Z7ena -anžurová
Nová klavírníškola 2, díl
@ Panton
Milada Borová
Aj, padá, padá rosička P, Eben
Andante
O
p
ž
3 -.-
*.f--
ry
aot"" l'egato
4
Aj padá, spaly by spaly by spaly by
padá rosička, moje očička, moje, spaly by i tvoje, ony oboje.
Teče voda J. J. Ryba
Allegretto
O
,)
,|,
7
ry
J
?
_+
-?
.
l+
ť 5
5
32
4
Tento typ doprovodu hrajeme nejdřiive v akordech. 3
Etuda
J. Gněsina
\
d
=^ rnt .r,?
?
?
A. Zejnally ?
e)
A
\---
--
mf 2
32 1-,-l 5
aJ
rnf
l.
i l?i
5^
Etuda l. ?
1
S. Ljachovickaja 5 3
1-1 -I
2 1
l. 2
l. 2
\
2
3 1
ry
Lesn í jezero H. Vejvodová
Anclante
"( "i '
3,.,,iěení
jrcgoto3
otáěivých pohybů - rotace
,2Ir2Ir2\
H. Bere-s
Moderato
L1 5
Da Capo al
Fine
Píseň D. Kabalevskij
Jako valčík M. Mlaskovskij, A
9
\-_-7 nW
d
\:
a+/
,/ 1
O
6
\--?
?
/-:
':_/
j}.
\_|
upr
Píseň B, Bafiók
1^5
-.l
a A
:=-
dolce 2
smorzando
---/\ -
-
\-/
F-a
zmíravě
Smutná píseň
'.-J
)n
n)
--/
\--
|-l oó
'--J
Pokračujeme v melodii na udaný rytmus. Můžemesivšak vytvořit ivlastní rytmus. 7
Stupnice C dur Po sluchovém seznámení se stupnicemi v
1
.
dílu se snažímestupnici porozumět i teoreticky.
pů ltón
1.
Tetrachord je řada
2. tetrachord
tetrachord
čtyř tónů jdoucích za
půltón
sebou po sekundách; tetrachord fuoří polovinu stupnice.
t
Posloucháme intervaly, ze ktenich jsou vytvořeny tetrachordy a tíhnutí citlivého tónu k tónice na konci každéstupnice. Levá ruka převezme od pravé ruky druhý, vrchní tetrachord stupnice C dur a pravá ruka dokončístupnici G dur.
Tíhnutí citlivého tónu k tónice vyžaduje přidání jednoho klížku,aby se vytvořila modulace, tj. přechod do nové tóniny a nová stupnice. Začínáme v hluboké poloze a hrajeme postup tetrachordů až do stupnice H dur.
Napříště určímetóninu každéskladby, kterou budeme chord.
hrát, a dominantu, kterou začínávrchní tetra-
Metod, pozn. str,147
8
: _zné formy doprovodu pro píseň ve čtyřdobém taktu -/elodie
se základními akordy
Transponujeme,
)alšípísně:Když jsem husy pásala, To je zlaté posvícení, Šeltudy, Dú kravičky, dú 9
Uko!ébavka
L ento
d 13
3
2,
J.J. Ryba
3
p.--
, + ,-_ ?
/l----l
]-
í?
€"
L
4 pp
Andante D.G.Túrk
10
]
-romatické cviěení (půltónové cvičení) Pomalu, nejdříve každou rukou zvlášť legato -staccato
Hrajeme nejdříve z not, potom podle sluchu, Všechna podobná prstová cvičeníhrajeme zpaměti.
Konipásek
'a w. fularkiewiczowna
K. Czerny,
upr,
Transponujeme.
Hra z listu
S. Lebeft
-
L. Stark
S. Lebert
-
L. Stark
18 u
P
legato
Hrajeme podle sluchu l.r 19
Transponujeme.
C
Pokračujeme po tetrachordech až po H dur. Hrajeme každou rukou zvlášť, potom oběma,
}****n
13
Malá skladba
14
Hejha, husy
P. Eben
Alleg retto
\
l
a)
I
poco
Í
síorzato
-
největšídůraz (zkratka sf)
Hejha, husy, ze pšenice, he.jha, husy, ze žiia, lepšíie ta malá holka, nežli je ta veliká, lepšíje ta malá holka, nežli je ta veliká.
* §§
15
sousedská
L. v. Beethoven
22 u
16
sousedská L. v, Beethoven
17
Etuda Moderato Ý:5
a)
^l
23
ů
M. Clementi
4
3;)
'JE
-\*_
p ---
5
5
Originál v C dur
Malý pochod T, Kenins
AIlegretto ]
24
"If
1
t-ll
2)
A
18
3
3
2
í
,l
?i=
1
>
Rigaudon
A. Gedike
Allegro moderato
d1
,,í
f
3_++2
3
31
3_+ e
3
4\
€
J--,-/'
i
_-
1
l
l
ar-l
4-5
3
7_-
p
2'r1-
2
l.
Y€?
1
2_--
z
ý-
-?4-
L
d -----
3
í'
3++2
^
Po'oh O
3
1----
3
3__ý + +Ť 2-
|/+
Rigaudon je starý f rancouzský tanec. 19
MŮžeme si ukázat ijinou cestu k improvizaci doprovodu, jakýsi předstupeň k pozdějšímusamostatnému vedenídruhéhoa třetího hlasu. Zpočátku hrajeme v terciírch, potom v sextách a decimách.
po
,, -svl - ce -
nl
Zahrqeme druhý hlas k písním:Když jsem jel do Prahy pro hrách, Dú kravičky, dú.
20
ukolébavka
Andantin
29
K. Druszkiewiczowa
4--
l.
2
->/
,mI)
+
?
p +
3
---'--t.)
-,:-/
?
, <-+ np
-r?#
a
a _--___.i
Zahrajeme tuto tónovou řadu několikrát pomalu nahoru a zpét, zaposloucháme se do nÍ. Potom se bavíme tím, že budeme pořadí tónů různě obměňovat. Střídáme ruce, některé tóny mŮžeme opakovat. Až najdeme hezkou melodii, můžeme ji zapsat v notách. Současně si svou melodii rytmizujeme v taktu, pro ktený se rozhodneme. Bude veselá nebo smutná? Můžemejí dát nějaký název,
21
,,d
aa,:
30
3
3
5
a
A
{r
"/i*iř
,lffil 3
3
31
a
*q!ř ?
5§J!:
O-+
A*
?
3
*
a
Il .
;,
Ť
? **€L* -
:--li
? i
Hrajeme podle sluchu p.r
.l
P.r.
32
}-.5
a)
1'l.n
31 l.
r.
hlr.
JÉ= 8i 3 } ^J==c§-'l
3l_-4 )
3
úla5-3
1-,
-
3
1
z1 3 Transponujeme chromaticky,
22
Souěasný pedáI
Pásla ovečky
..l
u
rnf
Il
s,
L
I
P
I
P
Transponujeme do D, E, A dur. Pásla ovečky v zeleném háječku, pásla ovečky v černém lese. Já na ni dupy, dupy, dup. Ona zas cupy, cupy, cup, houfem, ovečky, sežeňte se.
Můžemepoužítrůzných doprovodů
ot d.
nebo
Vymyslíme si vlastní melodii valčíkuk levé ruce v prvních osmi taktech. Můžemezačíttónem g nebo e nebo c,
23
Valčík
P
grazioso
?
scherzando 24
-
žertovně
scherzando
Stupnice
s
b
Zahr{eme sestupnou stupnici C dur, vrchnítetrachord pravou, spodnítetrachord levou rukou.
Pravou rukou převezmeme spodní tetrachord stupnice C dur, levou přidáme sestupný spodní tetrachord stupnice F dur s jedním bé.
Začneme ve vysoké poloze a budeme pokračovat sestupně až ke stupnici Des dur.
25
Etuda Allegretto
35
ngf tegato
Humoreska
Humoreska je veselá, humorná skladba.
oktáva staccato
Hrajeme podle sluchu
Cvičenípalce s upoutaným prstem
38
a 28
o rU h llJ poco staccab
HI,ň
!ry
r)Ljr
1J)Jl
U
f]J
L--J
^fr
_l.
r) L-l
l-
Jestli ty mě chceš,.. Hanácký tanec ze 17, století
úprava V.
J. Sýkora
Allegretto comodo
comodo
-
pomalu
29
40
30
T érescendo
W
Pobřežíslonoviny O. Mácha
Con moto 41
ž
p
7
1
opakujeme prV orvnítakt
3
4
5
Pobřežíslonoviny Con moto
a)
A
a
dí A
lllll
a)
A1-
--
\l
Illlllll
Ill!llll
4 l l_Ji-1-1
-l\
l-J_-l_J
I
a)
A
-'a-
1
-}33
Valčík
V. Jírovec, upr
?_? 42
O
mf
legato
Px
Px
P
3í42
1
P
2
1
Px
Da Copo ol Fine
34
Repetičnítechnika
54321
21i 1
1.
i
2.
