímeho za
límec kabátu nebo za vlasy na teme. ni hlavy. Kdybychom byli pevně
sevieni a nemohli nasaďt chvat na soupeiovu ruku, pomrižeme si ride. rem hyžděmi do bÍicha titočníka.
V druhém piíiadě m žeme také udeiit protivníka čelem do nosu. V každémpií. paděprovedeme podle možnosti současně kop mezi nohy.
93
Vyproštěni pŤes
z
Vyproštění.
chopu
paže zezadu,
PÍi-
v
z
chopu
pasepodpaže zezadu.
držímeprotivnika za
Uchopime protivníka
rukávnazáloktí
za prsťy' které páčíme
lfm
a
rych.
pčedklonem ho pňehoďme pies hlavu na zem. Pii nácviku
do upažení a rychl1fm pňedklonem piehoďme ritočníkapies hla.
piidržíme partnera
vu na zem. Vfhodněj. šímchvatem v někte. rém piípadě bude: pootočit se vpravo' za. kočit nohu za rltočnika a bočně ho srazit k zemi. PÍi všech těch. to pňehozech ie nutno
pii
pŤehozu, aby nedopadl
na hlavu, ale na záda. Partner je nucen provádět již naučen1/ pád,
kterf ztlumí riderem paží.
soupeie
piitríhnout
k tělu a pak bez náma-
hy a použitísíly ho
piehodit.
Piedklon
ovšem musí bft pro. veden co neirychleji.
linf
zprisob ayptoš-
t&zl z tichopu
Na dolejším obtáz.
ku je již obránce
v piedklonu a ritočník paďá bezmocně po
hlavě dolri.
U
všech
pňehozri je nutné piidržet horní část ritoč.
94
níkovatěla a jeho spod. ní část kyčlemi blesku. rychle nadhodit.
z:
pod
pase
paže zezadu. SevŤe. me ruku v pěst a kot.
niky pieiedeme
pies
záprstni kosti ritoční. kovy, kter;f nás pro bo.
lest nemliže udržet. Pohyb kotniky vedeme pňes záprstní kosti ane-
bo podél těchto kostí,
iak dobie vidíme na veďejším obrázku.
95
ČÁsT Ix
PÁKY A JEJ|CH PoUŽ|Tl PRoT| ÚroČNlKoVt Systém pouávání pák jq jeden z hlavních zprlsobri, jimiž odzbroiujemo a pňemríháme rltočníka.Je samozieimé, že to bude hlavně roz.
rychlost,
hodnost a iistota v nasazení príkn kterou snadno zneškodníme i silnějšího t1točníka.Páku nasazujeme zpraviďa na ď9uhé kosti. Tímto zprisobem boie šetŤímevlastní sílu a mrižeme piemoci soupeie dďeko silnějšího,než isme sami. V praxi používáme pák hlavně pťi vyprošťováníz richopu, od..
zbrojovríní, odváděď, zrehybněď a prohledríváme-li livce. Príky nasazuieme na končetiny a v někeqfch ohniskem páčenímusí bft vždy kloub; tah ie veden odpor svalstva nepatrnf :rebo vribec žádÍ Abychom snadněji a jistěji provedli práku a riďtop,
.
V jiném pťípaděnátrlfm otočeďm udeiíme ritočníkaloktem do
l
používáme tak zva.i nfch japonskfch klíčú'které zpraviďa nasazuieme u sďedníďr pák, pňi; odzbroiovríď ritočníka s nožem, pistold obuškem, sekyrou a pod., aby:; chom r1točníkovuzbraĚ vyiadili nebo se ií zmocnili.
obličeje, zakročíme zaieho nohy a porazíme ho na zem. Abychom gg gyglni|i, použijeme pii těchto r1chopech všech možnfch rlderri'
které nám dovoluie situace, čímžritočníka piekvapíme a piem . žeme. Pii chvatu na tomto obrázku mriže.
.:'
Chvaty pákou dělíme:
me
ritočrríka udeiit hlavou do obličeje a
l.
pak prudkfm otočením doprava ho udeŤí.
a) páka na prsty,
me ještě loktem do če.
listi nebo spánku. Po ríderu lokcm sc hbitě pootočíme, pied.
kloníme se a uchopíme ritoěnika v podko. lení. Zvednutím ieho nohy do qfše ho zba.
9Ó
rÍebezijěčnéiednot-
piípadech:i na šíji. tím směrem, kde ie
víme stability a mriže. me pťeiít do protirito. ku.
l-
MALÉPÁKY b) páka na ruku,
c) páka na nohu,
2.
STŘEDNÍ pÁrY:
d) p'áka na štji.
a) v lokti,
b) v koleně.
.
3.
DLOUHÉ pÁry:
PÍi každépiíležitosti,kdy chceme zdolat ritočníka, použiieme ně. kolika druhri pák. Abychom zvfšili ričinek, spoiime páky s riderem nebo tlakem na citlivá místa. Tím zbavíme ritočnika aktivity.
Na obrázcích vidíme n.asazmt ?áky na prstjt pii piepadu ritočníkem zezadu. Jsme-li uchopeni zezadu v pase' pak se vyprostíme pákou na prsty tak' že se zmocníme keréhokoli prstu a páčením ve směru hťbetu ruky zprisobíme rítočníkovibolest, takže nás hned pustí.
a) v rameni.
n
Použitímpáky na prsty mrižeme snadno
odvést rušitele klidu. Uchopíme ukazovák a
prostiední prst odvá. děného a tlakem vpied a dolri
hobezpečně od.
vedeme.
Uchopí-li nás ritočník za krk' provedeme páku na ruku tím, že uchopíme jeho ruku na hibetě' palec polo. žime na koien malíku
a
ostatní prsty nad
kloub palce. Pak ruku
strhneme, vytočíme vlevo a uchopíme ještě
druhou rukou. Tím
Páku na ruku nasaritočníkovi'
zujeme
když nás uchopil vpčedu za šat. Sevieme oběma rukama ritoč.
níkovu ruku, piimáčk. neme ii k vlastnímu tělu a sníženímpravého ramene a piedklonem porazíme ritočníkana zem. Tomuto chvatu iíkáme ,,protizvratka...
nasaďme páku zvanou ,rzvratkatt, kterou donutíme ritočníkak pádu na zem. Tato zvratka ie téměÍne jričinně j ší páka' používámeji pii odzbro jování ritočníka s noŽem nebo pistolí.
P
ku na nohu a na koleno nasadíme ritočníkovipo jeho kopu
nebo pii podrazu.
Jestliže nás uchopí ritočníkza knvatu ne-
P ka
na šíjijevel-
obě ruce pťes sebe na
mi nebezpečnf chvat a je jí možno použít pťi ohrožení vlasorího
tiskneme ktělu a prud.
nasazení muže doiít
bo kabát'
piiložíme
ritočníkovuruku' pii-
kfm piedklonem
ho
živoa, Pii
prudkém
k zlámríď vazu.
srážímena zem.
Páky nalokpt miže.
me pouŽít' jest|iže isme uchopeni za oděv
nebo chceme někoho odvést. Pravou rukou uchopíme ruku nebo
Na spodním obráz.
ápěsti ritočníka,le.
sražeď
vou rukou zespoda ho uchopíme za loket, pii čemžse opíráme sv^jm
ku viďme
ritočníka chvateÍt5 ZVa. n1/m ,rhousle".
loktem levé Paže
ovlastníbok.Ry lÍm vÍtočením(obratem)
lpravo pŤidržuieme ieho ruku nahoťe a le. vou rukou tlačímena loket směrem k zemi.
Pokračuieme-li
v pohybu, ritočrríkaz
drále
vychÝlíme rovnováhy
a pak ho lehce sraáme
k zemi. Musíme mít
na paměti' že tlak
vedeme proti kloubrim a páku nrím woií ďou.
Pii správném nasazení hé kosti končetin.
páky není schopen od.
poru ani člověk.
nejsilnější
ČÁsT x
ŽeruR V sEBEoBRANĚ
Piedešlé části knihy pojednávají o zptisobech obrany proti točníkovi. Pievážná většina obrann;ích chvatri vycházi ze základního požadavku, aby bylo s použitímminimální síly dosaženo maximálního ríčinku.Je proto vhodná pro licti s menšífysickou silou, tedy i pro ženy. Piesto se chceme v této části knihy zaobírat některfmi speciálními chvaty, kter1;ich mriže v sebeobraně použítpiedevším
pi
Úeinet< pák zqiÍšímepoužitímjaponskfch kLčú,z kter:fch je vel-
obtížnéa pči správném nasazení nemožnéuniknout. Podrobně isou tyto páky popsány v jednotliv1fch speciálních statích. Na obrázku vidíme, jak se má správně nasadit malá páka na ruku po sra. ženípákou na loket.
.
Páhu pŤes rameno je možno s rispěchem nasadit po rítoku obuškem
či sekyrou. ofuožuje-li točníkněkoho stielnou zbrani, máme možnost za$ránit ritoku zezadu. Piiskočíme,levou rukou uchopíme .ritočníkaza hlavu, pravou rukou v zápěstí ozbroiené paže a trhnu-
tím nazad
pňes naši hruď mu vykloubíme rameno. Podobnou páku
nasazujeme, když jsme se dostali s ritočďkem na zem.
