Frases básicas Maya
Español
A k’áat wáaj junp’éel chamal
¿Quieres un cigarro?
A woojel wáaj tu’ux je’el u páajtal in kaxtik… Áak’ab sáamal
¿Sabe dónde puedo localizar…?
Áak’aba’ Áak’aba’
Noche
Áantaj
Ayuda
Áantene’ex Áantene’ex
¡Ayúdeme!
Aktáanil tech
Justo delante suya
Ba’ax Ba’ax
¿Qué?
Ba’ax a k’áat a beet ken ts’o’okokech
¿Qué quieres hacer cuando acabes?
Ba’ax jejeláasil meyaj ka beetik
¿Qué clase de trabajo haces?
Ba’ax k’iin k’iin
¿Cuándo?
Ba’ax ka beetik utia’al u náajalil a kuxtal Ba’ax ka wa’alik
¿Qué haces para ganarte la vida?
Ba’ax ka wa’aliki’
¿Qué opinas?
Ba’ax ka xokik
¿Qué estudias?
Ba’ax ku beetiko’ob a yuumo’ob
¿Qué hacen tus padres?
Ba’ax ku bin a beetik
¿Qué andas haciendo?
Ba’ax ku yúuchul
¿Qué ocurre?
Ba’ax ku yúuchul
¿Qué pasa?
Ba’ax lela’
¿Qué es esto?
Ba’ax lelo’
¿Qué es eso?
Ba’ax maases uts ta wich waye’
¿Qué es lo que más te gusta de aquí?
Ba’ax meyajil ku beetik a na’
¿A qué se dedica tu madre?
Ba’ax meyajil ku beetik a yuum
¿A qué se dedica tu padre?
Ba’ax meyajilo’ob suuk a beetik
¿A qué te dedicas?
Ba’ax taasmilech…
¿Qué te trae a ...?
Ba’ax ti’ ja’abil xook yanech
¿En qué año estás?
Ba’ax uts ta t’aan a beetik ka’akate’
¿Qué te gustaría hacer más tarde?
Ba’ax úuchij
¿Qué ha pasado?
Ba’axten
¿Por qué?
Mañana por la noche
¿Qué dices?
Ba’axten ma’
¿Por qué no?
Ba’axten taalech…
¿Por qué viniste a...?
Beey, jach uts tin wich
¡Sí, me encanta!
Beey, je’ele’
Sí
Beey, kin ts’u’uts’
sí, sí fumo
Beey, yaanten
Sí, tengo ...
Bey in wóole’ ...
Creo que ...
Bey in wóole’ yaan ba’ax ken in beetej Beyistak
Me temo que ya tengo planes
Bik
¡Cuidado!
Binmaake’
Claro que sí
Bix a beel
¿Cómo estás? ¿Cómo está usted?
Bix a k’aaba’
¿Cómo te llamas?
Bix u k’aaba’
¿Cómo se llama?
Bix u binbal le ba’alo’obo’
¿Cómo van las cosas?
Bix u bintech
¿Qué tal te va?
Bix u k’aaba’ le ba’ala’
¿Cómo se llama esto?
Bixij
¿Cómo?
Buka’aj ja’abil u bin a xook Buka’aj u náachil … tak waye’
¿Cuántos años de estudio te quedan? ¿A qué distancia está ... de aquí?
Buka’aj u náachil
¿A qué distancia está?
Bulk’iin kin meyaj
Trabajo a tiempo completo
Ch’a’ le ka’a ta no’ojo’
Tome la segunda a la derecha
Ch’a’ le yáax ta ts’íiko’
Tome la primera a la izquierda
Chéen junp’íit maaya kin t’anik
Solo hablo un poquito de maya
Chéen tin juun kin meyaj
Soy trabajador autónomo
Chéen tin tuskepij
¡Solo bromeaba!
Chéen tin wotoch kin meyaj
Trabajo desde casa
Chéen u bin a toj xíinbal tak… Chíichíichnaken Chíichíichn aken
Continúe recto durante aproximadamente… Estoy preocupado/a preocupado/ a
Chu’ujen
Me he quemado
Éemen te’elo’
Baje hacia allí
Por supuesto
Espitailen
Soy de Espita
Ichil junp’éel ja’ab
Alrededor de un año
Il a wilej
Observa
Ilej
¡Velo!