33 ]21321
1
i2.1.
3
3 21
33 Hrajeme také od 4, prstu.
Hra s míčem Vivace leggiero
leggiero
-
D. Kabalevskij,
upr
lehce
35
Pokračujeme v tóninách s bé. Hrajeme každou rukou zvlášť, potom oběma.
Píseň D. G. Tůrk, upr.
44
36
O
rní a--
Da Copo
al Fine
písňováformaaba 37
Andante
22
3 3_r.
/.
45
3. S touto tónovou řadou si pohrajeme podobně jako s tóny Ukolébavky na str. 21. Můžemeutvořit jednohlasou melodii střídáním rukou, ale také můžememísty nechat ležet oba tóny v levé ruce jako zvukové pozadí pro melodii v pravé ruce. 38
Haydnovo téma Andante
5
5
Tvoření druhého hlasu, tzv. ,,kvinty lesních rohů" (navazujeme na str. 20)
Ach synku, synku x
47
.) ,\rl
)
)
x
)
Ach synku, synku, doma-li jsi, ach synku, synku, doma-li jsi,
)
)
)
)
)
tatóek se ptá, ora|-|i .isi, tatček se ptá, ora|-|i jsi.
Dalšípísně: Já jsem z Kutné Hory, Dú Valaši 39
Valčík
1,2,3,
l5-
t-i{ Il
,'+,
*+
P
l.
rŤl
P
1
P
?,}
l
z4
++ P
poco rit
:ř+
ll
a)
40
t*
tnf
-
H
1
==-++
)P
h-
P
i: --.-*-
Stupnice
Všechna přípravná cvičeníke stupnici hrajeme zpaměti.
p.r.
r
Hrajeme i od jiných tónů.
Oi,-1
3'Ý
+ú 3? TD
<> 3
T
G dur
ffi a)
Il
lI
4&
TI
*
Stupnici hrajeme i v levé ruce protipohybem se stejným závěrem. 41
Vyletěla hoIubička
Vyletěla holubička ze skály, ze skály, probudila modré oči ze spaní, probudila modré oči ze spaní.
Moderato D. G. Túrk
42
E. M. Burnam
a)
§l
ďr
i*
Transponujeme do A dur.
43
Va|čík
3_
3
a)
A
cresc.
mf
2_dim.
Tento valčíkzměníme na pochod.
44
eř... ?ql1, 53
45
Hra z !istu
Pochod Tempo di marcia
S. Lebeft
rJ Tempo di marcia 1
46
-
L. Stark
tempo di marcia
-
pochodové tempo
S. Ljachovickaja
Altesretto
_r,
ÉÉ?ň -
55
h
Allegretto
I
l+
í t+
Tempo cli marcla
ŠVpanenky
silnicí
1
3
P.
Eben
57
si._ Sly panenky silnicí, silnicí, silnicí, potkali.ie myslivci, myslivci dva: Kam panenky, kam jdete, kam jdete, kam jdete, která moje budete, budete má?
Po naučeníznot hrajeme zpaměti.
Etuda Allegro moderato
58
A. Gedike
Letadlo
Ecossaise >:---r-FJ
Ecossaise 50
-
skotský tanec ve 2/4 taktu.
F. Schubert
Etuda
Moderato
legato
Ej, hora, hora
Con moto
slovenská lidová
l_ 62
).
)
t
?-
5
}.
Ej hora, hora, zelená hora, kto že ma do nej, Bože mój, volá?
51
Synkopa
.|r
J )
-
přenesení akcentu ztěžkédoby na lehkou.
Lidová píseň Moderato
L. Lefeld
legato í
a)
+} +-
.}
1
7
ť-
í-}
?+ l.-F
?É t
?+
Zpíváme písně a k tomu tleskáme, ťukáme, bubnujeme synkopy. Zkusíme také vpadat tleskáním vždy na lehkou dobu v taktu.
Tra
-vič -
ka
po-tě-še -ri,
na se-be 52
Y
tra-vič -
ka
kra
-bi -
ce.
J.Kř.Vaňhal
Gdur
Druhá část je v tónině G dur, potom se vracíopět do C dur.
Humoreska 34 21
M. Swierzyňski,
upr.
rit. :
65
53
Dudácká L. Mozart 3
Da Capo
Pokračujeme po kvartách až k Es dur. Hrajeme každou rukou zvlášť.
54
al Fine
Příprava k etudám ě. 67, 68
pomalu převalujeme ruku (i s předloktím) od malku k palci a zpět otáČivým pohybem. Pak mírně zrychlíme, pohyby se zmenší. V šestnáctinových notách už otáčivý pohyb skoro nebude vidět.
Vivace
L. Schytte,
5
67
O"f
i
.r-
upr.
+i
Transponujeme do Cis dur. L. Schytte, upr
Transponujeme do Cis dur. 55
Moderato Moderato 1
69l
J.N.Hummel
1 --------'\2
13
1
O
2_-
?.
'-t5
3.-
Hra s míčem E. Go|uběv
7o
56
Arioso Poco adagio
D.G.Túrk
mlf aobe cantabite
zpěvně arioso adagio - volně
-
Divná písnička l. Hurník, upr
,i
U
í
p
-
^
--\.
' libovolné černéklávesy l
jiné písně si můžeme takto ,,divně" upravit (např. Ovčáci, V zahrádce na hrušce atd.).
57
Synkopicktý pedál
73
il
, + +
.+ xP
xP
,+
<>
xP
xP
*,P
otd.
xP
;
xP
*,P
Postupujeme vždy o tón výše nebo chromaticky od C, Cis, D nebo v kvintovém kruhu.
------l
xP
xP
xP
xP
pedálová studie
Moderato
J. Thompson
4
74
d.}
ry P
xP
58
5
5
xP
xP
+
a)
+
J
xP
J
xP
xP
|-_---Z
xP
.x
Da Capoal Fine
Cvičenítohototypu by měl žák hrát vždy zpaměti.
Pedalizujeme samostatně podle sluchu.
76
d+-|
+*
|--} *+
I
..+++
*.
l2 5b+
I
rr
59
Vyťukáváme rytmus i obráceně, pravá čtvrťové,levá osminové noty.
Medvěd Moderato 77
3{-ž 2'
-
321
1\---
Mo|lové stupnice Každá durová stupnice má svoji souběžnou stupnici mollovou, s nížmá stejné předznamenání. Mollovou stupnici najdeme buď na šestémstupni nahoru nebo na třetím stupni dolů od základního tónu durové stupnice (C dur a moll, G dur e mollatd.).
C dur
a a moll přirozená (aiolská)
a moll harmonická
Mollová stupnice harmonická zvyšuje 7. stupeň o pŮl tónu směrem nahoru i dolŮ.
a moll melodická
Mollová stupnice melodická zvyšuje 6. a7, stupeň o půltónu směrem nahoru, dolů rušízvýšení.
.**t.'r+.tin
I
l.
]
61
Týnom, tánom Moderato
Týnom, tánom, na kopečku stála, týnom, tánom, na mňa pozerala. Týnom, tánom, nepozeraj na mňa, týnom, tánom. nepojdeš ty za mňa
15
b
,3
51
Pokračujeme podle kvartového kruhu až do Des dur. 62
- - oření druhého hlasu
-
protihlas
(navazujeme na str. 39)
Ukázka obsahuje čtyři různá řešení dvojhlasu:
řešenía) nevyžaduje změnu polohy levé ruky, řešeníc) a d) začínqíimitací. Vesměs je opominut důsledný terciový nebo sextový postup, druhý hlas je veden volně.
Píseň
: -. -sime se vytvořit samostatný druhý hlas k písni Travička zelená,
§
qi §*Fr
\ ř;
63
Grave G. Ph. Telemann
Grave 3
2
*Í
79
P3
xP
xP
P
ď
I
???? -'.
xP
xP
l.
xP 64
3
xP
xP
xP
I
+ 3
xP
,}
xP
}
+
} xP
xP
l.
xP
+
grave
-
vazne
Některé skladby po nastudování z not hrajeme téžzpaměti, Skladby vybíráme po dohodě se žákem.
i:tace
Metod. poznámky str.
,147
Osminy vrháme do kláves lehkým pohybem shora s otáčivými pohyby předloktí. Levá ruka hraje cvičenív malé oktávě.