žena. Vede nás k tomu ta skutečnost, že ženy v našíspolečnosti zastávají stále více odpovědn1fch funkcí' pii iejichž qfkonu se mohou dostat do situací, kdy rozhodn1fm zásahem mohou piispět k obnově
poiádku, ochraně socialistického i soukromého majetku' k zamezení trestného činu, ochraně občanri i vlastní a v neiednom pňípadě i k likvidaci zločince. Máme tím na mysli ženy, které po boku mužri vykonávaií čestnépovinnosti v armádě, bezpečnosti, na poštách' v peněžnictví, ve veiejné dopravě i jinde. Vzhledem k tomu, že tato stať sebeobrany ie zaměiena právě pro ženy, snažili jsme se vybrat z velkého množství chvatri ien několik, jejichž perfektní znalost postačí,aby Žena našla zp sob obrany v nejběžněiších situacích. Všechny uvedené chvaty se dají lehce zvládnout, nejsou zby-
tečně komplikované a vyznačujíse značnou ričinností.Znovu považujeme za nutné zdtraznit, že i nejlepšíchvat mriže b1ft ne činnf, je-li proveden nerozhodně, pomalu a neobratně. od theoretického a instruktivního zvládnutí chvatu k ieho praktickému užitínení jednoduchá cesta. Neustály nácvik rychlosti, obratnosti a rychlé reakce na každ:ii pohyb soupeňe musí b:iit piedmětem neustálého zdokonalováni, Y,lznam sebeobrany ie nesporn5i. UváŽíme-li vjhody, které nám znalost sebeobrany dává, nebudeme litovat ani vynaloženéhočasu, ani tvrdého v cviku a námahy. A nyní k vlastním chvatrim sebeobrany ženy. 144
Útočícímuž uchopí ženu pod pažía snaži se ženu napadnout. v pěst, paži ohnout
V tomto piípadě stačíseviít uchopenou ruku
105
Pronásleduie-li muž ženu a ta
již zachránit, pak
se
pii ritěku pozoruje, že se nestačí
rychle sehne do dŤepu a opie se rukama o zem.
Pronásledovatel je piekvapen nepiedvídanou piekážkou' pies kterou setrvačnostípiepadne obličejem na zem. Tento pád v běhu je velmi nebezpečn1i a jen cvičenf člověk provede pád kotoulem. Po tomto zákroku, než se ritočníkvzpamatuie, má žena dostatek času utéci a eventuálně pŤivolat pomoc.
Na obrázku vidíme, že ritočníknanzi| koleny na sehnuvší se ženu, kterou srazil na kolena' ale sám bezmocně padá kupťedu,
pii čemžsi chrání rukama hlavu.
v lokti do ostrého rihlu a trčit proti boku protivníka. Dlaní druhé ruky udeiíme prudce do vlastní sevňené pěsti, čímžzprisobíme loktem protivníkovi velkou bolest.
Piistoupí-li neznámf muž k boku ženy a uchopí-li ji v pase, pak se ho žena lehce zbavitim' že ho ucho. pí rukou za tělo, vy. ch1flí bok a piedklonem pňes bok nečeka. ně piehodí vetielce na 106
zem.
107
Násilník se dostal k ženinu levému boku,
pravou pažíji uchopil kolem krku a levou .rukou v pase. Žena je silně seviena, ale má
obě ruce volné. Pra-
vou rukou
uchopí
ritočníkv loket, levou nasaď páku na pravou
ruku ritočníka a obě ruce tlačíproti sobě.
Tím mu
zptisobí
v pravém zápěstí silnou bolest, takže svo|e
seviení uvolní. Toho
žena využije, rychle se pťedklonía podběhne vzad pod jeho paží.Tím se vyprostí
Když se nám nepodaÍilia z jakfchkoli pňíčin páka na ruku' jak popisujeme
šléobraně
v
piede-
(ritočník držínáš oděv a pod.)'
pak piitáhneme jeho
paži za rukáv
nad
loktem, pravou rukou
a
levou pňitáhneme jeho ruku k tělu. Mír. nlm podiepem
a hbipÍedklonem pňe. dm hodíme ritočníka pies hlavu na zem, jak vidíme na spodďm ob.
rázku.
z obejmutí kolem krku
a mriže dokončit chvat. Rukama nemění uchopení a ohnutou
ritočníkovu paži tlačí na záda, jak vidíme na
posledním obrázku. Aby zvfšila ričinnost
tohoto chvatu, tlačí ruce stále proti sobě' čímžzvětšuje bolest a vychyluje násilníka z rovnováhy. Pak je jiŽ lehké srazit jei na zem.
Dokončení tohoto chvatuvystihuje obrá-
zek na dalšístraně.
Útočník v náhlém strachu o vlastní bez. pečnost pustí ruce a po pádu na hlavu nebo pátei určitě již nebude mít chuti pokračovat ve svém násilném či. nu. Tento piehoz je velmi snadnf' zvláště ie-li žena menšínež točník.
Ženajeuchopena ze.
zaduvpasea točnik
se ji snaŽí někam od. vléci.
prsou za šat a chystá se k dalšímu napadení.
rychlevpěstaprudce udeňí kotníky la zá-
jeho ruku zespoda za
Žena sevie ruku
prstní kosti
ritoční-
kovylevé ruky,
kter1ií
ie
bolestí pŤekvapen a po. někud seviení uvolní. (Tuto první fázi vidítenaprvním obrázku). Tohoto malého uvolně.
ní žena využije tak, že uchopí jeho ruku sho. ra levou rukou a pra-
vou rukou pies hibet
ruky do
,rzvratky(', obratem vlevo se uvolní a malou pákou na ruku udeií ritočnikem o zem, iak viďme na druhém obrázku. Touto ,,zvratkou.. ie toč. ník z rovnováhy, takže nem Že klást bránící se ženě žádnf odpor.
íí0
Útočník uchopil pravou rukou ženu na
Žena nečeká a uchopí
malík a pďec, tyto
prsťy roztahuie a ostat-
ní své prsty položína záprstní kosti, články jsou kolmo, jako hudebník tlačíprsty kol-
mo na struny. Tento
zvan rrhousle", velmi bolestivii. Žeie na páčíruku dále prsty nahoru a piitom zá. roveř táhne ritočníka k zemi a vzad' pÍitom mu láme zápěstí a tak ho srážína zem. Zďe se opět opakuie zásada, že rltočníka nejprve vychftíme z rovnováhy, čímžieho síla klesne na minimum a pak ho lehce s mal1ím použitím sily porazíme na zem. chvat,
í1í
Útočník napadl že.
nu zpiedu tak, že jí obejmul kolem pasu; má snahu ji porazit
ÍE zem
nebo někam
odvléci.
V jiném piípadě napadená žena tlačíritočníkovi do obličeje nebo do očí,odstrčího od sebe a současně mu sešlápne nohy v podkolení.
Tím ho vychflí z rovnováhy. Druhá ruka zaritočípěstí na krčď tepny. Po takovém zásahu na tťech místech ztratí ritočníkpiehled a pii radikílnějšímzákroku i vědomí. Na obrázku viďme, jak byl točníkzvrácen nazaď a jak pouštíženu ze seviení. Jakmile je ritočníktakto otiesen a uvolněno je seviení, múžežena ritočníka povalit na zem a zneškodnit ho. j Pii nacvičování je tieba dbát náležitéopatrnosti, aby nedošlo ke zranění.
Žena se mriže bránit
několika
zprisoby.
Levou ruku položína
temeno ritďníkov!
hlavy nebo ho uchopí
za vlasy na
temeni;
piitom mu zvrátí hlavu nazad a tlačíkolmo
k zemi. Tím mu zpti-
sobí silnou v šíji.Pravou
bolest rukou udeťí malíkovou hra-
nou na hrtan. Tím
ritočníkasilně otiese.
Pii
silnějším rideru mriže pťívéstritočníka do bezvědomí nebo ho vážně nantt.
íí3
Jedním z nejričinnějšíchchvat proti obejmutí zpiedu je tlak na bloudivf nerv, kter1f probíhá pod ušnímiboltci za čelistním kloubem. Po tomto zásahu rjtočník
pustí ženu' která pokračuie v obraně a udeií ho okraiem dlaně zespodu do brady. Na druhém obrázku vidíme' jak ritočníkpo
rideru na bradu otŤesen
mocně
a
ie
padá bez.
na zem. Pii
nácviku tento rider nacvičuieme strčením.
Je-li Žena uchopena
zezadu pŤes paže a nemá volné ruce, udeŤí prudk1fm záklonem
hlavy ritočníkado nosu' ten zavrávorá a
žena okamžitě piechází do ritoku tak, že ho uchopí za oděv nad lokty a rychlym pňedklonem pŤehodí titočníka pňes hlavu na zem, jak jsme již vpiedu popsali.
Drží-liritočník ženu vpňedu za oděv na ramenou' pak žena hbitě
zakročíza jeho nohu a do druhého ramene ho udeií nebo prudce strčí.Tímto zákrokem iei poruzí na zem,
takže je nucen ještě pŤed pádem ženu pus.
tit. Sám si po dopadu
na zem Ťádně narazí zádaaněkdyihlavu. Tento poraz cvičíme tak' že jedno rameno pňidržujeme a do druhého silně strčíme.
kou uchopí žena pra. vou ruku ritočníkaza
hibetaohnevzáp&tďm kloubu
a tak
utvo.
ií mďou páku. Aby se nemohl ritočníkvyprostit a páka byla ričinnější,utvoií svou pravou rukou ,rjapon-
sk
klíč..,jak
dobŤe
vidíme na prvním ob. rázku. Pak pokračuje v tomto chvatu tak' že
pravou ruku ritočníka
vytočído vfše a piitom se sama vytočí vně doprava. Tím se ritočníkbolestí piedkloní a žena ho piitom udeÍído obličeje. Vi.
díme to dobťe na obrrízcích.Tento rider kolenem je
velmi čin-
nÝ.
Útočník uchopil že.
nu zezadu pod
paže v pase tak, že má obě
ruce volné. Levou ru-
117
ČÁsT xI
OBRANA A ÚToK PRoTl BoDNÉ zgRnNt Bodák' nriž nebo d;fka jsou častou zbraní točníka, a proto se budeme zablvat zprisobem obrany proti nim obšírněji. Neilépe se ubráníme' když protivníkovi nedovolíme, aby se pŤiblížil.K tomu použijeme na piíklad kusu nábytku (žiďe), nám k dŤeva, kusu železa, kamene nebo i hrsti písku, hlínn kterou vhodíme soupeii do očía ťm se ho nakrátko zbavíme. Pokud isme nezískali patiičnou zručnost, používáme pii nácviku ďevěn1fch atrap nož , abychom se nezranili. Později používáme nožri skutečn1ich a abychom odstrariovali strach z ostií, používáme blfskaqfch poniklovan;fch zbraní. Popíšeme si několik druh obrany proti bodrim, veden m z rtnn!,ch směrri. Cvičeníprováď. me tolikrát, až se obranné pohyby stanou riplně automatickfmi.
Proti bodu oedenému shora se chráníme tím' že ritočníkovu ruku
zachytíme malíkovou
hranou levé ruky; pravá ruka spodním obloukem uchopí soupeiovu ruku se zbtari a ffhem nazad sPolu se zvedáním lokte zlomíme ritočníkovi paži.