In k’aaba’e’ ...
Me llamo ...
In ka’aj jóok’ol
Voy a salir
In kaxtik meyaj
Encontrar un trabajo
In waal
Mi hijo (a)
In watan
Mi esposa
In wíichan
Mi marido
In woojel
Lo sé
In xba’al
Mi novia
Inglaterra
Inglaterra
Inglaterrailen
Soy de Inglaterra
Jaaj
Es verdad
Jaaj a t’aan
Tienes razón
Jaaj wáaj
¿De verdad?
Jáalk’abech wáaj
¿Estás libre?
Jach chowak le bej utia’al xíinbaltbilo’ Jach jaaj
Es un camino muy largo para ir caminando Es verdad
Jach ka’ana’anen
Estoy demasiado cansado/a
Jach ki’imak in wóol in k’ajóoltikech
Encantado de conocerle
Jach náach u bejil
¿Es un largo camino?
Jach nib óolal
Muchas gracias
Jach táaj naats’
Está bastante cerca
Jach táant in k’amikinbae’
Me acabo de graduar
Jach ya’ab ba’alob kin beetik te’ súutuka’ Jach ya’ab meyaj yaan in beetej
Estoy muy ocupado en estos momentos Tengo mucho trabajo por hacer
Janalo’ob
La comida
Jayp’éel ja’ab kajakbalakech waye’
¿Cuánto tiempo has vivido aquí?
Jayp’éel ja’ab yantech
¿Cuántos años tienes?
Jayp’éel k’iin ka tukultik a p’áatal waye’
¿Cuánto tiempo piensas quedarte aquí?
Je’el a kaxtik tak…
Lo encontrará a ...
Je’el bix a k’áate’
Como quieras
Je’el k ilikba sáamale’
¡Nos vemos mañana!
Je’el k ilikba séeba’ane’
¡Nos vemos pronto!
Je’el k ilikbae’
¡Nos vemos!
Je’el wáaj a láak’intiken in jaant wa ba’axe’ Je’el wáaj a much majáantik ten junp’éel ch’ilibts’íi ch’ilibts’íibe’ be’ Je’el wáaj a much u’uyikene’exe’
¿Quieres acompañarme a comer algo? ¿Podría prestarme un lápiz? ¿Pueden prestarme atención, por favor? ¿Podría, por favor, repetir eso?
Je’el wáaj u much páajtal a ka’a a’alike’ Je’el wáaj u páajtal a moch a’alikten bix je’el in k’uchul tu… Je’el wáaj u páajtal a we’esikten te’ báak’lu’umilo’ Je’elen Je’elen
¿Disculpe, me podría usted decir cómo llegar a... por favor? ¿Me lo puede indicar en el mapa?
Jets’ a wóol
Cálmate, tranquilízate
Jets’ a wóol, je’els le kisbuuts’o’
¡Tranquilo!, ¡detén el carro!
Jka’ansajen Jka’ansajen
Profesor
Jóok’bal Jóok’bal
Salida
Jts’akyajen Jts’akyajen
Doctor
Julio
Julio
Junsúutuk kin meyaj
Trabajo a tiempo parcial
Juntúul kiik
Una hermana
Juntúul suku’un
Un hermano
Juntúul Xlo’bayen kiik
Una hermana joven
K’a’abéet in bin
tengo que irme
K’a’ana’an in xook
Necesito estudiar
K’a’ana’anten juntúul jts’akyaj
Necesito un médico
K’áak’náab
La playa
K’áanbe’enile’ex K’áanbe’enile’ex
¡Bienvenido!
K’ajlay K’ajlay
Historia
Ka t’aan wáaj ich maaya
¿Habla usted maya?
Ka ts’u’uts’ wáaj
¿fumas?, ¿fuma usted?
Ka’a Ka’a
Segundo
¡Para!