CvičenístrýčkaTobse
Uncle Tobs
-
taknazývali žáci svého učitele, slavného anglického pedagoga Tobiase Matthaye. 65
K. Czerny
Allegretto
Varianty:
šestnáctinové noty označenéstaccatem hrajeme lehkými a pružnými prsty s uplatněním rotaČníhoPohybu,
Allegretto
81
ď
ií bggi"ro
K. Czerny
E. Szervánszky
4\
,1f
67
Tatranské štíty O, Mácha
Maestoso 83 u
ď
1,.
í
cl"
,J lh_
;:|Z,-
T,
-
*+Wa
68
Tatranské štíty O. Mácha
Maestoso
Ty"
maestoso
-
vznešeně 69
A. Gedike
Moderato \!-
-\---
-._--}--a ----_--.-
70
ý-
-
{
Menuet W. A. Mozart
AIlegretto 3.--rt
,ď
-l|
2?
,1
,;
a-
+--z
cresc.
2 I
Menuet je půvabný starofrancouzský tanec ve 3/4 taktu. 71
Andante
J. Fórster
86
Jednoduché ostinato jako doprovod k písním Ostinata je možno předem připravit tím, že jich využijeme jako prstového cvičení:
Napřklad k těmto písním:Já jsem z Kutný Hory, Proto jsem si kanafasku koupila, Šeltudy, měl dudy, Já mám chaloupku, Skákal pes atd.
z Kutné Ho- ry
72
si taká dobrá mamička J. Hatrík
Andante
87
OTTT P
I
I1)-
l1r7
pp
2
2J
; a
cantabile
í---|Ť-l-
ť
73
Etuda Allegretto
rnf
L
L
preludium Moderato
e)
89
E. Tetzel
11
2
5
í 33
P
xP
3
xP
/
5
2 1
1
2
5 2 1
p
\ ť
+\
?
I
5
21
<> <>
5
Na této etudě se naučímevázat akordy,
75
Slovácký cimbáI O. Mácha
Tempo rubato
A
dv
?
g ,
Jv
+._ --.
xP
tempo rubato 76
-
měnivé tempo
í
t3
A
A
J-
t
3
't
E. M. Burnam aE\
u{>
-
€>
-€>
,Ť\ -.- * -.. 3
1
1
<>
77
Hra z listu Tempo di valse 8-
Valčík G.A.Winter
92
ž
8-;a A
.-
Fine
=J-
p
j,---\
Da Capo
al Fine
Va|čík Tempo di
t, ____+-+_-
Fine
,t í
b*a
Da Capoal Fine
Menuet
Moderato
J.W.Hássler I
d|l
T
Ii a.
-_?l
r
ll
\?t
---
79
Levá ruka přes pravou
E, M. Burnam
Pravá ruka přes levou
-Na,a
pl
2.
Pokračujeme v jiných tóninách,
protipohybem, Levá ruka tímtéžprstokladem v malé oktávě
95
T
ffi
71 ioi
80
43
32
:-é, l1
4,
-,ol,
5t,
43
otd.
A
A
A
{Ý 23
},j
A
z'i
2,3
32
Etuda Zr.
96l O"f Aí
A. Samonov
tr-(
l 1
7.
1
?
2
L
1
?
?.?
81
Zvony před usnutím
Andante
97
5<>
xP
82
P, Eben 1
S nebe jsi přišel Koleda
Allegretto
J.
Hanuš
98 u t
L
t,
3
3
1
2
l4
S nebe jsi přišel v betlémské kraje, Ježíškumilý, kvítečku z rájeI Matička tě vítala, na svém srdci cho,,,a a v jes|ičky tě chudé dala, Spasiteli náš
3rr3-1,
S nebe jsl přišel Allegretto
p5
P simile
u}
l}
"}ř
P
z,i
P
Dej bůh štěstí
J.
Koleda
portamento
Dej bůh štěstí tomu domu, my zpiiváme Pánu Bohu. Malému děťátku Kristu Jezulátku,
dnes
v Betlémě narozenému.
Rychle, bratři, rychle vstávejme
Zák pokračuje sám v doprovodu
Rychle, bratři, rychle vstávejme, do Betléma honem chvátejme. Dary sebou vezměme a
Ježíškapozdravme,
takto.iemu zvučně zahrajme: dudlaj, dudlaj, dudlaj dá, dudlaj, dudlai, dudlai dá, takto iomu zvučně zah€me.
84
Seidel
Veselé vánočníhody Koleda
Veselé vánočníhody, zpívejte dítky koledy,
o
tom co se vskutku stalo, lidem narodilo děťátko.
že se
85
vivace assai
pásli ovce valaši 2é^
Koleda
^
102 2
pásli ovce valaši pri betlémskom salaši;
pásIi ovce valaši Koleda
102 u
hajdom, hajdom tydlidom, hajdom, hajdom tydlidom.
Dvojhlas
padá listí
senza
senza P
-bez
pedálu
P
P
simile
cerná ukolébavka M.G.Maftenot
23 105
.)
.,
gP,
1
),
1
-
p
Kdanémudoprovoduvolněimprovizujememelodiinanásledujícíchtónech:ffi
Cínský valčík
))J 106
Čínskývalčíksi můžeme upravit také na 4 ruce.
88
Uspáváme hrocha
Lento
))
))
I1
)
))
)n
107
ž
Hrajeme zavřenými pěstmi, Hroch možná ještě neusnul. Hrajeme mu tak dlouho, dokud neusne opravdu hluboce.
Vlak
108
Hrajeme zavřenými pěstmi.
Vlak stojí ve stanici. S těžkým odfukováním se začínápomalu rozjížděl,Postupně zrychluje, až nakonec jede svou největšírychlostí.Blížíse nádraží, vlakzačínázpomaloval,brzdí, zastavuje.
accelerando - postupné zrychlování 89
Andantino
109
P
íseň c. oďf
Moderato
oiž
e
2
110
d
|*_l
I
L-4 -
l
D
n
'7
)
)
I
ryÍl )---d
5
p
*--)
K danému doprovodu opět improvizujeme melodii,
90
.l-_-_-. éd
á
)
)
JlJ)4 2l-\l
Andante A. Goldenvejzer
Polka F. Rybicki,
Allegretto
upr.
112
1
2
1
2
2-4|
12
21
5í
1 t{
\
1
&
*
3
}{
5i
2l3
h-,--
31z
5t
la
2
1
5 2
\,1
3
91
Ty bechyňský zvony P, Eben
113
lz.
-ď
-<;,
Ty bechyňský zvony, to jsou hodný zvony, to jsou zvony z vocele, ty jejich srdcata
\--
----->
ze stříbra, zezlata vábějí nám manžele, vábějí nám manžele.
E. Gněsina
Oc, t-f-l
xP 92
.-;
xP
Levou ruku přenášíme i o oktávu výše.
Andante
D. G. Tůrk
A
pp
115
sempr.e legato
A. Miyoshi
Tempo di valse 1
116
Ory
de
^-a-
-€-
--
x
32
tl =--
L
d
I
í?
+
cresc.
)
-segno
-
znamení
rnf
D,s.
opakujeme od segna
A[[egro moderato
K. Sorokin
11
117
P simitě
Varianta:
Jak bychom měli tuto variantu pojmenovat? Třeba ,,Tanec skřítků"? Nebo jinak?
sIniečko sa níží
Chodský tanec O. Mácha
§
i
ritord. e dimin.
Espressivo
Moderato espressivo
p
96
legato
A. Tanzman
t
-]
?
2
|
3
,),
-} a
1
K. Czerny
-l
CreSC.
97
smutná náIada Adagio con tenerezza
122
'pocoí_
eoč,of _"
con tenerezza- s něžností
Maten ík
Mateník je tanec, ve kterém se střídá sudý a lichý takt, 98
Ruské téma Moderato
K. Czerny
99
Tyrolská píseň
5-iZ\125
O-
?
} I J
1
2
>:-5
(navazujeme na str. 63)
100
I
I
''_l
Da!šíukázka tvoření protihlasu v národní písni
na-ilč-ká su
3
,l
3
,l26
'-2
j(. Czerny 1
1
]
J
} JJ
l-)
Menuet J. L. Dusík
127
1
2
5
Vláček Vivace
128
102
G. Schwertberger
Mazurka
Moderato
A. Grečaninov
129
103
Etuda AIlegro
130
Etuda
Allegro
C.
131
l.
ď
(Ý) (Ý, (Ý)
\\,-/-
!
e++
.á
i----'
+
+++ '\--l -f-|
Gurlitt
Allegretto
p
132
dolce
533
n
lC,,
;i*'} u
J, Kř. Vaňhal
_
,t
_p\
í
}^ fri 3
Andantino
Menuet í-\ ;
H. Purcell
graz loso
133
?
sempre legato
llŤ.