Mrižeme také soupeie
porazit
a pak
tlakem
prsou na ieho loket a malou pákou na ruku
ho
odzbroiíme. Tomuto chvatu iíkáme ,,klíčr:něj šI spodnt,,
.
Kdybychom piemfš-
leli, co máme dělat, bylo by již pozdě.
Proto se pohyby musí
riplně zmechanisovat.
Naučímese mnoha zprisobrim obrany, ale
dokonale nacvičíme jen ty' které nám dobňe
vyhovuií. Popisuje-
me obranu proti pravé
ruce, ale pňi vfcviku se
musíme učit obraně
na obě strany.
Kryt proti noži nezachycujeme otevienou rukou, ale malíko.íí8
vou hranou.
íí9
Klíčonějšl archn! ie takov chvat, kdy se proti
bodu shora kryjeme opět levou rukou, ale pravá ru-
.ka jde pňes soupečovu
pa-
ži spodem pod piedloktí
na naše zápěstí. Pravá ruka musí bjt těsně na ruce u soupeťovy zbraně, iinak
by tento ,,japonsk;i klíč.. nebyl ričinn .
Kryjeme-li se pravou rukou proti bodu shora, pak levá ruka
ide spodním oblou-
kem na naše zápěstí; trhnutím dolri soupeie srazíme nazad na zem a pravlim loktem provedeme tlak na krční
žílynebo hrtan. Tím soupeie lehce odzbroiíme.
Druhá část chvatu, kdy
obránce nasazuie,,japonskf klíč...
Pii nácviku provádíme chvat s velkou opatrností' jinak by došlo k těžkémuzranění.
Tímto klíčemtábneme ruku nazad a vytvoiíme na pieďokť ritočníkapá-
ku. Nácvik
provádíme opatrně, neboé pii prud-
kém pohybu by mohlo dojít ke zlomení paže.
rPii
nácviku všech klíč.. ',japonskfch musíme b}'t velrni opatrní' abychom neublížilipartnerovi na
zdraví. Pii
chvatech
se
těchto múže
snadno áámat kost. Proto neklaďme pii nácviku odpor. Tento
klíčnazfvríme ,,klíč vnitiní... Na obrázku
viďme
dokončení
Proti bodu pravou rukou se kryjeme malíkovou hranou pravé ruky. Vychflenímsou-
peiovy ruky obloukem mimo vlastní tělo stočímesami směr zbraně dopravaariderem levé dlaně do hibetu sou. peňovy ruky vyrazíme zbrařo která obloukem odletí.
chvatu zvaného ',klíč vnitiď.c.
Pohyb musí bjt plynulf a nesmíme ztra. tit dotyk se zápěstím
Nepouští-lirito&rík zbrař' dokončíme od. zbrojení am, že dtži. me jeho pieďokí kol. mo, vahou těla nalehneme na feho loket a ápěstí prolomíme do malé páky. Bolestí otevie ruku a my se zmocníme zbraně.
ritoěníka. Pii šermu se tomu iíká ,,vazba,,.
Vážeme pohyb ritočía paže. K síle toč. riíka pňidáme sílu vlast-
ní, ale
změníme její
š'oc' u" sv&j prospěch.
Pohyb ruky s nožem je veden dále po-
ďe boku
r1točníkova
do zapaženi, jak ukazuje dalšísďmek.
Proti bodu pravou
ru_ kou se kryjeme malíkovou hranou pravé ruky a celfm obratem vpravo zlá-
meme ritočníkovi paži v loki pies své levé rameno.
Chvat prováďme velmi
Dlaní levé ruky udeňíme do hňbetu ritočnikovy ruky a bodná zbraĚ vyletí obloukem pies jeho hlavu. Pak ho malou pákou strh. neme k zemi.
rychle. Po zachycení zbra. ně se otočímevně, aby
nás soupei nezasáhl zezadu volnou rukou. Pii
tom se musíme dostat zády těsně k ritočníkovu tělu.
Zachycenou ruku vyto-
čímeďaní nahoru a vyrvoiíme páku na toční. kovu paži. Paži mrižeme
snadno zlomit,
a
proto chvat nacvičujeme s největšíopatrností.
124
125
rI
BOD
s VNITŘNÍ STRANY
il I
I
Protivník vede bod pravou rukou od levého ramene. Bráníme se tím zprisobem' že ieště
v napiáhnutí zachyti. me pravou rukou pro-
tivníkriv loket, levcíu il
rukou uchopíme ritočníka za temeno hlavy a
il
smhnutím nazad pro-
tivníka zneškodníme. Pii nácviku musíme b topatrní,abynedo. šlo k těžkémuzranění.
Když se nám nepodďilo uclropit soupe. iriv loket, krJjeme bod maUkovouhranoupravé ruky. Po zachycení uďropíme točníkalevou rukou za loket, rychllfmobratemYpravo a podrazem levou nohou jej srazíme na prsa k zemi. Tam ho píidržíme(znehybněním) a odzbrojíme malou pákou na ruku. Provádíme-li podraz
zpfedu' ťáhneme soupeňovu ruku poďe tě. la a pravou ho tlačíme k zemi.
il
I
- Na obrázku viďme fázi, kdy ie ritočník vyc\flen z rovnováh} a strháván za hlaiu nazad. Útočníkriv postoj je v tomto piípadě
I
velmi labilní, takže není schopen neimenšího odporu.
obránce
zachytil
ritok malíkovou hranou. okamžitě prove-
de rych$ obrat
na
pravé noze Ypravo a levou nohou podrazí pravou nohu rítočníka.
BOD
s vNĚJŠÍ STRANY
Napadne-li nás rltoč-
níksnožemvpravéíuce s levé suann brání-
me se tak, že se hbitě zakloníme, malíkovou
hranou pravé ruky udeiíme do ohbí lokte protivníka a levou ru. kou vedeme bod dále
do
ritočníkova těla. Tento zprisob toku bude proveden ziídka,
i proti tomuto bodu musíme ovládat ale
Útočník je tímto podrazem sražen obličejem k zemi. Chvat dokončímetím, že ritočníkaodzbrojíme.
obranu.
tu
Pii dokončeníchva.
je
točníkzasažen
vlastní zbtani
do
prsou. Záklonmusí byt
velmi hbiqf, pak okamžitě levou rukou vedeme bod točníka,
kterf minul cíl' dále 12E
ve směru do ieho vlast-
ního těla.
Další možnost obrany proti uvedenému bodu je ta,žezacbyti-
me bod
malíkovou hranou levé ruky, potom rychl;fm obratem
vlevo uchopíme jeho
ozbroienou paži a Prudklim piedklonem
piehodíme ritočníka pies hlavu na zem. Tato akce musí b t provedena bleskově, iinak by nás mohl točníkzasáhnout bodem do prsou.
BoD sPoDNÍ Do BŘICHA Tento zprisob bodu se vyskytuie v praxi neičas. těji, a proto věnuieme nácviku obrany proti němu zv;fšenou pozornost.
Útočník vede bod zespoda proti našemu
bii.
chu. Zachytíme jej mďí. kovou hranou levé ruky těsně za nožem a ďaní pravé ruky zespoda udeiíme do hčbetu ritočníko. vy ruky na kotníky malí.
ku a prsteníku. Tím mu zbrař vyrazíme a pak ho
zneškodníme. Když točníkovi vyrazíme zbraů, srážímeho za uchopenou ruku malou pákou k zemi.
Na ďetím obrázku vidíme nahoče hrot vyraženézbraně, která dopaďá daleko od ritočníka.
Zbra ie pro
nás
stálfm nebezpečím, a proto ritočrríkovu ruku táhneme stále daleko od těla. Po pňehozeď ztratí ritočníkpiehled a pňi dopadu na hlavu
někdy i vědomí. Pii nácviku piehazujeme soupeie nazáda.
Jakmile zachytíme nrlž žeme točníkazneškodnit také zvratkou, kterou ho po-
levou rukou, m
ruzime na zem. S tímto odzbrojovacím chvatem,
zvan'lm rrzvratka", se setkáme i pii jinfch odzbro-
jovacích akcích' a proto mu pii každémnácviku věnujeme zvjšenou pozornost. Pii všech popisovan;fch chvatech používáme pňevážně utoční-
kovy síly k tomu, aby. chom ho porazili. Diíve však musíme změnit smě1 vedeného bodu.
SoupeÍúvritok nožem do bŤicha zachytíme skií.
žen!na rukama (stÍížem) tak' aby levá ruka piekď-
vala pravou,
a
zároveĎ
reflexivně chráníme vlastní biicho piedklonem. Po dotyku se soupeiovou rukou vedeme směr' boou vpravo mimo vlastní tělo do vfše ramene; pak na. sadíme zvratku a vedeme pohyb zbraně ve vfši obli-
čeje doleva. Je d ležité umět vést ritočníkovu ru-
ku se zbraní ve zkiiženfch rukou mezi malftovfmi hranami mimo vlastní tělo i pii jejím pohybu. IWáme-li již ritočníkave
zwatce' vychflíme j.i
Útočníkriv bod isme zachytili a vychyluieme ho zwatkou z rovnováhy.
Konečná fáze chvatu, kdy rítočníkje poražen na zem, piidržen malou pákou a odzbrojen.
132
z rovnováhy a porazíme. Útočníkovu ruku ucho-
píme ď po ukončeníkruhového oblouku. Na tietím obrázku dokončuje obránce po pádu ritoč. níka na zem chvat a odzbrojení.
Zachyceni
spodního
bodu do biicha zkiíže-
I
n1ima rukama' piekr1fvá-
pravá ruka levou. Pii tomto obranném chvatu uchopíme pravou rukou rukáv ritočďka u lokte a
li
trhnutím k sobě ohneme jeho paži tak' aby se ritoč-
ník piedklonil; levá ruka pokračuje dále v pohybu poďe jeho zad na límec kabátu nebo na paži v nadloktí, kterou uchopí.
Pravou rukou uchopíme ritoěníka za hlavu, aby se nám kotoulem nevypros-
til. Ruku se zbraní oh báme do ostrého rihlu na záda a tam se zbraně malou pákou lehce zmocníme.