Ka’abej in wilik
Pasado mañana lo veo
Ka’akate’
Al rato
Ka’alajun ja’ab
Doce años
Ka’ana’anen
Estoy cansado
Ka’atúul kiik
Dos hermanas
Ka’atúul suku’un
Dos hermanos
Kanáantaba
¡Ten cuidado!
Ki’ichkelem Yuum bo’otik
Que Dios se lo pague
Kin meyaj tu…
Trabajo en ...
Kin meyaj yéetel…
Trabajo con ...
Kin na’atik na’atik
Comprendo
Kin p’áak’tik ...
Espero que ...
Kin p’áatal tin wotoch yéetel kin kanáantik in waalo’ob Ko’one’ex Ko’one’ex
Me quedo en casa y cuido a mis hijos ¡Vámonos!
Ko’ox Ko’ox
¡Vamos!
Kúuchil koonol
Una tienda
Kúuchil u ko’onol janal
Un restaurante
Kux teech
¿Y tú?
Kux teech bixij
¿Y tú qué tal?
Laayli’ wáaj kuxa’an a noolo’obe’
¿Están tus abuelos aún vivos?
Laayli’ wáaj kuxa’an a yuumo’obe’
¿Todavía viven tus padres?
Le beelo jach máaja’an ti’ náachil
Es un camino bastante largo
Le u bejila’
Es esta dirección
Lela’
Éste/a es ...
Leti’ wáaj le u toj beelil utia’al a k bin tu… Leti’ xan kin wa’aliktech
¿Es este el camino correcto para ir a ...? ¡Lo mismo te digo!
Lucía
Lucía
Ma’
No
Ma’ in woojel t’aan ich maayai’
No sé hablar en maya
Ma’ in woojeli’
No lo sé
Ma’ jaaji’
No es cierto
Ma’ jach k’aasi’i’
No está mal
Ma’ jach ma’alobi’
No muy bien
Ma’ jach p’eek wáaj ka’a ts’u’uts’najakeni’ Ma’ jach ya’ab maaya kin t’aniki’
¿Te importa si fumo?, ¿le importa si fumo? No hablo mucha maya
Ma’ k’a’ana’an
No tiene importancia
Ma’ k’a’ana’ani’
No es importante
Ma’ k’aas u binbal teni’, nib óolal
No me va mal, gracias
Ma’ k’aasi’
No está mal
Ma’ máan
No pasar
Ma’ p’iise’e’
No es necesario
Ma’ taali’ teni’
Lo siento
Ma’ taali’ teni’, ma’ in woojeli’
Lo siento, no lo sé
Ma’ taali’ teni’, ma’ jwayilene’e’
Lo siento, no soy de por aquí
Ma’ taali’ teni’, mixtáan in páajtal
Lo siento, no puedo
Ma’ tin meyaj te’ súutukila’
No estoy trabajando en este momento No fumar
Ma’ ts’u’uts’ Ma’ tu beelil ka bini’
Ma’ tu’ubsik
Está yendo por un camino equivocado Está yendo en la dirección equivocada No lo olvides
Ma’ tukultik
No te preocupes
Ma’ uts tin wichi’
No me gusta ...
Ma’, chéen teen u yaalil
No, soy hijo único
Ma’, ma’ jach náach yaniki’
No, no está muy lejos
Ma’, ma’atech in ts’u’uts’
no, no fumo
Ma’alob
Está bien
Ma’alob k’iin
Buenos días
Ma’alob oknajk’iin
Buenas tardes
Ma’alob óok’iin
Buenas tardes
Ma’alob u yu’ubk’ajal
Suena bien
Ma’alob yaniken, nib óolal
Estoy bien, gracias
Ma’alob, mixba’al ku yúuchul
Está bien; no pasa nada
Máax
¿Quién?
Máax ti’ ka meyaj
¿Para quién trabajas?
Mak a chi’ chi’
¡Cállate!