5
105
Hra z listu
Moderato cantabilc
S. Lebeft
-
L. Stark
S. Lebert
-
L, Stark
134
z
Moderato cantabile 134 u
Píseň
B. Bartók
Andante
135
d
\___].-: ,_-..'--á4
clolce P ._ --___--, +\a
--=-----: ------
ry
.+
-t--,
-€ř
-tl.,ll 11
1,
i37
1
-
a
---------'
nw
rž--_ --
lž--.-.-.---,
----" *ž--..--.-.--_
:==-
:-_;
\---:
lž-.,_-_ :
107
Vivace
G. Ph. Telemann
í36
1-{
3
H3^t3
Stupnice přes 2 oktávy
Hrajeme od různých tónů.
Po zvládnutí stupnice každou rukou zvlášť hrajeme stupnice oběma rukama protipohybem, později
rovným pohybem.
108
oal
a)
31
+rtt-
1
1
1
-
"
Pokračujeme a můžemedále transponovat.
Tanec
138
1--Ť a)
?
+
ď +\.+
"{--
*
sf
"É--.i
"í_ |\ l=
,"í
Menuet
Hajej, můj andílku Andante e dolce
)-140
u-
p
3
1
legato
l==--]
P
3
3
212
110
,JŤj
l,__-.---|
x
x
3
212
|-------] P
P. Eben
3l:
1-1
P
3
rl l,-.-,.._*l Jla
P
-
]_--
t
a)
,
lŤ,
> lŤ, -
P
Hajej, můj andílku, hajej a spi, matička kolíbá děťátko s\^7:
hajej nynej, dadej malejl Matička kolibá děťátko sVý.
Zahrajeme k tomuto doprovodu pravou rukou koledu Nesem vám noviny, V levé ruce opakujeme stále prvnítakt.
Allegretto Allegretto 4-í
G. Neeíe
141
poco rit.
{L b- }^:
Kombinace tercií a sext při harmonizování národní písně
143 Í
O A
Bej - vá -
l
va
-lo
Fine
Dalšípísně: Halí belí, Běžela ovečka
Levá ruka klade stále stejné otázky, pravá odpovídá pokaždéjinak.
Nonstop
144
d,oJ
.-.}
a)
e
Pokračujeme bez přerušen
í.
Příště můžeme změnit tóninu, také ruce si mohou vyměnit úlohy. Nonstop se můžehrát také ve dvou.
113
Etuda Risolut
l.
145
1
p 3
114
l3
L_?
7!
-/
1
Berkovič
Úsvit l, Clergue
146
espresslvo
?=Uy 1ri
Veselá Mvace
4q L; Á-
3 1
L. Sluka
z1
2 1
.n 5
1
sen zoP
2
1
simile poco
1í6
rrit.
o tempo 2.3
NátryI
*
-
melodická ozdoba s vrchní sekundou,
V levé ruce v protipohybu hrajeme stejným prstokladem.
Pokračujeme
chromaticky,
Totéžcvičímes přenášením paže přes oktávu.
Můžemetransponovat chromaticky nebo po bílých klávesách.
117
PreIudium
M
S. Majkapar 5:1
a
3
3
151
+?
+l
-- --
P
P
P
a)
++ bL
bi.j;e
++ LL
lI
P-
P
3
P
P 4
O€
JJ
P
P
p
P
5
fi+j
tŤ
^ P 118
P-
"?f
P
P
P
ry-
3
O
''-}
JJ \L/
c
é
P
t
P
P
poco rotl.
t4Pi-
P o tem po
PÝ
poco colondo
;}
:} :>
I
P-
P
?.
l
P
P
P
x
molto - hodně ubývavě calando
-
Rozšiřování a zužování ruky podle M. a G.Martenotových
5_--?*-\:
DA Pokračujeme v kvintovém kruhu až do Fis dur.
v
kvartovém kruhu do Es dur.
Neroztahujeme násilím ruku, abychom dosáhli oktávu. Postavíme ruku lehce na malík tak, aby palec směřoval kolmo vzhůru, rozevřeme ruku volně jako vějíř a obloukem vrhneme palec shora na jeho klávesu, v tom okamžiku se všechny ostatní prsty schoulí kolem palce. 119
Starý hanácký tanec úprava V, J. Sýkora
153
Naše kačenka .dllegro moderato
154
P simile
2
Transponujeme
l,/arianty:
doGdur,Ddur,Fdur.
Metod. pozn. str. 147
1) Zahrqeme etudu v akordech.
Vesele
121
sentimentáln ívalčík Lento 4l
es press
lvo
Podzimní píseň Moderato cantabile
Zertovně
V zamyšlení
Levou rukou hrajeme kterékoliv tóny z akordu. 122
7) Hrajeme celou etudu: a) s průchodnýmitóny
b) se střídavýmitóny
Průchodnéa střídavé tóny jsou neakordické (melodické) tóny. průchodné tóny vznikají stupnicovým vyplněním mezi dvěma akordickými tóny. Střídavé tóny vznikají vystřídáním akordického tónu vrchní nebo spodní sekundou a návratem zpět, B)
Ozdobíme rozklady, v pravé ruce průchodnými a střídavýmitóny:
Andante
Dokončíme melodii.
Nakonec můžememelodii podložit plnými akordy v levé ruce. Vymyslíme ještě dvě vlastní varianty.
Tanec L, v. Beethoven
Najdeme a označímeprůchodné a střídavé tóny v písních:Hajej můj andílku, Ty bechyňský zvony. Při doprovodu písníse vedlejšímelodické tóny neharmonizují.
123
Hra z listu Tempo
156
z
f
di mazurka
rcgoto
Temp
156 u
S, Lebe11- L. Stark
di mazurka
Mazurka S. Lebert
-
L. Stark
i
157
con peda|e-spedálem Složitějšíostinata v doprovodu písně
Dalšípísněv sudém taktu: Já jsem z Kutné Hory, Sel tudy, Proto jsem si kanafasku, Skákal pes, v lichém taktu: Já mám chaloupku, Pásla ovečky, KdyŽ jsem jel do Prahy. 125
Blues
Blues
158
u(
\
U-T-T
M. Seiber
llll
J+++ -<_-
=1== ---. _;____-
?
t-----.-,-/ J tD+ +JJ|J
\---
)--l
3 a)
Ť
í9
ú,í\F-
C-
t ř r7
í
§
126
\7 P
(3
Blues
Blues
158 ž
a]
A
M. Seiber 1
(
?(Echo)
Melodie)
--{
p\
21
3
-i§
r-3--r \---
\VJ'l
2
3
zdrženlivě sostenuto Blues - původně americký černošskýfolklórní projev. Vrcholíve 20. Ietech našeho století, Charakteristické je střídání základních harmonických Ťunkcí. 127
Ciaccona
Moderato
sempre legato
sempre legato
1 5 511
128
5
Giaccona - pův. stará tanečnískladba, téma s variacemi.
l. 1115
2J
ltalská melodie
160
K danému doprovodu improvizujeme melodii.
Comodo
161
3
d
t€
p
-
\---129
Allegretto
Na tom pražským mostě
Můžemesi vymyslet vlastní doprovod. Na tom pražským mostě rozmanf,nka roste,
Allegro moderato
163
žádný ji tam nezalívá, ona nepoíoste,
žádný ji tam nezalívá, ona neporoste.
Zpočátku hrajeme základní obrysové tóny a vynecháme tóny vedlejší.
pochod kvart 3)
1
_|
A
l
"?f
1
Hrajeme každou rukou zvlášť, pokračujeme v kvartovém kruhu do Es dur.
Cvičímeidalšívarianty (rytmické, úhozové a
dynamické).
Transponujeme do Cis dur. ,l31
Allegro ma non troppo
non troppo
-
nepříliš
Žertovná D. G. Tůrk
5-
Skladbu doplníme melodickými ozdobami podle vlastní představy.
Hrou stupnic s přidáváním tónů rozvíjíme lehkost a hbitost prstů.
Transponujeme.
Tanec 165 u
L.
v. Beethoven
l
Tanec
165
ž
\ ť
L.
v. Beethoven
Con moto
__-\
M. Kabeláč
-\
--5, rnS.
?
o tempo
SOPra
__-
-- ---L-<=._
í
\\-/
,,Ť-
_-.--|1f}- _.--1|l:-
--Ť.
l
Allegretto 5' 167
O
4tl
1
"f
==-
&
14L
t',-
i\
tbl
\
2
l--Lt5
?-
\
G. Neeíe
L--_
1
1 r ,2
3
',--L
4
2
,r?Í
křj
3_212
2
|,
l
135
Na horách
Moderato
L. Sluka
3
ry
168
p
qiW \& \{b>
3
!
P
P
3
hG
oiů mf
J
;G '
'É
3
d&
\c
3
m/ú
aG
o tempo
řr\
-l
3
P simile
poco sostenuto
afrě
-
l")
15
--TTo l |.ppI
aG
2-
5
Uko|ébavka U
? -
I,
bbc
'o
bbď;
?
u-
bb+
p
bb+
+bb+
cbb+
cbb+
?,
Dokončímemelodii v rozsahu čtyř tónů.