Ve všech chvatech pii použitíbodné zbraně se tiskneme k ritočníkovu
Ptováďme-li sami ritok bodnou zbtanl, pak ji držímev ďani za jllec tak' iak se držÍkord pÍi šermu. Tak ztěžuieme protivníkovi obranu a sami jsme schopni měnit rychle směr borlu nebo
boku' aby se nám nemohl
uvolnit.
1U
í35
iezu. Nejvhodnější obranou proti tomuto zprisobu ie pňedcházet bodu kopem do protivníkova zápěstí, nebo vrhnout se soupeŤi pod nohy a poraát ho.
ČÁsT xII
OBRANA PRoTl sEKU PoLNÍ Lopntrcou NEBO SEKYROU Velmi rlčinnou zbraď v boji zblízka je polní lopatka, kterou mri. žeme zaritočit sekem nebo bodem. obdobně lze použítsekyry obušku, zabijákri a pod.
Proti těmto zbraním se bráníme tim, že se skokem vrhneme k ritočníkovi,abychom se mu dostali k tělu a tak mu znemožnili použítzbraně. Pak pokračujeme sami v protiritoku. Pravou rukou držímepevně protivní
v kňíži'kolenem provedeme kop mezi nohy a hlavou (čelem) udeií-
me do obličeje. Tak ho srážímek zemi. TÍm, že zasáhneme ritočníka na několika místech, otieseme ho a není schopen odporu.
Utíká-Ii proťivník, mrižeme ho zasáhnout hodem nože. Zbtai' držímeza hodu za špičkučepele a nriž nebo dfka se pietočíšpičkou vpied a v této poloze zasahuje cíl. Hod nožem je podrobně popsán v boii s titočníkenrozbrojen1im polní lopatkou. .r...
136
k
obránce se piitiskl ritočďkovi a zadr-
žuje jeho ruku se zbra-
ní. Zbra se
stala
ritočníkovipiítěží.
Nejnebezpečnějšíje pro nás konec lopatky nebo sekyry' kde je rychlost seku největší. Proto provedeme vždy skok k tělu ritočníka a abychom mu znemožnili jeho rlmysl, zaritočíme piímo u jeho těla.
obránce prolamuie ritočníkavkňížiasoučasn m tlakem nahoie ho vychyluje z rovnováhy.
Mrižeme se ovšem také kq}fu malíkovou hranou levé ruky.
Po krytu se rychle ob-
rátíme dovniti a pňitom pevně sevňeme ritočníko. vo zápěstí.
Tahem za paži piitáh.
neme soupeie
k
sobě' kyčlemi ho nadhodíme a piedklonem současn
m
ho piehoďme pies sebe na zem.
Máme núžnebo dlku a ritočníknás chce zasáhnout lopatkou hodem. Piedejdeme tomu tím, že mu hodíme nriž piímo na hlavu. Potom ihned piiskočímek rltočníkovia zneškodníme ho riderem malíkové hrany.
V
tomto piípadě
iíď
obránce pád ritočníka na
záda. Jinak padá soupeň na hlavu.
Dalšízprisob obrany proti polní lopatce nebo sekyie je ten, že se kryieme malíkovou hranou proti soupeťovu zápěstí. Po zachy-
cení rideru a rychlém obratu k zádrim protivníka ho uchopíme zezadu za temeno hlavy (vlasy nebo piilbu). Stržením vzad mu m Žeme zlomit šíji,nebo mu pravou rukou lámeme píes svá prsa paži. Jakmile provedeme hbity obrat, je dokončeníchvatu snadné.
obránce nasadil páku na ramenní kloub. Útočník je zcela bez.
mocn5í. Pii nácviku postupuieme opět velmi opatrně, neboť pii páce mriže dojít k vykloubení ramenního kloubu.
Zde viďme nasazení neidelšípáky na tameno. Táhneme-li ve správném směru, t. j. poněkud vyše než v upažení, pak ramenní
kloub vykloubíme velmi snadno. Této páky použijeme i tehdy, kdy točníkchce použíthrubého násilí na jiné osobě a my tomu chceme
zabránit. Na pňíklad chystá-li se vystielit z pistole nebo chce-li hodit granátem a pod. Yždy zá|eži na rychlém piiblíženía jistém nasazení chvatu. Levou paži držime rjtočníkapod krkem a lámeme šiji nazad. Toto lámání se neprovádí pňes prsa, ale pies lev1f okraj hrudníku, jak dobie vidíme na tomto obrázku.
ČÁsT xIII
Úro r oBRANA PRoTl ÚroČNIrovl ozBRoJENÉMu plsroll Je-li točníkozbrojen pistoU, musíme se jí zmocnit diíve, než protivntk vystŤelí. Proto musíme sami zaritočit a soupeie odzbrojit. Protivníka od. zbrojíme rychl1fm ritokem, nejlépe tehdy, když sahá po zbrani. Jsme-li od ritočníkana většívzdálenost, a ten již na nás zamíiil, zvedneme ruce
a čekáme, až se k nám ritočníkpiiblíží.Pak ho ve vhodném okamžiku od-
zbrojíme. zdatnosti.
K tomu ie tieba dokonalého vfcviku
a velké morální a fysické
Vfcvik jé nutno provádět buď s vyčazenfmi staršími pistolem! nebo s litinovfmi atrapami. Abychom posílili sebedrivěru cvičencú,mrižeme použítnáboj se zápalkou. odzbrojili napaden1f ritočníka, aniž mu dovolil vystňelit' učíse tím odvaze a drivěie ve vlastní sílu a zručnost. Nácvik provádíme tak, abychom se dovedli ubránit proti zbrani v jakékoli poloze.
Útočník chce použítpistole, kterou má na pravém boku; jakmile pro ni sahá' pťiskočímek němu a pravou rukou uchopíme soupeiovu paži s vnitiní strany nad lokem a pčitiskneme ji k vlastnímu tělu. Druhou rukou uchopíme ritočníkaza hibet ruky se zbraní a stáčímeji vzad. Ma. lou príkou zprisobíme ritočnikovi bolest a ten zbraů pustí. Pak se ií zmoc. níme a udeiíme protivníka pistolí do wáie nebo od něho odskočíme a držímeho namííenou zbraní v šachu.
sahá-li ritočníkpro pistoli, kterou má v pouzdru rra levé straně, pňiskočímek němu, uchopíme pravou rukou ritočníkovuruku se zbrani, levou rukou uchopíme jeho lokct a pťi tom tlačímeobě ruce proti sobě. Pravou rukou nasazujeme ,rzvratku" a trhnutim k sobě máme jeho pistoli v ruce piipravenou ke stielbě. Tento chvat je velmi spoleh-
livfakodzbrojeďnení tieba sí|y; zá|eži ien na technice, jakou chvat provedeme.
Na obrázku v?ravo viďme malou páku na pravou ruku. Útočník pociéuje silnou bolest a není schopen klást odpor.
145
Využiieme bolesti a trhnutím směrem k sobě se zmocníme zbra-
ně. Tento chvat
se
snadno podaií, když uchopenou ruku se
zbraní oh1fbáme do-
vniti, tak jako bychom ji chtěli dovniti navi-
V této poloze ritočníknemá možnost nout.
klást odpor a ruka
se
mu samovolně otvírá.
a
odskočímedozadu
zbtani zajišéujeme ritočníka. Chvat je bezpečnf a snadno jej nacvičíme.
Sahá-li protianik pro stfelnou zbrař do pouzdra, které má v levém podpaží, piiskočímek jeho pravému boku, uchopíme jej a paži nad loktem, pravou rukou i s kabátem tlačímedo ,,zvratky.. proti naše-
uchopíme soupeie
za
:|
čelo. l Pravou rukou malíko. vou hranou udeiíme na hrtan nebo čelist. . očnídrilky pies
l. ]
Tento rider na hrdlo, ie-li hlava zakloněna' ie smrteln;ii.
Na obrázku vpravo nasaďl obrrince páku
na ruku pies
kabát, současně levou rukou
piidržuje paži soupeie, aby se nemohl vy1t6
prostit.
Když je páka zajiš. těna pevnou oporou o tělo, piehmátneme levou rukou na ritočníkovo čelo a trhnutím nazad ho mriŽeme smrtelně zranit. Pči nácviku dbáme velké opatrnosti. Ruku s kabátem svíráme pevně, neboť protivník by se
mohl prudkyfm obratem do sffany snadno vyprostit.
ZamiÍt|-|t na nás ritočník'bleskurychle odrazíme levou rukou a derem malíkové hrany zaritočímena koňen nosu nebo na hrdlo. Velmi ričinnéje, vrazíme-li mu prsty do očí. zbrari do jeho levé strany
Útočník byl stržen vzad a nyní ho mrižeme zasáhnout riderem malíkovéhrany na koňen nosu nebo na hrďo. Ruku a pieďoktÍ ďržíme tak, že si ritočníkriv loket opíráme
o prsa a
celou ieho
ruku tlačímeke svému tělu. 149
Dalšízprisob obrany, když již na nás točníkzamíiil z Zvedneme ruce nad hlavu a ďváme se mu do očí. Náhle provedeme vy-
so{i kop do ruky' tím rltočníka piekvapíme a
zbrař mu vykopneme.
a,i::r
Nepodďili se nám zbraů kopem vyrazit,
ale jen vych lit naho: pokračujeme ru,
P*
ihnedzkopuvritoku
na
ozbrojenou ruku uk, že provedeme klíč na paži jako pňi ritoku nožem.
lral;:i!:'
Dobie
provedenf kop. Máme-li postieh'
chytíme vykopnutou pistoli a udeiíme ií ritočrríkado obličeje. Jinak vždy zaritočíme některfm zn známlch rideru.
Útočnjk zbraů bolesd pustí a obránce dále vnitiním klíčem
láme paži a loktem
zasahuje hrtan. Po pá-
du nazad je
možno
tlakem pieďoktí ritoč-
níka rdousit.