Ma’ tu no’oj beelil ka bini’
Marianaen
Soy Mariana
Mina’an ten meyaj
Estoy desempleado
Mix
Ni
Mixba’al
De nada
Mixba’al jaajil
No es nada serio
Mixtáan in na’atik
No comprendo
Mixtáan u meyaj
Fuera de servicio
Mixtáan u beetik k’aas
No hay problema
Much
Por favor
Much áanteni’
Por favor, ayúdeme
Much chaanbelkúuns a t’aan
Por favor, hable más despacio
Much jan kulen
Por favor, siéntese
Much lep’ a wóole’exi’
¡Por favor, dénse prisa!
Much ts’íibtej
Por favor, escríbalo
Múul a k meyaj
Trabajamos juntos
Múul a k meyaj ka’achij
Solíamos trabajar juntos
Múul a xooknajiko’on
íbamos a la escuela juntos
Na’ajen / Uk’ajen
Estoy lleno / Tengo sed
Náach wáaj
¿Está lejos?
Naakaj in wóol
Estoy aburrido/a
Naats’ máaja’anil ti’ ka’ap’éel ja’ab
Un poco más de dos años
Nib óolal
Gracias
Nib óolal tu yo’olal a..
Gracias por tu ...
Oknajk’iin sáamal
Mañana por la tarde
Oknajk’iina’ Oknajk’iina’
Tarde
Ookbal
Entrada
Ooken
¡Entra!
Óox
Tercer
Páak’t junsúutuk
Espera un momento
Paalal k’oja’antako’ob
Niños discapacitados discapacitado s
Pakteni’ Pakteni’
¡Mírame!
Pedroen
Soy Pedro
Péeksaba
¡Muévete!
Puul
Tirar
Sa’asten
Disculpe, perdone
Sa’asten a woojel wáaj tu’ux ku p’áatal u… Sa’asten úuchilak in beetik a páak’taj
Disculpe, ¿Sabe dónde queda…?
Sa’asten úuchilak in xáantal
Perdón por la tardanza
Sa’asten, yaan u xáantal in k’uchul
Perdón, llego tarde
Sa’asteni’, bix ka’ach a k’aaba’
Perdón, ¿cuál era tu nombre?
Sáamala’ Sáamala’
Mañana
Sáamalechi’
Hasta mañana
Séeba’an, lep’ a wóoli’
¡Rápido!, ¡date prisa!
Sij óolal
Libre
Suutnen ta xno’oj
Gire a la derecha
T’ane’ex u kisbuuts’il le k’oja’ano’
¡Llame a una ambulancia!
Ta no’oj
Su derecha
Ta ts’íik
Su izquierda
Ta wóol yanech wáaj
¿Está usted bien?
Taaja’anen xíinbal
Estoy de vacaciones
Taak in bin kuxtal táanxel tu’uxil
Quería vivir en el extranjero
Taalen meyaj waye’
Vine aquí a trabajar
Taalen xook waye’
Vine aquí a estudiar
Táan in kaxtik meyaj
Estoy buscando trabajo
Táan in kaxtik…
Estoy buscando ...
Táan in sen meyaj
Trabajando mucho
Táan in sen xook
Estudiando mucho
Táan in wilik in p’atik
Estoy intentando dejarlo
Táan in xokik
Estoy estudiando ...
Táant in k’uchule’
Acabo de llegar
Táant in káajbal ti’…
Acabo de empezar en ...
Tak áagosto
Hasta agosto
Tak ka’akate’
Hasta más tarde
Tak óoxp’éel ti’its
Como a tres esquinas
Tak sáamal
Hasta mañana
Tak teen
Yo también
Te’ yano’
Está por allí
Perdón por hacerle esperar
Tene’ Tene’
Soy...
Tene’ ...
Yo ...
Ti yanen ti’… ja’ab
Estoy en ... año
Ti’ uláak’ jeel k’iinechi’
¡Hasta luego!
Ti’ yanen ...
Estoy ...
Ti’ yano’on wáaj tu toj beelil utia’al a k-bin k-bin tu… Tin meyaje’
¿Estamos en la carretera correcta para ir a ...? en el trabajo
Tin wotoche’
en casa
Tin xotajinba
Me corté
Tizimín
Tizimín
Ts’aak Ts’aak
Medicina
Ts’o’ok in p’atik
Lo he dejado
Ts’o’ok in p’atik in ts’u’uts’
He dejado de fumar
Ts’ook Ts’ook
Último
Tu jaajil a wóol wáaj
¿Estás seguro?