Ukázka tříhlasé písně MŮŽeme se snaŽit o tříhlasé Úpravy podle sluchu, avšak se zřetelem na elementární znalosti o třech základních harmonických funkcích a jejich základních tónech:
Měj ně,
Je- nič- ku
Ceská pastorela
upravili J. Trojan * P, Jeřábek
Moderato
169
ů--
o tempo
11
3
1
1
\
ú_.
rrujp
-á
l
P
o tempo
ú
3J
P
2
5
P
2
?-
'=:-l---
ry?
xPx
P
]
4
Pastorela - skladba s vánočnímnebo pastýřským námětem, Pastorely komponovali češtískladatelé-kantořiv 18. a 19. století" 137
----4
Allegretto 3 1
170 u
2
xP
J. Kř, Vaňhal
Allegretto
170
z
i tŽ T
simitě 139
VĚCNÝ REJSTŘÍrc POJMU
accelerando [ačelerando] zrychleně adagio [adádžo] volně, pomalu podle libosti ad libitum alIa marcia [ala marča] jako pochod mírně rychle allegretto -vesele, rychle allegro baroknítanec mírnéhotempa v suallemande [almánd] dém taktu s předtaktím amoroso [amorózo] - zamilovaně pomalu andante - [andantýno] mírně rychle andantino oživeně animato [anymáto] aria [árija]- píseň, sólová melodie s doprovodem arietta larijeta]- malá píseň arioso [arijózo] - zpěvně arpeggio [arpedžo] rozložené assai [asaj]- dosti původním tempem a tempo
-
též<
crescendo [krešendo], zkráceně cresc.
íolklórní problues [blúz] - původníamerický černošský jev. Vrcholí ve 20. letech našeho století, Charakteristické je pravidelné střídání základních harmonických
íunkcí, brillante skvěle
-
zesilovat,
jednu - 4l4 - počítáme do 4 dob. Na dobu je čtvrtová hodnota,
čtyřětvrtečnítakt
da capo lda kápo]
od začátku
da capo alfine [da kápo
alííne]-od začátku
ke konci
deciso ldečízo] rozhodně decrescendo [dekrešendo], zkráceně decresc. zeslabovat,
lez --
dim. či dimin, diminuendo, zkráceŇ - zestabovat dolce [dólče] sladce, měkce pátý stupeň ve stupnici D dominanta stojína dominantě a skládominantní septakord =DI kvintakordu a malé septimy. Jeho z durového dá se obraty jsou kvints"extakord (D P ), terct
-
bagatela - drobná skladba gondoliérů. barcaro!a [barkarola] - pův. píseň benáts}
-
-
skotský tanec
espressivo [espresývo] etuda [etýda]
-
-
výrazné
studijní skladba
krátká slavnostní skladba zpravidla pro dechové bicí nástroje a
íaníára
í-forte-silně ff [fortysimo]- velmi silně - íortissimo foxtrot společenský tanec, ktený pochází ze Sev. Ameriky a vznikl pod vlivem jazzu. Charakteristictgi je úder
calando [kalando] rychlosti a síly - ubývání zpěvně cantabile lkantábile] takt celý neboli čtyřčtvfieční,počítámev něm do C= 4l4 na každou dobu taktu. 4 dob, Na jednu dobu je čtvrlová hodnota, jeden celráze - skupina tónů tvořící melodicky i rytmicky ciaccona [čakona]- téma s variacemi, pův, stará taneční lek. Obvykle se značíobloučkem. skladba polyfonní forma. Má zpravidIa fuga - nejvýznamnější sedmý stupeň ve stupnici. Tvoří s osmým citlivý tón jedno je postupně všemi hlasy, které uvedeno téma, stupněm půltón. krátká, nebo jednoduššímzpůsobem fughetta [íugeta] comodo lkomódo]- pomalu, pohodlně zpracovaná íuga con anima [kon ányma]- s živostí íuriant český tanec ohnivého tempa. Patří do skupiny con brio [kon brijo]- s ohněm tzv. mateníků,tj. tanců, ve kte4ých se střídá dvoudobý vřelostí con calore [kon kalóre] a třídobý takt. Pro zjednodušeníse celý tanec píševe - s s výrazem con espressione [kon espresióne] 3/4 taktu. vážně con gravitá [kon gravita] con grazia [kon grácja]- s půvabem con moto [kon moto]- s pohybem gigue [džig] stary7 tanec živéhotempa s předtaktím, con pedale [kon pedále]- s pedálem - bylsoučástísuity, 17. stol. V con tenerezza lkon tenereca] - s něžností giocoso [džokózo] žeftovně
-
141
giusto [džusto]
přiměřeně, správně -těžce, vážně grazioso [gracijózo] půvabně humoreska - veselá humorná skladba
mp
rnezzopiano [medzopijáno]
moderato [moderáto]
-
chorál rázu - duchovní zpěv vznešeného půltónová stupnice chromatická stupnice chromatické cvičení půltónové cvičení
-
-
-
-
-
imitace
-
středně slabě mírně přechod z tóniny do jiné tóniny ve skladbě modulace mollová stupnice každá durová stupnice má svoji souběžnou stupnici mollovou. Najdeme ji buď na 6. stupni durové stup, nahoru, nebo na 3. stup, dolů od základního tónu, např. C a. aiolská stupnice se hraje jako durová, ale má jiný charakter; harmonická stup, zvyšuje 7. stupeň o 1l2lónu nahoru
grave [gráve]
idolů;
melodická stup. zvyšuje 6. a 7. st. o 112tónu nahoru,
napodobení
inquieto-[inkvijeto] neklidně dolů rušízvýšení a hraje se jako aiolská kadence 1) v harmonii spoj hlavních akordů, který molto hodně - tóninu nebo uzavírá skladbu; 2) virtuózní část mordenturčuje ozdoba, která se hraje se spod- '§ melodická koncertní skladby, kterou hraje sólista sám bez doproní sekundou od hlavního tónu vodu orchestru motiv - nejkratšía nejjednodušší hudební útvar kánon skladba, ve které dva nebo více hlasů opakují za
-
sebou stejnou melodii kIíě určuje polohu tónů v notové osnově, píšese na jejím začátku; ^ houslový nebo G kIíčsloužípro střední a vyššípolohu basov}i nebo F klč pro hlubokou polohu
-
6 ,,
komorní skladba pro menšípočet nástrojů ne- určená bo hlasů: dva hráči duo; tři hráči trio; čtyři hráči - kvinteto; šest - hráčů kvarteto; pět hráčů sexteto; sedm hráčů septeto; osm hráčů okteto; devět
noneto -zrdržíme notu nebo pomlku libovolně
hráčů
koruna
-
(zpravidla jednou tak dlouho) kvartsextakord druhý obrat kvintakordu
dlouho
- mezi prvním a pátým stupněm ve vzdálenost stupnici kvintakord souzvuk tří tónů, skládá se z tercie a kvinty. Durový -kvintakord z velké tercie a čistékvinty zní vesele, Mollovli kvintakord z malé tercie a čisté-kvinty zní smutně. Zmenšený kvintakord se skládá z malé -tercie a zmenšené kvinty, zvětšený kvintakord z velké kvinta
tercie a zvětšené kvinty, hodnota čtvrtovénoty je rozdělena náctin místo na čtyři
kvintola
-
na
pět šest-
espressivo melodie výrazně larghetto [largeto] široce legato [legáto] vázaně |eggiero [ledžero] lehce pomalu, zdlouhavě lento ligatura oblouček spojující noty stejné výše jakéhokoliv trvání. Hraje se jen první nota, druhá se nehraje, ale přesně dodrží. !a melodia
-
-
-
-
maestoso [maestózo] vznešeně marcato [markáto] důrazně mateník tanec, ve kterém se střídá sudý a lichý takt polslqi tanec ve 3/4 taktu mazurka meno mosso méně živě půvabný starofrancouzský tanec ve 3/4 taktu menuet mf mezzoíorte [medzoforte] středně silně
-
142
-
-
-
-
nátryl
-
,tv melodická ozdoba s vrchnísekundou od hlavnÉ
ho tónu
non tanto ne tolik non troppo ne příliš nota o celá; J půbvá; J eVrtova;
-
náctinová
notová osnova
)
osminová; .§ šest-
se skládá z 5 linek a 4 mezer
--
obal
ozdoba, u které je hlavní nota,,oba-crrmelodická lena" vrchní i spodní sekundou odtah oblouček spojující noty různévýše buď stejné délky nebo častěji první delšía druhou kratší. První má .důraz, druhá se v pianu zahraje slabě.