Jsme-li beze zbranž
ritočníknás popostrčil ristím pistopak provedeme rychly obrat' pii čemž udeňíme malíkovou hranou ruky na protivníkovo pňedloktí. Tím vych1flíme zbraĎ a páodz;á'děni a
le,
Útočníka mrižeme také uchopit za loket levou rukou a pravou
rukou
provedeme ,rzvratku", kterou ho odzbrojíme a riderem pistole zneškodníme.
kou na loket se ií zmocníme. Úderem pistole do hlavy ne-
bo obličeje omráčíme ritočníka.Tento chvat provedeme vpravo jen
tehdn máme-li pii chrizi pravou nohu vzadu, a rychllfm otočenímtrupu jsme mimo nebezpečí qfstielu
zbraně. Mocnfm riderem zbrař ritočníkovi vyrazíme z ruky. oba
tyto piípady sebeob-
rany jsou velmi snadné, když ie máme dob-
ie nacvičenv.
Po zdaŤilé
''zvrat-
ce.. piešel obránce do protiritoku a zneškodĎuje soupeie.
.!.,
Máme-li pŤi chrizi levou nohu vzadu a isme si jisti' že nám protivník piiložil na záda ristí hlavně pistole, pak provedeme obrat vlevo, i
uchopíme pod pažíprotivníkovu ruku se zbrani, kterou tiskneme, aby jí nemohl použít, a současně
Dotkne-li se nás protio-
nlk tistlm pistole na
š7ji'
provedeme rychllf obrat; riderem hrany pravé ruky udeiíme do ritočníkova pieďokť odzbrojíme pákou. ho
a
rítočímekolenem mezi nohy a okra-
iem ďaně na protivníkovu bradu. Je nutné si vždy ověiit' že se nás točníkdot1iká opravdu zbrani, iinak ritok neprovádíme. Mohlo by se nám stát' že nás bude postrko-
vat pěstí nebo nějakfm piedm& tem a zbraů bude mít piipravenu v druhé ruce. V každémpiípadě je tŤeba
bjt tozvážn! a vyčkat vhod-
Pistoli musíme odrazit
bleskově' neboť na tom ávisí náš život.
ného okamžiku, abychom mohli za točit a r1točníka odzbrojit.
PŤi konečnéfáá od. zbrojení zísluívá obránce zbraĎ a použije ji
chraně života.
k
7Á-
'r{
t .l 'j
Jestliže míiíritočníkna druha a my mrižeme zaritočit zezadu, piiskočímek ritočníkovi a uchopíme ho za ruku se zbraní. Levou rukou ho uchopíme za krk, strhneme nazad a dlouhou pákou na paži mu vykloubíme rameno.
proti toku lopatkou. Některé ještě Rozdíl je pouze v náopakovat. se budou chvaty vyzkoušené stupu ke chvatu. Dlouhou páku již známe z obrany
15f
ČÁsT xlv
Úror
oBRANA PRoT| ÚToČNirovl oZBRoJrN ÉyU PUŠrou Útočník stojí proti nám s puškou v poloze ,,k boji pňipravit... Zvedneme ruce na znamení, že se vzdáváme' pravou rukou bleskově odrazíme ristí hlavně doleva, pňi čemžse natočíme poněkud doleva, abychom pňi v1fstielu nebyli zasaženi. Levou rukou uchopíme hlaveĚ pod horní objímkou' pravou rukou pod dolní objímkou a rychl1fm obratem vlevo kopneme protivníka pravou nohou do kolena. Současně trhneme puškou k sobě. Jakmile vytrhneme točníkovi zbraĚ z rukou, udeiíme ho botkou pažby do obličeje. Tím' že jsme kop proveďi do kolena, vywoiili jsme páku' kterou prolamujemenohu v koleni a pňi ritočníkověodporu mu ji vykloubíme. Tímto kopem ho vždy srazíme na zem a pak ho snadněji zneškodníme.
1.5E
obrázky zlázotiuji odraz zbraně, uchopeni a kop chodiďem
proti kolenu. Tento kop prováďme poněkud odtišně od normálníV okaho kopnutí. Kop vedeme totiž chodiďem pii pokrčené noze. mžik;, kdy chodidlo se dotkne protivníkovy nohy, trčímenohou a protivnika srážíme k zemi.
15?
il
Tlakem proti kolennímu kloubu provázen1|'m trhnuťm se vy-
tvoiila páka a ritočníkjiž nernťrže zbraĚ udržet.
Držili ritočníkpušku, uchopíme ji
oběma rukama, pokrčenou nohou kopneme ritočníkado biicha a prudk m nataženímnohy ho odhodime (srazíme) nazad, kde ho kopem zneškodníme.
odraz vlcvo neprovádíme, poněvadž by nás ritočníkzasáh| pažbou pušky do čelisti a sami bychom mu tím odrazem ritok usnadnili'
V
jiném pňípadě nás ritočníkvede pied sebou, dot1/ká se nás
zbraní a my máme zvednuté paŽe do v1;íše. V tom okamžiku, kdy má. me pii chrizipravou nohu vzadu, provedeme pravou rukou odraz do leva, levou rukou zachytíme pušku, levou nohou zakročímeza ritoč.
níkovu vpied stoiícínohu a pravou rukou ho uchopíme pod krkem.
;,!t'Á
1Ó0
161
Sraáme ho vpravo k zemi, pušku mu vytrhneme a na zemi ho
zneškodníme riderem
pažbou nebo kopem do hlavy.
:ri:l
Vede-li nás ritočník
ili
pied sebou a dotkne se nás zbtaní, prove-
deme rychl]1i obrar a odrazíme ristí zbraně.
Útočník padá sražen riderem pravé ru. ky. Pii pádu se zmoc.
řujeme zbraně.
a
Zbrař ie nejsme
odražena
jí bezpro-
stňedně ohroženi.
ob-
ránce zauial vhodnf
postoi pro piechod do protirltoku.
Levou rukou uchopíme zbrař a ríderem malíkové hrany pravé
ruky na horní čeiist zasahuieme souPeie.
t!
Útok na strážného,ktemd pušku na femen a
stojí na místě nebo chodí.
Nehlučně se pňiblížíme za jebo zády, uchopíme pravou rukou krk pažby, levou rukou zleva udeňíme strážného pěstí do levého spánku nebo čelisti.
Po rideru
zachytíme levou rukou risť hlavně,
kterou jsme trhnutím pravé ruky vzad a pohybem pažby vpravo vysu-
nuli.
Jakmile jsme uchopili
pušku oběma
rukama, strhneme strážného vzad a piedklonem ho škrtíme. Provedeme-li to prudčeji' zlámeme mu vaz.
V iiném piípadě za-
kročímeza ritočníkovu
nohu a zneškodĎuieme ho derem malíkové hrany na krční tepny nebo hrtan.
165
|.
Na strážného mriže-
me za točit také tak že pravou rukou ucho-
píme krk pažby a levou rukou hlaveř.
Strážn1ii se neiričin-
něji brání takto: Když
slyšínebo již citi do. tyk ritočníka, uchopí rychle krk pažby, upažía pohybuje nasaze-
n m bodákem kolem vlastní šíjea prud\?m uhnutím pažby vpied zasáhne ritočníkabodákem pod krk nebo do obličeje; rychl;fm obratem vpravo pŤeide do stňehu, kdy mri-
že bodem nebo vf. stielem točníkazneškodnit.
Trhneme
pažbou
vzad a obloukem vpravo vpied' nasadíme bodák ostňím na hrďo
strážného,leqfmpiedloktím se opíráme o jeho dl a tlakem pravé ruky vpňed strážného škrtíme. Jestliže náhle
ustoupímevzadarych-
le se pňedkloníme, mri-
žeme mu rovněž z]á166
mat vaz.
Uvedeme
jinf pŤi
pad, kdy strážn má pušku na iemen a stojí na místě nebo se pohy.
buje. Útočníkuchopil strážného za krk a snažíse ho škrtit. Strážn1f
uchoaí pušku za krk Pažby, strhne ji s ra-
mene a vytočíji bodákem dolri. Současně
Má-li titočntk samo-
?aI, odzbrojíme ho
obdobn;fm zprisobem jako ritočníkas pistolí. Zásadou je, abychom se dostali
blízko k jeho
tělu (ďíve než mriŽe použítsamopďu) a zneškodnili ho derem
do obličeie nebo
do
hrďa.
provede stoj rozkročn1f
a levou rukou uchopí pušku podhmatem za podpažbí' piedklonem strhne točníkana sebe a bodem mezi nohama zasáhne ritočníka bodákem do bňicha.
Útoh na stážného, hterll má samopal na íemeni,ptovedemetak' že se v tichosti dosta-
za jeho záda' skokem ho uchopíneme
me za iemen, piitom ho kopneme kolenem do páteÍe a strhneme
nazad. Musíme byt opatrní a zajistit' aby strážn1f nemohl ze sa-
mopďu vystielit.
ČÁsT xv
V jiném pňípadě uchopíme strážnéhopravou rukou za krk a levou rukou za samopal, piitom ho kopneme kolenem a
oDVADĚN| NEBEZPEČNÝcH osoB POLTCEJ*
strhnutím hlavy dozadu ho zneškodníme.
ohrožuie-li nás na krátkou vzdálenost litočníŠ' kterf na nás míiísamo. pďem, bleskově odrazíme levou rukou ristí samopa-
lu a pravou rukou
Chvaty, které popisujeme v této stati, se velmi dobie hoď pro bezpečnostní orgány a dobie jich mužeme pouŽít i pii odvádění podezÍel1fch osob. Byl jsem svědkem tohoi že orgán veieiné bezpečnosti vyzfva| ve vlaku rušitele veieiného poiádku, aby ho následoval, ďe marně. PiíslušníkSNB nechtěl na veiejnosti dělat něiakou sensaci a snažil se proto domlouvat provinilému, ale bez qfsledku. Jak jednoduché ie v takovém piípadě zcela nenápadně odvést rušitele klidu do rístraní,kde ho m žeme bez pomoci druhlch zjistit nebo zadržet. Těchto chvatri je velké množství, ale my popíšemejen nejričinnější'kteq1ich mrižeme použít v praxi. Každf chvat musíme dobňe ovládat a nasazujeme jej jistě' aby se nám odváděn;i nemohl vzpouzet anebo dokonce na nás ritočit.
pěstÍ
PÁKA NA PRSTY A ZÁPĚSTÍ
zaritočíme na bradu ritoč-
níka. Tato akce musí bjt provedena bleskurychle,
jinak bychom mohli bft zasaženi vjstielem. Bránit se proti ritoční-
kovi, kterf je vyzbroien
jakoukoli zbraní, vyžadu-.
je neztrácet drivěru ve vlastní rychlost a umět použítvšech zprisobri bojezb|izka. Nikdy není boj
ztracen, dokud si zachováme
v li
zvitězit.
arUOil
Piistoupíme k levému boku člověka' kte-
rého chceme odvést, vezmeme ho pod paži a uchopíme jeho ruku palcem nahoie za dva prsty (neilépe ukazovák a prostiedník), tahem k sobě uwoiíme páku na prsty a zápěstí piitom tiskneme
a
171
vlastní paži jeho loket k tělu. Druhou ruku máme volnou a na ve-
W
ňejn ch místech jí za-
kryieme chvat, takže vzbuzujeme dojem' že provinilého drivěrně vedeme. Je-li páka nasazena správně, nemriže odváděn klást odpor ani nás nemriže druhou rukou nebo nohou ohrozit. Pii sebemenšímpokusu pii.
táhneme páku' čímž zprisobíme odváděnému bolest
a
ten se dal-
',:,t.ti:
šíchpokusú vzdá.