Tu kúuchul taak’in
Un banco
Tu’ux Tu’ux
¿Dónde?
Tu’ux a taalbal
¿De dónde vienes?
Tu’ux ka meyaj
¿Dónde trabajas?
Tu’ux kajakbalo’ob
¿Dónde viven?
Tu’ux kajakbalo’ob a yuumo’ob
¿Dónde viven tus padres?
Tu’ux sijnáalilech
¿Dónde naciste?
Tu’ux yanech
¿Dónde estás?
Tu’ux yanech
¿Dónde estás?
Tu’uxilech
¿De dónde eres?
Tuláakal tu beelil yaan wáaj
¿Está todo bien?
Túulch’in Túulch’in
Empujar
Túuxta’aben tin meyaj
Me han despedido
U k’aaba’e’…
Se llama ...
U kúuchil p’o’ k’ab xiibo’ob
Baño de caballeros
U kúuchil p’o’ k’ab xunáano’ob
Baño de damas
U kúuchil péepen k’aak’
El aeropuerto
U kúuchil u je’elel kisbuuts’
La terminal de autobuses
U séeba’anil jóok’bal
Salida de emergencia
Uts ta t’aan wáaj jóok’ol te áak’aba’
¿Te gustaría salir esta noche?
Uts ta t’aan wáaj u kuxtalil waye’
¿Te gusta la vida aquí?
Uts tin t’aan
Me gusta ...
Uts tin wich ...
Me gusta ...
Utsil weenen
Que duermas bien
Úuch junp’éel loob
Ha habido un accidente
Wa jayp’éel ja’abo’obe’
Unos pocos meses
Wale’
Tal vez
Way kajakbalene’
Vivo aquí
Way kin meyaje’
Trabajo aquí
Way kin xooke’
Estudio aquí
Way yane’
Está por aquí
Wi’ijen
Tengo hambre
Wíinik
La gente
Xi’iktech uts
¡Que tengas un buen día!
Xíinbal
Viajar
Xíinbalnen junláak’ p’íit náachil ti’ le u najil k’ujo’ Xíinbalnen tak te’ beja’
Continúe más allá de la iglesia
Xíinbaltbile’ jach náachil
Es un camino largo a pie
Xmeyajilen otoch
Soy ama de casa
Xoknáalech wáaj
¿Eres estudiante?
Xoknáalen
Estudiante
Yaan a k’uchuj k’íiwik
Debes llegar al mercado
Yaan ba’ax ku beeta’ali’ beeta’ali’
Ocupado
Yaan in p’áatal tin wotoch te’ ook’ina’ Yaan u yaantal a xíinbaltik tak junp’éel lúub lúub Yaan wáaj a áabilo’ob
Me quedo en casa esta noche
Yaan wáaj a láak’tsilo’ob
¿Tienes algún hermano o hermana?
Yaan wáaj ba’ax k’aas ku yúuchul
¿Pasa algo malo?
Yaan wáaj ba’ax ka beet te’ …
¿Haces algo esta …?
Yaan wáaj jayp’éel chamal p’aataltech
¿Tienes un cigarro de sobra?
Siga esta carretera
Tendrás que caminar como 4 kilómetros ¿Tiene usted nietos?
Yaan wáaj p’iskaanbal tech te’ k’iino’oba’ Yaan wáaj ti teech junp’éel báak’lu’umil Yaan wáaj tu’ux a k’áat bin ka’abej
¿Tienes algún examen dentro de poco? ¿Tiene usted un mapa?
Yaanten ...
¿Quieres ir a algún sitio pasado mañana? Tengo...
Yáax
Primer
Yáax máanen teech
Pase usted primero
Yantech k’áak’
¿Tienes fuego?
Yéetel u séeba’anil je’el bix ka’a páajchajake’
Tan pronto como sea posible