-
okáva
-
vzdálenost mezi prvním a osmým stupněm ve
stupnici
ostinátnídoprovod pastorela
-
stále se opakující doprovod
skladba s vánočnímnebo pastýřským námě-
tem. Pastorely komponovali češtískladatelé-kantoři
v 18. a 19. století. perdendosi [perdendózi] - ztrácet se (ve zvuku i v rytmu) p piano [pijáno]- slabě - pianissimo [pijanysimo]- velmi slabě pp - forma zpravidla základ lidové i umělé písně, písňová árie, instrumentálních skladeb (etuda, mazurka, valčík, pochod atd.), Malá písňová forma samo- nejmenší statná hudební forma, která můžebýt dvoudílná (a b), nebo třídílná (a b a). Velká písňová íorma té- v praxi měř vždy třídílná ABA, je zastoupena u většiny jednovětých přednesouých skladeb s nejrůznějšími názvy. piu [pju]- více poco [póko] trochu poco meno - trochu méně pochod přesně rytmicky odměřená skhdba v sudém taktu polka tanec ve2l4ta|ďu - českýpol9ký polonéza tanec mírnéhotempa, spíše - Protoslavnostní promenáda. bývá na plesech prvním čísÉm. pomIka celá;* půlová; čfurtová; ? osminová; } šestnáctinová
/
sonatina [sonatýna]- malá sonáta, ve které bývají vyjádřeny všechny znaky sonátové íormy. Byla oblíbenou posuvky íormou v době klasicismu. se přidává -is; b bé snižuje lón o zdrženlivě jen sostenuto -s; ! odrážka ruší lsostenúto] notý se přidává -es; u noty a, e, krátce staccato lstakáto] platnost křížku i bé preludium hudební nápad (pův. předehra) v hudbě ro- stupnice - řada tónů v rozsahu oktávy, podléhajícíurčitým pravidlům mantismu a později samostatná íantazijní skladba čtvrtýstupeň ve stupnici subdominanta S presto rychle náhle subito volta lsúbito]prima volta se hraje poprvé; seconda [sekonda] přenesení akcentu z Iěžkédoby na lehkou. synkopa podruhé se objevuje ve slovenských písnícha v jazzoČasto doplBlivá skladby. začáiku předtaktí neúplný takt na vém rytmu. něn na konci první části nebo na konci celé skladby, píše osmis malou se která ozdoba, příraz- } melodická novou notou s přeškrtnutým praporkem před hlavní noprodlužuje notu o její polovinu, např. tečka u noty tou. Osminová nota se hraje slabě. J. =na3doby téma -- námět, krátká hudební myšlenka obdobná motivu, ale rozsáhlejší a významnější rallentando, zkrácené rall. - zpomalovat tempo dimarcia [dy marča]- tempo pochodu stary írancouzsloj, tanec rigaudon Irigódo] - rezolutně, rázné tempo rubato [rubáto]- měnivé tempo riso|uto [rizolúto] držet tenuto, ten. [tenúto] ritardando, zkrácené rit. nebo ritard. - zpomalovat -mezi prvním a třetím stupněm ve stupvzdálenost tercie ritmico [rytmiko] rytrnicky písnici *vokální nebo instrumentální skladba volné romance baroka, toccata [tokáta] ňové formy milostného, lyrického obsahu - skladba volné íormy z období určená pro klávesové nástroje, Moderní toccaty se vyznačujírychlým stejnoměrným pohybem, toccatina ltokatýna] - malá toccata brazilslq7 tanec samba ve stupnici T tónika zprapomalého tempa [tónyka] staryi španěistqi tanec sarabanda - aprvnístupeň z tónů určité vycházející tónů souzvuků souhrn je tónina častý dvoudílná, Forma rytvidla ve třídobémtaktu. stupnice době. na druhé zastavení mus *!J]r4 vzdálenost mezi pruním a druhým stupněm ve transpozice - přenesení skladby do jiné tóniny sekunda klidně tranquillo [trankvilo] stupnici -skladbě ve část střední trio postupuje směbuď ktený motiv, sekvence - opakovaný hodnota čtvrlovénoty je rozdělena na tři osminové triolarem nahoru nebo dolů noty místo na dvě. Triolu počítáme prv-nÉdíl, vzdálenost mezi prvním a šestým stupněm ve sexta portamento
neseně (dlouze, ale -| triZet< zvyšuje tón o 112 tónu,
nevázaně)
ke jménu noty 1l2 tónu, ke jménu
-
stupnici
obrat kvintakordu sextakord - první síorzato [síorcáto] sf nebo sfz - největšídůraz - znamení segno [seňo] semptice [sempliče] jednoduše stále sempre senza [senca] -bez scherzando [skercando] - žertovně podobně simile sin alfine [alfíne]- až ke konci melodická ozdoba, která se skládá z několika skupinka tónů psaných před hlavní notou (např. fi ). Ozdoba se
hnje slabě. smorzando [smorcando]
zmíravě, tj. zeslabovat i zpomalovat cyklická skladba, která má několik vět sonata [sonáta] (zpravidla čtyři). První je obvykle rychlá v sonátové íormě, druhá pomalá, třetí tanečního rázu a čtvrtá opět
-
trylek-
žr melodbká
ozdoba, ve které se střídá hlavní tón v s vrchní sekundou délce trvání hlavní noty počítáme do tří dob. Na jednu dobu tříčtvrteěnítakt 3/4 je čtvrťová hodnota, počítáme do tří dob. Na jednu dotříosminový takt 3/8 bu je osminová hodnota.
-
-
ukolébavka děťátko
-
něžná píseň, kterou maminka uspává své
una corda [una korda] na)
valěík
-
leW pedál (doslova: jedna stru-
tanec ve 3/4 taktu
variace- změna vivace [viváče] - živě vivace assai [viváče asaj]- dosti živě vlvo [vi!vo] rychlá. Tzv. klasická sonátová forma se skládá ze tří - živé
dílů:expozice, provedení a reprízy,
143
JMENNÝ REJSTŘÍr SKLADATEIŮ
Bartók, Béla (1881-1945) - maďarslqí klavírista, pedagog, od r, 1940 působil v USA. V díle Bartókově se ideálně spojuje hudební vědecká práce se skladatelskou a interprďační činností.Známá je opera Hrad knžete Modrovouse a pantomima Podivuhodný mandarin. Napsal instrumentální koncefty, komorní hudbu a klavírníškolu.
Galynin, German (1922) - ruský skladatel. Garuta, L, Gedike, Alexandr (1877-1957) skladate|, klaví- ruský rista a pedagog. Napsal 1 operu, oratorium, 3 symfonie, instrumentální koncerly a instruktivní skladby pro klavír.