..:tl
PÁKA NA PALEC A ZÁPĚSTÍ Tento chvat ie podobn1f pňedcházejícímu, ale jeho technické provedení je oďišné. Pravou rukou uchopíme protivníka podhmatem
zalevy palec (dlař nahoie), levou rukou nad
loktem zapaŽi,kterou
piitáhneme
k
sobě a
ohneme. Pňitom se otá. čímek boku odváděného. Tato piů
pěstí je velmi ričinná, takže nás odváděn nemriže ničímohrozit.
Je to vlastně páka napalecavobráceném směru páka na zápěst| Pii nasazení oh1fbáme paŽi odváděného do ostrého
rihlu a po v1'točení tiskneme jeho loket k tělu.
PÁKA NA LOKET Levou rukou uchopíme levé zápěstí protivníka, pravá ruka obtočíshora jeho levé pňeďokť a uchopí na-
še levé zápěstí; tím vytvoiíme ,'japonsk1f klíč...Musíme dbát' aby páka byla nasaze-
na nad loktem. Tla-
kem dolti
lámeme piedloktí. Bolest, kterou tím odváděnému zprisobujeme, mu brání v odporu. Pňi nasazení této páky točíme soupeťovu ruku malíkem nahoru.
Jinf zprisob nasazení páky na loket mrižeme provést s tím rozďlem' že uchopíme protivníka za ruku, levou ruku jako v pŤedcházejícímpiípadě obtočímeshora a uděláme obrat vpravo, levou rukou uchopíme vlastní oděv na prsou a ťm vytvoiíme podpěru pro páku na pro-
tivníkriv loket.
Príku na paži múŽeme nasaďt tak' že jako v piedcházejících pňíkladech uchopíme pra-
vou ruku protivníka Detailní záběr klíče. Páku uděláme co nejdelšítím, že táhne-
me ruku odváděného dopiedu a dohi.
zapravé zápěstí' levou rukou ho zespodu uchopíme za oděv na prsou, čímžzískáme
podpěru pro páku na paži,
175
Vzpouá-li se nám
že sí
odváděnf tak,
lehne na zem a nechce vstát, pak mu stočíme ruku na záda a pňitom
tlakem na čelo stlačíme hlavu zpět. Bolest
piinutí odváděného' aby vstal. odváděné-
ho m žeme uchopit také za vlasy' jak
vidí-
v
iiném pňípadě
uchopíme vzpouzejícího se pravou rukou za
hibet jeho pravé ruky' levou rukou pies jeho paži uchopíme vlastní zápěstí a tím utvoiíme ,,japonsk;f klíč..a páku
na ruku. Tento chvat
ie velmi bolestiqf,
proto také
me na tomto obrázku.
a
'íčinnÍ.
Na obrázku viďme,
Z tohoto klíčenám
vstává
odváděn1f nemriže vy-
jak odváděnf
a je nucen pokračovat
klouznout a bolest jei
donutí jednat podle
v chŮzi. Nyní iiž bu. de vfhodnější použít páky na prsty a á-
naší vťrle. Tohoto chva.
pěstí.
korty.
tu mohou použítes-
Zde viďme, že se
již nepokoušío žádn1f odpor a odváděn1i
poslušně nás sleduie. Tento chvat ie velmi jednoduch1f
a pňitom
ričinn1f. Hodí se dobie k odvádění osob, takže
ho mohou se zdarem
použíti prrizkumné iednotky.
Opilce, }cerf ohro-
žuje okolí' uchopíme za spodní ret. Pevně iej sevieme a tak ho lehce odvedeme.
M žeme ho
také
uchopit vzadu za kalhoty a druhou rukou za límec a piitom ho vychylujeme z polohy tak, že spodní rukou
táhneme nahoru a horní rukou vpied do pňedklonu. Pak ho vel-
mi snadno wvedeme.
Jednoduchlfm zprisobem mrižeme někoho vyvést z místnosti tak, že uchopíme jeho
pravou ruku, trhnutím k sobě mu ji prostrčímemezi nohy a
vzadu ii uchopíme. Tím donutíme odváděného' aby se pÍedklonil. Vych1ílen z rovnováhy není už schopen odporu.
Někdy se nám také stane pňípad, že po-
tňebujeme v1ftrŽníka nebo ritočníka(zejmé-
na podnapilého) vynést z místnosti. Je pro to velmi jednoduch1í a ričinn1f chvat.
Vjtržníkovirozepneme bluzu nebo ka-
Jin1i velmi ričinnf odváděcí chvat je páka na ramenní kloub. Tento zprisob jsme již popsali pii obraně proti políčku.Zachytime protivníkriv rider malíkovou hranou, obtočenímpaže shora a obratem dovniti dostaneme soupeiovu ruku pod paži a pňitom jeho loket tlačímevpied.
bát. Vzadu uchopíme spodď okrai ieho kabátu a provlečeme iei podél těla směrem
k límci.
Na škrticístruně
(asi l0 cm dlouhé) voďme tak, že ji obtočí-
me kolem zápěstí' ko-
líčkystruny
držíme
v dlani a struna nám probíhá mezi prsty.
odváděny však mriŽe na nás zaritočit druhou
volnou rukou. Strunu nasazujeme zpravidla na pravou ruku a jen
u
levákri
na
levou.
Vhodnější však ie obtočit strunou obě ruce
na zádech odváděného' kolíčkyněkolikrát I
i
l I
j
í80
zatočit a pak je pevně držet v ruce.
Spodní okrai kabátu uchopíme pies rameno a na zádechzadrženého odneseme. Nesen1f má kabát pievlečenf pŤes paže a nemriže nás ničímohrozit.
181
ČÁsT xvl
Do kozelce spoutáváme tak, že spoutáme
ruce opaskem
PoUTÁNí
provazem
v
nebo zápěstí'
spoutané ruce pievlékneme v ďepu nebo sedu pťes kolena a pŤes
V piípadě' že dopadneme nebezpečnéhozločince nebo záškodníka, musíme ho umět spoutat prostiedky, které máme pňi ruce. Někdy postačíšněrovadlo z bot, pevná nit nebo kombinace opasku s nějakou holí a pod. Máme-li k ďsposici kovová pouta, ietíŽky nebo ďespoĎ provaz' pak bude naše práce snadnější.Musíme ovšem těchto prostŤedk správně použít. Vedeme-li skupinu, pou-
obě pčedloktízasune. me hril, větev nebo ně-
jakou násadu, kterou mrižeme ještě piipev.
nit k spoutanlfm rukám, aby
mohl v
táme jednotlivce k sobě.
provinil nepiíhodném
okamžiku tuto hril vyvléknout a utéci.
Jsme-li v lese a musíme bj.t v určitou dobu na místě, pak je mož-
no spoutat skupinu tak, že donutíme jednotlivce piistoupit ke
stromu poduhneme je
v nohou,
PouŽijemeJidelšího
zaklesneme
provazu' pak mrižeme poutat v lehu na prsou. Ruce se poutanému svážík sobě na zádech, ieden konec provazu vedeme zkiíženímkolem krku a druhf kolem zkiížen1fcha nazad ohnuq/'ch nohou a opět oba konce piipevníme ke spoutan1fm rukám. Kdyby se chtěl spoutanf uvolnit, sám by si zatahoval smyčku na krku a tím se škrtil.
v podkolení za strom a piidržímeje do té doby' až je budeme moci odvést. Nejlépe se pro to hodí strom nebo sloup o prriměru asi 30 cm.
Na obrázku viďme, jak pňipoutanf obepípravounohoukmen Stromu. Nártem této nohy je zaklesnut do podkolení levé nohy,
ná
která je zase zakles-
nuta zezadu za kmen.
Z
tohoto piipoutání
se žádn;f bez pomoci
í83
nedostane.
I
I
I
Poutáď
pfi
uans-
portu nebo v piípadě nebezpečí,že by nám zločinec utekl' pÍove. deme tak, že spoutáme
protivníkovi ruce za zády aptovaz vedeme kolem jehokrku.Kdy-
Lelou smyčku podstčímepravou rukou pod smyčku stÍední.Pravou smyčku pÍidržímemezi
prsty levé ruky a prouíhneme ii také stíer{ní smyčkou.
by se pokoušel spou-
tanf uvolnit si ruce, smyčka by se mu zaÍezávala do hrďa.
Vzniknou tím poua, která viďte na tomto ob. rápku.
Poutáme-liruce,musímepoutatkaždouru. kuzvlášťapakteprveie spoutat k sobě, čImž znemožníme poutanému, aby se v5prostil. Je nutné, abychom si
osvojili iednoduchou
smyčku, kterou nasa. díme na ruce nebo nohy. Ulcízku této smyč-
ky viďme na 184
obráz-
cích. Provaz otočíme dvakrát kolem ruky.
Piipoutání dbáme' aby uzel mezi smyčkami byl pevně zadrhnut. Konce
provazu pak několikrát obtočíme kolem uzlu a normálně zavážeme.
Nemáme-li pÍovary nebo pouta, mrižeme docela bezpečně spou-
tat protivďka šněrovadly z bot, strunou, telefonním kabelem dokonce
i
nitěmi.
v
a
tomto pčípadě poutáme soupečovy ruce za tělem hibety k sobě, pak svážeme malíky a máme-li dost nití, i palce. Dosáhneme tím patiičně pevného spoutání.