Beethoven, Ludwig van (1770-1827) němeclgi skladatel Gněsina, Jelena (1874-1967) pedagožka, která - ruskáhudebně a dovršitel klasicismu. Napsal 9 -symíonií (nejznámější se svou sestrou založila v Moskvě pedagogicDevátá s Ódou na radost), ouvertury, 5 klav, konceftů, ký ústav. Napsala řadu malých instruktivních skladeb komorní hudbu (Kreužerova sonáta pro housle a klavír). a školu hry na klavír. Významná je jeho klavírní tvorba: 32 sonát (např. Pate- Goldenberg, G. tická, Měsíčnísvit, Valdštejnská, Appassionata), ronda, Goldenvejzer, Alexandr (,1875-1961) klavír.ista - ruský atd. Kromě opery Fidelio je známá Missa solemnis. a pedagog. Zakladatel nejvýznamnější ruské klavkní Berens, Hermann německý pedagog a skladatel, školy. Napsal 3 opery, orchestrálnía klavírnískladby. Berkovič, lsaak -ukrajinský pedagog a skladatel. Goluběv, Jevgenij- rus(ý autor instruktivních skladeb. Burnam, Edna Mae Greěaninov, Alexandr (1864-1956) ruský skladatel, - americká modernípedagožka. autor 6 oper (z toho 3 pro děti), 6-symfonií a více než Clementi, Muzio (1752-1832) italský skladatel, klavÉ 200 písní. rista a pedagog. Napsal 4 -symíonie, 100 klav. sonát Gurlitt, Cornelius (1820-1901) - německý skladatel (vytvořil typ virtuózní klasické klav. sonáty) a instruktiva hudební pedagog. ní skladby. Dodnes se hrají jeho etudy Gradus ad Parnassum a četnéklavírní skladby. Hándel, Georg Friedrich (1685-1759) německý sklada- baroka. Clergue, l. tel, přední představitel hudebního Studoval práva, působil v Hamburku, v ltálii a nejdéle v Anglii. Černý, Karel (Karl Czerny) (1791-1857) Psal opery, vokální díla, oratoria (známý Mesiáš) - český skladatel. Narodil se ve Vídni, v rodině českéhoučitele hudby a instrumentální skladby. Václava Černého,pocházejícího z Nymburka. Byl žá- Hanuš, Jan (1915) žákO. Jeremiáše, - českýskladatel, kem Beethovenovým, měl geniální paměť a mimořádprvní ředitel nakladatelství Panton. Jeho tvorbu charakné pedagogické nadání. Vyučoval už od 14 let a vychoterizuje bohatá, výrazně česká melodie, Napsal 4 opeval řadu předních pianistů své doby (Kullaka, Liszta ry (např. Sluha dvou pánů, Pochodeň Prométheova), atd,). Je autorem více než 1 000 klavírníchinstruktiv3 balety (Sůl nad zlato, Othello), 5 symfonií, instrumenních skladeb, z nichž nejvýznamnější jsou etudy. tální koncerty, písňovécykly, sbory, staročeskévelikonočníhry nazvané Středověký triptych, orchestrální polská pedagožka a skladaDruszkiewiczowa Krystyna skladby a klavírnískladby. telka. Hássler, Jakob (17 47 822) Dusík, Jan Ladislav (1760-1812} českýskladatel Hatrík, Juraj (1941)--1slovenský skladatel. - ve své době. Na- Haydn, Joseph (1732-1809) rakouský skladatel, kaa klavkista celoevropského významu psal řadu klavírníchskladeb, koncertů a komorních pelník knížeteEsterházyho.-Haydn zdokonalil cyklickou děl, Vydal rovněž významnou klavírníškolu. formu sonátovou a vytvořil z ní reprezentativní formu klasické hudby. Napsal 104 symíonii (známé S údeEbeno Petr (1929) česlqískladatel, kten/ vyšel ve své rem kotlů, Na odchodnou), komorní skladby, 24 oper tvorbě z melodických podnětů středověké hudby a lidoa oratoria. vé tvorby a dospěl k osobitému vyhraněnému projevu. Hummel, Johann Nepomuk (1778-1837) rakouslcý klaV jeho díle převažujívokální díla. Napsal 6 písňových vírnívirluóz, skladatel a pedagog. Byl -žákem Mozar1ocyklů, sborová díla (např. kantáta Pocta Karlu lV,), vým a vynikal brilantní hrou a improvizací, Kromě četskladby komorní, orchestrální a klavírní. ných klav. skladeb psal i opery, mše a komornískladFórster, Josef (1833-1907) český hud. teoretik a varhaník (u sv. Vojtěcha a u -sv. Vilta na Hradě), otec čes. skladatele Josefa Bohuslava Foerstera. 144
by.
Hurník, lja (1922) skladatel, klavírista a spisova- český tel. Zák J. Rídkóho a V. Nováka, vyšel z lid. zpěvnosti rodného Slezska a dospěl k osobitě vyhraněnému vy-
jadřování, Napsal 4 opery (např. Dáma a lupiči), 2 balety, četnéklavírní skladby, orchestrální a vokální díla, Napsal řadu humorných povídek s hudebními náměty, které shrnul do knih (např. Kapitolské husy, Muzikální Sherlock).
Jírovec, Vojtěch (1763-1850)
-
česhý hud. skladatel
a kapelník dvorních divadel ve Vídni. Studoval v Praze íilozoíiia práva, v ltálii hudbu, byl v Paíížia v Londýně, Napsal 60 symfonir, 26 oper, 40 baletů a komorní skladby.
Kabalevskij, Dmitrij (1904-1987) - ruský skladatel a klavírista. Jeho tvorba vyniká vtipem a prostotou íormy. Byi prezidentem Mezinárodní společnosti pro hudební výchovu. Napsal 4 opery, balet, orchestrální skladby a 3 klavírníkoncerty.
pedaKabeláě, Miloslav (1908-1979) - česhý skladatel, gog, žák K. B, Jiráka. Charakteristichým rysem jeho tvorby je vytříbená strohá melodie i harmonie a důmyslná polyíonie. Napsal 8 symíonií,skladby klavírní, varhanní, komorní, sborové skladby, písňovécykly a kantáty,
Kenins, T. Kjuner, K.
-
litevský skladatel.
Lebert, S,
polský modernískladatel. Jezy ruská skladatelka. Ljachovickaja,- Soíia Lefetd,
-
soudobý skladatel (žák J. Mácha, Otmar (1922\ - český od r. ,l945 v Cs. rozhlase Rídkého),kteryi působil v Praze. Ve své tvorbě vyšel z modality mor. lidové písně, dospěl k osobitému modernímu projevu s výraznou melodickou a fimickou invencí. Napsal 6 oper (např. Polapená nevěra, Jezero Ukereve), oratorium odkaz Jana Amose komenského, orchestrální a komorní skladby, písňovécykly a klavírníinstruktivní
operu Don Giovanni; dalšíznámé opery Kouzelná flétna, Unos ze Serailu, Figarova svatba atd., celkem 24
oper. Dále 54 symíonií,klavírní, houslovó koncerty, mše, komorní skladby a klavírní skladby (sonáty, variace atd,) Múller, A.
Neefe, Christian Gottlob (1748-1798)
-
německý sklada-
tel a dirigenl, byl učitelem Beethovenovým.
Nikolajev, Alexej - ruský pedagog, spoluautor klavírní školy (Skola igry na fortepiano).
Oďf, Carl (1895-1982)
- němec(ý dirigent, skladatel a pedagog. Významná je jeho kantáta Carmina burana, opera Chytračka a Schulwerk (známá hudebně pedagogická metoda).
Purcell, Henry (1659-1695) skladatel, kteryi - anglický působil na anglickóm královském dvoře. Je největší osobností anglické barokní hudby a prvním autorem anglické opery (Dido a Aeneas).
Ryba, Jakub Jan (1765-1815) český skladatel a peda- učitelům gog. Patřil k nejvzdělanějším své doby, ovládal několik jazyků, Jako jeden z prvních skladatelů psal písně na českétexty. Z bohaté tvorby (přes 1 300
skladeb - duchovní skladby, sonáty, serenády, komorní hudba) je známa česká pastorální mše Hej mistře. Napsal teoretický spis Počátečnía všeobecní základové k umění hudebnímu. polshý skladatel.
Rybicki, Felix
-
Samonov, Anatolij - ruský skladatel.rakouský skladate|, jeSchubert, Franz (1797-1828) jeho písňová tvorba hož hudba je melodicky bohatá, patří k vrcholům tohoto žánru. Napsal g symíonií,komorní hudbu (kvintet Pstruh), klavírní skladby a přes 600 písní(známé cykly Spanilá mlynářka, Zimní cesta). Schumann, Robert (1810-1856) skladatel, - německý jeden z předních představitelů něm. hudebního romanskladby (oblíbená Klavírní vlastivěda aj,), tismu, Těžiště jeho tvorby je v klavírních skladbách. ruský klavírista, sklaMajkapar, Samuel (1867-1938) jsou jeho Napsal 4 symíonie, nejznámější jsou jeho klav. cykly skladeb oblíbené datel a hud. spisovatel. Z Motýli, Karneval, Dětské scény, Album pro mládež ad. klavír.nískladby pro děti a mládež. pedagožka. polská Kromě komorní hudby jsou známé jeho písňovécykly Markiewiczowna, Wladyslawa (Láska a život ženy). pedagožky, francouzské Martenot, Madeleine et Ginett piano (L'étude Zivé Schwertberger, G. americlgi skladatel. vivante du autorky klavírní školy pedagog a skladatel instrukLudwig německý Schytte, učeníklavírníhře). japonský tivních skladeb a etud, Autor klavírníškoly. skladatel. Miyoshi, Akira ruskti Seiber, Mátyas (1905-1960) Miaskovskij, Nikolaj Jakovlevič (1881-1950) - americký skladatel maďarského původu. skladatel a pedagog. Jeho žáky byli D. Kabalevskij, A, český skladatel, žák J, B. Foerstra Chačaturjan aj. Těžištěmjeho tvorby je symíonická Seidel, Jan (1908) a A. Háby. Byl -šéíemopery Nár. divadla a předsedou a komorní hudba. výboru Pražského jara. Upravil a shromáždil na 4 000 Moccati, A. skladatel. - italslqí lidových písnía koled. Nejzávažnějšíjsou jeho vokální (1719-1789) rakouskt/ houslista, peMozart, Leopold a sborové skladby, zejména mužský cyklus Po|nice dagog, dvorní skladatel arcibiskupské kapely v Salzslávy. Napsal operu Tonka šibenice a smyčcový kvarburku, otec W. A, Mozarta. Napsal houslovou školu, tet s recitací Staré ženy podle F. Halase. opery, oratoria, symíonie, duchovní skladby. rakouský Slaviclqý, Klement (1910) Mozart, Wolígang Amadeus (1756-1791) - český skladatel moravského rojako du, žák K. B. Jiráka a J. Suka. Působiljako hud. režisér šestiletý skládal, improviskladatel a klavír.ista. už v Čs, rozhlase. lnspirován moravským folklórem dospěl zoval a konceftoval. V osmi letech napsal prvnísymfok osobitému projevu s výraznou melodikou, barvitou harPražany napsal nii a ve 12 letech operu a mši. Pro
í45
monií a bohatou fimikou. Yýznamnáje jeho symíonická tvorba (3 symfoniety), vokální skladby (např, Cesta k světlu, Lidice), komorní a klavírnískladby. soudobý skladatel, žák J. Sluka, Luboš (1928) - český vyrůstá z lyrických tradic české Rídkého,jehož tvorba hudby. Psal komorní skladby, písně a hudbu asi k 50 filmům, Yýznamnáje jeho instruktivní tvorba pro klavír, Je autorem skladbiček z Klavírní školičkypro děti 4-
7leIé a řady dalšíchklavírních skladeb (např, cyklus Hry a sny, Klavírníbrevř atd.). Smetana, Bedřich (1824-1884) - český skladatel, zakladatel českénárodní hudby. Působil jako_klavírista, pedagog a dirigent Prozatímníhodivadla. Ceskou národní Ópěru pov}nesl na světovou úroveň (Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Dvě vdovy, Hubička, Tajemstvr, Čefiova stěna, Viola - nedokončená). Jako první v českétvorbě začal psát symfonické básně (Richard lll., Valdštýnův tábor, Hakon Jarl), nejznámější je cyklus 6 symí. básní Má vlast. Klavír byl Smetanovi nejbližšímnástrojem a původně komponoval výhradně pro klavír. ldealizuje polky (Tři salonní polky, Tři poetické polky, Vzpomínky na Cechy ve formě polek), píšeCeské tance, svého druhu ojedinělé skladby, které skladatel tvoří v rytmech zapomenutých národních tanců (Medvěd, Hulán, Oves, Cibulička atd,), Známé azávažné jsou Sny, Sest charakteristických skladeb (věnované Lisztovi), Macbeth, a čarodějnice, Na břehu mořském, Pro děti napsal několik snad-
ných instruktivních skladeb. Sorokin, Konstantin - ruský skladatel. Stark, L.
146
Sýkora, Václav Jan (1918-1974) - českýskladatel, profesor pražskékonzervatoře. Swierzyňski, L. Szervánszky, Endre (1911-1977) - maďarslcý skladatel a proíesor skladby. Tanzman, A. Telemann, Georg Philipp (1681-1767) var- německý jako ředihaník a skladatel. Studoval práva a působil tel chrámové hudby v Hamburku. Jeho skladby, ovlivněné italskými a írancouzskými vzory, mají částečně znaky pobarokního galantního slohu, Napsal 40 oper, 600 orchestrálních skladeb, četnékomorní skladby a písně. Tetzel, Eugen skladatel. - německý Thompson, John soudobý americký pedagog, autor klavírní školy Easiest Piano eourse. Túrk, Daniel Gottlob (1750-1813) německý varhaník - svými a skladatel klasické doby, známý instruktivními skladbami pro mládež, Napsal také klavírní školu.
Vaňhal, Jan Křtitel (1739-1813) skladatel a pe- český dagog. Napsal přes 100 symfonií a kvartetů, klavírní sonáty, sonatiny,
Vejvodová, Hana (1963) a klavíristka.
-
česká soudobá skladatelka
Winter, G. A. Zejnally, Aseí - azerbaldžanský skladatel.
POUZITE PRAMENY A L|TERATURA
Agnesiig, C, B.: Vi spelar piano (Stockholm) Artobolovskaja, A.: Pervaja vstreča s muzykoj (Moskva 1985)
La musique, l'interprétation et l'art du geste (Paris 1966) Longchamps-Druszkiewiczowa, K,: Nauczania gry na íoriepianie (Kraków
Barenboim, L.: Puť k muzike (Leningrad '1 980) Bartók B.-Reschofsky: Zongoraiskola (Budapest
Lueger, M.: Klavierschule (Wien 1947)
1
1
950)
Borová, M.: Přprava nadaných dětí předškolního věku ke klavkní hře
(Praha 1973) Bóhmová, Z.: Kapitoly z dějin klavírních škol (Praha 973) Bóhmová, Z,: Slavní češtíklavíristé a klavírní pedagogové z 1B. a 19. století (Praha 1986) ,1
Bóhmová, Z. - Grúníeldová, E. - Sarauer, A.: Klavírní škola pro začátečníky(Praha ,l975) Burnam, E. M,: A dozen a day (Ohio) Carr, Glover D,: Adult piano student (Melwille, Manitoba) Czóvek, E,: Zongoraiskola (Budapest 'l971)
Československý hudební slovník l, ll (Praha 1 965) Cernušák, G.: Dějepis hudby l, ll (Brno 1931) Cernušák, G.: Dějiny evropské hudby (Praha 1964) Doležalová, E.: Praktická metodika hry na klavír (Praha 1957) Fuchs, S.
-
Golle, J.: Spielschule fůr junge Pianisten (Leipzig 1976)
Garscia, J.: Abecadlo (Kraków 1970) Holzweissig, E. Ch.: Klavierschule (Leipzig 1973) Janžurová, Z.
-
Borová, M.: Klavkní školička pro děti 4-7leté (Praha
976) Jirák, K. B.: Nauka o hudebních Ťormách (Praha 19B5) Jůzlová, V.: Práce u klavír.u (Praha 1982) 1
Malá encyklopedie hudby (Praha 1983) Mašinda, J,: Klavírná čítanka(Bratislava 1980) Marcolová, J.: Klavírníimprovizace (Praha ,19B3) Markiewiczowna, W,: Do re mi Ťa sol (Kraków 1964) Madenot, M. G.: L'étude vivante du piano (Paris 1968) Matthay, T,: The Child's First Steps (London 1912) Miyoshi, A,: Forest echos (Tokio 197B) Nikolajev, A.: Školaigry na fortepiano (Moskva 1973)
Pace, R.:Skills and Drills (New York 1961) Plicka, K. Veselá kopa (Praha 19B7) - Volf, F.:Pazdírek, Posadovská, D. D.: Podobizny nad klavírem (Praha 1974) Povžitkov, L.: Načalnaja škola obučenia na fortepiano (Leningrad 1 971) Preuschoff-Kazmierczakowa, M.: Muzyka dla najrntodszych (Warszawa 1 967) Průšová, Z.-Janžuravá, Z.: S písničkouu klavíru (Praha 1974)
Runze, K.: Zwei Hánde
Kleinová, E.: Škdahry z listu (Praha 1982) Komjáthy, A. a kol.: Zongoraiskola (Budapest 1967) Kopčevskij, H. a kol.: Sovremennyj pianist (Moskva 1976) Kurtěva, M.: Deteto i pianoto (Soíia 1986) Kutěva, J. Kuňěva, M.: Načelnaja škola za piano (Sofia ,l974)
148
-
zwólf Tasten (Můnchen 1 971
)
Šimková, L.: Klavírníprvouka (Praha 19B3) Thompson, J.: Easiest Piano Course (Ohio) Vlasáková, A.: Metodika klavírníhry (Praha '1991) Votoček, E.: Hudebníslovník (Praha 1946) Wendt, W.: Klavierbuch íúrVorschulkinder (Leipzig 'l976)
Westrup, J. 1
-
970)
9B7)
-
Harrison, F. L.: Collins Encyclopedia of Music (London
Zenkl, L.: ABC hudebních íorem (Praha 19B4) Zenkl, L.: ABC hudební nauky (Praha 1988)
oBSAH
2.
Současný pedál Repetičnítechnika Stupnice přes jednu oktávu Synkopa Synkopický pedál Mollové stupnice
Pííraz
Dvojhlas Stupnice přes dvě oktávy Nátryl
Věcný rejstřík pojmů Jmenný rejstřík skladatelů Metodické poznámky Použitéprameny a literatura
d:n
23 35 41
52 58 61
80 87 108 117 141
144 147 148
ZdenaJanžurová
Milada Borová
Nová klavírníškola 2. dn llustrace Joseí paleček Graíická úprava Dagmar Blažková
Vydal Panton, vydavatelství Českéhohudebního fondu Radlická 99, 150 00 Praha 5, Česká republika v roce 1993 (2821. publikace)
šéíredaktorváclav Riedlbauch
Odpovědná redaktorka Alena Martínková Technická redaktorka Dagmar Blažková
Sazba TYPO JP
Tisk H. O T,, s. ,l.
r. o.,
vydání
35-006-93
Hořice