PoUTÁNÍ K ŽIDLI
*:Íl
Neiďíve
spoutáme
ruce Qevá ruka
ie
s vnějšístrany žiďe),
dále piipoutáme
v
a
paž.e
naďokí nohy vnártech. Stríhneme je daleko pod žiďi' aby se spoutany nemohl postavit.
Bez provazu mrižeme k žiďi piipoutat také tak' Že rozepneme spoutanému kabát,
strhneme jej pies opě-
raďo a tím piitáhneme poutaného k židli.
I)outací šririrku vedeme smyčkami mezi prsty a pak kolem obou poutan1ich prstri. Poutanf nemá v této poloze dostatek síly, aby
improvisovaná pouta pietrhl. Mďíky jsou svázány k sobě jako palce, které vidime na našem obrázku.
1ď|
ČÁsTxvII Prohledáváme-liiednotlivce, je neiričelnějšía nejbezpečnějši provést ,,znehybněď.. na
PRÁcE s NEBEZPEČNÝM zloČlNCEM PRoH LEDÁVÁN Í, oDzano1 e ru| A ZNEHYBNĚNl
paži. Malou a stiední pákou dostaneme zlo-
čince do lehu
Nebezpečnézločince musíme odzbrojovat a prohledávat co nei-
opauněji. Z|očtnce musíme postavit tak, abychom ihned zpozoro. vali každf jeho sebemenší pohyb a sami proveďi zríkrok diíve, než múžezaritočit on. Je-li blízko nějaká stěna' pak jí použijeme i k hromadnému prohlížení.Zločince postavíme čelem ke stěně ve stoji rozkročném tak' aby byli asi l m daleko od stěn5l' a donutíme ie, aby se o zeď opírali ruloma. V této polo. ze nemriže zločinec
na
prsou; pak pňišlápneme nebo piidržímepa. ži za lokem v místech,
kde se upínajíšlachy. Paže musí svírat praq/
helstělemaloket
musí b1ft nahoie.
pii
prohledáváď z:rltočit.
v jiném pňípadě Prohlíženéhotlačí-
klekneme prohledáva. nému těsně za loket,
me stehnem směrem
pravou rukou piidr-
ke stěně a nohu máme
žujeme ieho paži a levou prohledáváme. Pokouší-li se protivník klást odpor, pieneseme váhu těla na jeho
zaklesnutou
Pii
za
ieho.
pokusu o odpor podtrhneme nohu a
prohledrívanf padne. k zemi.
paži a tím mu jeho pokus znemožníme.
ČÁsT xvIII
PoUŽ|TI
zAKEŘNÝcH RUČNícHzBRANl V MINULOSTI
Znehybnění na nohu provedeme tak, že opět v lehu na prsou zkšižímeprohlíženémunohy tak, aby iedna noha byla v ohbí druhé nohy v podkolení. Tuto nohu tlačímedo ostrého hlu a provedenou pákou zprlsoblme prohlíženémubolest' takže nem že zaritočit. V pŤípadě' že by prohlížen1fna ďrvat nereagoval a snažil se z něho uvolnit, klekneme mu do kiížea tažením hlavy dozadu ho donutíme poslušnosti.
k
Znehybnění na paži mrižeme s rispěďrem použít tehdy, když pii
pádu na zem pokrčil točníkza zády paži. Vsuneme nohu špičkou pod jeho ruku a tlačímeji do ostrého rihlu a piitom pťišlápneme nohou nadlokí. Abychom ho pevněji piidrželi' uchopíme ještě hlavu za očnídrilky a zvrácením nazad 19
znemoŽníme piidrženému jak5ikoli pohyb.
V poslední světové válce použivďi hlavně fašistémnoha rúzn;fch piedmětri, sloužícíchiako zbraně' které se vymykají zvyklostem qfzbroje. Také v zemích okupovan;fch fašisty zprisobil nedostatek zbraní a veliká nenávist k nepiíteli to' že byly vyhledávány i zdánlivě primitivď nástroie, iimiž bylo možpo napadnout nepiítele" struna.. (str. l8l-a), která pii Jednín z těchto nástrojri je ',škrticí mistrovském použitíbyla velmi ričinnou a obávanou zbraní. Byli s ní napadáni strážní, hlídky' spojky a pod. Když byli odstraněni' mohl blt proveden vlastní bojovf rikol. Zpraviďa šlo o destrukčrrí práce, zapálení sklaďšť' pťepad štábu atd. Těchto zbraní se používalo hlavně proto' aby nebyl zprisoben hluk, a ťm aby nebyla pro. Zra?tÍIa chystaná akce. Tento zprisob pňepadu se cvičil tak' že škrtici struna byla pro bezpečrrost nahrazena ručníkem.V praxi byla škrticístruna zhotovena z ocelového drátu' kterf byl na konci
opatien kolíčkypro držení.Na obrázcích viďme pňípravu k ritoku' piehození improvisované škrticí šůúrypies krk' vfskok doprováze. nf kopem kolena do zad a nakonec naložení na záda a odvlečeď pňepadeného. Na posledním obrázku ie znázorněno použitískuteč. né škrticístÍuny. Pii tomto zprlsobu napadení se musíme k protivníkovi bezhlučně piiblížita zaritočit bleskově. Kromě škrticíšř ry se používaloruznfch pérovfch zabijá{<Ů. Těchto zá{
rfch piípadech i Hitlerjugend.
Je známo, že i jiné ritočnéodďly nebo jednotlivci v iinfch armá. dáďt pouŽívali podobn1fch násuojri v $lu nepiítele nebo v záz'emi.
Na obrázku viďme pérovézabijráky německého privodu. Je to spirrílové péro pošitékoží'na jednom konci opatiené olověnou kuličkou a na druhém poutkem k drženív ruce (str. 181-b, c). 7-abiiáky anglického privodu byly do sebe zasunuté krátké trubky opatiené na konci lankem' které bylo zakončenéolověnou kuličkou.
Pii máchnutí rukou
se tyto trubky vysunuly- a tak vznikl velmi nebezpečnf nástroj, s nímžbylo možno protivníka nehlučně piepadnout. Byly iím vyzbrojeny parašutistické oddíly a oddíly Comandos.
í91
Zabiják amerického privodu je spirálové pero pošité koží'na jednom konci opatiené olověn1im válečkem a na druhém konci pout. kem k držení(str. l93-d). Mimo tyto zabijáky se používaloi zabijákri vlastní v1froby' podob.. nfch anglickfm zabijákrim, nebo gumov1fch kabelovjch spo|ek s kusem kabelu (str. l93-e, f). Těchto nástrojri se používalo většinou v boji proti okupantum. Jinak téžfašistépoužívali pletencri telefonních drátri na konci opatien;1ich šroubov:fmi matkami a pod. Útočn1fm nožem nebo d1fkou byly vyzbrojeny ritočnéoddíly všech válčícícharmád. Na obrázku vidíme ritočnénože německ;ich odďlri (str. l93-g' h). Tyto nože jsou opatieny na jednom konci za.
souvací čepelí'na druhém konci dlouh m ocelov1im hrotem. Používalijich hlavně němečtíparašutisté. D1fka ,,Comandos.. (str. l93-i) má na obou stranách biitce nabroušenou čepel, která mriže proniknout ňemenem i plochou kostí. Mriže se jí i velmi dobie házet. Touto d1fkou byly vyzbrojeny speciální anglické oddíly,,Comandos... V odborné literatďe někter1fch armád jsou popsány zprisoby, jak se dá těchto nožri používat.obranu provádíme tak' iak je psáno ve stati ,,obrana proti bodné zbrani... Proti pérov m zabijákrim se bráníme podobně jako proti polní lopatce nebo sekyÍe. Musíme se dostat do těsné blízkosti ritočníka,aby nemohl použítzabijáku. Sami pak zneškodníme ritočníkabojem u těla. V někter1ich armádách se používalo i bezhlučn1fch pistolí. Tyto zbraně byly na konci hlavně opatieny komorami s otvory, čímžse náraz plynri pii v!stielu rozkládal a v1fstiel nebyl na vzdálenost něko[ka desítek metrri slyšet. Někdy se používalotaké kovovych boxerri (str. l93-j), kterfmi se ruka zpevnila. Aby se zesílil ričinek rideru, byly nad prstenci vfčnělky nebo hroty (str. l93-k). Často bylyityto ,,boxery.. opatňeny čepelí'takže sloužily jako bodná i bicí zbrari. Těchto zbraní používali američtígangsteii v periferním podsvětí. V poslední válce byli cvičeni lidé, kteňí měli speciální ukoly v tllu nepňítele. Prováděli pŤepady a museli napadeného co nejrychleji uškrtit. Jedním z nejobávanějších zprisobťr škrcení byl ,,japonsky klíč..na šíji._ Nepozorovaně se k protivníkovi piiblížíme,skočíme zezadu a strhneme ho nazad. Jednou rukou ho uchopíme pod krkem a zároveř se touto rukou uchopime za vlastní paži v ohbí lokte; druhá ruka páčíhlavu prudce stranou) takže mu strhneme šíji.
jíffi
é@
193
Piiblíženík protiv-
Dokončenítitoku.
Piehození improvisované škrticístruny
Naložeď na záda
níkovi a piípravak ritoku.
pies krk a prolomení
v kiížikopem do pá. teie nebo do ledvin.
a
odvlečení. Škrticístru-
na je pii tom zadrh-
nuta do hrďa napade. ného.
rf
,,Japonsk1f k1íč..
V
jiném pňípadě, když se nepodaiilo obejmout krk napadeného paží,mrižeme ho uchopit zkiížen;fma rukama za šat a pomocí tohoto šatu uškrtit.
protiv. Záleži h|avněna tichém a nepozorovaném piiblíženíse k níkovi na krátkou vzdálenost. Stieh pied ritočn;fm skokem s použitímskutečnéškrticístruny.
í'9Ó
Pfrlorw Kroužek sebeobrany
Schválil
PÍŠEMNÁnŘÍpnava
cvičebníhodiny sebeobrany dne l5. ledna l956 Cíl cvičení:ruuěit
cuičerce
dalšíaičen!
z
kladnímprukimsebeobra,njl apiipraoit je pro
Doba trvání: 90 mirut
Místo cvičeníztěIoaična Materirílď zabezpečení:žtněnhy, plné dče. Pomťrcky: pf,ruěka Sebeobrana
o
Nástup-pozdrav-zdťr-
vodněnl bodiny
2. .(É
cl m,
g ct
to
p
3.
1. Vzpažit nazad. 2.-3. Zvo|u pŤipďit. l. skčit upažmo' hibety
nahoie. 2.-3. Zvolnazapažit. l. Vysokopiednožitlevou, pravou piedpažit do. vniti' levá zapaát, obrat hlavy za zapaženou ru. kou.
2.4. Plinožit' pňipaát.
1. cvičenÍpostŤehu a po hotovosti Za poklusu na
zaplď
Četo v troiŤad nastoupitl Vpravo hleďt Hlášent. . .' pozdrav' objasnění hodiny cvičitďem. Vpravo vbok!Vástup na pravé družstvo' kolem t& locvičny pochodem v chod Na raz vzpažit lazad, nz dva' tii piipaát. Cvičitel choď proti ástupu a trkazuje cvik. Cvi&e se mnou!
Totéžna druhou stranu.
Poklusem klus t Na zapÍsk-
nutí píšťalkouďepl ... Poklusem klus! Klek! . . . Poklusem klus! Leh!
1$t
lr
I'
ť (J
1.
Cvičenícvalu na obě strany.
.6 !
l' \t-l
Cvičeníza pochodu.
-
Piedklon' mírnf podňep, rukama se do-
Cval na levou nohu
teď!
14.
Cval na pravou nohu teď! Stiídavě na levou a pravou nohu teď! Pochodem vchod!Na raz dotknout se země, na dva-
15.
tŤi vztyk-vzpiim!
2. YzpŤim
vydtž,
tknout země.
-
Cvičte se mnou
l. Vzpor dňepmo spoinjl. - bočnékruhy
2._3, Y ztyk
nazad.
10.
Zastavit stát ! Vlevo v bok
Rozstup dva kroky
vlipon.
l. Piedklon
!
teď! Rozstup na dva kroky teď!
!
k
16.
"P
Cvičte se mnou teď!
Raz! Dva! TŤi!
t7.
-
piedpaŽit, prsty se dotknou země.
t2.
l. Vzpor dčepmo. Yzpor leŽmo vpŤedu
2.
3. Yztyk,stoj spatnj, - pŤi-
l. Hlubok1i
pŤedklorr
piedpažit. 2. Hmit piedklonmo, ruce hodně vzad. 3. Y zpiim - záklon - vzpažit nazad.
teď!
Stoj rozkročn!, vzpažít, ruce sepnuty, dlaně na. hoŤe.
Stoj rozkročn1i, ohnout vzpažmo dovnitŤ - ruce
v tyl.
|.-4, Kroužení trupem doleva.
t8.
KrouŽenÍ trupem
doprava.
1.-4. Krouženíboktr doleva.
l.-4. I(rouŽení bokťr doprava.
19.
l. Klek
na pravou
- pied-
klon' otužování maÍko.
Cvičte se mnou. Raz ! Dva TŤi!
vé hrany pro rider.
!
20.
pažft'.
13.
2, YzpÍim - paže vfdrž. 3. Na druhou stranu. 4. YzpŤim' paže v!1drž,
l.4.
l. Vzpor diepmo spojnf.
2. Yzpor stojmo. 3. Vzpiim.
l. Piedklon vlevo, prav;i kolena.
dlaně nahoie.
L
vzpažit, ruce
loket se dotkne levého
!
2. VzpŤim - skrčit upažmo hŤbety nahoče. 3. Mrštit do up aženl nazad
s
-
3. Pčedklon vpravo - dlaně na zem. 4. Vzpňim' paže vldrž.
podčepmo - zapažit.
2.-3. Zv o|na v zp ažit nazad
Stoj rozkročnf zťrstává, se-
pnout ruce ve vzpaženÍ
l.-3. Na druhou stranu. l. Piedklon vlevo, dlaně na zem.
2.-3. Zvoha vztyk.
l. Ve stoji spojném hmit
l. Úklon vlevo. 2. Hmit riklonmo. 3. Vzpiim.
Cvičenípádťr napňed kotoulem:
V1fskokem stoj rozkročn;i'
vzpažit teď! Cvičte se
2. Kotoulnapied
mnou. Raz! Dva! Tňi!
s
dohma-
tem levé ruky na zem.
É{
3. Kotoul nazad s dohmatem pravé ruky na zem. 4. Kotoulnapňedsdohma.
Klek na pravou' pčedklon, tlučeď malíkovou hranou do podlahy, začít!
Žtněnkypiipravit
!
Cvičitel
vzorně ukáŽe pád rychle a zpomaleně. Dbát, aby kotoul byl pto váděn měkce a rychle.
tem pravé ruky v tfl.
20í
Ob sah
21.
5. Kotoulnapied s dohmatem levé ruky v tfl. 6. Cvičeďvšechtěchtopádťr pies švédskoulavičku a se strčenímcvičitele do zad. Vyprošťovráníz richopu za
ruce a za krk zpiedu:
l. Vyproštěnl shora.
2. VyproštěnÍ
22. tr (l
E
v
zápěstí
z
rlchopu
3.
v ápěstÍ zdola. Vyproštění z richopu
4.
Vyproštění z richopu
28.
točnÍkověpaži.
Kryt
a
Skok hlubokf.
Cvičeď s ptnfm mlčem. t. Závodivá hra
Pieběhnout kladinu, pod. lézt koně, pŤeskočitkozu, kotoul na Žíněnce, pÍelézt bradla pobok, zhup na kru-
zích a seskokupčedhupu. DruŽstva v zástupu na čáče, prvnÍ začne hlavou po.
dvojicích
sttkovat mkč až ke stěně, tam jej uchopí a nejrychleji donese na čáru pňed dďšíhoa zpťrsob se opakuje. Vítěá družstvo, které rikol
dvojicÍch
v pozoru.
nejtychleji splnilo a stojí
dvojicÍch
dvojicích piedklonem mezi noha-
ma. 7. Podáváďvkruhuvupa-
Žení doprava a doleva. 8. Podávání v kruhu za pochodu nazad pňes hlavu a chytání.
Ukázat prakticky pÍoti
políčku. Provést kryt zachycenÍm páku na loket a rider pra. vou na bradu.
Ýq
)o
Cvičeďzačítsqfše1ma
pak stále zvyšovat. Dbát
na správnf doskok, sevie. ní kolen a kotníkťt,pňens sení vá,hy dopŤedu a kotoul napied.
202
2. Šplhsmyčkou. 3. Zasmyčkování. Piekážková dráha: Proběhnutí pňekážkové dráhn postavené z ná. ťadí.
pravou. 3, Házenl ve levou. 4, H:ázenJ' ve oběma. 5. Házení ve záklonem. 6. Házenl ve
zachycením levé
der pravou na solar.
Šplhna laně:
t. Šplhs pŤÍrazem.
o závod kozl... ',strkaná 2. Házenl ve dvojicích
Vyproštění z richopu
Kryt proti rideru malíko. vfmi hranami: l. obrana proti políčku pravou pŤi nataŽené 2.
25.
Cvičenl provádět švihem
bez pouátí síly.
za jednu ruku shora.
odrazem se strany. 3. Vyproštění z chopu za kk zpŤedu pákou na loket' dokončenísražením k zemi. 24.
27.
za ruku zespoda. VyproštěnÍ z richopu za krk dvěma rukama zpÍedu: l. Vyproštěníodtazem zespoda. 2.
23.
26.
o H
r(,)
.fr!
N
29.
l. PoŤadová. obraty na mÍstě a za pochodu.
30.
Zhodnocenl hodiny
pozdrav, rozchod.
-
-l'i 2qt
OBSAH
Úvodem
)
zděiin iiu.jitsu Pokpy pro nácvik iiu-jitsu (sebeobrany)
7
cvičebníchhodinách
v
pravidelnfcb
Stavba cvičebď hodiny iiu-iitsu (sebeobrany) Čast
9 L2
l
Bolestivá' lehce aanitelná a smrtelná místa .
L?
Čast ru. Bolestivé cbvaty a uchopeď
2T
Čast nt, PadánÍ
32
čast tv. Podrazy a piehozy
39
Čast v.
Úd"'y, Útok a obrana proti r1točníkovi beze zbraně
49
Čast vt.
Kopy a obrana proti nim.
63
Čast vtt. Rdoušení
67
Čast vttt. Vyprďťování z richopu za ruce' zašat, za|
.
72
Č,*t tx.
Jen pro pfrslušnrky &, ozbrojenjch sil.
Páky a jejich použitíproti rltočníkovi
?*nav
sebeobraně
Čdst X. 105
.
Čast xt.
obrana a rltok proti bodné zbrani
lt8
.
Čast xtt.
obrana proti seku polní lopatkou nebo sekyrou
r37
Čast xttt.
Major Antonín Matras
Útok a obrana proti ritočníkovi ozbrojenému pistolí
144
Čast xtv.
Útok a obrana proti rltočaíkoviozbroienému puškou
158
Čast xv.
odvádění nebezpefofch osob
-
policejď chvaty
L7t
Fotografu J.Kupby a J. Klejny Typografuky upraoil Korel Guttenberg.
Vydalo Naše vojsko, nakladatelsM,
Čast xvt.
t82
Poutání
národní podnik v Ptaze jako svou 1616 publikaci. odpovědnf redaktor kapitán Zbyněk Martínek.
Čast xvtt.
Práce s nebezpečnjm zločincem - prohledávání' odzbrojení
a znehybnění
188
Čast xvttt.
t9l
Použitízíkeinfch ručníchzbraní v minulosti
Piíloha: Pfuemná pŤíprava cvičebď hodiny sebeobrany
SEBEOBRANA
.
199
Ze sazby Monotype písmem Plantin vytiskla tiskárna Naše vojsko' národní
podnik v Praze. Formát papíru 86x1l2. Dílo obsahuie 3,64 autor. skfch archťr a L2,L0 vydavatelskfch archri.
Náklad 94@ vÝt.
02|33. Yydánt' II. Da 5%. C,enaváz. vftisku 13,45 Kčs. 56/III-10
D
576502
